Jakákoli diskuse o kvalitě finančního poradenství se velmi rychle stočí k životnímu pojištění, jeho nákladovosti a provizím. I proto novela zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí míří i do tohoto produktu. Na stole leží několik návrhů, jak prodej životních pojistek zprůhlednit a zkvalitnit.
Životní pojištění stejně jako kterákoli jiná pojistka má sloužit především ke krytí rizik. V případě pojistné události pojišťovna nahradí škodu a pojištěný se tím vyhne významným finančním potížím, které by ho potkaly bez pojištění. Pak ale přišly pojišťovny s „rizikem dožití“… a vytvořily nejprve kapitálové a posléze investiční životní pojistky. Začaly konkurovat klasickým investicím.
Konstrukce rezervotvorných životních pojistek a jejich poplatky jsou ale mnohdy málo transparentní. Navíc se na výnosech z investic negativně promítne i placené rizikové pojištění – a výše jeho odpovídajícího pojistného nemusí být stálá, může se měnit v čase (při využití „přirozeného pojistného“).
Tip: Státní schizofrenie v podobě IŽP
Do nákladů životních pojistek se promítají dále náklady na distribuci, které čítají i dvě roční pojistné. První dva roky tak klient platí, aniž by spořil. Nemluvě o stále uplatňovaných zdvojených poplatcích za správu, kdy si pojišťovny dokáží účtovat i 2 % z objemu „spravovaných prostředků“ klienta nad rámec manažerských poplatků zvolených podílových fondů.
REKLAMA
Tím se dostáváme k základnímu kamenu úrazu: „Přebouchávání“. Tento „terminus technicus“ znamená „doporučení“ zrušit pojistku (či snížit placené pojistné na minimum) po dvou letech (tj. po uplynutí stornolhůty, v níž by musel finanční zprostředkovatel vracet provizi) a uzavřít novou pojistku. Klient tímto způsobem přijde o zaplacené pojistné a nic nedostane.
Klient nic nedostane ale ani v případě, že pojistku zruší v průběhu stornolhůty – tedy nejčastěji do dvou let. V takovém případě finanční zprostředkovatel musí vracet provizi nebo její poměrnou část. Přestože klient svým pojistným zaplatil především provizi zprostředkovatele, a tento provizi následně vrátil, klient má smůlu. Veškeré peníze zůstanou pojišťovně.
„Dvě asociace zprostředkovatelů přišly s tím, aby si pojišťovny strhly prokazatelné náklady a zbytek vyplatily zpět klientovi,“ uvedl Martin Pros, náměstek ministra financí. „Ta [pojišťovna – pozn. red.] si dnes peníze nechá a klientovi nevyplatí nic. Chceme, aby to bylo jinak,“ potvrdil návrh Jiří Šindelář, generální sekretář USF. „Tento samoregulační návrh vnímáme z hlediska zájmů spotřebitele obecně jako logický a žádoucí. Jsou-li vyplacené provize zprostředkovatelem pojišťovně vráceny, lze pak považovat za spravedlivé, aby tato vratka zpětně redukovala právě i zaplacené počáteční náklady pojištění,“ doplnila Veronika Lukášová z tiskového odboru MF ČR.
Návrh asociací AFIZ a USF ČR se ale pochopitelně nelíbí pojišťovnám. „Opatření neřeší posílení dlouhodobého a férového vztahu mezi klientem a pojišťovnou, o který usilujeme, nevede ani ke zvýšení kvality služeb. Navíc ve většině případů budou mít klienti zhoršené vstupní podmínky při uzavírání dalšího pojištění,“ komentovala navrhované opatření Dagmar Koutská z tiskového oddělení Allianz pojišťovny.
REKLAMA
Jiné opatření překvapivě navrhla finančně poradenská společnost Partners. „Prosazujeme variantu, kdy by bylo vyplácení provize bylo rozloženo do více let,“ uvedl Stanislav Holeš z právního oddělení společnosti Partners. Dříve se hovořilo např. o postupném vyplácení provizí po dobu pěti let, kterou navrhovaly pojišťovny. To ale není varianta, kterou by upřednostňovalo i samotné ministerstvo financí. To chce nechat otázku provizí volnému trhu a dohodě mezi pojišťovnami a finančními zprostředkovateli. Naopak proti není Česká národní banka.
Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích téměř s jistotou zasáhne do povinného vzdělání a zkoušek finančních poradců. Povinná bude maturita s výjimkou lidí, kteří v oboru pracují již alespoň 5 let, a zpřísní také zkoušky, které pojišťovací zprostředkovatelé skládají. Významně má také posílit informační povinnost o nákladovosti životních pojistek.
V současnosti je novela projednávána na ministerstvu financí. To ji do září letošního roku má poslat do vlády, a pokud její schvalování půjde hladce, mohla by nabýt účinnosti již v červenci 2015.
