Úspěšný útok v kyberprostoru znamená průměrnou ztrátu 162 tisíc Kč, otestujte si své vědomosti
Počet útoků na klienty bank, občany, ale i firmy strmě roste. Narůstající škody registrují banky i policisté. Podvodná jednání mohou mít desítky nejrůznějších scénářů a podob a cílí prakticky na všechny věkové skupiny.
Největší procento kybernetických útoků (téměř 40 %) směřuje do veřejného sektoru, soukromé sféry (21 %) a zdravotnictví (17 %). I když finanční segment patří z hlediska podílu na celkovém počtu útoků k těm méně zasaženým, jde o citlivou oblast, protože případné škody se přímo dotýkají úspor obyvatel.
Banky do bezpečnosti masivně investují
Český finanční sektor patří k nejlépe zabezpečeným. Podle zprávy Národního úřadu kybernetické a informační bezpečnosti za rok 2021 investují banky ve srovnání s jinými institucemi do kyberbezpečnosti nejvyšší procento ze svých rozpočtů a 43 % z nich dokonce plánují letos rozpočet na tuto oblast navýšit. Tyto výdaje souvisí i s tím, že 81 % finančních institucí zaznamenalo v loňském roce nějaký pokus o útok.
Zvyšují se počty útoků i škoda
Zatímco v roce 2020 bylo registrováno zhruba 5000 útoků na klienty bank, loni už to bylo více než 12 000 a letos jen za prvních sedm měsíců roku podvodníci útočili v téměř 21 tisících případech. Vyplynulo to z dat, které banky poskytly České bankovní asociaci.
„Dramaticky přitom narostly hlavně podvodné telefonáty, tzv. vishing, které patří k těm nejzákeřnějším. Zatímco před dvěma lety se jejich počet pohyboval v nízkých stovkách, letos mluvíme již o desítkách tisíc. A narostla i jejich úspěšnost. Téměř každý druhý podvodný telefonát v současné době bohužel končí škodou pro klienta,“ uvedla výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková.
REKLAMA
Průměrné částky, o které klienti při útocích přicházejí, jsou přitom bohužel dost vysoké. Při úspěšném útoku přijde klient v průměru o 161 500 korun. Phishing (podvodné e-maily) přitom přináší škodu kolem 73 tisíc korun u jednoho klienta, u podvodných telefonátů je škoda mnohem vyšší, v průměru čtvrt milionu korun.
Podvodníci přicházejí s novými metodami
Přibývá také způsobů, jimiž se podvodníci snaží své oběti nachytat. Kromě tradičních podvodných e-mailů, SMS a již zmíněného vishingu jsou stále častější podvody na sociálních sítích, kdy pachatel může dokonce ukrást identitu reálné osoby, a pod ní pak kontaktovat její přátele s cílem vylákat z nich peníze.
Loňskou novinkou jsou také tzv. reverzní inzertní podvody, jejichž počet neustále roste. Terčem útočníků jsou v takovém případě především prodávající, kteří si zvolí jako platební metodu „bezpečnou platbu“, tedy zaslání peněz z karty na kartu, prostřednictvím peněženky zvoleného bazaru. Protože jsou klienti oslovováni údajným kupcem jejich zboží, nepředpokládají, že se z nich někdo snaží získat přístupové údaje k účtům a do jejich internetového bankovnictví. Mají zájem zboží prodat, a aby toho co nejdříve docílili, slepě spolupracují a vyplňují údaje o svých kartách a přístupech na účet v domnění, že nedělají nic špatně, a s vírou, že získají peníze za prodávané zboží. Opak je bohužel pravdou, o všechno přijdou.
Proto Česká bankovní asociace spustila minulý týden rozsáhlou kampaň #nePINdej! Ústředním prvkem kampaně je Kybertest.
