Schovat majetek před věřiteli nelze ani ve svěřenském fondu
Věřitelé mohou uspokojení svých pohledávek požadovat i v případě, kdy byl majetek vyčleněn do svěřenského fondu. Upozorňuje na to advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, podle kterého jde takovéto účelové vyvedení majetku účinně napadnout a to přesto, že svěřenské fondy mají dle českých zákonů výjimečné postavení.
Občanský zákoník jasně stanoví, že majetek vložený do svěřenského fondu nepatří zakladateli, správcům ani obmyšleným. Ve skutečnosti je majetek svěřenského fondu ve zvláštním stavu z hlediska práva – nepatří totiž nikomu. „Obdobně jako u jiných případů účelového vyvádění majetku lze ale napadat i účinnost vyčlenění majetku do svěřenského fondu,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
„Zřízení svěřenského fondu lidé často požadují v rámci zajištění právní ochrany svého majetku. Často si ale neuvědomují všechna úskalí, která tento u nás relativně nový (tj. bez dostatečné judikatury) nástroj ochrany majetku přináší, opravdu se nehodí pro všechny,“ vysvětluje advokát Pavel Strnad. „Svěřenský fond v současnosti většinou neposkytuje žádnou speciální ochranu a v mnoha situacích se jedná jen o velmi nákladnou záležitost, kterou lze řešit výrazně levněji (o cca 90 %) a méně komplikovaně.“
Věřitel, který je vyčleněním majetku dlužníka do svěřenského fondu krácen, se může dovolávat neúčinnosti takového jednání vůči své osobě prostřednictvím tzv. odpůrčí žaloby. Může tak učinit i v případě, že se jeho pohledávka stala vykonatelnou až po vyčlenění majetku do svěřenského fondu.
Pokud byl úmysl zkrátit věřitele druhé straně (tedy obmyšlenému) znám, může se věřitel neúčinnosti dovolávat až po dobu pěti let. U bezúplatného jednání pak do dvou let od vyčlenění majetku. Neúčinnosti jednání se může dovolávat i insolvenční správce. U bezúplatných jednání je však omezen na jednání učiněná jeden rok před zahájením insolvenčního řízení, resp. tři roky, pokud bylo jednáno ve prospěch osoby blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern.
Úmyslné poškozování práv věřitelů může také vést k odpovědnosti za škodu. Jedná-li zakladatel spolu s obmyšleným nebo se svěřenským správcem, budou odpovídat společně a nerozdílně. Hrozí i postih v rovině trestněprávní.
