Čtvrtek 22. února. Svátek má Petr.

Tak trochu jiná krize než se čekalo

Jednou z nejvíce zásadních vlastností současné celosvětové finanční krize je to, že se nakonec projevila zcela jinak, než většina ekonomů ještě před několika měsíci předpovídala. Amerických dolarů je nedostatek.

Až do léta tohoto roku se většina analytiků totiž držela názorů:

  1. americká aktiva (akcie, dluhopisy) jsou silně nadhodnocená a současně není možné donekonečna financovat zadluženost amerických občanů,
  2. proto jakmile ceny amerických aktiv začnou klesat, FED a Treasury (US ministerstvo financí) se budou snažit zvýšit atraktivitu těchto aktiv tím, že začnou tisknout obrovské množství USD,
  3. což povede k silnému růstu cen komodit (které jsou tak jako tak k dispozici v nedostatečném množství), zejména pak zlata,
  4. a též to povede k absolutnímu kolapsu cen amerických vládních dluhopisů a USD, protože zahraniční kupci odmítnout dále financovat deficit americké vlády.

Ale nic z výše uvedeného se nestalo. Naopak se na trzích projevuje téměř pravý opak výše očekávaného.

Např. Index Dow Jones Industrial, i přes svoji slabou výkonnost je na tom stále lépe než většina jiných akciových trhů ve světě. A americký dolar – USD – silně posiluje a překonal svou výkonností jiné měny.

Takže investor, který se držel proklamovaného scénáře a preferoval Asii a Evropu oproti americkým aktivům, dopadl velmi nedobře. Proč tomu tak je? Zkusme se podívat na to, co vedlo k tomuto z dnešního pohledu chybnému názoru.

Jak se nyní ukazuje, většina ekonomů věnovala celou svou pozornost pouze ekonomice USA. A to z důvodů celkem spolehlivých statistik o úrovni deficitů a zadlužení jak na státní úrovni, tak i na úrovni občanů a firem. Šlo dle těchto údajů dojít k závěrům, že tak vysoké úrovně zadlužení nejsou jak pro americkou ekonomiku, tak pro běžné občany USA udržitelné a dříve nebo později to povede k velkému krachu.

To se stalo. Pád americké investiční banky Lehman Brothers vedl k absolutnímu kolapsu finančních trhů. Nastal doslova infarkt té části finančních trhů, které byly závislé na tzv. „velkoobchodním financování“. Zjednodušeně řečeno, tím, že americké ministerstvo financí nechalo padnout banku  Lehman Brothers, dovolilo, aby nastalo téměř okamžité selhání tzv. „stínového bankovního systému“.

Jenomže jak tento stínový systém začal krachovat, většina těch, kteří předpovídali pád US aktiv, US dluhopisů a USD najednou ke svému zděšení zjistila, že dolarové dluhy a půjčky mimo USA jsou mnohem větší než dolarové dluhy v rámci USA.

Současně s tím se začal velmi rychle snižovat deficit amerického běžného účtu. To znamenalo, že se pro řadu firem po celém světě stalo problematické:

  • jak přefinancovávat současné dolarové půjčky novými (když trh půjček prakticky zamrzl),
  • ale také získat USD na splacení současných dluhů.

A tak se tady najednou objevila krize, kterou téměř nikdo ve světě neočekával. Krize, během které se projevil značný nedostatek amerických dolarů ve světě. A to v okamžiku, kdy FED rozšiřuje svou rozvahu jako nikdy předtím a zároveň nabízí půjčky každé jiné „slušné“ centrální bance.

Během několika týdnů tedy na účastníky trhů dolehly dvě silné rány: kolaps „stínového bankovního systému“ a velmi silný nedostatek USD ve světě. To mělo za následek, že se razantně zvýšila cena kapitálu ve všech částech světa.

Jak mohou tedy účastníci trhů reagovat na takovouto situaci? Nabízí se tyto závěry:

  1. Poté, co se ukázala skutečná cena kapitálu a vzhledem k rozsahu dolarových půjček po celém světě, se dá očekávat stále rostoucí poptávka po USD. USD proto zůstane silným pro nejbližší budoucnost.
  2. Náhlý kolaps „stínového bankovního systému“ bude znamenat, že depozita v bankách a standardní bankovní půjčky začnou opět hrát v ekonomice významnou roli. A poté, co současná krize vyčistí trh od konkurence, marže na komerčních půjčkách začnou být opět mnohem více atraktivní.

Celkově však probíhající krize rozhodně neznamená konec světa. Přiměla pouze všechny si uvědomit, že nic není zadarmo a „žádný strom neroste do nebe“.  A že je nutno být připraven i na neočekávané. Vždyť i podle Jamese Bonda platí: „Nikdy neříkej nikdy.“

Zpracováno podle materiálu analytické společnosti Gavekal Limited.

Autor je
portfolio manager a head trader ATWEL International, s.r.o.

Kdy skončí současná hospodářská krize?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

6 komentářů: “Tak trochu jiná krize než se čekalo”

  1. Jan Dvořák napsal:

    Knihy od Gavekal jsou zajímavé, doporučuji. Jejich názory sleduji průběžně (i díky Mauldinovi, který je často cituje). V současné době patří mezi relativní optimisty.

    Zajímá mne jedna věc. Ve své analýze, specifikovali Gavkal nějak blíže pojem „nejbližší budoucnost“?
    Jde mi o to, že jsem narážím na názor, které tvrdí, že dolar padne poté, co se ukončí proces „deleveraging“. Nikdo si ale netroufá blíže odhadnout, kdy to bude. Některé odhady mluví o pár měsících, jiné o pádu USD ještě před inaugurací Obamy.

    V dnešních zprávách mne zaujala skutečnost, ýe při včerejší aukci 3 měsíčních T-Bills nabízeli investorů NOMINÁLNÍ ZÁPORNÝ VÝNOS. To je podle mne signál, že někde je dolarů dost a naopak nevědí, kam ho bezpečně zaparkovat. K tomu se Fed chystá vydávat vlastní obligace.

    ______
    Já se bojím jedné věci – že stávající krize nemá v minulosti ekvivalent a že reálné dopady budou za hranicí dnešní představivosti.

  2. Konference napsal:

    Hezky a srozumitelne napsano. On je hlavne obrovsky otaznik, co se z toho vseho jeste vyvine.

    Ten nove vznikly americky dluh opet bude muset nekdo koupit (v dluhopisech). Kdo to bude? Zahranici tezko. Tradicni kupci jako Japonsko nebo Cina budou radeji davat penize do vlastnich projektu, aby stimulovali svou ekonomiku. Dokonce i arabsti sejchove si musi nyni hledet sveho, cena ropy je na hrane, kdy by se mohli dostat do deficitu. A navic nejsou hloupi, oni radsi koupi skutecnou hodnotu (tzn. akcie US firem) namisto slibu zaplaceni pevne castky v hotovosti (nic jineho vlastne dluhopis neni) a jeste k tomu malo rentabilniho.

    Takze kdo finanuje ten trilion dolaru letosniho US deficitu, nebo kolik to je? A mozna jeste vic pristi rok?

    A druha jste zasadnejsi otazka, jak se v budoucnu zbavit dluhu, ktere nema sanci uz nikdo nidky splatit? Jine reseni nez dlouhodobe vysoka inflace me nenapada. Ac to tak zatim nevypada, mam obavy, ze to tak za dva roky prijde.

    Neco mi rika, ze americke vladni dluhopisy jeste ceka krusne obdobi. A jak to bude s dolarem, to je zcela ve hvezdach na kratkodobem i dlouhodobem horizontu. Jina vec je, ze podobne problemy cekaji pravdepodobne i EU, evropske dluhopisy a take euro a libru.

    Suma sumarum pri dnesnich cenach mi z toho na dlouhodobem vyhledu jasne vychazi akcie a komodity. Jen tradicne zduraznim, mluvim o strednedobem az dlouhodobem horizontu, co nas ceka v roce 2009, to se neda odhadovat.

    A pak mozna taky hypoteka na dum s co nejdelsi dobou splatnosti a relativne nizkym a pevne fixovanym urokem. 😉 Zatim je to jen ryzi spekulace, ale tak za 1-2 roky by mohlo byt jeste velmi priznive obdobi pro hypoteky. Tou dobou bych ale vsem doporucoval co nejdelsi fixaci. Protoze kdyby se naplnilo me ocekavani vysoke inflace, pak co asi udelaji urokove sazby?

    Posledni vec, zlato je specificke, to klidne muze vystrelit nahoru behem tydnu (to uz delsi dobu tvrdim a stale na tento scenar sazim cast portfolia), a nebo stagnovat nasledujicich deset let.

    Vice bude v lednovem investicnim vyhledu. Berte to spise jako inspirativni myslenky nez jasnou vizi. Co bude nikdo nevi.

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    • Richard Koza napsal:

      Diky, nicméně mám reakci na Váš příspěvěk.

      Přijde mi, že přesně jako je popsáno výše v článku jste zaměřen pouze na dluh USA. Jistě je velký. Ale co dluhy jiných zemí , např v rámci EU , LatAm , Asie (Indie apod.)atd….?

      Např je otázkou zda pod větším tlakem nebudou vládní dluhopisy některých zemí v EU – a to se již koneckonců děje! Podívejte se na rozdíl mezí DE a GR nebo DE a IT dluhopisy. Svět si pomalu začíná uvědomovat , že EU není jenom „nové/jiné Nemecko“.

      Proto si myslím, že největší problémy z této krize nebude mít USA ale Evropa. Recese tady teprve začíná a reakce EU není jednotná.

      O tom všem koneckonců píši ve svých pravidelných komentářích na webu http://www.traders.cz

      • Konference napsal:

        Richarde, vsak to same zminuji v prispevku, na ktery reagujete a uz jsem to tady rikal vicekrat. Proto si take dnes netroufam na zadne odhady vyvoje dolaru ani eura, protoze mena je relativni velicina, ne absolutni.

        Vyse mluvim o nove vzniklem dluhu v prubehu tohoto a pristiho roku, ne o celkovem dluhu. Proto mam obavy o US i EU vladni dluhopisy.

        V mnoha textech uz jsem se take zminoval o rozpolcenosti a regionalni rozdilnosti Evropy a ze Evropa i euro stoji pred prvni zatezkavaci zkouskou po padu Berlinske zdi. Napr. v clanku „Konec ery absolutni nadvlady USA“
        http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/id-64/

        V listopadovem investicnim vyhledu take doporucuji vyhybat se vysoce zadluzenym zemim a zminuji mimo jine i Vami uvadenou Italii a Recko.
        http://www.finez.cz/odborne-clanky/detail/id-62/

        Takze se v jadru asi shodneme. Spise se snazim nastinit par podnetu k premysleni.

        Jelikoz cely svet je silene zadluzeny a nikdo tento dluh uz nidky nesplati, musi se nejak dluh zmensit. Jak? Tipuji ze dlouhodobe vysokou inflaci. (viz prispevek vyse)

    • peter.cmorej napsal:

      presne toto co ste napisali, tvrdim uz cca pol roka. Do bodky.
      ..
      Co sa tyka tej inflacie, zaujima ma, ci aj pan Koza suhlasi s tym, ze vysoka inflacia (celosvetova) nas v blizkej buducnosti (2 a viac rokov) asi neminie.

      • Jan Lener napsal:

        Zdravím, ohledně inflace si myslím že nejméně rok to zatím nebude aktuální. Deflační tlaky se nyní přelijí hlavně do Evropy a celkově to bude v roce 2009 slabé z pohledu inflace.

        V každém případě se všechny centrální banky snaží inflaci vyvolat – neboť to je podle nich jedná cesta k růstu ekonomik.

        Otázkou je Vámi zmiňovaná vysoká inflace. Prozatím pro to nic nehovoří. Bude záležet na tom, jak se budou centrální banky chovat v okamžiku, kdy se skutečně podaří inflaci opět rozběhnout. Bude nutné začít stahovat peníze z ekonomik.

        Ale větší problém než inflaci bych spíše viděl snahu politiků (zejména v Evropě) využít tuto krizi k tomu, aby ospravedlnili výši svých státních dluhů a případně je ještě navýšili („po nás potopa“). A dluhy je zejména Evropa prosáklá….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.