Úterý 21. srpna. Svátek má Johana.

Zdaňování výnosů z cenných papírů v praktických příkladech

Jak zdaňovat příjmy z cenných papírů na konkrétních příkladech ukazuje VLADIMÍR ZDRAŽIL ve vazbě na daňové přiznání. Závěrečný díl seriálu bude obsahuje spoustu konkrétních příkladů, které pomohou investorům s vypořádáním daňových povinností za rok 2007.

Lhůta pro podání daňových přiznání je podobně jako v minulých letech stanovena na 31. března. Pouze v případě zpracování daňovým poradcem se lhůta prodlužuje až do 30. června.

Ve svých příkladech se zaměřím na drobné investory, kteří mohou mít s vypořádáním daní největší problémy.


Příklad č. 1: Drobný investor František v říjnu 2007 nakoupil 100 ks akcií firmy ČEZ. V lednu 2008 s ohledem na paniku na trhu tyto akcie prodal. Domnívá se, že nesplnil časový test a vzniklou ztrátu si bude moci vypořádat v ročním zúčtování, o které chce nejpozději do 15. února požádat mzdovou účtárnu svého zaměstnavatele.

Odpověď: V roce 2007 došlo k nákupu akcií s tím, že až do posledního dne roku 2007 tyto akcie drží. Z pohledu daňových povinností za rok 2007 ovšem pouhý nákup nemá vliv na jakékoli daňové povinnosti. Při prodeji v lednu 2008 sice došlo k nedodržení časového testu šesti měsíců, ale tato transakce má vliv na daňové povinnosti až v roce 2008.

Mzdová účtárna na výzvu pana Františka nebude reagovat, neboť jednak jde o daňově relevantní transakci roku 2008 a zároveň tento druh příjmů není možné vypořádat v rámci ročního zúčtování plátcem. V případě, že pan František nemá souběžné příjmy od dalšího zaměstnavatele, jiné příjmy z podnikání, kapitálového majetku, pronájmu nebo jiné ostatní příjmy, tak daňové přiznání za 2007 podávat nemusí.

Resumé: Samotný nákup jakýchkoli cenných papírů je daňově neutrální. Drobní investoři, kteří v roce 2007 pouze nakupovali a neprodávali, tak nic nezdaňují. Bez ohledu na tržní vývoj těchto investičních instrumentů.

Příklad č. 2: Drobný investor pan Jan uskutečnil v roce 2007 v tabulce uvedené tři prodeje cenných papírů a není si jist svými daňovými povinnostmi za rok 2007.

Odpověď: Drobný investor pan Jan navzdory tomu, že v roce 2007 byl zaměstnán pouze u jednoho zaměstnavatele, musí podat daňové přiznání. Můžou za to v tabulce uvedené obchody s cennými papíry.

K titulu A se nedá nic jiného dodat než to, že prodej je z pohledu pana Jana daňově neutrální. Může za to ustanovení § 4, odst. 1, písm. W, které stanovuje lhůtu šesti měsíců mezi nákupem a prodejem jako osvobozující. Tím pádem tato vysoce zisková transakce se vůbec nebude zdaňovat.

Jinak tomu je v případě transakce B a C. Ani jedna z nich nesplnila časový test (šest měsíců mezi nákupem a prodejem), a tím pádem podléhají zdaňování. Pan Jan obě transakce uvede v daňovém přiznání v oddíle Ostatní příjmy s dílčím základem daně 18 000 Kč. Z hodnoty dílčího základu daně je patrné, že zisk z jedné transakce lze započítat proti ztrátě z transakce druhé.

Resumé: Investor by do svého investičního rozhodování měl zahrnout i daňový aspekt. Rozhodne-li se prodat cenný papír před vypršením časového testu, tak by měl vzít v potaz, že takový prodej bude muset zdaňovat, a to v rámci daňového přiznání a dílčího základu 10 – Ostatní příjmy. Pro některé drobné investory může jeden takový obchod znamenat povinnost podat daňové přiznání.

Příklad č. 3. Drobný investor pan Karel uskutečnil v roce 2007 v tabulce uvedené dva obchody. Jeden je ziskový a druhý ztrátový. Celkově ale na těchto obchodech prodělal. Považuje za vtip, aby podával daňové přiznání. Jak by měl postupovat?

Odpověď: Jak bylo patrné z již předcházející odpovědi k příkladu dvě, tak ziskové a ztrátové obchody lze vzájemně kompenzovat. V tomto případě ovšem pan Karel uskutečnil ztrátu v roce 2007.

Konstrukce daňového přiznání v oddíle 10 Ostatní příjmy je taková, že příjmy v rámci jedné skupiny lze vzájemně kompenzovat. To znamená, že je možné kompenzovat ziskové a ztrátové obchody navzájem, ale pouze do limitní hodnoty nula. Jinými slovy nelze vytvořit úhrnnou ztrátu, i když ztrátové obchody v absolutním vyjádření převyšují ty ziskové.

Pan Karel oba tyto obchody uvede do daňového přiznání, ale jako dílčí základ daně v rámci paragrafu 10 Ostatní příjmy bude nula.


Resumé:
Investor by měl při svém investičním rozhodování vzít v potaz to, že ztráta z obchodů s cennými papíry je daňově neúčinná. Výsledkem bude daňově neutrální nulový základ daně.

Příklad č. 4: Drobný investor pan Alois v roce 2007 neuskutečnil žádné obchody. Jako milovník dobrých cigaret má výrazným způsobem ve svém portfoliu zastoupeny akcie společnosti PHILIP MORRIS. Ta mu v létě 2007 vyplatila úhrnnou hrubou dividendu ve výši 60 000 Kč. Na ruku obdržel pan Alois 51 000 Kč. Jaké jsou jeho daňové povinnosti?

Odpověď: PHILIP MORRIS je firma s daňovým domicilem v ČR. Tím pádem se na výplatu dividend v rámci ČR bude aplikovat srážková daň ve výši patnáct procent. Drobný akcionář pan Alois obdrží již zdaněnou dividendu (poníženou o patnáct procent, čili devět tisíc korun).

Vzhledem k aplikaci této zvláštní sazby daně již pan Alois nebude tento příjem dále zdaňovat v daňovém přiznání.


Resumé:
Příjmy z držby cenných papírů od tuzemských společností jsou zdaňovány srážkovou daní. Příjemce je dále již nezdaňuje.

Příklad č. 5: Drobný investor pan Tomáš nemá důvěru v český kapitálový trh a ani v tuzemské investiční instrumenty. Je zvyklý investovat v zahraničí, nejčastěji do zahraničních otevřených podílových fondů a také přímo do zahraničních akcií. Není si jist, zda má platit daně z obchodů s těmito instrumenty (včetně dividend) v ČR nebo v každém státě, kde investoval.

Odpověď: Pan Tomáš je daňovým rezidentem České Republiky a Zákon o daních z příjmů ve svém úvodu říká, že mu vzniká daňová povinnost ze svých příjmů po celém světě. Tím pádem je jeho povinností do daňového přiznání uvádět veškeré příjmy a to jak ze zahraničních příjmů z prodeje cenných papírů, tak i z přijatých dividend.

Na druhé straně (v závislosti na typu daňové soustavy konkrétního státu) může dojít ke sražení nebo jinému způsobu vypořádání daně v zahraničí. Zde existují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které vylučují či omezují daňovou povinnost a fakticky věrny svému názvu zabraňují dvojímu zdanění.

U pana Tomáše již nelze poskytnout jednoduchou odpověď, aniž bychom znali konkrétní povahu obchodu, analyzovali příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zjistili, zda došlo k odvedení nějaké daňové povinnosti v zahraničí.

Resumé: Investováním do zahraničí se nezbavíte svých daňových povinností. Zdaňování příjmů ze zahraničí vyžaduje znalost mezinárodního daňového práva a pravděpodobně se neobejdete bez odborníka pro tuto oblast.

Daňové hledisko patří do investičního rozhodování jednotlivce
Závěrem si dovolím pár posledních poznámek, neboť tento díl je poslední v tomto dvanáctidílném seriálu. Daňové zákony se dotýkají investování poměrně okrajově a při pouhém přečtení Zákona o daních z příjmů můžeme nabýt dojmu, že zdaňování výnosů z cenných papírů je jednoduchou věcí.

Problémem komplikujícím tuto zdánlivě jednoduchou oblast je především kreativita při vytváření investičních či zajišťovacích instrumentů (zejména derivátů) a oblast mezinárodního zdaňování, kdy do hry vstupují přinejmenším dvě daňové soustavy, které navíc nejsou navzájem příliš kompatibilní.

25 komentářů: “Zdaňování výnosů z cenných papírů v praktických příkladech”

  1. Zdeněk napsal:

    Program na zdaňování akcií je na http://www.sil­vergate.uvadi­.cz/portfoliod/

  2. Otto napsal:

    Vynikající článek s praktickými příklady, moc za něj děkuji! Jen se chci zeptat na jednu věc, kterou nezmiňujete. Když například investor investuje v USA v dolarech a kurz dolaru padá, může si zahrnovat do nákladů i kurzové ztráty z dolarových investic?? A pokud ano, to dělá rovnou tak, že účtuje v tabulce nákup i prodej přepočítaný v korunách dle ČNB ke konkrétnímu datu anebo může účtovat v dolarech a kurzové ztráty zohlednit zvlášť? Děkuji za odpověď.

  3. P.S. napsal:

    Pánové prosím o pomoc! Poprvé podávám daňové přiznání sám a dnes mne paní vykázala z FÚ v Nymburce, že nemohu odpočítávat ztráty z prodeje cenného papíru proti ziskům z jiného prodeje CP. Řekla mi, že musím sečíst ztrátové obchody- z těch základ nula a ziskové a ty zdanit. což mě celkem nevyhovuje protože jsem celkově ve ztrátě asi 9%. Je mi jasné, že to jde, ale jak? Ztrátu počítat jako náklad či co ? A hlavně jakým § či odstavcem argumentovat, aby to bylo uznáno???

    • mrsina napsal:

      Je to teda rok staré, ale lidi to vyděsí.
      §10 odstavec 5
      U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.

      V zákonně je to jasně napsáno. „pořizovací ceny ostatních cenných papírů“ tak doufám, že paní z fú už vyrazili, nebo ji to aspoň někdo vysvětlil

  4. Housar napsal:

    Zajimalo by mně, zda mohu započitat proti zisku z prodeje cenných papírů, které nesplnily časový test, také ztrátu z obchodu, kde prodej byl realizován v tomtež daňovém období, jako prodej ziskového titulu. Ale nákup nastal před více než 6 měsíci, či úplně v jinném roce. Příklad: V červenci 2007 nákup 40ks ČEZ za 1000kč v listopadu 2007 prodej za 1400kč, zisk 16000kč. V dubnu 2007 nákup 50 ks Zentiva za 1500kč v prosinci 2007 prodej za 900kč, ztráta 20000kč.

  5. Kubi napsal:

    Dobrý den, poraďte mi prosím někdo… jsem student a v loni jsem kupoval akcie Čez a komoditní certifikát Komodity plus, ale ještě jsem je neprodal a nebudu zatim prodavat (takze to je časový test 6 měsíců), ale dnes mi přišel dopis od Patria Direct, že musím zdanit úrokové výnosy z volných prostředků… to znamená, že musím sečít všechny úroky co jsem dostal a podat daňové přiznání? pokud ano, tak do jakého políčka to mám napsat? Díky, Kubi

  6. Chains napsal:

    Pane Zdrazile (nebo nekdo jiny), jak je to v pripade, ze v lednu koupim 100 akcii napr. CEZu á 1200,- , v breznu dalsich 100 akcii CEZu á 1400,- a v srpnu 100 akcie CEZu á 1300,- prodam.
    Musim pouzit ucetni postup FIFO, nebo si muzu rict, ze jsem v srpnu prodal se ztratou ty akcie, ktere jsem nakoupil v breznu ??
    Díky.

    • jp napsal:

      použijte hlavu:
      Samozřejmě se počítá nejstarší nákup, kromě toho ten byl více jak 6 měsíců.

      • Michal Kára napsal:

        A muzete uvest cislo a paragraf zakona, kde se mluvi o tom, ze to musi byt ten nejstarsi nakup? 😉

  7. P.C. napsal:

    Co přesně znamená věta „Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich.“ v §10 ods. 2 ZDPR?

    Znamená to, že 1) příjmy dle §10 nemají danit oba manželé (tj. zamezení duplicitního výběru daně) nebo to, že 2) veškeré příjmy dle §10 plynoucí ze SJM MUSÍ danit jen a pouze jediný z manželů a nemohou se dohodnout, že jeden příjem zdaní manžel a další příjem zdaní manželka?

    Pokud by platila druhá část předchozího odstavce (a s takovým výkladem jsem se už setkal), tak jednak nevím, čím je dáno, že neplatí první část a také nechápu, proč je taková věta v zákoně vůbec uvedena, protože je od roku 2008 daňově neutrální.

  8. P.C. napsal:

    Na poklesu nemusíme přece jen prodělat, proto uvažujme následující modifikaci příkladu 1:

    V prosinci 2007 si půjčím 100 akcií ČEZu a ihned je prodám na trhu. V lednu 2008 tyto akcie nakoupím zpět a vrátím. Operace zcela běžná, ale jak se počítá daň v tomto případě? Jak se počítá 6M test – je to doba mezi nákupem a prodejem nebo doba mezi vypůjčením a vrácením? Vůbec mi není jasné, co znamená „nabytí“ a „převod“ CP citovaný v §4 ZDPR.

    Za odpověď předem děkuji!

    • Michal Kára napsal:

      To bych radsi nedelal – v tom pripade mate v roce 2007 prijem 110 tisic, ktery musite zdanit v tom roce a nemate proti nemu vydaj – jako FO zavazky nepocitate…

    • Michal Kára napsal:

      To bych radsi nedelal – v tom pripade mate v roce 2007 prijem 110 tisic, ktery musite zdanit v tom roce a nemate proti nemu vydaj – jako FO zavazky nepocitate…

  9. Miroslav Piták napsal:

    Na http://www.edisk.cz jsem umístil statistiku regionálních, sektorových, komoditních indexů a spot cen komodit k 24.1.2008.
    Data jsou setříděna dle zhodnocení za 1 rok.

    Statistiku je možné stáhnout přes následující link: Akciove_indexy-statistika_2008-01-24.xls

  10. Adam napsal:

    http://www.mesec.cz/clanky/uplatnete-danove-odpocty-a-stat-vam-vrati-penize/ . je to trošku z jiného doušku, ale zeptám se. Může přeplatek, tedy vrácení peněz od F.Ú. nastat i u podnikatele, který neměl za rok 2007 téměř žádné příjmy a platil si zálohy na SP a ZP?

    • Jan Traxler napsal:

      Teoreticky ano, stejne jako u tech zaloh na SP a ZP od spravy soc. zab. a zdrav. poj. To ale zalezi na mnoha konkretnich faktorech. Treba hraje velkou roli to, zda jste byl za rok 2007 povinnen platit min. dan, min. SP a ZP… Tohle musite resit s konkretnimi udaji a cisly, nejlepe s nejakym danovym poradcem (a nebo obehat FU, ZP, SSZ a resit primo s nimi… cimz muzete usetrit par stokorun, ale zabere Vam to par hodin navic).

      • Adam napsal:

        Podnikám tento, respektive jsem v roce 2007 začal podnikat poprvé. Po studiu jsem byl na úřadu práce pak začal podnikat..Myslím, že minimální zálohy to byly a jsou 🙂

        • Jan Traxler napsal:

          Ok, ja Vam k tomu takto muzu rict jedno… na 90% (myslim si to, nevim to jiste) se na Vas tento rok nevztahuje minimalni dan a pro pristi rok je jiz zrusena. Jak je to ale s odvody, zvlast po dobu na PU, to netusim, nemam s tim zadnou zkusenost. Cili, jak jsem psal vyse, doporucuji zkonzultovat s dan. poradcem, nebo obejit SSZ a ZP.

    • David napsal:

      Z čeho by Vám ten přeplatek měli vrátit? Pokud jste neměl žádné zdanitelné příjmy, tak to prostě jen oznámíte místně příslušnému FÚ a tím je vše vyřízené. Žádné daňové přiznání nemusíte podávat.

  11. HondaMonda napsal:

    Díky na velmi názorné a pochopitelné příklady. Jen si myslím, že jsou trochu neúplné.
    Pokud se dobře pamatuji, tak zákon o dani z příjmů říká toto: „Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení.“
    Takže třeba příklad 3 by měl být doplněn ještě o sloupec s náklady spojenými s každou z transakcí (vstupní, výstupní poplatek, ale třeba i placená konzultace s makléřem). O tyto náklady je pak možné snížit základ 18.000, a to včetně nákladů spojených s prodejem titulu A.

    • HondaMonda napsal:

      Oprava: Příklad 2

    • Vladimír Zdražil napsal:

      To máte pravdu. I vámi vyjmenované přímo související poplatky lze použít jako položky snižující dílčí základ daně. Příklady jsou modelové a měly by investorům pomoci metodikou. Každý případ je individuální. Někdo konzultaci s finančním poradcem nebo makléřem využije, někdo ne atakpodobně.
      Děkuji za věcnou připomínku

    • Jan Traxler napsal:

      Ovsem tady pozor, vstupni (vystupni) poplatek urcite, ale s konzultaci to nemusi byt tak jednoznacne. Ja s tim tedy nemam zadnou praktickou zkusenost, ale obavam se, ze zrovna zde bude dost zalezet na konkretnim vykladu urednika FU. Uz jsme to tu jednou rozebirali (nekdy na pocatku celeho serialu o zdanovani prijmu z CP).

      Krome Vami uvedene vety je v zakone take uvedena tato:
      „U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.“
      … Coz si lze interpretovat za A) jako presny vycet toho, co muze byt pouzito jako prokazatelne vynalozeny vydaj pro dosazeni prijmu. A nebo za B) pouze jako dopresneni, ze mimo jine i toto lze uplatnit. Bohuzel, ta formulace mi prijde dost nestastna a nejednoznacna.

      Druha vec, i kdyby slo o „Becko“, tak se obavam, ze byste musel prokazat, ze dana konzultace se tykala ciste one jedne transakce, ke ktere se vztahuje danova povinnost… tzn. mit fakturu za konzultaci ke zvazovane transakci nakupu instrumentu XYZ apod.

      … Ale nejsem danovy poradce a mozna si to vykladam spatne.

      Hezky vecer

      • Vladimír Zdražil napsal:

        Já bych řekl, že je nutné mít především doklad úměrný investici. Jestliže budete mít poradu za padesát tisíc a budete zdaňovat dílčí základ daně ve výši 7.000 Kč a navíc to vyděláte z padesátitisícové investice, tak určitě takový poplatník narazí. Jestliže ta porada bude stát např dvě nebo tři procenta z investované částky, tak v takovém případě to asi bez problému projde.

        Hezký zbytek dne

        • P.C. napsal:

          Náklad 50.000 je velmi relativní, a může se v celkových částkách úplně ztratit, protože základu daně 7.000 lze dosáhnout i prodejem za 500.000 a nákupem za 493.000 a vzhledem k tomu, že se výnosy i náklady v § 10 sčítají za všechny cenné papíry prodané v daném roce, může to být částka opravdu zanedbatelná.

          Důležitější asi bude, rozpočítat tuto konzultaci mezi příjmy zdanitelné a od daně osvobozené nebo nějak prokázat, že se vztahovala právě k příjmům neosvobozeným.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.