ČNB zpřísňuje. Vydala nová pravidla pro pojišťovací zprostředkovatele

Česká národní banka se v lednu obrátila na pojišťovny Úředním sdělení České národní banky ze dne 21. ledna 2014 a „doporučila“ jim, jaká pravidla mají praktikovat ve vztahu ke svým distribučním sítím v čele s externími zprostředkovateli. Deklarovaným důvodem byla obava o finanční stabilitu pojišťoven: „[…] distributor jedná jménem a na účet pojišťovny a nekvalitní, neetická či dokonce nezákonná činnost distributorů a případné neplnění smluvních závazků či jednání v rozporu s vnitřními předpisy pojišťovny může vést k významným finančním ztrátám na straně pojišťovny […].“

Skutečným důvodem ovšem mohou být i množící se případy missellingu a v některých případech i podvodů ze strany některých finančních zprostředkovatelů. Česká národní banka uskutečnila sérii kontrol ve finančně poradenských společnostech a i na základě jejich výsledků vydala nové „doporučení“, tentokrát směřující k externím distribučním sítím.

Úřední sdělení České národní banky ze dne 19. září 2014 k řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovacího zprostředkovatele

„Doporučení“ vydaná Českou národní bankou v Úředním sdělení se opírají o povinnost pojišťovacího zprostředkovatele „jednat s odbornou péčí“[1]. Za cíl si klade zvýšení kvality distribuce v oblasti prodeje pojistných produktů.

Česká národní banka ve svém Úředním sdělení jde přímo k jádru motivace: K provizím. „Z a účelem zajištění kvality zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví vezme pojišťovací zprostředkovatel při smluvním nastavení a následném faktickém odměňování podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele či zaměstnance v úvahu kromě objemu produkce také kvalitu jeho činnosti.“[2]

Odměna finančního poradce za zprostředkování pojištění by se měla vázat na kvalitativní ukazatele. Mezi nimi ČNB uvádí např. měření spokojenosti klientů nebo počet oprávněných stížností. U investičního životního pojištění jde u provizí do míst, kam se legislativci neodvážili v rámci novely zákona 38/2004 Sb.: Rozložení výplaty provizí u produktů s dobou trvání delší než 5 let „do adekvátního časového období, a to v závislosti na výsledku komplexního vyhodnocení rizikovosti podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele či zaměstnance“ [3]. Když se tato varianta do novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích nemá příliš mnoho šancí dostat, ČNB si ji prosazuje po svém v rámci dozorové činnosti.

Pojišťovací zprostředkovatel by měl mít od pojišťovny dostatek informací o pojistném produktu, aby mohl svou činnost vykonávat s odbornou péčí. Pokud tyto informace nemá, neměl by produkt vůbec nabízet. Opět se jedná o nařízení opírající se o zkušenosti s investičním životním pojištěním, které je informační nedostatečností proslulé. S řešením ale již přišly samy pojišťovny, které se na České asociaci pojišťoven (ČAP) dohodly na informacích, které budou k investičnímu životnímu pojištění podávat.

^REKLAMA

ČNB samoregulační opatření České asociace pojišťoven ještě překračuje. Zatímco ČAP ukládá svým členským pojišťovnám u investiční složky životního pojištění ukazovat scénář s nulovým výnosem, Česká národní banka chce scénář „u rizikovějších strategií, po zvážení, i záporného očekávaného zhodnocení“[4].

U investičního životního pojištění pojišťovací zprostředkovatel doporučuje i investiční strategii v rámci umístění investiční složky. To dosud dělal bez vyhodnocení rizikového profilu klienta, jak tomu je u investic s investičním dotazníkem. Tato praxe se má změnit a i při doporučení umístění investiční složky životního pojištění se má rizikový profil klienta začít vyhodnocovat.

Pokud finanční zprostředkovatel kromě pojištění zprostředkovává i investice a doplňkové penzijní spoření, má klienta v případě zájmu o investice informovat o všech těchto možnostech zhodnocování prostředků.

„Pokud není pojišťovací zprostředkovatel současně osobou oprávněnou poskytovat investiční služby a případně osobou oprávněnou zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření, měl by v souladu s povinností jednat s odbornou péčí vzít v úvahu zejména skutečnost, že pokud má zájemce zájem pouze o investici, či dokonce o spoření, není investiční životní pojištění v tomto případě vhodným produktem, neboť se jedná o produkt pojistný, nikoliv spořící či pouze investiční, a sjednání takového produktu pro klienta se vyvarovat.“[5]

Úřední sdělení se věnuje také tipařům. Ti mohou být využíváni i nadále, ale pouze za předpokladu, že pojišťovací zprostředkovatel zajistí, že nepřekračují rámec obecné nabídky pojištění.

^REKLAMA

V rámci své dozorové činnosti identifikovala ČNB i nezákonné pyramidové struktury distribuující pojištění nováčkům, zajištěné směnkami a bez dostatku podávaných informací o produktu. Těm musí finančně poradenské společnosti zabránit a musí vytvořit mechanismy kontroly, aby v jejich sítích nevznikaly. Toto opatření je pravděpodobně primárně zaměřené na broker pooly, pod nimiž finanční zprostředkovatelé mohou využívat rozdílné přístupy k práci i dělbě provizí. „Substruktury“ ovšem mohou vznikat i v rámci multilevelových společností.

ČNB v Úředním sdělení České národní banky ze dne 21. ledna 2014 k řízení a kontrole kvality činnosti distribuční sítě pojišťovny nabádá pojišťovny, aby prováděly kontrolní činnost i u svých externích distribučních sítí. Pojišťovny ale neměly moc velké pravomoci si kontrolu u distributora vynutit. Nyní ČNB dává povinnost finančním zprostředkovatelům poskytnout pojišťovnám součinnost. A to i při výběru nových spolupracovníků.