Středa 15. listopadu. Svátek má Leopold.

Veletrh investičních příležitostí Gewinn

Vídeňský investiční veletrh GEWINN je proti známému Fonds Kongressu zaměřen na koncové investory. Své poznatky z Vídně nabízí DAVID URBÁNEK.

Ve Vídni se pravidelně konají investiční veletrhy. Pokud to vezmeme popořadě, jako první přichází v březnu Fonds Kongress, který pořádá časopis Fonds Professionall.

Tento vídeňský veletrh je zaměřený na odbornou veřejnost a tzv. B2B (businnes to businnes) obchod. Investiční společnosti se snaží především oslovit prodejce produktů, zprostředkovatele a poradce.

Společnosti informují o svých novinkách a veletrh je zaměřený převážně na fondový průmysl. Ve druhé polovině roku jsou prostory nového vídeňského veletrhu naopak určeny široké veřejnosti. Rakouský ekonomický magazín Gewinn totiž pořádá stejnojmenný veletrh Gewinn Messe.

INVESTIČNÍ VELETRHY SOUSEDÍ S PRATREM
Fonds Kongresu se redakce FS účastní pravidelně a letos jsme se rozhodli navštívit i konkurenční Gewinn, který se konal ve druhé polovině října v prostorách nového vídeňského veletrhu. Veletrh byl na první pohled odlišný co do velikosti.

Zatímco Fonds Kongress je více komorní, Gewinn byl více masovou záležitostí. Zároveň byl z pohledu produktů daleko širší. Na Fondskongressu se prezentují převážně investiční společnosti se svými fondy, na Gewinnu tvořily ale jen malou část výstavy.

Své produkty a služby zde nabízely banky, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry, případně poradenské společnosti z oblasti realit. Veletrh potvrzoval, že nemovitosti jsou trendem současnosti. Mimo již zmíněné fondy byly často prezentovány certifikáty, kterým je Rakousko i Německo zasvěceno mnohem více než například český trh.

Společnosti nabízely nemovitostní investice, investiční životní pojištění a v neposlední řadě i různé obchodní platformy, které mohou investoři využít k pravidelnému ochodování. Nemohla tedy chybět ani u nás známá společnost Brokerjet, která má v Rakousku vybudovanou silnou pozici a letos slaví již pětileté výročí.

Z našich obchodníků s cennými papíry se účastnila veletrhu společnost Cyrrus, která oslovila rakouské investory s možností obchodovat certifikáty. Veletrhu se účastnil každý, kdo má v Rakousku co do činění s financemi, svůj stánek zde tedy měla například i rakouská pošta.

Mezi největší vystavovatele se zařadily bankovní skupiny Bank Austria Creditanstalt, Fidelity, Erste Sparinvest spolu s Brokerjetem nebo Raiffeisen. Veletrh byl zároveň i přehlídkou finančních médií.

Velký stánek pořádajícího ekonomického magazínu Gewinn nebyl překvapením, prezentovaly se zde ale i ostatní média jako například časopisy Fonds Exklusiv, Der Aktionär nebo deníky Weiner Zeitung, Die Presse nebo Börsen-Kurier.

PRO RETAILOVÉ INVESTORY
I veletrh Gewinn byl stejně jako Fonds Kongress doprovázen přednáškami na vybraná témata. Nutno však říci, že za úrovní Fonds Kongressu tato část značně pokulhávala. Přesto zde zaznělo několik zajímavých příspěvků.

Nás zajímal především blok přednášek na téma komodity, které nepřestává být žhavé ani po třech letech, kdy se začalo na konferencích pravidelně objevovat. Konference se účastnili odborníci z renomovaných společností.

Za JP Morgan Asset Management vystoupil se svým příspěvkem Roman Marx, za investiční společnost Fortis Investments Josef Pfannenstill a za společnost Merrill Lynch Investment Managers Andrej Brodnik.

Příspěvky byly zajímavé také v tom, že zazněly i protichůdné názory. Všichni účastníci se ale shodli, že na komoditním trhu není z dlouhodobého pohledu bublina a i když můžeme očekávat zvýšenou volatilitu, která se může projevit i krátkodobým poklesem, poroste trh i do budoucna. Samozřejmě ústředními tématy všech příspěvků byl ropný trh a Čína.

ROPA ZTRATÍ SVOJI NEZASTUPITELNOST
Josef Pfannenstill prezentoval velmi zajímavý názor. Podle něj je ropa velmi ožehavým spekulativním a vysoce politickým tématem a na suroviny je třeba nazírat jako na celek.

Pod pojmem komodity označuje všechny přírodní zdroje, které jsou využívány pro výrobu dalších produktů, včetně zemědělských komodit. Komodity by tedy v žádném případě neměla představovat jen ropa a ostatní energie.

Pan Pfannenstill se domnívá, že ropa je trendem současnosti, avšak za deset let nebude mít takové opodstatnění jako nyní. Dle jeho názoru zcela ztratí svoji nezastupitelnost. Důvodem jsou obrovské investice do výzkumu, které by v následujícím období měly přinést alternativní zdroje energie, které zastoupí současné vyčerpatelné zdroje.

Solární energie, geotermická energie, bioenergie a další obnovitelné zdroje by měly zapříčinit, že ropa ztratí svůj punc nenahraditelnosti. V současné době se ropa a ostatní energie podílí na celkové spotřebě energií ve výši 80 %, do budoucna by měl ale tento podíl klesat ve prospěch ekologických zdrojů energií. Otázka, kam tedy může vzrůst cena ropy dál, je částečně vyřešena.

Zcela jiného názoru byl ovšem Andrej Brodnik ze společnosti Merrill Lunch Investment Managers. Dle jeho názoru bude ropa za deset let potřebná stejně jako v současnosti. I on se domnívá, že její podíl na spotřebě budepostupně klesat ve prospěch obnovitelných zdrojů energií, ale bude se jednat o velmi dlouhodobý proces.

Společnosti sice investovaly velké prostředky do výzkumu alternativních zdrojů energií, ale úkol zdaleka ještě není splněn. Nové technologie sice mohou přinést požadované výsledky, ale než dojde k přesunutí základního těžiště do obnovitelných zdrojů energií, bude to trvat mnohem déle než jen desítku let.

Zavádění procesu šetření s nerostnými surovinami probíhá jen velmi pomalu. Andrej Brodnik proto očekává, že cena ropy dále poroste. Je to dáno v první řadě přístupem ropného kartelu OPEC.

Pokud bychom v roce 2003, kdy barel ropy stál 30 dolarů, spekulovali, že jeho cena do roku 2006 vzroste nad 70 dolarů za barel, nikdo by tomu nevěřil. Nyní máme po dosažení hranice 78 dolarů za barel ropu zpět na 60 dolarech a při poklesu ceny pod 55 dolarů za barel ropný kartel OPEC snižuje těžební kvóty.

Jinými slovy není ochoten pustit cenu níž. Vzhledem ke zvyšování poptávky převážně z rozvíjejících se trhů můžeme předpokládat, že se cena bude udržovat v pásmu 60 až 80 dolarů za barel, tvrdí Brodnik.

Hlavním důvodem je také fakt, že většina zemí, ve kterých jsou největší naleziště ropy, z této komodity "žije" a s potupným růstem ceny si tyto země zvykají na vyšší životní úroveň, kterou již za dané situace nejsou ochotny snížit. Díky tomu také není možné, aby cena ropy klesla.

Roman Marx ze společnosti JP Morgan zase poukazuje na cenu zlata, která je i při současném vysokém nárůstu dle jeho názoru podhodnocena. Vychází z relativního srovnání ceny zlata s cenou ropy (graf 1). Koeficient se totiž nachází hluboko pod svým historickým průměrem.

Zvyšování ceny ropy nemůže ohrozit ani oslabení hospodářského růstu v USA. Podle názoru Andreje Brodnika nelze počítat s tím, že rozvíjející se trhy budou výrazným zpomalením americké ekonomiky poškozeny. I dále je potáhne domácí poptávka, která výrazným způsobem poroste.

O tom, že v USA nastane recese, která by mohla ovlivnit i vývoj na rozvíjejících se trzích, není přesvědčen ani Roman Marx z JP Morgan. Podle jeho názoru můžeme spíše očekávat hladké přistání ekonomiky (soft landing). Josef Pfannenstill zároveň připomíná, že globální růst ekonomiky podporují stále větší měrou rozvíjející se trhy.

Andrej Brodnik ale poukazuje na to, že není třeba mít obavy z nedostatku ropy. Ropy je podle něj dostatek a vše je jen otázkou ekonomičnosti těžby. Při vyšších cenách ropy totiž mohou být využívána i naleziště, kde byla těžba dříve neefektivní, ale při vyšších cenách je již možné i v těchto regionech ropu získávat.

Rostoucí poptávka po ropě tedy bude vyžadovat zvýšení současných těžebních kapacit a budou muset být otevřena i tato méně efektivní naleziště, to samozřejmě zvýší tlak na cenu.

PŘÍKLAD SE ŠÁLKEM KÁVY
Hlavní důvody růstu cen komodit jsou známé: rostoucí poptávka z rozvíjejících se trhů (především v Číně), růst globální ekonomiky a omezenost těžebních kapacit. Andrej Brodnik připomíná, že v dalších letech bude hrát silnou úlohu urbanizace, tedy přesun obyvatel do měst.

Podle Brodnika by v příštích 15 letech mělo v Číně dojít k přesunu až 40 % obyvatel. Do měst by se tak mělo přesunout 450 mil. lidí. Tlak na spotřebu a poptávka po surovinách tak bude obrovská.

Josef Pfannenstill vidí hlavní důvod budoucího růstu cen surovin ve zvyšující se životní úrovni. Jako zajímavou surovinu označuje kávu. S rostoucím blahobytem obyvatel v rozvíjejících se trzích poroste i tlak na konzum. Káva jako komodita začíná dobývat asijské trhy, kde dříve dominoval výhradně čaj.

Od začátku letošního roku vzrostl dovoz kávy do Číny o 25 %, tedy daleko více než o kolik vzrostla produkce této komodity. V posledních pěti letech vzrostla spotřeba kávy v Číně o 90 % a další nárůst ve výši 70 % je ještě očekáván. Podle statistiky byl v Číně v roce 2003 vypit jeden šálek na obyvatele a rok.

V roce 2008 by se měla spotřeba zvýšit na 2 šálky na hlavu a rok, což odpovídá spotřebě 11 000 tun kávy. V roce 2010 by podle prognóz měla spotřeba vzrůst na 4 šálky kávy na obyvatele a rok a v roce 2012 dokonce na 12 káv.

Spotřeba by tak vzrostla na 66 000 tun kávy. Zhruba polovinu světové produkce kávy dodává na trh Brazílie, podle prognóz se však Brazílie změní do roku 2010 z největšího exportéra na největšího konzumenta. V letošním roce by spotřeba kávy v Brazílii měla dosáhnout téměř milionu tun kávy.

AKCIE FIREM NEBO PŘÍMO KOMODITY
Názory odborníků se rozcházejí i v konečném typu investice. Zatímco Josef Pfannenstill z Fortis Investments doporučuje do portfolia výhradně takové investice, které míří přímo do surovin, Andrej Brodnik doporučuje raději investici do společností, které jsou se sektorem komodit úzce spjaty.

Pan Pfannenstil opírá svoje tvrzení o fakt, že investicí do akcií "komoditních" společností kupujete i kreditní riziko firmy, zatímco investicí do reálných komodit vzniká správná diversifikace portfolia.

Podle něj je tedy lepší kupovat fondy, které pomocí derivátů na suroviny kopírují vývoj komoditních indexů než fondy, které kupují akcie komoditních společností.

Andrej Brodnik z Merrill Lynch naopak podporuje spíše investice do akcií společností a argumentuje pravidelnými dividendami, které společnosti vyplácejí a o které by se investoři v případě přímé investice do komodit připravili.

Článek vyšel v časopise Fond Shop.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.