CZK/€ 24.680 -0,26%

CZK/$ 22.717 -0,33%

CZK/£ 28.888 -0,15%

CZK/CHF 24.969 -0,32%

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

25. 01. 2024

1 komentář

Ústavní soud: Snížení valorizace je v souladu se zákonem. Zda i s jeho duchem, to musí posoudit volič

 

Poslední naděje důchodců na vyšší penze padla. Ústavní soud nepřekvapivě zamítl stížnost ANO na loňské snížení mimořádné valorizace. Verdikt je třeba respektovat, navíc když k němu soudci dospěli jasnou většinou 12:3. Přesto je třeba opět, i po vynesení rozsudku, říct, že loňská lednová inflace byla sice vysoká, dokonce historicky rekordně, ne však nečekaně vysoká.

Loading



 

Každý si může ověřit, že třeba ČNB začátkem listopadu 2022 prognózovala pro období od října 2022 do března 2023 vyšší míry inflace, než jaké nastaly, a zejména než jaké průběžně prognózovala začátkem února 2023. Přitom teprve po zveřejnění únorové prognózy – z hlediska inflace příznivější, než byla ta listopadová – se vláda jala valorizaci ponížit. Proč se tak ale nerozhodla učinit už na základě zmíněné prognózy z listopadu 2022? Ústavní soud podotýká, že v této věci měla být vláda pečlivější. To je asi právnický eufemismus pro jednání, které sice nebylo v kolizi s literou práva, ale s jeho duchem.

Sami politici rádi vyzdvihují předvídatelnost práva. Snaha o ni by měla být oním duchem zákona. Nelze ji vždy vměstnat do striktních paragrafových znění, ale tím důsledněji by na ni měl zákonodárce dbát.

Pokud měla tedy vláda byť jen podezření, že loňská lednová inflace vyskočí tak, že bude třeba zvláštním zásahem ponížit od ní odvislou mimořádnou valorizaci, měla na to – v rámci předvídatelnosti – veřejnost upozornit předem. A dané podezření i ve vládních kruzích mohlo – a mělo – vyvstat už v první polovině listopadu 2022. V odborné ekonomické obci vyvstávalo.

Jestliže ovšem takové podezření nikdo z vlády nedeklaroval a až do první poloviny února 2023 se vládní politici tvářili, že mimořádná valorizace proběhne beze změn, znamená to buď, že podcenili možnost, jež nebyla tak nepravděpodobná (což svědčí o nekompetentnosti), nebo že o takové možnosti dobře věděli, ale z jiných důvodů – zejména politických – se tvářili, že o ní nic nevědí. Aby pak mohli hrát zaskočené.

REKLAMA

Takový okamžik nastal v únoru 2023, po zveřejnění lednové inflace, kdy už ale bylo po prezidentské volbě. Možná, že právě toto byl ten stěžejní moment. Politicky plně pochopitelný – oznámení o osekání penzí před koncem prezidentské volby by totiž bylo vodou na mlýn kandidátovi opozice.

Právně též košer, jak potvrdili soudci. Volič sám musí rozhodnout, zda to bylo košer nejen z hlediska litery, ale i ducha zákona.

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář

Zdroj a více informací: CII750.cz

 


Související články

Penzijní spoření od července 2024 – více peněz od státu, žádný příspěvek pro důchodce

Od 1. července 2024 vstoupí v platnost další změny v oblasti doplňkového penzijního spoření (DPS). Mezi nejdůležitější novinky patří zvýšení maximálního státního příspěvku na 340 Kč měsíčně a ukončení jeho poskytování klientům, kteří již pobírají starobní důchod. Změny se dotknou všech účastníků DPS bez ohledu na datum uzavření […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 05. 2024

Rizika nového spoření DIP: Pozor na šmejdy, varují experti

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) představuje od prvního ledna nový způsob zajištění na penzi. Rozšiřuje tak okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu. Stát tedy nově umožňuje čerpat daňovou podporu celkem na čtyři produkty. Ke stávajícímu penzijnímu připojištění a životnímu pojištění přibyl DIP a […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

15. 05. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    25 ledna, 2024

    ÚS při posouzení, zda došlo k pravé retroaktivitě, posuzoval, zda přijetím napadeného zákona došlo k zásahu do právního NÁROKU na vyplacení valorizovaného důchodu, namísto aby posoudil, zda přijetím napadeného zákona došlo k zásahu do již existujícího PRÁVA na mimořádnou valorizaci důchodu.

    Rozdíl mezi právem a nárokem spočívá v tom, že právo se týká existující avšak dosud nesplatné pohledávky, zatímco nárok je právem k existující pohledávce, která je již splatná.

    Nárok na plně valorizovaný důchod by tedy vznikl až v červenci 2023, takže v březnu 2023 přijatý zákon nemohl do takového nároku nijak retroaktivně zasáhnout. Takto to posoudil ÚS.

    Právo na plnou valorizaci (na rozdíl od souvisejícího právního nároku) vzniklo ze zákona nejpozději v únoru 2023 (oficiálním oznámením statistického úřadu o výši inflace), takže v březnu 2023 účinný zákon zasáhl do již existujícího práva na plnou valorizaci a došlo tak k pravé retroaktivitě.

    Proč se ÚS zabýval při posouzení pravé retroaktivity neexistujícím nárokem a nikoliv existujícím právem, nález nijak nevysvětluje. Přitom toto posouzení je pro řešení věci zcela klíčové, resp. výsledek určující.

    Posuzování pravé retroaktivity na základě posuzování existence nároku (namísto práva) vede k zcela absurdním situacím a k velmi zásadnímu oslabení právních jistot a předvídatelnosti práva. Prakticky činí ze získávání práv zcela nejistou záležitost, protože než se stanou splatnými, může dojít k jejich retroaktivnímu zrušení, aniž by ÚS toto považoval za nepřípustnou pravou retroaktivitu. Při posuzování nepravé retroaktivity pak bude záležet pouze na (zcela nepředvídatelné) úvaze soudců, čí zájmy a čí důvody budou v dané případě považovat za důležitější. Jak toto posuzování dopadlo u důchodců, už víme.

    Odpovědět