Středa 22. května. Svátek má Emil.

Skanska aneb Český Enron podruhé

V Čechách to je už trochu tradice. Švédský stavební gigant Skanska znovu načapal svoje místní manažery, jak si pohrávají s kreativním účetnictvím. Šéfové jedné z divizí vylepšovali čísla. Když se na to přišlo, tak po zisku skoro 360 milionů korun z roku 2012 zbyla loňská ztráta představující opravdu pěkných 888 milionů.

Zajímavé je, že například specialista iDnes a MF Dnes na stavebnictví Jan Sůra neví, že to není první případ v České republice, ale hlavně to není první případ v české pobočce Skanska. Nebo to pan redaktor ví, ale tuto informaci do svých textů neuvedl, což je překvapující. Když se však nynější ředitel Dan Ťok tváří, že jde o něco naprosto ojedinělého, měli by mu pamětníci připomenout, že nedlouho před jeho příchodem do firmy (dejme tomu tak před osmi lety) zkreslovali účetnictví manažeři jiné divize, a že to tehdy stálo místo i finančního ředitele celé české pobočky. Snad nikoliv proto, že by byl na věci účasten, ale protože na to měl přijít.

Ale o to teď tolik nejde. Zábavné je, jak jsou kroky oněch manažerů vysvětlovány. Padají takové věty, jako snaha udržet si pověst skvělých šéfů i v době, kdy je celý obor v těžké depresi, v článcích jsou věty o tom, pod jak strašným tlakem vedoucí pracovníci žijí a spousta dalších v podstatě obhajovacích konstrukcí.

Ve skutečnosti bych to viděl podstatně jednodušeji.

Vytvořit zisk znamená dostat na základě manažerské smlouvy příslušné odměny, podíly na tomto zisku. V oné druhé polovině minulé dekády to bylo naprosto stejné, jenom tehdy manažeři maskovali, že se pustili do mizerných projektů, které byly ztrátové. A tak pomocí spletitých čachrů vytvořili poněkud umělý svět, kde se tyto ztráty přenášely z projektu na projekt a odsouvaly v čase s tím, že snad jednou přijde příležitost, jak to srovnat.

Po celou tu doby pobírali manažeři velmi zajímavé odměny, které představovaly i několikaletý plat běžného zaměstnance. Obdivuhodné tehdy bylo, že se to celé podařilo v době největšího růstu stavebnictví v zemi.

V tomto směru snad může mít člověk trošinku pochopení pro současné manažery, i když opravdu jenom trošinku. Jenže zase platí, že jim nutně šlo jenom o peníze – ať si chtěli uchovat pověst geniálních šéfů, kteří drží zisk i v době, která profitu vůbec nepřeje, nebo se jenom báli o posty, pořád jim šlo vlastně o peníze.

Zvláštní však je, co se to v té firmě Skanska vlastně děje, když dvakrát během jedné dekády dovolí svým dosti vysoko postaveným manažerům falšovat účetnictví? Od největší a zřejmě i nejváženější stavební firmy v zemi by člověk čekal přece jenom sofistikovanější řízení. Když někdo může blufovat, že má zásoby oceli za 200 milionů, přitom jich má ve skladech jenom za třicet (příklad vyřčený generálním ředitelem), je to opravdu na pováženou.

Pro onoho již zmíněného obyčejného zaměstnance je tu ještě jeden otazník. Kdyby ho kontrola chytla, jak si ze stavby táhne domů pár armatur, přijde o práci a ještě se po jeho stopách vydá policie. Tehdy a zřejmě ani nyní nebudou manažeři postiženi jinak, než ztrátou místa.

Krádež za pár tisícovek by byla dost pravděpodobně řešena i trestní cestou. Obelhávání společnosti s cílem získat stovky tisíc na odměnách se k trestnímu stíhání zřejmě nedostane. Soud by byl ostuda pro značku, takže je to z marketingového hlediska pochopitelné.

Ale oněm obyčejným zaměstnancům (z nichž loni tři stovky ubyly), bude těžko někdo vysvětlovat, že za tisíce je jiná spravedlnost než za stovky tisíc.

Měli by být manažeři manipulující účetnictví trestně stíháni?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.