Úterý 17. října. Svátek má Hedvika.

Sociálně slabší? Nikoli…

Často se hovoří o pomoci sociálně slabším či sociálně potřebným spoluobčanům. Jsou-li chudí a nezaměstnaní sociálně potřebnými, jsou bohatí a zaměstnaní sociálně nepotřebnými. Přitom spíše opak je blíže skutečnosti. Jak z toho ven?

Problém "sociálně slabších" je především terminologický. "Sociálně slabší" znamená "společensky slabší", což mnohdy vůbec neodpovídá skutečnost, neboť mnozí tzv. "sociálně slabší" mají lepší společenské vazby než ti druzí, v tomto případě pravděpodobně "sociálně silnější".

Pojem "sociálně potřebný" je ještě horší. Explicitně vyjadřuje, že ti, kdo se o sebe dokáží sami postarat, jsou pro společnost nepotřební. To je ale značně zavádějící, neboť právě díky oněm "společensky nepotřebným" je možné poskytovat sociální dávky "společensky potřebným".

Daniel Martínek před více než rokem napsal: "Nově pojem sociální zahrnuje i násilnou konfiskaci soukromého majetku jiných lidí, která je nutným předpokladem uplatnění toho, co intelektuálové označují jako sociální chování. To však se skutečným obsahem pojmu nemá nic společného. Takovým útvarům jako "sociálně potřební", nebo "sociální stát" říkáme pojmové pasti. Pozor, nejde tedy jen o jakousi pouhou hru se slovy. Slovo je jen vnějškovým výrazem pojmu (myšlenky), tomto případě dochází k velmi nebezpečnému útoku na pravdivost myšlenky."

Jak z pojmové pasti ven? V podstatě je to jednoduché. Stačí nazývat věci správnými (ve smyslu "přesnými") pojmy. "Sociálně slabí" nejsou slabí společensky, ale ekonomicky. Sociálními dávkami, příspěvky v hmotné nouzi a dalšími společnost nepodporuje primárně společensky slabé, ale "ekonomicky slabé" členy společnosti a domácnosti. A můžeme jít ještě dál.

Domácnost, pobírající sociální dávky a další podobné podpory není finančně soběstačná. Kdyby byla, nepotřebovala by společenskou podporu. Takovou domácnost pak můžeme nazvat "finančně nesoběstačnou" domácností, pojmem, který nesnižuje společenskou potřebnost ani podporovaných, ani podporujících členů společnosti, ale který dle mého názoru přesně a výstižně popisuje podstatu společenské solidarity, kdy finančně soběstačné a zabezpečené domácnosti, podporují finančně nesoběstačné.

Jaký je váš názor?

Čerpáte sociální dávky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

4 komentáře: “Sociálně slabší? Nikoli…”

  1. NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK napsal:

    CITUJI: „Nemůžeš napsat ma*or … Dochtor říkal, že je ‚momentálně zavostalej‘ …“

  2. Jarda napsal:

    O tom už psal Orwell: je třeba zamíchat pojmy (newspeak), aby lidi co nejmíň rozuměli pravému obsahu a jejich myšlení bylo co nejvíce ovlivněno, jak si manipulátor přeje. Proto tady máme ty nesmyslné moderní termíny. Obzvláště je to patrné v rasové, náboženské či femini oblasti (\“sociálně slabý\“ = málo vydělávající, \“nenulové náklady\“ = drahé, \“senior\“ = důchodce, \“historicky znevýhodněné obyvatelstvo\“ = černoši, \“svátky jara\“ = velikonoce, \“svátky zimy\“ = vánoce, \“erektivní disfunkce\“ = impotence, \“duševně znevýhodněný\“ = blázen, \“palestinci\“ = arabové, …) Pravá bláznivina to je v angličtině.

  3. Prispevatel napsal:

    Neboť, pokud bychom zůstali jen u ekonomického hlediska,můžeme poukázat na podnikatele s milionovým dluhem, popřípadě i finančního poradce, ktery je určité období bez provizí. Oba jsou na tom opticky ekonomicky mnohem hůř než onen nezaměstaný, jenže se tak sociálně asi necítí. Jednako asi „mysleli na zadní kolečka“,druhako se brzo vrhnou na nový byznys co je uživí.Pokud přece jen uvažují o „sociálních dávkách“, tak proto, že si dokážou přesně spočítat a právně doložit na co mají nárok, což je taky určitý druh investování. Zatímco onen skutečně sociálně slabý pracuje, žije i uvažuje od výplaty k výplatě, a když o ní příjde, tak má opravdu dlouhodobě sociálně-existenční potíže…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.