Pátek 18. srpna. Svátek má Helena.

Zajištěné investování aneb Rovnováha mezi potřebou, touhou a strachem

Investice do akcií či akciových fondů je z dlouhodobého hlediska nejvýnosnější. Přes vysoký výnos akciových trhů většina drobných investorů vydělá mnohem méně – prodávají při poklesu a nakupují při vzestupu. Ochranou klienta před sama sebou mohou být zajištěné fondy, píše PETR ŠIMČÁK z Pinoneer Investments.

Člověk řeší se svým finančním poradcem konflikt mezi tím, co od investice potřebuje, co by si přál a čeho se naopak bojí. Existuje řešení, které by nebylo jen ubohým kompromisem? Ano. Člověk potřebuje investovat, aby si zajistil budoucnost. Potřebuje také výnos akciových fondů, ale má strach z jejich rizik, a tudíž touží po ochraně investice. Kdyby byl ale dobře informovaný o principech kapitálových trhů, většina strachu by zmizela.

Proto pokud chce investiční společnost nabídnout úspěšný produkt, musí být postaven na znalosti a respektování potřeb i slabin investora. Toto jsou nejdůležitější aspekty celého procesu:


Primární je ochrana kapitálu, výnos je sekundární.
Krach burz po roce 2000 položil základ velké popularity zajištěných fondů. Ty přesně odpovídají rizikovému profilu drtivé většiny Čechů.


Klient očekává poradenství a individuální servis.
Průzkum Evropské komise v roce 2005 odhalil pocity Čechů, kteří musejí řešit své finance v bance. Jsou to deprese, nedůvěra a obava z komplikovanosti. Jsem přesvědčen, že podobné pocity při jednání se svými klienty zažívají i bankéři. I to je podle mého názoru jedním z důvodů popularity zajištěných fondů. Poradenství a individuální servis je u nich snadný zejména proto, že "individuální" požadavek většiny klientů zní: "Hlavně bezpečně a vydělat více než termíňák."

Klienti i bankéři a poradci chtějí vybírat z limitovaného počtu kvalitních produktů a ne z desítek fondů. V nabídkách investičních společností jsou mnohdy i stovky fondů, ale jejich klientům by mělo být nabídnuto jakési zúžené "menu", do kterého zajištěné fondy jednoznačně patří. Jsou jednoduše vysvětlitelné a pochopitelné i pro laiky. Alespoň jejich investiční myšlenka, když už ne konstrukce, která stejně většinu investorů nezajímá.

Klienti budou stále více citlivější na poplatky. Nevýhoda většiny zajištěných fondů spočívá v neprůhlednosti poplatků. Mnohé z nich jsou skryté a klienti se mylně domnívají, že mají fond zadarmo nebo levně. Zajištěné fondy nejsou ani zadarmo ani levné. Je fér tyto poplatky rozkrýt a otevřené zajištěné fondy to dělají.

Všude si přečtete, že investice do akcií je riziková. Dovolím si tvrdit, že je to mýtus, který vychází z obav z dočasných poklesů, nikoliv z obav, které by lidé měli mít z nedosažení výnosového cíle k zajíštění svého stáří. To je ale jen teorie (i když pravdivá) a při tvorbě produktů musí investiční společnost myslet i na emoční labilitu investorů. Většina z nich je totiž odvážná, "dynamická" a s dlouhodobým horizontem počítá, jen když burzy rostou.

V případě tržních poklesů se dynamika klientů vytrácí, ochota tolerovat dočasný pokles mizí a původní úmysl investovat dlouhodobě se zkracuje ne na měsíce, ale na týdny. Že by pohled na klesající akciovou investici zrychloval proces stárnutí? Ať je to jakkoliv, investoři "úspěšně" nakupují draze a prodávají levně.

Studie firmy DALBAR, která proběhla mezi lety 1984 – 2002, odhalila šokující čísla. Průměrný akciový fond zhodnotil prostředky svých klientů o 9,3 % p.a. Klienti ale vydělali ve skutečnosti jen 2,6 % p.a. V absolutních číslech je rozdíl ještě depresivnější. Investovaných 10 tisíc USD se mohlo zhodnoctit na 49,6 tisíc USD, ale ve skutečnosti se zhodnotilo jen na 15,9 tisíc.

Čí je to ale chyba? Odpověď je jednoduchá. Investoři mohli mít 9,3 % p.a., kdyby průměrný fond koupili a drželi po celou dobu. To ale nedělají. Mají pocit, že je třeba se o své peníze ještě aktivně starat. Ten pocit je správný, ale jakého výsledku dosáhl aktivní péčí průměrný akciový investor? Jen 2,6 % p.a. Kam zmizelo 6,7 % p.a., v dolarovém vyjádření 33,7 tisíc dolarů, vlastně celý trojnásobek původní investice?!

Agentura DALBAR vysvětlila tento rozdíl emoční nestabilitou investorů, kteří "loví horké fondy". Vždy kupují fond až po jeho růstu, vidí skvělou výkonnost, ale prodávají jej po poklesu. Vidí totiž nepříjemná čísla a nechtějí dále snášet pokles. Cena za tuto chybu je obrovská. Ještě více vynikne, když si položíme další otázku. Jak by na tom byl průměrný investor, kdyby neinvestoval a nechal peníze ležet v bance na úrok? Za tuto periodu by dostal přibližně 5 % p.a. a jeho 10 tisíc by vyrostlo na 24 tisíc dolarů.

Nemůžeme od investorů očekávat, že změní své přirozené chování. Ale máme pro ně lepší radu, než nedělat nic, protože ta by jim objektivně přinesla vyšší výnos?

Odpovědí mohou být právě zajištěné fondy. Zabrání emotivním transakcím a termínované vklady většina z nich překoná. Přestože nemohou dodat takový výnos jako fondy akciové, konečný efekt pro investora může být dokonce lepší. Zajištěný fond totiž bude většina investorů držet. Zatímco mezi akciovými fondy bude nesmyslně přeskakovat a věčně hledat ten opravdu nejlepší a nejvýnosnější. Jak to dopadá, již víme.

Co říci na závěr?

Zajištěné fondy jsou kompromisním řešením dlouhodobých investic. Svou konstrukcí vyhovují potřebám investorů, chrání je před jejich slabinami a emoční labilitou. Proto mohou paradoxně přinést více než rizikovější akciový fond, přestože to není jejich primární vlastnost. Na kratším období, např. 3 – 5 let, je třeba najít optimální mix mezi bezpečnými dluhopisy a kolísavějšími akciemi. A právě to za investora dělají zajištěné fondy.

2 komentáře: “Zajištěné investování aneb Rovnováha mezi potřebou, touhou a strachem”

  1. TK napsal:

    Dobrý večer,

    přemýšleli jste někdy o garantovaných certifikátech? Jejich struktura je velmi jednoduchá, managment fee a front-load je taky nižší než u fondů a pokud je koupíte přímo v době úpisu, je garance 100%.

    Nebo tyto produkty vůbec nespadají pod finanční poradce? Je to jen kvůli tomu, že by z toho nebyla žádná provize?

    TK.

  2. Vít Kalvoda napsal:

    Vážený pane Šimčáku, vzpomínám si, že jste se vždy vyjadřoval PROTI zajištěným fondům a ovlivnil tak (jistě nejen) můj pohled a tyto produkty.

    Z Vaší dílny pocházející zajištěné fondy patří svou konstrukcí rozhodně k těm lepším, transparentním a férovějším. Jestliže však neposkytují žádnou smluvní garanci a zajišťují klienty „pouze“ na základě vysoce pravděpodobného chování v nich obsažených instrumentů, neplatí nadále to, co jste vždy sám říkal: že je lepší klientovi sestavit vlastní portfolio fondů v takové proporci,aby byl podobně zajištěný?

    Nebo se mýlím a Vaše zajištěné fondy nejsou takovýmito portfolii fondů, která zajišťují klienta na základě pravděpodobnosti, ovšem ne smluvně (Pioneer nenese riziko)?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.