Jens Weidmann šéf Bundesbanky je přesvědčen o tom, že dnešní nízká inflace je globálním fenoménem, který je do velké míry mimo kontrolu centrálních bank a nemusí být ve finále škodlivý. Neexistuje podle něj žádný důkaz o tom, že by dnešní nízké ceny ropy měly do budoucna zkomplikovat návrat k inflačnímu cíli. Pohled do ekonomik jako je Polsko, které dlouhodobě vychází dobře se zápornou inflací (aniž by na ni centrální banka reagovala), jako by dávaly Bundesbance za pravdu. Mario Draghi a většina v ECB je ale mentálně nastavena jinak. Draghi se bojí, že se nízké ceny ropy (přes svůj pozitivní efekt na ekonomiku) mohou natrvalo zabydlet v inflačních očekáváních a to může do budoucna ohrozit domácí poptávku. I když si tím není jistý, je podle něj lepší reagovat raději dříve než později.
Co tedy čekat od březnového zasedání ECB? Vedle dalšího kosmetického snížení depozitní sazby (o 10 bps) to pravděpodobně budou kroky, kterých se investoři od ECB nedočkali v prosinci 2015. Tedy navýšení měsíčního tisku peněz (o řádově miliardy eur za měsíc). Jako méně pravděpodobné nám přijde další natažení programu tisku peněz (do druhé poloviny roku 2017). Pokud by k němu došlo, byl by ostatně v ohrožení i náš základní scénář pro ukončení intervencí proti koruně. Dnes počítáme s tím, že ČNB vypne intervence v únoru 2017 (nicméně jen o něco málo menší pravděpodobnost má květnový termín).
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
