Pondělí 20. srpna. Svátek má Bernard.

Zajištěné fondy: Je o co stát?

Do zajištěných fondů sypou čeští investoři miliardy. Bohužel netuší, že dělají obrovskou chybu, upozorňuje PAVEL M. ČERNÝ ze společnosti OVB.

Zajištěné či garantované fondy jsou bezesporu skvěle marketingově prodejným produktem. Čeští klienti na slovíčko "jistota" stále slyší. Čísla prodejů a nárůstů v tomto segmentu hovoří za své. Investoři bohužel netuší, jakou dělají chybu.

Na první pohled to zní totiž opravdu lákavě – svěřte nám své peníze na určitou dobu (s tím mnoho lidí pochopitelně nemá problém) a my vám garantujeme, že neproděláte. Navíc vám slibujeme, že se můžete podílet na růstu akciových trhů.

Kdyby to bylo opravdu takto, tak tam máme peníze všichni! Klienti již ale nevnímají, že garantované fondy jsou obvykle velmi neprůhledné, obsahují spoustu skrytých poplatků a slibovaná participace na růstu akciových trhů má často své limity.

VYTVOŘTE SI VLASTNÍ GARANCI
Pro investiční společnost je to naprosto geniální byznys, neboť ta svůj zisk obdrží, ať se děje, co se děje. Zajímavou alternativu ke garantovanému fondu si mohu vytvořit sám.

Pokud mám horizont pět let a vím, že nejhorší historický pokles akciových trhů na pětiletém horizontu byl o něco méně než 40%, tak si mohu jednoduše spočítat, že když dám do akcií 30% a do dluhopisů (potažmo do peněžního trhu) 70%, nemohu prodělat.

Neboť i při poklesu 40% u akciové složky mi stabilní dluhopisový výnos, který mohu na pětiletém horizontu bezpečně očekávat, daný pokles vyrovná.

Stačí si vzít kalkulačku. Mám 100.000 korun a 30.000 z toho dám do akcií. Vezmu variantu, že by akciová složka klesla o těch zmíněných 40% – pak mi z těchto peněz zbude 18.000 Kč.

Na druhé straně mám ale 70.000 korun v dluhopisech a i když budu kalkulovat s průměrným výnosem jen 3,5% p.a., budu bezpečně na svém.

Navíc víme, že v momentě poklesu akciových trhů se dluhopisové trhy obvykle chovají opačně a rostou. Navíc i odborníci předpokládají dlouhodobý růst ve výši spíše 4 – 5% p.a. Stačí se podívat na historii dluhopisových výnosů např. v EUR. Index JP Morgan EMU Bond má za posledních pět let průměrný výnos 6,1%.

No a pokud to přeženu a řeknu si, že akciová složka může klesnout až o 50% (což se, pokud vím, v historii na pětiletém horizontu ještě nikdy nestalo), tak to samé platí pro poměr 25% akcie – 75% dluhopisy. Velmi jednoduché, průhledné a hlavně – bez extra poplatků a mám vše sám pod kontrolou.

POZOR NA CIZÍ MĚNY
Samostatnou kapitolu tvoří cizoměnové garantované fondy – pro 95% českých klientů ještě větší nesmysl než standardní garanťáky.

Žádný investiční profesionál by českému klientovi nedoporučil investici do konzervativní složky v cizí měně (za předpokladu, že investujeme CZK a budeme chtít vybírat CZK), protože měnové riziko je mnohem větší než potenciální výnos.

U akcií je to něco jiného – akciové trhy dlouhodobě svým výnosem překonávají volatilitu měnových kurzů. Ale do garantovaných fondů investuji s cílem bezpečného uložení peněz.

Investiční trojúhelník nám jasně říká, že chci-li jistotu, pak nemohu očekávat vysoký výnos. V případě investice do cizoměnového garantovaného fondu bych na sebe tím pádem bral neúměrné riziko.

Proto, milí kolegové investiční poradci, zamyslete se nad tím, prosím, a nenechávejte zbytečně bankám a investičním společnostem vydělat na klientových penězích.

66 komentářů: “Zajištěné fondy: Je o co stát?”

  1. David Fábry napsal:

    Vážený pane Pavle M. Černý,

    to co jste popsal jako Vámi vytvořený zajištěný fond, není zajištěním fondem, nýbrž konzervativním smíšeným fondem. Garantovaný fond se skládá totiž převážně z dluhopisů a v menší míře z opcí, tedy nikoliv z akcií, které by byli příliš drahé. Velice rád klientům banky (ČSOB) vysvětluji (pokud tedy mají zájem) jak zajištěný fond funguje a proč je výhodné do něj investovat. Je to standartně průhledný fond (poplatkově i po stránce participace), jako jakýkoliv jiný! A domnívám se, že v dnešní době dokonce velice zajímavý jako část diverzifikovaného portfolia! Pokud vezmeme například obavy klienta investovat do akcií a zároveň se chce podílet na vývoji (alespoň částečně) akciových trhů, vychází z toho vždy vítězně právě zmiňovaný zajištěný fond. Domnívám se, že důvod proč o zajištěných fondech takto píšete, je proto, že OVB tyto produkty nemá možnost svým klientům nabídnout.

    David Fábry
    investiční poradce

    • Jan Traxler napsal:

      Nebojte, pokud vím, tak OVB jich má v nabídce poměrně dostatek… 😉
      Ale zajímala by mě jedna věc? Jak je to u Vás, Vy nabízíte i produkty, které nemáte v nabídce?… Říkáte svým klientům i o konkurenci, o jiných korunových zajištěných fondech? Zmiňujete jim i cizoměnné zajištěnné fondy konkurence? Nabízíte jim i garantované certifikáty? Ukazujete jim, jak fungují některé strukturované dluhopisy, jejichž premium je variabilní a odvíjí se od akcií? Nebo co takhle aby si vytvořili vlastní zajištěný fond, např. kombinací hypotečních zástavních listů a warrantů, nebo dvou certifikátů (nějakého bonus a outperformance)? Nebo že se mohou do jisté míry pojistit třeba tím bonus certifikátem či discountem?
      … a to se stále bavíme o Vámi zmiňovaném klientovi, který má obavy investovat do akcií, ale přitom se chce podílet na jejich případném růstu… btw. upřímně řečeno, tohle je jen argument prodejce zajištěných fondů, od klienta jsem nikdy v životě takovou frázi neslyšel.

      • David Fábry napsal:

        Vážený pane Jane Traxlere,

        máte naprostou pravdu, nabízíme pouze produkty banky, nikoliv cizí finanční produkty – nicměně narozdíl od OVB a obdobných společností se nesnažíme klientovi prodat produkt ze kterého máme největší provizi (např. životní kapitálové pojištění, kde klient i po dvou letech je na nule, protože příchozí platby na vrub jeho účtu jdou do kapsy zprostředkovatele), ale produkty o kterých se domníváme, že klient potřebuje – to vše po vyslechnutí klienta a zaznamenání jeho potřeb a snů.

        a za druhé – nevšiml jsem si ve svém článku, že bych hovořil pouze a jedině, že jsou zajištěné fondy a nic jiného. Samozřejmě, že jsem si vědom možnosti klientovi nabídnout diskont, basket či garant certifikáty – ovšem z vlastní zkušenosti vím, že u obchodníka s cennými papíry by z takovéto nabídky přešli k turbo certifikátům (více obchodů – více poplatků) a klienta po čase tzv. vypoplatkovali nebo vyautovali při první větší korekci!

        David Fábry
        investiční poradce

        • Jan Lener napsal:

          Byl jsem jednou zkusit poradce a ČSOB a o tom co píšete jsem si mohl nechat jen zdát.

          • Jan Lener napsal:

            „poradce ČSOB“

            • Zajištěné fondy ČSOB okrádají občany . napsal:

              Vážení ,
              obdivuji Vaší drzost ,když mi po té co mi sděluje ,že místo zisku mám po dvou létech ztrátu u Vašeho zajištěného fondu a můžu se těšít údajně na to ,že za tři roky dostanu to co jsem Vám dala k dispozici.
              Vaše banka na tom vydělala a já ztatila. Když to neumíte tak to nedělejte a nelákejte další občany dím se za všechny Vaše dobře placené funkcionáře .

              • obchodnik napsal:

                no sem rad ze se ozval nekdo, kdo ma i realnou zkusenost. ale uz jste se poucila, neco dovedela a priste jiz budete investovat lepe. pravdou je, ze taky nechapu drzost pana Davida Fabry. tito poradci jsou totiz nejhori. s klidem vam nabidnou naprostou zhovadilost a jeste to verejne obhajuji.

        • Jan Traxler napsal:

          Jste přeci investiční poradce, tak proč byste nechával klienta na pospaz obchodníkovi s cennými papíry (btw. pravděpodobně Patrii, dceřince ČSOB)… vždyť pokud je to opravdu Váš klient, tak s Vámi přeci bude každou zamýšlenou transakci konzultovat… a nebo si jen myslíte, že je Vaším klientem… :-))
          A proč tvrdíte, že se OVB snaží klientovi prodat produkt s nejvyšší provizí? Tenhle článek psal člověk z OVB a nepřijde mi, že by článek byl o produktech s vysokou provizí… 😉

        • Angel Bratovanov napsal:

          Vážený pane,
          když porovnám to co popisuje pan Černý s konstrukcí zajištěného fondu. musímkonstatovat, že poplatek u verze pana Černého je vyšší, než ten, který klientům nabízíte vy, ale vy si vezmete mnohem větší podíl na zisku. takže celkově vyjde model pana Černého lépe takže není dle mne co řešit.

          Obecně k ČSOB : ČSOB nenabízí KŽP a jiné ? jste zapomněl na klíčový plán ? mimochodem i několik společnosti z ČSOB grup je i partnery OVB

    • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

      Opravdu rád bych slyšel, proč je vhodné do nich investovat. V podstatě si kupuji iluzi – že se zrovna trefím do období, kdy půjdou akcie nadprůměrně nahoru a já tak můžu vydělat o něco málo více (navíc u Vašich fondů často s „čepkou“), než v případě portfolia, které popisuje Pavel. Když se budou vyvíjet standardně, bude to tak nastejno, když budou mít slabší období nebo půjdou dolů, bude můj výnos horší než u balancovaného portfolia – to je ten hlavní paradox, argument jistoty padá. Zajímavé jsou opravdu jen kratší období a hodně volatilní trhy při slušné participaci.

      „A domnívám se, že v dnešní době dokonce velice zajímavý…“ – proč zrovna v dnešní době?

      A o provizovaných produktech bych nemluvil – když dělal Fondshop rok zpátky mistery shopping, dostal u Vás klient vyloženě se dožadující podílových fondů nakonec kapitálovku a penzijko.

      Ale v jednom argumentu máte pravdu – třeba Conseq zajištěné fondy v nabídce nemá 🙂 (teda skoro)

  2. Jan napsal:

    Rád bych shrnul a zhodnotil všechny mé příspěvky. Vystupuji zde jako běžný investor. Zaměřil jsem se na fondy ČSOB, i když samozřejmě zajištěné fondy nabízejí další fin.instituce (HSBC, KB atd). ČSOB jsem uvedl z toho důvodu, že nabízí tento typ fondů nejdéle a jejich specializace na trhy je hlubší.
    K příspěvku p.Černého z OVB uvedu jen toto. Koš akcií, včetně jejich váhy, kterou v portfoliu mají, je uveden v letáku ke každému zaj.fondu (př.Microsoft 3%, Exxon 4% apod.). Níže zmiňované průměrování je v letáku také uvedeno (vyžádejte si ho pane Černý v bance, mluvím opět o ČSOB, ostatní banky jsem nezjišťoval). Proto zdůrazňuji, NEDOCHÁZÍ k úmyslnému zatajování informací.
    Nelze z Vašeho článku srovnávat zajištěný fond a možnost investice na trhu 70% dluhopis a 30% akcie. Nejedná se o zajištěnou investici, dokonce garance žádná, nulová.
    Takže, důležité je zjistit klientovo očekávání a potřeby, k tomu slouží investiční dotazník, který je povinnou součástí. Zajištěné fondy, zdůrazňuji, absolutně SKVĚLE doplňují portfolio každého investora. Konzervativního více, dynamického menší častí jeho aktiv.

  3. Jan Daubner napsal:

    Jsem na tomto webu poprvé, ale příjemně mne překvapila úroveň diskuse (až na pár pejorativů) i přispěvatelů. Velice zajímavé fórum plné zajímavých informací.
    Dříve jsem pracoval pro makléřskou společnost, nyní v bance, takže mám možnost srovnání a snad i trochu nadhled. O tom, že OPF jsou daleko průhlednější, než garantované fondy, se nemusíme bavit. Ale jak už někdo v této diskuzi napsal – kdyby nebyla po takovýchto produktech poptávka, banky by je nenabízely. Souhlasím, že dynamický investor těžko najde v garantovaných produktech zalíbení (sám je nevyužívám a nepředpokládám, že někdy budu), ale pro konzervativního klienta je mnohdy zajímavý. Když přijde do banky člověk, který své celoživotní úspory investoval v roce 2000 na radu poradce do akciového fondu a ještě dnes je x desítek procent v mínusu, těžko ho někdo přesvědčí, aby dal peníze někam, kde je sebemenší pravděpodobnost prodělku. Do OPF už nikdy neinvestuje, maximálně do peněžního trhu a to se ještě bude v noci budit strachem. A pokud existuje dostatečně dlouhý investiční horizont, je na zvážení, zda není lepší využít garantovaný vklad, než „termíňák“ s výnosem 1%. Spousta klientů také přichází s tím, že se dočetli o zajímavých výnosech akcií a že by to chtěli také zkusit, ale nejlépe, kdyby jim někdo zaručil, aby neprodělali. Potom je pro ně GF lákavý.
    Teď GF neobhajuji, pouze konstatuji fakt. Druhá stránka věci je, jak je klientům GF prezentován. Dle mého velká většina bankéřů nemá ponětí o tom, jak jsou GF konstruovány. „To“ se prostě prodává samo, klient se moc neptá a reklamní leták snese mnohé. Já jsem se to v bance také nedozvěděl a musel jsem se spolehnout na weby tohoto typu. Ale to už je jiná pohádka.
    Takže díky za takovéto články a za plodnou diskusi. Jen houšť.

  4. Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

    Myslím, že diskuze hezky ukázala, že téma zajištěných fondů je velmi široké, docela komplikované, a že ne vždy je možné srovnávat zajištěný fond s „nezajištěnou“ investicí, protože často jsou to věci opravdu nesrovnatelné (zajištěné fondy nemusí odvozovat svou hodnotu jen od růstu trhů, ale i od volatility, „ne volatility“, poklesu, „ne poklesu“ apod.). Podstatné myslím je, že klienti většinou netuší, do čeho investují, a jsou často lákáni na zavádějící informace, jak dokazuje příspěvek níže a mé komentáře k němu. Často jsou to způsoby na hraně etiky – podobně jako když někdo tvrdí, že Vám půjčí peníze na 10% úrok, ale do smlouvy Vám napíše, že se tím míní 10 % měsíčně.

    • Jan napsal:

      Nezlobte se, ale to co uvádíte je pěkná hloupost. Úplně zbytečné to komentovat, komentáře už jsou níže. Zajištěné fondy jsou příležitostí, jak peníze zhodnotit lépe než na termínovaném vladu, na fondu peněžního trhu a v současné době i v dlouhopisech. P.Siuda, měl byste si uvědomit, že těmito příspěvky neslibuji horentní výnosy, ale bezpečnou a zajímavou možnost investice. V případě dynamického investora je to o něčem jiném a otevírají se další možnosti investic, kde možný výnos v zaj.fondu nemusí být pro něj dostačující a je schopen přijmout riziko. S OVB jsem se setkal jednou a naprosto mi to stačilo. S Vaší společností ještě nikoliv, mohlo by to být zajímavé setkání.

      • Michal napsal:

        To je sice pravda, ale jen z poloviny. Na jedné straně vykreslujete z.f. jako konzervativní investici, na druhé straně slibujete 100 % participaci. Obojí nelze. Pan Siuda nenapadal z.f. jako formu konzervativní investice, ale jejich Vámi uváděné zavádějící výnosové možnosti rovnající se akciovému trhu (jako agresivni investici). Navíc má naprostou pravdu v tom, že dnes jsou definovány podmínky participace většinou natolik složitě, že žádný z klientů, ke kterým právě z.f. míří, se v nich nemá šanci vyznat. On vidí jen (a prodejce na přepážce ho v tomto názoru jen utvrdí) participace 30; 60; 42,35 % apod. Zároveň je v propagačních materiálech vždy jako simulace možného výnosu vybrán (překvapivě) pro klienta velmi výhodný případ. Obojí se snad dá pochopit, ale právě proto je třeba upozorňovat na nástrahy těchto vějiček. Neříkám, že bych do nich nikdy neinvestoval (část konzervativní složky možná ano), ale o to pečlivěji je třeba vybírat.

        • Jan napsal:

          Pozor, vykresluji jako konzervativní investici. Samozřejmě to nelze srovnat s velmi konzervativní investicí do fondu peněžního trhu. Vámi neustále zmiňovaná participace. Je potřeba si uvědomit, že akciové fondy nerostou lineárně! Když někdo chce investovat přímo do akcií, tak samozřejmě ať si to udělá, jeho zhodnocení může být velké bez průměrování, ale při poklesu, ať si drží čepici. To průměrování není náhodou a schválně, je to struktura toho fondu. Když nějaký prodejce fondu tohle neuvede, je to zatajování informací.

  5. Jan napsal:

    Škoda, ze není možné prohodit pár slov s p.Černým. Zajímalo by mne, co třeba říká na konstrukci fondu od ČSOB Krátkodobý růst 1. Fond je vázán na kvalitní koš akcií, ze kterého získá investor 100% (tzn.participace 100%). Jediný poplatek je ten vstupní, ale to by p.Černý zaplatil tak jako tak. Chápe se vůbec podstata zaj.fondu? Tělo fondu je kvalitní dluhopis, který má splatnost za dobu určenou trváním fondu. Tím je zaručena garance vložené částky, u některých fondů i malé zhodnocení. Tzn.významný a konečný vliv bude mít akciová složka. Ať se p.Černý podívá na fondy jako je Asijský růst, Čínský růst, také od ČSOB.
    Dále ať se podívá na vyplacený fond ČSOB Reverzní Click, který vydělal investorovi 11% p.a. Pokud by p.Černý měl čas, rád s ním na toto téma popovídám, zvláště o dluhopisech, jejichž éra v období zvyšování úrok.sazeb se na „malou“ chvíli zastavila. Prosím, nepleťte konzervativním investorům hlavy!!!!

    • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

      VÝBORNĚ!! Přesně Váš příspěvek ukazuje, proč jsou zajištěné fondy tak nebezpečné. 100% participace? Do takového fondu bychom přece investovali všichni. ČSOB Krátkodobého růstu 1 (omlouvám se, že komentuji produkt konkurence, ale Vy jste si je vybral) Vám dává možnost získat „100% průměru čtvrtletních nárůstů hodnot 30 akcií v koši“ (doslovný komentář z jejich inet stránek). Což ještě není úlpně přesné – podle prospektu totiž nejde o průměr čtvrtletních zhodnocení, ale čtvrtletních uzavíracích cen vybraných akcií. Když to tedy zjednoduším na situaci, kdy by akcie šly lineárně nahoru, potom Vaše skutečná participace na růstu bude 50%. Myslím, že než se s Pavlem pustíte do debaty, měl byste si ještě celou řadu věcí nastudovat, prospekt fondu je myslím základ.

      • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

        A ještě pro zajímavost doplním – Vámi opěvovaný Asijský růst má podobnou konstrukci (průměr uzavíracích kurzů v jednotlivých měsících posledních 2 let trvání fondu) s mírou participace 62 % z takto počítaného zhodnocení. Při lineárním růstu se opět dostáváte na skutečnou participaci okolo 45%. Navíc japonský akciový index, který je obsažen ve sledovaném koši indexů, nezahrnuje dividendy (opět info ze zkráceného prospektu), tedy oproti skutečné investici má výkonnost o několik procent ročně nižší. Vaše participace oproti přímé investici (do akcií nebo podílových fondů) jde opět výrazně dolů…

        • Anonym napsal:

          Ale vždyť nikdo nemluví o obrovském zhodnocení na zajištěných fondech. Zajištěný fond je takový fond, který ochrání investora v případě propadu. Nemluvte o lineárním průběhu, to neexistuje. V případě kolísání Vaše participace je neplatná. Prostě zajištěný fond je ideální kombinací jistoty+výnosu. P.Černý doporučuje nezajištěnou investici do akciového fondu+dluhopis. Je to nezajištěná investice a klienti by měli vědět, že tento vklad není pojištěn ani 90% bankou, kdežto u zajištěného 100%.

          • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

            100% participace na růstu akciového indexu! – píše první příspěvek tohoto vlákna. Opravdu podle Vás tedy nikdo nemluví o obrovském zhodnocení?? Souhlasím (a můj příspěvek výše to přímo říká), že zajištěný fond je zvláštní kombinací jistoty a možného výnosu a že se dá těžko s klasickou nezajištěnou investicí srovnávat. Nepomlouvám, nezatracuji, jen brzdím přehnaná očekávání, která jsou naprosto nereálná a pramení z úmyslně zavádějících informací. K té linearitě viz níže.

      • Jan napsal:

        Dobrý den. Mohu se zeptat (i když jste to uvedl jako příklad), kdy akcie jdou lineárním průběhem nahoru? Můžete mi tedy zodpovědět, jaká participace je při kolísání akciového koše? Určitě bych klientovi nenabízel dluhopisový fond v současné situaci, a to 70% objemem aktiv. Je to hloupost.

        • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

          1) Pokud děláte pozorování na měsíčních nebo dokonce kvartálních datech (což tak ve výše uvedených příkladech je), potom Vás samozřejmě vůbec nezajímá denní volatilita.
          2) Pokud se ve sledovaném období budou střídat období, kdy cena bude pod průměrem a kdy nad průměrem, a tato období budou v součtu přibližně časově stejně dlouhá a budou se podobat i odchylky (což už je při několikaletém časovém horizontu situace poměrně reálná), potom se těm 50 % také přiblížíte, i když průběh nebude zdaleka lineární.
          3) Ta úvaha je modelová, teoretická, ale hezky ukazuje, čemu se v průměru budeme přibližovat. Samozřejmě může nastat i situace, že trhy v rozhodném období za krátkou dobu poskočí prudce nahoru a potom budou delší dobu stagnovat – potom bude Vaše participace o dost vyšší. Může ve stejné logice nastat i případ, kdy budou trhy dlouhodobě stagnovat a potom prudce poskočí nahoru – v tomu případě se Vaše participace bude blížit nule.
          Na závěr opakuji, celé toto slohové cvičení nemělo ukázat, že jsou zajištěné fondy špatné (jakkoli si to z mnoha důvodů mohu myslet), ale že jednoduchá informace dokáže i tak světa investic znalého odborníka, jakým Vy podle sebejistoty Vašich příspěvků zcela jistě jste, naprosto zmást a uvést ve fatální omyl.

    • Pavel M. Černý, OVB napsal:

      Dobrý den, Jane. Myslím, že v prvé řadě bych z vaší strany bylo fér se podepsat, anonymní příspěvky nepůsobí příliš seriózně. Nebo se snad bojíte prezentovat svůj názor pod skutečným jménem? Působíte, jako byste pracoval v ČSOB… — Budu jen velmi krátce reagovat na váš příspěvěk. Píšete „fond je vázán na kvalitní koš akcií, ze kterého investor…“. Mám na vás jednu otázku – co to je ten „koš akcií“? Kde je přesně řečeno, jaké váhy jednotlivé tituly mají? Nezlobte se na mě, ale toto je velmi neprůhledná struktura. Jediné zajištěné fondy, které stojí za řeč, jsou takové, které jsou navázané přímo na index nebo jasně prezentují své karty. Každý profík z oboru vám řekne, že ČSOB fondy toto rozhodně nesplňují. Ale i přesto jsou bezesporu neskutečně úspěšné, těch 20 miliard je opravdu síla… Beru to tak, že je to stále lepší než mít peníze na termíňáku. A mimochodem, máte pravdu, že existují i zajištěné fondy se 100%-ní participací (některé dokonce i přes 100%), ale ty v Česku nemají příliš šanci, vzhledem k tomu, že jsou cizoměnové (podívejte se třeba na nabídku HSBC). Ono totiž jeden z problémů zajištěných fondů v CZK je právě ta CZK, neboť derivátové obchody, na které jsou zajištěné fondy navázány, jsou ve světě vždy v podstatě pouze v USD a to zajištění do CZK taky něco stojí… Takže investor jen platí, platí, platí a v konečném důsledku mu toho příliš nezbude…

  6. Pavel CALDR napsal:

    Vážený pane Šafránku, mohl byste mi prozradit jak jste došel ka vašemu výpočtu? 60% z 50000,-Kč?

    • Petr Šafránek napsal:

      Velmi jednoduše – jestliže zainvestuji 100.000 a investice se za celé období (tedy absolutně) zhodnotí o 50%, vydělám tedy 50.000,- Pokud mám zaručeno, že na tomto výnosu se budu podílet 60%, nevydělám 50.000,- ale jen 60% z toho, tedy 30.000,-

  7. Pavel CALDR napsal:

    Jsem přesvědčen, že většina z vás má jistou pravdu ve svých příspěvcích. Zapomínáte na jednu podstatnou věc. Investovat do garatovaného fondu denominovaného v české měně jako korunový investor je samozřejmě hloupost. Navíc když se podíváte detailně na konstrukci fondů (třeba ĆSOB) zjistíte celou řadu polatků. Na druhou stranu zase chápu klienty a tudíž i „výrobce“ těchto zajištěných fondů, že ti, kteří investovali své prostředky do agresivních portfolií či fondů, pak zjistili vlastně jak investovali a prodělali si nějaký výraznější pokles, zrealizovali svoji ztrátu – nedivím se. Na druhou stranu ovšem jsou zajištěné fondy investující třeba v Indii, Číně apod., kde šikovná konstrukce zajištěného fondu může být lepší než investice do fondů otevřených. Pravděpodobnost většího kolísání je u takovýchto trhů pravděpodobnější a také se tak děje. Ale zase nabízí podstatně větší potenciál růstu. A riziko měnové (o kterých třeba Pavel Černý psal a s čím se s ním neztotožňuji) je zde velké. A žádný fond investující na této straně světa měnu nezajišťuje.

    • Richard Kučera napsal:

      Pane Caldr, proč je prosím Vás hloupost investovat do garantovaného fondu denominovaného v české koruně jako korunový investor?? Tak to opravdu nechápu ať si nad tím lámu hlavu jak chci tak mě nenapadá co jste tím chtěl říct.

      • Pavel CALDR napsal:

        Vážený pane Kučero,
        já jsem napsal že ne vždy. Ale ve většině případů ano. Pokud bude podkladové aktivum vázané na české tituly, tak by se mi zajištěný fond vyplatil pouze v případě, že trh bude oscilovat okolo nuly a nebo bude po celou dobu spíše klesat. Což se o českých titulech nedá říci, respektive pravděpodobnost je hodně malá. Navíc nedpodstupuji měnové riziko. Pokud podkladové aktivum budou zahraniční cenné papíry, mohu namíchat fondy tak, jak již bylo zde zmíněnonapříklad z fondů jež měnu zajišťují.

        • Jan Majer napsal:

          Škoda, že se k zapojení do diskuse nenechají vyhecovat kolegové z investičních společností a bank, kteří v tom mají jasno. Možná nechtějí poukazovat na omyly zprostředkovatelů, s nimiž potřebují být zadobře. Naše diskuse myslím ukazuje, že v tom máme pěkný buřtguláš, viďte, kolegové:-)

          • Pavel CALDR napsal:

            Vážený pane Majere,
            já v tom rozhodně buřtguláš nemám. Mám v tom naprosto jasno. Na druhou stranu je jasné, že jsme lidé a ne roboti a tudíž má na to každý nějaký názor. Pravda je v tom, že červená nit by měla být zachována. A nejsem přesvědčen o tom, že pokud by se do diskuze zapojili lidé z investičních společností, tak by nám v tom naprosté „jasno“ udělali všem.

            • Jan Majer napsal:

              Vážený pane Caldře, já jen že kdyby sem zabrousil laik, aby si vytříbil ve společnosti profesionálů názor na zajištěné fondy, nebude mu naše diskuse k ničemu. Není nám rozumět, není poznat, kdo jen příliš složitě argumentuje a kdo neví, která bije. Moje poznámka nesměřovala k vám. Naopak, díky za vaše příspěvky.

              • Pavel CALDR napsal:

                Vážený pane Majere,
                ani z mé strany to nebyla výčitka nebo jakýkoliv útok na Vás. A také nepředpokládám, že tato stránka je až v takové míře určena laikům. Je dobré znát názory kolegů podnikajících ve stejné branži.

          • Martin napsal:

            Nevím jestli to chápu správně, ale bavíte se tady o „zajištěných“ fondech, a nebo „garantovaných“ fondech. Protože mezi nimi je podstatný rozdíl, jak víme kolegové 😉 Pak v tom nebudete mít buřtguláš :-)))

  8. Jan Traxler napsal:

    Tak aby nás Honzů nebylo málo. 🙂
    Pavle, mám jednu připomínku. U nejhlubšího poklesu na pětiletém horizontu by mělo být uvedeno, že jde o americké akcie (např. S&P 500, DJIA 30…), příp. možná nějaký index světových akcií (avšak z toho stejně většinu tvoří akcie USA). Kdybyste se podíval třeba na Rusko, JV Asii, Jižní Ameriku, ale třeba i Německo… tak byste byl trochu jinde.
    A s tím souvisí, že v CZK moc možností investovat do amerických akcií nenajdete. Jsou, ale není jich mnoho a skryté poplatky s tím spojené (zajištění měny) se domnívám převyšují náklady zajištěných fondů či certifikátů.
    Problém je, že neznám žádný zajištěný fond v CZK, který by se mi líbil. A certifikáty v CZK nejsou a pravděpodobně už ani nebudou.

    • Pavel M. Černý, OVB napsal:

      Děkuji za názor, Honzo. Máte pravdu, že jsem měl na mysli standardní akciové indexy, určitě ne emerging markets. Co se týče Německa – netušil jsem, že tam ten pokles byl ještě hlubší – můžete uvést konkrétní příklad?

      Nemohu se ale ztotožnit s tím, že v ČR nejsou příležitosti na investování do amerických, potažmo světových akcií. Fondů jsou přece mraky a pokud investuji dynamicky, tak si nemusím dělat příliš hlavu s měnovým rizikem. Kdosi jednou spočítal, že výnos akciových trhů dlouhodobě dva a půlkrát překonává kolísání měnových kurzů… A i kdybyste chtěl měnové zajištění, tak přece ani to není problém, fondy denominované v CZK ale investující všude možně po světě jsou. Namátkou mě napadá např. Pioneer Akciový. Z rozhovorů s investičními manažery jasně vyplývá, že měnové zajištění snižuje roční výnos o pouhých cca 0,1 a 0,3 procentních bodů, takže úplně v pohodě.

      • Jan Traxler napsal:

        No, namátkou jste našel jeden… kolik byste jich zvládl najít? Nepsal jsem, že žádný není, ale že jich není příliš. A na tom se asi shodneme.
        A co se týká měnového rizika pro „skutečné investory“ není relevantní. Ale pro „konzervativní střadatele“ hraje podstatnou roli. Sám to v příspěvcích níže uvádíte.
        Německo?… podívejte se na druhou světovou a období před ní… a to akcie i dluhopisy.

        • Pavel M. Černý, OVB napsal:

          Upřímně nevím přesně, kolik jich je, ale o tomto konkrétním to vím bezpečně, proto jsem ho uvedl. Ale ok, nejde o to se chytat za slovo. A s tím Německem – určitě máte pravdu, ale nevím, jestli zrovna světové války jsou něco, čeho bychom se měli obávat…

  9. Jan Traxler napsal:

    Tak aby nás Honzů nebylo málo. 🙂

  10. Jan Valachovič napsal:

    Vaše konstrukce není v jádru špatná, ale….
    To že akcie na x letém horizontu nikdy neklesly pod y % hodnoty neznamená, že se tak nemůže stát (přestože je to málo pravděpodobné).
    Vaše skryté poplatky nejsou znakem segmentu, ale jen některých správců.
    Denominace v jiné měně je jistě věc na kterou je třeba myslet, ale přijetím Eura se i tento trh značně otevře (garantované fondy).
    P.S. Nevím zda je to v OVB nějaký zvyk, ale zkuste se vyjadřovat bez patvarů jako jsou garanťáky, penzijňáky atd. Pokud se Vám zdá celé označení dlouhé, zkuste zkratku 😉

    • Jan Lener napsal:

      Pane valachoviči. To, že na xlet horizontu akcie neklesly o y % znamená, že na této historii můžeme stavět relevantní model. Vaše rýpání do konkurence je trochu přehnané. Denominace je v době posilující měny a nejistoty ohledně přijetí Eura extrémně významná – vždyť se jedná o konzervativní investici!!! Ne jen, že je třeba na ní myslet. Je to alfa omega úspěchu investice. Patvary neřešme…prosím, zkusme věcně. Navíc možná jste si všimli, že Pavel použil 3,5% p.a. zhodnocení dluhopisů – i v době rostoucích sazeb se na 5letém horizontu držel poměrně při zdi – což je dobře. Vzhledem k podobnému výnosu obou strategií nevidím přínos pro klienta v zavření peněz na takto dlouhou dobu.

      • Jan Valachovič napsal:

        Já jsem netvrdil, že na tomto není možné stavět – jen pokud porovnávám garantovaný fond (kde mě jako investora „ohrozí“ jen krach správce) s „mixem“, není to totéž a je vcelku jedno, zda ta možnost je či není pravděpodobná (o ničem jiném minulý vývoj není). S denominací jsme si asi jen nerozuměli máte 100% pravdu chtěl jsem jen zmírnit to tendenční strašení (jsem optimista a doufám že do 3 let se koruna pevně naváže na euro:-).
        Nerýpám do konkurence (k tomu je i zde myslím více vhodný článek) reaguji na danou věc a buďte si jist, že pokud by snad zde měl Honza Majer z horka psát nějaké bludy udělám totéž……

    • Jan Majer napsal:

      Každá věta, kterou píšeš, je přinejmenším stejně sporná jako tvrzení, která napadáš. A proti profesnímu slangu jako editor tohoto webu nic nemám.

    • Pavel M. Černý napsal:

      Netvrdím, že navrhované řešení je dokonalé a bez chyb – ale já bych si ho rozhodně raději pro sebe udělal, neže jakýkoliv garantovaný fond. Jednu věc ale určitě chci zmínit – to měnové riziko. Nezlobte se na mě, ale dnes investovat do garantovaného fondu denominovaném v EUR jako český korunový investor by byla opravdu obrovská chyba. Euro sice přijaté jistě (někdy) bude, ale riziko při měnové konverzi bych na sebe bral právě jen za předpokladu, že bych teď investoval do EUR. Ad P.S.: Promiňte, ale tohle byla z vaší strany opravdu zbytečná poznámka.

    • Pavel M. Černý napsal:

      Mimochodem, pane Valachovič, vy byste snad do nějakého garantovaného fondu vlastní prostředky investoval?

      • Jan Valachovič napsal:

        V dohledné době rozhodně ne (stejně jako do ostatních podílových fondů) svoje prostředky raději investuji tak, že je přímo ovlivňuji, což bohužel nemůže a nechce dělat každý.

        • Insider napsal:

          Takže přímo do akcií? Do kterých, v současné době? Peníze klientů směřujete tamtéž? Proč by to nemohl dělat každý? Proč byste v dohledné době neinvestoval do podílových fondů? Otázky nemyslím jako řečnické, opravdu mne zajímají vaše odpovědi.

          • Jan Valachovič napsal:

            Ne do části (akcie) firem, ale do celé firmy (vlastní) a nemovitosti. Peníze klientů? To je na vcelku dlouhou stať, ale „pravé“ investování není moje zaměření (mám na to „lidi“). Zastávám názor, že poradce by se měl specializovat a o ostatním být jen dobře informován. Jistě chápete, že ne každý může investovat do vlastního podnikání… A OPF prostě proto, že mi na ně nezbývá kapitál 🙂

            • Insider napsal:

              Vy jste spolumajitelem Fincentra?

              • Jan Valachovič napsal:

                Zatím ne 🙂 A myslím, že současní majitelé nemají v úmyslu prodávat své podíly…..

                • Insider napsal:

                  Ale nepovídejte, vždyť si o tom štěbetají vrabci na střeše. Ad vaše předchozí polemika: Jestli tomu dobře rozumím, s investicemi na kapitálovém trhu zkušenosti nemáte. Pouštět se za daných okolností do diskuse s letitými praktiky, to vyžaduje silnou vnitřní integritu… Klobouk dolů.

                  • Jan Valachovič napsal:

                    Špatně jste mě pochopil. To že v tuto chvíly nesleduji jednotlivé fondy (poplatky, výkonost) neznamená, že neznám obecné souvislosti a že jsem kdysi neměl co do činění s OPF (ať už osobně či moji klienti). Jak jsem již psal profesně se sice specializuji jiným směrem, ale stále sleduji obecné záležitosti.

                    • Karel Štorkan napsal:

                      No, to jsem si oddechl, došel vám dech pane Valachovič a to bude pro všechny úleva, i pro vás. Tak už se netrapte. Bojoval jste jak lev.

                    • Jan Valachovič napsal:

                      Mě dech jen tak nedojde, zbytečné obavy 😉

  11. Petr Šafránek napsal:

    Obávám se, že přirovnávat zajištěné fondy k mixu akcií a dluhopisů v poměru 30:70 je poněkud zjednodušený pohled. Srovnání přibližně funguje v případě výrazného propadu akciového trhu, ovšem v momentě, kdy akciové trhy výrazně rostou, bude zpravidla výkonnost zajištěného fondu vyšší (i když je tam jen částečný podíl na výnosu), než výkonnost mixu akcií a dluhopisů 30:70

    • Pavel M. Černý, OVB napsal:

      Pane Šafránku, mohl byste mi dát nějaký konkrétní příklad, jak by se choval garantovaný fond při výrazném nárustu akciových trhů? Rád se poučím.

      • Jan Lener napsal:

        Tohle by měl vysvětlit pan Šimčák ne? Když to vymyslel.

        • Petr Šimčák napsal:

          No, ja jsem to nevymyslel, to co pise Pavel Cerny je klasicka metoda, ja jsem ji jen „vtelil“ do jednoho alokacniho software, ale nedelam si patent na metodu jako takovou.

          Tato metoda je v 99% pripadech lepsi nez klasicky zajisteny fond. Bude horsi, kdyz akcie klesnou vyrazne vice nez chranena uroven nebo vyrostou vyrazne vice (o vice nez 2 smerodatne odchylky, odtud ta pravdepodobnost).

          Nelze ji jiz tak jednoduse aplikovat na specialni zajistene fondy, ktere nejsou tak trivialni. Napr. zajisteny fond, ktery je nastaven, aby profitoval z nizke volatility (reverzni kliky), byl v poslednich 3 letech vynikajici atd. To je ale jiz jina debata a vyzaduje nazor investora na to, co vlastne chce….

      • Petr Šafránek napsal:

        Vezměme investici 100.000 do garantovaného fondu se zajištěným podílem 60% na růstu akcií na 5 let. Předpokládejme, že za těchto 5 let narostly akcie absolutně o 50%, dluhopisy dejme tomu absolutně o 15%. Při investici do tohoto garantovaného fondu získáte absolutně 60% z 50.000,- tedy 30.000,- Když vložíte 100.000 do mixu 30% akcií a 70% dluhopisů, vyděláte při stejném vývoji trhu absolutně na akciích 15.000 a na dluhopisech 10.500, celkem tedy 25.500. Navíc je třeba brát v úvahu, že garantované fondy používají zpravidla tzv. zamykání výnosu, které chrání investici před propadem na konci, prostý mix akcií a dluhopisů 30:70 tuto ochranu nemá.

        • Pavel M. Černý napsal:

          Kdyby to fungovalo opravdu takto, tak by jen minimum lidí investovalo na vlastní pěst – pouze ti nejdynamičtější investoři. A investiční společnost by neměla příliš šanci na tom vydělat. Mám za to, že tam je obvykle jeden významný háček – a to sice, že participace je navázána na určitý akciový koš, ale hodnota nárůstu se nebere za celé období investice (např. 6 let), ale pouze třeba za posledních 18 měsíců. A tím pádem jsme v úplně jiných číslech. Investuji po dobu 6 let, ale získám jen např. 80%-ní výnos z akciového koše za poslední rok a půl… Podívejte se třeba na podmínky fondů ČSOB. Navíc pokud chce klient vybrat peníze v průběhu, tak i přes nárůsty trhů nemusí dostat zpět celou částku.

          • Petr Šafránek napsal:

            Pokud jde o výběry v průběhu (tedy v podstatě předčasné výběry), máte pravdu. K zajištění se totiž používají různé časově vázané operace a kdyby emitent připustil beztrestné výběry v průběhu, docházelo by k nim ve velkém množství a ohrožovalo by to ostatní investory. Pokud jde o konstrukci výnosu, je to třeba brát případ od případu a pečlivě to prostudovat z příslušného prospektu fondu. Žádný princip nelze paušalizovat.

          • Jan Majer napsal:

            Těch posledních 12 až 18 měsíců se obvykle průměruje výnos, aby se zabránilo propadu na konci investice, jak výše zmínil pan Šafránek. Při výraznějším propadu v posledních měsících investice to pomůže, při výraznějším růstu naopak ubere. Konečná hodnota se ale počítá od začátku investice za celé období. Obvykle. Konkrétní zmíněné fondy ČSOB jsem nestudoval.

        • Pavel CALDR napsal:

          Pane Šafránku můžete vysvětlit váš výpočet? Jsem totiž přesvědčen o tom, že není správný.

          • Petr Šafránek napsal:

            Nevím, co vysvětlovat na jednoduchých matematických operacích. Můžete dotaz upřesnit? Je to reakce na zcela totožný výpočet obsažený v článku, který byl použit pro případ propadu akcií o 50%, já jsem jen provedl metodicky stejný výpočet, ovšem pro nárůst o 50%.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.