Středa 23. května. Svátek má Vladimír.

Varšavská burza – ta, která předběhla i Londýn

Přestože byly kapitálové trhy v Česku a Polsku po změně režimu prakticky na stejné startovací čáře, dnes jsou podmínky diametrálně odlišné. Zatímco pražská burza bojuje (většinou neúspěšně) o každý nový titul, ta varšavská je v počtu IPO lídrem v celé Evropě.

V minulém článku jsme si napsali něco o burze ve Frankfurtu, která patří největší v Evropě. Ve druhé části si přiblížíme nejdynamičtěji se rozvíjející evropskou burzu a dnes už i největší středoevropskou burzu co do hodnoty kótovaných cenných papírů. V srpnu minulého roku totiž Giełda Papierów Wartościowych w Warszawie (GPW) z hlediska kapitalizace předběhla burzu ve Vídni. Hodnota společnosti kótovaných ve Varšavě dosáhla 117,3 miliard euro a o 9 miliard překonala svého vídeňského rivala a nejvyšší je také objem obratu na burze.

Úspěch zaznamenala burza v uplynulém roku také v počtu nových příchozích společností na burzu. Těch na burze ve Varšavě minulý rok přibylo 94 (společně s trhem NewConnect). Předstihla i mnohem větší burzy, jako je Euronext (23 IPO), nebo burzu v Londýně (73). V roce 2007 přibylo na burze ve Varšavě 81 nových společností.

Trocha historie nezaškodí

První burza vznikla ve Varšavě už v roce 12. května 1817. Obchodovalo se od poledne do jedné hodiny zejména s dluhopisy a jinými dluhovými cennými papíry. Akcie se ke slovu dostaly ve větším měřítku až ve dvacátém století, přičemž před druhou světovou válkou bylo v Polsku provozováno až sedm burz. Většina obchodů (více než 90 %) probíhala ve Varšavě, kde se před válkou obchodovalo 130 dluhopisů a akcií.

Po válce byla burza uzavřena, nebylo však tomu proto, že její původní budova byla kompletně zničena, ale kvůli změně systému. Nový věk tak burza opět otevřela až po roce 1989. Už v roce 1990 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Polskem a Francií (která kromě zkušeností poskytla také finanční pomoc) ohledně vzniku Burzy cenných papírů. První rámcové nařízení, kterým byl Zákon o obchodování s cennými papíry a fondy, bylo přijato v březnu 1991 a Varšavská burza cenných papírů byla založena v dubnu téhož roku. Společně s ní pak byla založena polská komise pro cenné papíry, jejíž šéf byl jmenován premiérem. Prvním obchodním dnem byl 16. duben a na burze bylo kótováno 5 společností, obchody zprostředkovávalo sedm brokerů.

V roce 1997 pak počet kotovaných společností přesáhl stovku a na burze byly poprvé kotovány Národních investičních fondů, v roce 1998 se začalo na burze obchodovat s warranty i s prvním futures kontraktem na index WIG, v roce 2000 se přidaly firemní dluhopisy a od roku 2001 se na burze obchoduje také s futures kontrakty na jednotlivé akciové tituly. Opce na indexy se přidaly v roce 2003 a v roce 2005 pak přibyly také opce na jednotlivé akcie. Od roku 2003 začaly na burze ve Varšave své akcie kotovat také zahraniční společnosti. První byla rakouská banka Creditanstalt, od roku 2006 pak začaly přibývat také společnosti z ČR, nebo SR. Dnes se na burze obchodují více než 450 akciových titulů (společně s trhem NewConnect), více než 25 je ze zahraničí.

Od konce července 2005 je obnchodování na burze ve Varšavě provozováno na základě tří zákonů: zákona o veřejných nabídckách, podmínkách regulujících uvádění finančních instrumentů na organizované trhy a obchodních společnostech, zákona o obchodování s finančními instrumenty a zákona o dohledu nad kapitálovým trhem.

Státní firma

GPW je akciovou společností, bezmála 99 % akcií je ale dodnes drženo státem. Zbytek akcií je držen 35 bankami a obchodníky s cennými papíry. Právě rozhodující podíl státu je pro některé obchodníky, nebo případné partnery tím, co je odrazuje od případné spolupráce. To se také projevilo při nedávném rozhodování o tom, kdo se stane novým majitelem pražské burzy. I přes pravděpodobně nejvyšší nabídku ze strany varšavské burzy byla nakonec BCPP prodána jejímu rivalovi ve Vídni. V nejbližší době se však plánuje privatizace burzy, která bude pravděpodobně z velké části probíhat právě prostřednictvím úpisu akcií na burze.

Právě přístup polské vlády, která je ochotna realizovat privatizaci všech velkých společností přes burzu, společně s vyspělým, a hlavně zdravým prostředím s kvalitním dohledem, vytváří příznivé prostředí pro rychlý rozvoj kapitálového trhu u našich severních sousedů. Dopomáhá tomu rovněž povinnost penzijních fondů investovat určité procento peněz svých klientů na domácím akciovém trhu.

Prakticky od začátku se na burze obchodovalo pouze elektronicky. Od 17. listopadu 2000 k tomu slouží systém WARSET – WARsaw Stock Exchange Trading systém, který podobný těm, jaké se používají při obchodování v Paříži, Bruselu, Amsterodamu nebo Chicagu (v ten den se také burza přestěhovala ze své staré budovy, v níž za dob komunizmu sídlila vládnocí komunistická strana Polská sjednocená dělnická strana). Obchoduje se zde v aukčním a kontinuálním režimu, ceny akcií jsou stanoveny na základě maximalizace objemu transakcí, příkazy jednotlivých účastníků jsou pak vyhodnoceny a nakonec spárovány. Obchodní seance trvá od devíti ráno do čtyř odpoledne, futures kontrakty se obchodují od půl deváté.

Nejstarším indexem varšavské burzy je souhrnný index WIG, který zahrnuje většinu akcií (311 titulů) obchodovaných na Varšavské burze. Blue chip indexem je WIG20, který byl založen v roce 1994 a sleduje dvacet největších a nejlikvidnějších akciových titulů na burze. Na burze existuje ještě několik sektorových indexů a také index zahrnující středně velké společnosti mWIG40 (původně midWIG) a sWIG80 pro malé společnosti (původně jako index WIRR paralelní trh, ke změně došlo v roce 2007).

Obchodování probíhá od roku 2004 na dvou trzích. Na hlavní trh mají přístup jen společnosti, které splňují přísná pravidla o transparentnosti, informační povinnosti apod. Na paralelním trhu pak společnosti nemusí splňovat tak přísné podmínky. Dalším dělením je zařazení do segmentů trhu podle velikosti. Největší společnosti jsou zařazeny do segmentu 250 PLUS, kde jsou společnosti s tržní kapitalizací větší než 250 milionů euro. Dalšími segmenty jsou pak 50 PLUS a 5 PLUS.

Tyto segmenty byly zavedeny v roce 2007 a krátce poté, 30. srpna, burza ve Varšavě spustila nový alternativní trh s názvem NewConnect. Je to trh určen pro malé a střední, dynamicky se rozvíjející společnosti, které neplánují emise o velkých objemech a pro mnoho společností může být vstupní branou pro vstup na burzu. Odpovídají tomu i objemy obchodů a likvidita na trhu, které jsou mnohem nižší, než na hlavním trhu, na druhou stranu jsou ale podmínky pro vstup na tento trh jednodušší (neřídí se evropskými regulačními nástroji) a pro malé společnosti výhodnější (možnost vstupu formou private placemet). Pro investory pak mohou být výhodou nižší poplatky apod. V současné době je na trhu NewConnect emitováno již 83 akcií společností nejenmo z Polska. souhrnným indexem tohoto trhu je NCIndex, který zahrnuje všechny tituly obchodované na tomto trhu.

Investujete na zahraničních akciových trzích?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.