Začněme však Fedem, jehož komentář ze zasedání FOMC se tentokrát nestal zlatým hřebem dne možná proto, že v něm došlo jen k velmi malým korekcím. Jinak řečeno Fed zůstává “trpělivý” v otázce zvyšování úrokových sazeb, což v dřívějším výkladu jeho šéfky značí, že k této akci nedojde během několika následujících zasedání. Neboli současný propad inflace je stále brán jako přechodný, přičemž Fed si nedělá ani příliš těžkou hlavu ze zpomalení mezd. Sečteno a podtrženo – naše očekávání, že Fed zvedne úrokové sazby v létě (konec července či polovina září), netřeba měnit.
Pojďme však k dalším událostem, jež nyní hýbou trhy. K nim nepochybně patří vývoj cen komodit a zejména pak ropy, která stále klesá. Přebytek nabídky se však zdá být stále enormní, neboť zásoby černého zlata dosáhly v USA 80letých maxim (pro toto období). Trh však v tomto případě funguje, neboť dluhopisy respektive rizikové marže menších producentů ropy v USA již spadly do pásma defaultu. Jejich bankroty – pokud v příštích kvartálech nastanou – nepochybně povedou ke stabilizaci nabídky a tedy cen ropy.
V Řecku se nová vláda rychle ujala moci a dala světu najevo, že smířlivý postoj země k oficiálním věřitelům diktujícím hospodářskou politiku Atén je pryč. Řecká kauza však dostala zcela novou diplomatickou dimenzi. Syrizou vedená vláda naznačila, že by mohla vetovat sankce EU vůči Rusku. V unii se přitom uvažuje o jejich zpřísnění, přičemž i kdyby k němu nedošlo, měly by být po roce obnoveny. Možná, že smířlivost Řecka k Rusku přitom není dána jen stejnými křesťanskými kořeny, ale úvahou o bártru, neboli výměny odpustku dluhu za souhlas se sankcemi. Pokud Syriza hodlá tuto hru rozehrát, musí si uvědomit, že jde o velmi nebezpečný manévr, který může skončit velkým karambolem. I proto možná přišly řecké banky o polovinu své hodnoty a řecké vládní dluhopisy už opět nesou více než 15 %.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
