To platilo jak při vysvětlování pozice ECB v otázce záchrany bankovního sektoru Kypru (kde ECB podle Draghiho jednala přesně v rámci svého mandátu), tak v otázce nastavení měnové politiky. ECB tedy nechystá ani nové levné úvěry pro malé a střední podniky (ala MNB či Bank of England), ani masivní nákupy aktiv či např. intervence proti euru, ale trhu a hospodářským subjektům slibuje, že měnová politika zůstane uvolněna tak dlouho, jak jen to bude potřeba. Nad tento závazek ovšem prezident ECB na otázku související s nastavením úrokových sazeb uvedl, že centrální banka “je připravena k akci” a tudíž proto bude “velmi pozorně monitorovat přicházející data z ekonomiky”.
Takovou řeč si nelze vyložit jinak než tak, že pravděpodobnost, že ECB na příštím eventuálně přespříštím (bude k dispozici nová prognóza) zasedání sníží svoji repo sazbu (nyní 0,75 %), se markantně zvýšila. Prezident Draghi dále poznamenal, že vedení ECB znepokojuje mimo jiné i to, že se hospodářská situace začíná zhoršovat i v zemích, které nemají problém se zamrznutým úvěrovým kanálem a budou to zřejmě konjunkturální data z Německa a Francie (Ifo či PMI), které v následujících týdnech rozhodnou o tom, zdali úrokové sazby ECB půjdou ještě dolů či nikoliv. Neboli ECB se bude rozhodovat v rámci své standardní “předkrizové” reakční funkce, jež závisí na hospodářské situaci dvou největších ekonomik eurozóny. My v tuto chvíli stále ještě vidíme šance na to, že sazby ECB zůstanou nezměněny či půjdou dolů stále jako vyrovnané, byť nezastíráme, že trh v tom již jasněji a agresivně sází na další redukci.
Jan Čermák, analytik ČSOB
