Sobota 27. května. Svátek má Valdemar.

Zátah na

Týdenní a prázdninové shrnutí podílových fondů přináší ve své pravidelné rubrice PETR FEJTEK. Dominovaly akciové fondy, kterým zdatně sekundovaly fondy smíšené. Proč a kam odpluly stamilióny z peněžního fondu Sporoinvest České spořitelny? Proč jsou rozvíjející se trhy perspektivnější než rozvinuté?

Zátah na "padlé" akcie graduje

Možná až vrcholí, protože 800 milionů korun nezamířilo do akciových fondů, ani nepamatujeme. K tomu téměř 350 milionů do mixů, tedy celkem 1,15 miliardy korun. Takový je i celkový příliv, protože prodeje zajištěných fondů jen nahradily odkupy z peněžního trhu.

Z fondů peněžního trhu sice také odešlo přes 200 milionů korun, ovšem téměř celá suma z ISČS Sporoinvest a většina z těchto milionů nepochybně zamířila do značně aktivnějších strategií – jen do jiných fondů v rámci ČS totiž přišlo víc než půl miliardy korun.

Dluhopisové fondy skončily tentokrát bez velkých odkupů na černé nule. Dluhopisy si v dobách kolísání akciových trhů většinou trochu "pomohou", ale na roční výkonnosti ty naše největší tratí půl procenta, na tříměsíčním období pak ztrácejí všechny.

Akciová přesilovka trvá

Jak asi došlo k tomuto dalšímu tak značnému nárůstu touhy po akciových fondech? Nepochybně zafungovala představa, že nebezpečí už pominulo, takže je ten "pravý čas". Navíc s vyhodnocením celé situace se značným zpožděním a nepochybně i pod vlivem informací o cca 5% růstu za předchozí týden. Projevil se tedy víc efekt "chytit vlak", nebo si jen víc lidí uvědomilo, že vůbec ke "slevě v hypermarketu" došlo? Ani nechci opakovat optimistickou hypotézu o tom, že tak značná část investorů mění svou strategii dlouhodobě.

Navíc se týden zdaleka nevyvíjel klidně a třeba hned v úterý Amerika opět předvedla 2,5% pokles, největší propad za poslední tři týdny. Evropské trhy ale tentokrát nezareagovaly zdaleka tak hystericky, jak bychom očekávali. Tak či onak, příliv do našich dvou velikánů hvězd se dotkl: 293 milionů přišlo do portfolia ISČS Sporotrend a 283 milionů do ING českého akciového. Ostatní samozřejmě musely zůstat o řád níž, ale žádný akciový fond nezaznamenal čisté odkupy!

Všechny se také svým investorům odměnily růstem – kromě ČSOB realitního mixu, který se dalším poklesem již dostal na roční nulu. Ale takovými 4 %, jako ČPI Nových ekonomik, zase také ne. Faktem totiž je, že (jako obvykle) byl propad emerging markets poněkud citelnější, takže i jejich růsty by měly rychleji vlnu vyrovnávat. A možná i víc, protože důvěra v tyto trhy, které navíc nejsou zasaženy žádnými hypotečními problémy, je stále na vysoké úrovni – růst těchto ekonomik je velmi perspektivní.

Prázdniny utekly jako voda

To si jistě posmutněle říká nejeden workholik, ale i spousta rodičů a zejména dětí. Dovolené snad ještě rychleji. Minulým týdnem skončil měsíc srpen a během něj pražská burza skončila přesně tam, kde začala. A za celé prázdniny jen o zanedbatelná 3 % níž. Zato do fondů přišlo celkem 7,5 miliardy korun, což je letošní nejlepší dvouměsíční příliv.

Do akciových fondů přišly 3 miliardy, do zajištěných také 3 miliardy, do smíšených 2,5 miliardy korun. Z toho plyne, že miliarda odešla z peněžního trhu a zejména dluhopisových fondů.

Podíváme-li se však na samotný srpen – opět rekordní, protože překonal 4 miliardy – vidíme, že akciové si připsaly víc než 2 miliardy, mixy 1,5 miliardy, kdežto zajištěné jen necelou miliardu (půlmiliardový nesoulad jde opět na vrub peněžního trhu a zejména dluhopisových fondů).

Uvidíme tedy, co přinese návrat do normálních zářijových kolejí a nakolik si naši investoři do školního roku přinesou poučení z prázdninových zkušeností. Podzim bude jistě zajímavý, možná opět vynecháme říjnovou korekci a teprve Mikuláš nám spočítá hříchy. Vše může ale být i úplně jinak a ještě se budeme hodně divit. Zatím má Praha na roční výkonnosti 22,5 %, z toho od začátku kalendářního roku 12,6 %. Bude-li tedy podzimní úroda jako loni…

Domy, hlavně ty neprodané

Minulý týden jsme také zjistili, že nejde jen o prodej stávajících a nových domů (v USA, of course). Tato data pozitivně překvapila – oproti očekávanému meziměsíčnímu poklesu o 0,9 % prodeje existujících domů v červenci klesly jen o 0,2 % na 5,75 milionů. To zejména po červnovém poklesu -3,7 % a protože prodeje klesají již pátý měsíc, nevypadalo špatně. Navíc šlo o nejpomalejší pokles od konce roku 2002.

Ale vyděsilo jiné číslo – zásoby domů na prodej – tedy počet neprodaných domů v červenci vzrostl o 5,1 % na 4,592 milionů, což je šestnáctileté maximum! Také index cen domů ve 2. čtvrtletí mezikvartálně klesl o 0,9 %. Ceny domů v USA navíc ve 2. čtvrtletí zaznamenaly nejprudší meziroční pád nejméně od roku 1987, s tím, jak se prohloubil útlum na trhu s bydlením: podle amerického národního indexu cen domů S&P/Case-Shiller klesl index cen domů ve 2. čtvrtletí o 3,2 % na 183,9 bodu ze 189,9 bodu loni.

Klesly i dílčí indexy cen domů ve velkých metropolitních oblastech. Index 20 regionů se v červnu meziročně snížil o 3,5 %, zatímco ukazatel pro 10 aglomerací klesl o 4,1 %.

Co bude se sazbami

Druhá a zřejmě ještě důležitější je situace na samotných finančních trzích. Fed sice uvolnil diskontní sazbu a nalil na trh krátkodobou likviditu, ale v zápise ze schůzky 7. srpna konstatoval, že klesající ceny domů a omezení úvěrů by mohly negativně dolehnout na spotřební výdaje. Rovněž připustil, že vývoj na hypotečním trhu naznačuje, že propad na trhu bydlení může být hlubší a delší, než se původně čekalo.

Nepotěšil ani nový údaj o poklesu spotřebitelské důvěry, která je tak na nejnižší úrovni od řádění hurikánu Katrina před dvěma lety. Začaly se tak rýsovat jasnější signály, že růst americké ekonomiky začíná mít trhliny.

Mezi investory vzrostla nejistota, zda centrální banka Fed přijme další kroky potřebné k tomu, aby se potíže úvěrového trhu nešířily ekonomikou dále. Uklidnění přišlo až v pátek (akciové trh se také vydaly spokojeně vzhůru), po vystoupení Bena Bernankeho na semináři FED v Jackson Hole. David Marek z Patria Online v něm přečetl z mezi řádky: "Zdá se, že nám ale nic jiného než sazby snížit stejně nezbude." Nejbližší jednání šéfů FED bude ale až 18. září.

26 komentářů: “Zátah na”

  1. Adam Holý napsal:

    Měl bych dotaz na server: http://www.akcie.cz/ . Proč se na serveru uzavírají hodnoty v 16:00, když se akcie obchodují až do 17:00 na BCCP? Nebo jaký tam mají systém?

    • Michal Mojžíš napsal:

      Neuzavírá SPAD dřív, než KOBOS? Hodnoty totiž přebírají ze SPADu.

    • Mario napsal:

      Je to jednoduché: SPAD jede jen do 16.00 proto tam jsou ceny do 16.00

      • Adam Holý napsal:

        Dobře. A jaký je tedy hlavní rozdíl mezi SPAD a KOBOS?

        • Michal Mojžíš napsal:

          Ve SPADu se obchoduje v lotech. Je tedy jen pro (velko)profesionály.

          • Mario napsal:

            SPAD (systém pro podporu akcií a dluhopisů) je elektronický systém, ve kterém se sdružují pokyny v tzv. lotech (určitý počet kusů od jedné ekcie) a jejichž likviditu zaručují tzv. koteři neboli tvůrci trhu. ti vám dávají jistotu, že v kteroukoliv obchodní dobu prodáte nebo koupíte za aktuální kurz. Lze prodat i pomocí nestandartního obchodu menší obchodní jednotku než celý lot, ale ot už je detail. Tento systém JE PRO KOHOKOLIV kdo má na to koupit si lot nebo na zálohu (margin).

            KOBOS (kontinuální burzovní systém) je pro drobné investory, kde likvidita je zaručena pouze poptávkou a nabídkou po dané akcii. Je tedy nižší a zpravidla lze obchodovat za nepatrně vyšší ceny. POkud máte stovky tisíc, je nesmysl obchodovat přes KOBOS, jak jsem psal výše, jednak kvůli nižší likviditě, většinou trochu horší seně a v neposlední řadě vyšším poplatkům. Stačí takto v krátkosti?:-))

            • Michal Kára napsal:

              Hlavne to rozdelovani na KOBOS a na SPAD je pekna svinarna, ktera AFAIK nema v civilizovanem svete obdoby. „Velci kluci“ si obchoduji ve SPADu, zatimco luza je odkazana na KOBOS, ktery diky tomu ma mizernou likviditu a ceny jsou obcas dost mimo :-/ Neni vyjimkou, ze bid v KOBOSu je nad ask ve SPADu a naopak. Kdyby se SPAD zrusil a vsichni obchodovali pres KOBOS, bylo by to podstatne lepsi.

              Samozrejme teoreticky muze do SPADu kazdy, ale prakticky do nej drtiva vetsina investoru nema pristup, protoze by nemohla dodrzet pravidla money managementu a rozlozeni rizika. Koupit za vsechny uspory lot CEZu na margin 85:15 neni investovani, to je gambling.

              • Mario napsal:

                Pane Káro, Váš příspěvek mi dělá úsměv na tváři. Směji se. Ale Vám.

                • Michal Kára napsal:

                  Mozna by misto nic nerikajiciho osobniho utoku bylo lepsi vysvetlit, v cem je muj prispevek smesny. Bohuzel presne odrazi ceskou burzovni realitu.

                  • Mario napsal:

                    Proč dokazovat, že nebe je modré? Stejně tak proto, že je modré kvůli Rayleighovu efektu, nemá cenu vyvracet Vaše směšná tvrzení. Snad jen odpovím otázkou: Co je lepší, mercedes nebo škoda120? A neberu argument typu mercedes je jen pro bohaté. Totiž i ve SPADu obchodují méně majetní. Ne však „village people“, které oškubávají poradci na IŽP a drahé fondy.

                    A propos, záloha 15% už je doufám utopie minulosti…

                    • Jirka Hlisnikovský napsal:

                      Mám dojem, že pojem selský rozum je právě spojen s „village people“. Co nabízíte lidem Vy místo IŽP a drahých fondů?

                    • Mario napsal:

                      Nejsem poradce, jsem licencovaný makléř co obchoduje právě denodenně nejenom ve SPADu a KOBOSu.
                      Klientům můžu nabídnout vše, od akcií, dluhopisů, komodit, přes certifikáty, ETF, futures, atd atd.

                    • Jirka Hlisnikovský napsal:

                      A to jste levnější? Pokud znám poplatky za obhospodařování, tak ty jsou větší, než v u fondů. Pokud jde jen o zprostředkování pokynů, tak tam je to bez přidané hodnoty. A navíc z pohledu risk managementu není rozumné mít všechny pozice ve Vašich instrumentech.

                    • Michal Kára napsal:

                      A je ten mercedes lepsi i za tu cenu, ze se na jeho koupi musim zadluzit tak, ze mi nezbyva na jidlo a bydleni? 😉

                      A co vubec brani burze, aby oba segmenty spojila nebo alespon loty radikalne (10x) snizila? Puvodne byl oddeleny segment s povinnymi kotacemi a loty zaveden kvuli vytvoreni dostatecne likvidity, ale to je nyni snad jiz minulosti.

                      Ja bych nerekl „obchoduji“, ale spis „gambluji“: Rekneme, ze mam na investice na milionu na investice. Chci je investovat a to za dodrzeni diverzifikace a money managementu. Tedy diky diverzifikaci dam do CZ burzu pulku (druhou investuji jinde) a chci za to koupit pet titulu (opet diverzifikace) a chci mit stoplossy tak, abych pokud obchod nevysel tak jsem neztratil vice jak 5% z portfolia.

                      Takze mam na lot CEZu 100 tisic, lot stoji 5 milionu, tedy paka 1:50. Pokud nechci ztratit vic jak 5% portfolia, nesmi se pohnout CEZ o vic jak 0.5%, coz je bezna intradenni volatilita. Tedy pres SPAD investovat nemuzu…

                      CEZ je sice extrem, ale zase jsem nebral v potaz, ze kupovat celou investici najednou neni nejlepsi money management, ze je lepsi nakoupovat postupna na urovnich supportu.

                      Jinak i ja jsem ve SPADu obchodoval – nakoupil a prodal jsem long certifikat na ropu 😉 Ale uz to asi delat nebudu, RB jsou strasny smejdi.

                    • Jirka Hlisnikovský napsal:

                      Už to tady bylo napsáno. SPAD a KOBOS jsou principiálně různé trhy, tedy trhy s různými mechanismy.
                      SPAD je trh za účasti market makerů, každý titul má své market makery, kteří povinně musí postavit bid a offer za předem daných podmínek (max spread, atd.). Je pochopitelné, že tuto činnost má význam dělat s určitým minimálním objemem . Tento mechanismus sice na jedné straně nemusí vyhovovat malým investorům, ale je nutný pro likviditu trhu a tím pádem pro institucionální investory (fondy, atd.). Už dávno před SPADem se takto obchodovaly např. bondy.

                    • Michal Kára napsal:

                      Ja VIM jak ty trhy technicky funguji. Ale nerikejte mi, ze CEZ s typickym dennim objemem pres miliardu a dalsi se stovkami milionu by byl bez MM malo likvidni.

                      A zcela jina vec je proc se nezmensi loty, ktere byly stanoveny kdyz ceny akcii byly podstatne nizsi.

                      Ja chapu, ze lidem jako pan Mario to vyhovuje, protoze mohou lepe nalakat lidi na obchody na paku a tim je rychleji „odšťavit“. Ale to nic nemeni na tom, ze je to svinarna.

                    • Jirka Hlisnikovský napsal:

                      Jaká je Vaše definice „sviňárny“? Nějak Vám nerozumím. Systém market makerů, stavění kotací, je základní systém finančních trhů. Takže nerozumím…

                    • Michal Kára napsal:

                      System MM neni problem, problemem jsou velmi velke loty, ktere prakticky znemoznuji drobnym investorum obchodovat ve SPADu (viz muj dlouhy prispevek vyse) a odkazuji je do Kobosu ktery ma diky existenci spadu jeste horsi likviditu, nez by mela burza dohromady.

                      Cesky system je proste „unikum“. Kdyz obchoduji na NYSE, Nasdaqu, Amexu, ve Frankfurtu, ve Stuttgartu, vsude obchoduji na stejnem trhu i kdyz chci koupit jednu akcii. Jen na BCPP je holt segment s dobrou likviditou jen pro „ty co na to maji“.

                    • Mario napsal:

                      Opět se nepřekvapivě hluboce mýlíte. „Nalákání“ lidí by bylo právě jednodušší s daleko menšími loty:-). O sviňárně bych rozhodně nemluvil. Ten kdo nemá ani na marži (vždy min. 25% záloha), si může koupit odlot a když nemá ani na to, koupí si akcie v KOBOSu.
                      Až zde bude místo 11 titulů třeba 25, věřte, že ke změně nuceně dojde. Ale do té doby buďte rád, že to u nás není jako na Slovensku. Myslím, že na toto téma už není potřeba další „tree“:-).

                    • Michal Kára napsal:

                      Kdyby byly mensi loty, tak nemusi kupovat na margin a pomaleji o ty penize prijdou. Jasne ze muzu koupit odlot, ale ten musim telefonicky dohodnout s maklerem a byva za „Kobosove“ poplatky. Nebo se pres nekoho daji obchodovat odloty elektronicky?

                      V soucasne dobe minimalne na pulce titulu nejsou IMHO povinne kotace pro likviditu nutne, takze srovnani s Bratislavou je mimo. Tem by nejspis nepomohl ani MM system.

                    • Mario napsal:

                      Ale pro druhou půlku titulů nutné jsou! Smiřte se s tím, že česká burza je ještě v plenkách a nemůže se rovnat německému nebo americkému obru! A dlouho ještě nebude.
                      Navíc i na takovýchto burzách v zahraničí jsou MM nutní.
                      Jestli se Vám to nelíbí, napište pánům Koblicovi a Kalouskovi:-)

        • Lukáš napsal:

          Rozdíl je vysvětlen v článku http://www.investujeme.cz/?object=toptema&sid=376&sekce=0020 skoro na konci.

  2. Michal Mojžíš napsal:

    Ono je těžké (a trochu troufalé) vyvozovat ze statistik jakékoliv závěry o chování českýcha moravských investorů. Realizační doby v investičních společnostech jsou totiž natolik dlouhé, že pokyn se většinou zrealizuje v úplně jiné fázi trhu, než investor původně zamýšlel. V době korekce je týdenní rozdíl opravdu hodně velký. A tak plno „osvícených“ investorů nakupujících při korekci ve skutečnosti zadalo pokyn „na vrcholu“, zatímco těm skutečně „intligentním“, kteří chtěli nakoupit v sedle, ten vlak, jak uvádíte, ujel.

    Jinak pořád trochu nechápu, proč se ve vašich statistikách a komentářích (včetně tabulek na peníze.cz) objevuje pouze jedna polovina českých fondů. Je to trochu škod. Opravdu je tak těžké „sloučit“ statistiky obou asociací??
    V článku pak ale přitom ona čísla vydáváte za celý trh.

  3. Miroslav Piták napsal:

    Na http://www.edisk.cz jsem umístil statistiku regionálních, sektorových, komoditních indexů a spot cen komodit k 30.8.2007.
    Data jsou setříděna dle zhodnocení za 1 rok.

    Statistiku je možné stáhnout přes následující link: http://www.edisk.cz/stahnout-soubor/25269/Akciove-indexy-statistika_30082007.xls_142.22KB.html

    O víkendu jsem si všimnul, že index MSCI China (USD) se blíží ke svému High z roku 1997. Růstové čínské akcie – index MSCI China Growth (USD) jsou zatím hluboko pod High z roku 1997. Současná silná růstová rallye čínských akcií nasvědčuje, že brzy by jsme se mohli dočkat nějaké výraznější korekce.

    S pozdravem M.P.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.