CZK/€ 24.530 +0,06%

CZK/$ 23.969 -0,29%

CZK/£ 29.023 -0,36%

CZK/CHF 25.128 +0,08%

Text: Milan Vodička

Foto: Shutterstock

28. 06. 2022

1 komentář

Světová ekonomika na rozcestí: Zvolíme raději recesi, abychom zabránili stagflaci?

 

Čtyři měsíce po zahájení bojů na Ukrajině lze jednoznačně říct: jde o konflikt, který patrně bude trvat dlouho, a již nyní narušil globální ekonomickou rovnováhu. V tomto složitém prostředí snížila společnost Coface ve svém pravidelném hodnocení „Coface Barometr“ hodnocení rizik 19 zemí, z toho 16 evropských – zejména Německa, Španělska, Francie a Velké Británie.



 

„K zemím, u nichž Coface revidoval svůj rizikový rating, patří i Česká republika, která si pohoršila ze stupně A3 – Satisfactory (vyhovující riziko) na A4 – Reasonable (přiměřené riziko). Na vině je především dramaticky rostoucí inflace a váha velmi zranitelného automobilového sektoru v české ekonomice. Ten patří k těm nejvíce postiženým globální krizí a zpřetrháním dodavatelských řetězců,“ uvedl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

V krátkodobém horizontu vyostřuje válka na Ukrajině napětí v globálním produkčním řetězci, který byl narušen již dvouletou pandemií. Konflikt však také zvyšuje riziko propadu světové ekonomiky. Zatímco ještě před několika týdny čelila především hrozbě stagflace, po změně tónu centrálních bank, které bojují se zrychlující se inflací, se „do hry“ dostává neradostná vyhlídka recese. A to zejména ve vyspělých ekonomikách.

Vyhlídky světové ekonomiky jsou stále „temnější“. V Coface Barometru za 2. čtvrtletí 2022 došlo na odvětvové úrovni k 76 revizím směrem dolů – oproti pouze 9 revizím směrem nahoru. Jasně to ukazuje na tvrdý dopad válečného konfliktu na všechna odvětví světové ekonomiky. A to jak těch energeticky náročných (petrochemie, metalurgie, papírenský průmysl atd.), tak těch, která jsou více přímo spojena s úvěrovým cyklem (stavebnictví).

Zpomalení aktivit a riziko stagflace jsou stále zřetelnější

Růst většiny vyspělých ekonomik v 1. čtvrtletí nenaplnil očekávání. V eurozóně HDP rostlo již druhé čtvrtletí po sobě jen velmi mírně. Ve Francii došlo dokonce k poklesu o 0,2 %. Důvodem byl pokles spotřeby domácností na pozadí klesající kupní síly. Ekonomická aktivita se snížila také ve Spojených státech, kde ji brzdil zahraniční obchod a potíže výrobního sektoru s doplňováním zásob.

REKLAMA

„Tyto údaje jsou o to znepokojivější, že hospodářské důsledky války na Ukrajině se teprve začaly projevovat,“ řekl Ján Čarný.

Vzhledem ke zrychlení inflace, zhoršení očekávání firem a zpřísnění globálních finančních podmínek nevypadají vyhlídky vyspělých ekonomik po druhém čtvrtletí o mnoho lépe. A v rozvíjejících se ekonomikách budou dopady ještě tvrdší.

„Je stále brzy na jednoznačné tvrzení, že světová ekonomika již vstoupila do stagflačního režimu. Nicméně signály z vývoje jednotlivých národních hospodářství tomu již začínají nasvědčovat,“ komentuje Ján Čarný.

Rostoucí ceny komodit

I když se ceny komodit v poslední době stabilizovaly, zůstávají na velmi vysokých úrovních. Například ceny ropy od začátku války neklesly pod 98 USD vinou přetrvávajících obav z možného výpadku dodávek.

To je samozřejmě příznivé pro vývozce ropy. Proto se jediné dvě pozitivní změny hodnocení Coface Barometru rizik ve druhém čtvrtletí 2022 týkají Brazílie a Angoly. I v případě jednotlivých sektorů se pozitivní přehodnocení rizik týkají především energetického sektoru producentských zemí. Naproti tomu se sektorová snížení dotkla energetického sektoru zemí, kde převažují společnosti v navazujícím výrobním řetězci zpracování ropy – tedy především v Evropě.

REKLAMA

Podobně Coface přehodnocuje rizika v odvětvích, jejichž výrobní řetězec je energeticky náročný – jako jsou papírenský, chemický a kovozpracující průmysl. Sektorem s nejvyšším počtem snížených hodnocení je zemědělsko-potravinářské odvětví.

„Očekáváme, že společnosti, které zvýšení svých výrobních nákladů ještě plně nepromítly do prodejních cen, tak velmi brzy udělají. To je případ farmaceutického sektoru, kde globálnímu trhu dominuje malý počet společností. Tento sektor, který patří k těm nejodolnějším vůči globálním výkyvům, je proto v aktuálním Coface Barometru jediným sektorem s hodnocením na stupni nízké riziko,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE.

Centrální banky brzdí, co se dá

Centrální banky začaly brzdit „oběma nohama“. Například Evropská centrální banka (ECB) po vzoru amerického Fedu a Bank of England postupně zpřísňuje svůj postoj, až do té míry, že předem oznamuje budoucí zvýšení sazeb. Stejně jako ostatní významné centrální banky (s výjimkou Bank of Japan) nemá ECB v rámci svého mandátu přísné měnové politiky jinou možnost. A to i navzdory tomu, že by to mohlo vyvolat brutální zpomalení ekonomiky a znovu oživit obavy z nové krize evropských státních dluhů.

V tomto prostředí zpřísňujících se úvěrových podmínek se jako jeden z nejzranitelnějších jeví sektor stavebnictví. Lze očekávat, že rostoucí náklady na úvěry ovlivní trh s bydlením a v konečném důsledku i stavební aktivitu. To již začalo ve Spojených státech, kde prodeje bytů rychle klesají.

„I v České republice jsme svědky toho, že dramaticky rostoucí sazby hypoték dělají tuto formu financování stále méně dostupnou, což v našich podmínkách dramaticky zvýšilo zájem o nájemní bydlení,“ uvedl Ján Čarný.

Rok 2023 ve světové ekonomice: stahují se stále temnější mračna

Vzhledem k rychle se zhoršujícímu ekonomickému a finančnímu prostředí snížila společnost Coface ve svém Barometru rating 16 evropských zemí, včetně všech hlavních ekonomik – s výjimkou Itálie, která již dříve měla rating A4.

„Společnost Coface očekává v příštích 18 měsících výrazné zpomalení světové ekonomické aktivity. Naše prognózy růstu ekonomik vyspělých zemí jsou však obzvlášť pesimistické. Objevuje se řada nových rizik, které ohrožují globální ekonomiku, zatímco proinflační riziko nemizí,“ řekl Ján Čarný.

Zdá se, že v zájmu omezení inflace jsou centrální banky v pokušení uvrhnout světovou ekonomiku do recese, která – jak doufají – bude mírnější, než kdyby ceny nadále rostly, což by je později donutilo provést razantnější měnový šok. Rizikem, které však nelze vyloučit, je scénář, kdy by poptávka v ekonomice klesala, ale inflace zůstala nadále vysoká vinou

Vstoupit do diskuze 1 komentář

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář: Dobré zprávy z ekonomiky… prozatím

Podle předběžného odhadu statistického úřadu česká ekonomika i ve druhém čtvrtletí mírně vzrostla. Nenaplnila se chmurná očekávání finančních trhů ani centrální banky, která už počítala s recesí. Růst HDP dosáhl oproti prvnímu čtvrtletí 0,2 %, což je sice 4x pomalejší tempo než na začátku roku, třetinové ve […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

05. 08. 2022

Sedm důvodů, proč být pozitivní za současných podmínek na trhu

Jak jsem již dříve zmínila, současné prostředí na globálních trzích považuji za příliš pesimistické. Před dvěma lety jsme se nacházeli ve víru celosvětové pandemie a nebyli jsme si jisti, zda se vůbec někdy podaří vyvinout účinnou vakcínu proti COVIDu. Dnes se nacházíme v jiné situaci. Samozřejmě, že […]

Text: Redakce

Foto: Invesco

02. 08. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

 
 
 

 
  • tzv. Fuldovo Dilema

    29 června, 2022

    tzv. Fuldovo Dilema, které on odmítá připouštět.
    Podle jeho keynesiánsko-socialistických vizí státní dluh může růst libovolně donekonečna, krize jsou zbytečné a stejně tak je zbytečné se mučit vysokými úroky.

    No a máme to tady.

    2 možnosti:

    1) Vláda bude šetřit a centrální banka zvedne úroky. Asi přijde recese. Ta ale jednak zarazí inflaci (tzn. to bude krátkodobá bolest) a jednak zchladí přehřátý trh práce, nemovitostí, … a trh vyčistí od neefektivních firem schopných žít pouze v podmínkách reálně záporných úroků. Podle Fulda zbytečný masochismus a tragedie, podle mentálně zdravých ekonomů nutnost.

    2) Vláda na to hodí bobek a bude všem rozdávat (jako to dělal stb.Bureš a bohužel částečně i Fiala) a centrální banka nechá reálné úrokové sazby v záporu (jako že tam stále velmi jsou).
    Nebo dokonce to bude jako v eurozóně, kde ECB nemůže v podstatě dělat NIC, protože by jí zbankrotoval předlužený jih. Tak zkusí aspoň maskovací fintu: úroky symbolicky zvedne (stále budou reálně silně záporné), ale bude pokračovat v QE – tisku peněz – a nakupovat dluhopisy jižanských bankrotářů, aby dále mohl pokračoval LaDolceVita mejdan na sekeru.
    Inflaci tím nezastaví, zato bude sílit vztek spořivých seveřanů. Až se to celé jednou zhroutí. V tomto případě hyperinflačně.

    EU jde jednoznačně cestou 2, USA a ČR oscilují někde mezi 1 a 2.

    ECB zkouší experiment, který si může vyzkoušet doma každý motorista: šlapat zároveň na brzdu (zvyšování úroků) a na plyn (pokračující QE). A ne, myslím, že z toho nebude LaunchControl.

    Odpovědět