Neděle 11. dubna. Svátek má Izabela.

Rozšíření pravomocí ČNB může přinést stabilitu

Pixabay.com

Jedním z témat jednání poslanců se v minulých dnech stalo rozšíření pravomocí České národní banky, které se týká i úvěrů na bydlení či kvantitativního uvolňování. Na návrh se objevují různé názory a ani zákonodárci se zatím neshodli. Ke třetímu čtení se tedy musí vrátit. Jak se na předlohu dívají ekonomové českých bank?

Centrální banka by do rukou dostala nové nástroje, například by mohla určovat pravidla pro úvěry na bydlení. Dosud mohla Česká národní banka pouze doporučovat. Novela zákona o ČNB je dobrým krokem ve směru zajištění větší finanční stability. „Pokud ČNB vydává nějaká doporučení, měla by mít i nástroje, jak jejich plnění zajistit. Je pravda, že většina subjektů doporučení dodržovala i přesto, že doposud právně závazná nebyla. Právní regulace by ale mohla umožnit snazší kontrolu nad nebankovními subjekty a zahraničními bankami, kde ČNB neměla prakticky žádné nástroje, jak doporučení vymáhat,“ komentuje návrh ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

„Celkově by tak nová právní úprava měla pomoci zajistit větší stabilitu bankovního a hypotečního trhu. Pozitivní změnou budou i automaticky výhodnější podmínky pro získání úvěrů pro mladší žadatele. Zásadnější dopady na nabídku úvěrů v souvislosti s novelou zákona neočekáváme. Těch bychom se obávali pouze v případě výraznějšího zpřísnění podmínek,“ dodává ekonomka.

Kvantitativní uvolňování

Instituce by také získala možnost provádět kvantitativní uvolňování – nakupovat aktiva od komerčních bank a zvyšovat peněžní zásobu. Kritici ale poukazují na možná úskalí návrhu, zejména na možné zneužívání pravomoci z politických důvodů.

„Rozšíření pravomocí ČNB pokládám za zcela legitimní krok, který se ve většině civilizovaných zemí už dávno odehrál. Fakt, že na trhu je hráč, který je v případě likviditní nouze a z ní plynoucího panického výprodeje aktiv schopen poskytnout širokému okruhu finančních institucí potřebný objem likvidity výměnou za tato aktiva, sám o sobě snižuje pravděpodobnost, že k takovým panickým výprodejům bude docházet,“ uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Ekonom si uvědomuje i možnost politického využití nových nástrojů, ale zároveň obavy mírní. „Souběžně samozřejmě vzniká riziko, že ČNB bude tuto pravomoc zneužívat k tomu, aby pomáhala držet výnosy z vládních dluhopisů uměle nízko, a tím usnadňovala vládě život na úkor stability české ekonomiky. Zkušenost za minulé dvě dekády však říká, že ČNB podobným politickým tlakům nepodléhá,“  domnívá se ekonom. Obavy z toho, že centrální banka půjde vládě na ruku, odmítl i guvernér Jiří Rusnok.

ECB i Fed

V evropském i světovém kontextu návrh nemusí působit nijak zvlášť revolučně, kvantitativní uvolňování se totiž stalo běžnou praxí několika centrálních bank, a to včetně těch nejvýznamnějších. „Kvantitativní uvolňování se od pádu banky Lehman Brothers stalo součástí měnové politiky jak amerického Fedu tak Evropské centrální banky,“ uvádí analytik ČSOB Petr Dufek.

„V našem případě lze uvažovat o tom, že by Česká národní banka mohla efektivně intervenovat na dluhopisovém trhu třeba v případě, že by se tento trh dostal pod tlak. Například v případě hrozby masívních výprodejů ze strany zahraničních investorů, který by destabilizoval trh a srazil ceny dluhopisů,“ dodává ekonom ČSOB. „ČNB sice doposud žádné kvantitativní uvolňování přímo nedělala, avšak zkušenost s masívním tiskem korun už rozhodně má z doby kurzového režimu,“ uzavírá.

68 komentářů: “Rozšíření pravomocí ČNB může přinést stabilitu”

  1. Richard Fuld napsal:

    Dobrá zpráva: Novela zákona o ČNB prošla Poslaneckou sněmovnou a míří do Senátu. 🙂

    • xor napsal:

      tak snad v Senátu taky skončí 🙂

      á propos, proč je vlastně potřeba nový zákon kvůli LTV atp., když LTV atp. už ČNB nějaký pátek vynucuje vůči bankám tzv. nezávaznými doporučeními – aneb uděláme jim takovou nabídku, jakou nebudou moci odmítnout 😉 ?

      dělají to doteď snad (ne)zákonně ? 😉

      • Richard Fuld napsal:

        LTV neřeším. 🙂 Jak píšete. Doteď to bylo doporučení ČNB, které banky „dobrovolně“ dodržovaly. Nově to nebude doporučení, ale zákonná regulace, tedy banky budou muset uvedené parametry dodržovat povinně. K této části novely nemám nějaký zásadně vyhraněný názor.

        Za zásadní považuji tu část zákona, která umožní ČNB i nadále (po 31.12.2021) provádět QE. Netvrdím, že k tomu ČNB někdy přistoupí, nebo že by měla. Pouze považuji za velmi důležité, aby tu pravomoc měla.

  2. Recep napsal:

    Náhled do naší budoucnosti:

    e15.cz/zahranicni/financni-prevrat-v-turecku-investori-odrizli-zemi-od-financovani-a-prchaji-pryc-1378982

  3. xor napsal:

    jeden z posledních rozsudků německého ústavního soudu se pokusil (od)pískat nedovolenou hospodářskou či fiskální hru centrálních bank eurozóny v podobě zakázaného tzv. měnového financování dle taktovky Evropské centrální banky (ECB) a pod pláštíkem monetární politiky

    https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgbpw64s7gnpxgxzrgy4a&groupIndex=0&rowIndex=0

    https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/DE/2020/05/rs20200505_2bvr085915.html

    • Richard Fuld napsal:

      Takhle to vypadá, když se do ekonomických záležitostí připletou vše jen komplikující právníci. Končí to pak paralýzou a rozvratem. Naštěstí i soudní moc musí respektovat nezávislost centrální banky. Představa, že reakce centrálních bank, které někdy musí nastat v průběhu několika sekund, bude předem schvalovat, či přezkoumávat z hlediska proporcionality soud, je jednoduše absurdní.

      Blábolení o údajném zakázaném financování vlád je pak jen projevem toho, že právník pochopí ekonomii vždy jen velmi povrchně, pokud vůbec.

      A to ignorování ESD ze strany německého ústavního soudu je prostě jen typicky německy arogantní.

      Celé to pojednání je jen snůška rádoby akademických blábolů, zcela odtržených od reality.

      • xor napsal:

        Tak takhle to vypadá, když ekonomové – tzv. inženýři práva – mají pocit, že jsou přímo vyvoleni k tomu, aby byli arbitry všehomíra a tak nějak z fleku – mezi řečí – „odborně“, nadto věcně a korektně posoudili i docela složité právní otázky.

        Jen škoda, že právníci nejen ze Soudního dvora Evropské unie mají poněkud jiný právní názor: „[a]lthough the specification of the concept of price stability does not directly interfere with fundamental rights it is central to the structure of the monetary union and therefore affects the economic dimensions of fundamental rights of everybody in the EU. Therefore, the Court could review the concept of price stability more strictly than other measures of monetary policy. In particular, it cannot be excluded that there is an upper limit for inflation targets where the Court would intervene. In any event, other factors such as the circumstances of the specific case, the general economic situation, the practice of other central banks and the perception of the Eurosystem’s policies at the time could also have an impact on the level of scrutiny that the Court applies.“ ECB Legal Conference 2017: Shaping a new legal order for Europe: a tale of crises and opportunities. Frankfurt am Main: European Central Bank, 2017, s. 104–111 (zde s. 110).

        Monetární politiku je prostě možno – za určitých okolností – přezkoumat soudně, jak se již ostatně stalo 🙂

        • Richard Fuld napsal:

          Ale já netvrdím, že se ekonomové mají cpát právníkům na jejich píseček. 🙂

          Ano, jedná se o komplexní a složité ekonomické i právní otázky. A ano, moje prohlášení o tom, že soudní moc by neměla vůbec zasahovat do nezávislosti centrální banky, bylo příliš přehnané. Soudy samozřejmě mohou přezkoumávat jakékoliv akty všech složek veřejné moci a zásada legality platí i pro ČNB, či jiné centrální banky.

          ESD takový přezkum v případě ECB ve vztahu k programu QE již učinil a podle mě zcela správně. Německý ústavní soud (který ale za případné ekonomické katastrofy, které tím způsobí, žádnou odpovědnost nemá) se ale do pravomocí německé centrální banky (potažmo do pravomocí ECB) snaží zasahovat ale úplně zásadním omezujícím způsobem, když se snaží pravomoci centrálních bank např. limitovat konkrétními (zákonodárcem nestanovenými, tedy soudcovsky stanovenými) parametry.

          Podle mne je ale daný problém jednoduchý. ČNB má primární cíl cenovou stabilitu. K dosahování tohoto cíle potřebuje efektivní nástroje a pravomoci. Zákonodárce jí tyto nástroje a pravomoci poskytne, pokud je již nemá. Představa, že soudci by měli určovat, jaké nástroje a jak moc je může centrální banka k dosažení svého cíle užívat, je jednoduše vadná. Tohle je totiž ta snaha být arbitrem všehomíra. 🙂

          • xor napsal:

            pro nedostatek času jen stručně – heslovitě:

            ad píseček, zjednodušeně, centrální banky jsou stále banky státu, nebo EU atd. jinými slovy jsou součást státu – “státního” útvaru, řídí se (musí se řídit) právem a taky jsou součástí právního materiálního státu

            ad legality, nejen legality, ale i legitimity, nebo snad nikým nezvolení centrální bankéři mají vládnout hospodářství – světě spadni, bude to po našem?

            ad ekonomické dopady rozhodnutí německého ústavního soudu – a co ekonomické katastrofy nikým nezvolených a nikomu neodpovědných centrálních bankéřů (dohledu nad finančním trhem) aneb „Why did no one see it coming?“

            (např. https://www.theguardian.com/commentisfree/2008/nov/12/queen-economy-recession-ls)

            ad soudcovské parametry, jednak se imho opírají ústavní materii, potažmo unijní primární právo – což právo je 😉

            ad dělba moci – kdo jiný má hlídat centrální banku než (ústavní) soud, má ji hlídat vláda 😀 ?

            nebo už je nastolena vláda trhu a ratingových agentur? pak nechápu – ironie – proč mj. vůbec ztrácíme čas s volbami, vládou, prezidentem, politickými stranami nebo opozicí … 🙂

          • xor napsal:

            pro nedostatek času jen stručně – heslovitě:

            ad píseček, zjednodušeně, centrální banky jsou stále banky státu, nebo EU atd. jinými slovy jsou součást státu – “státního” útvaru, řídí se (musí se řídit) právem a taky jsou součástí právního materiálního státu, resp. by měly být.

            ad legalita, nejen podle legality, ale i legitimity, nebo snad nikým nezvolení centrální bankéři mají vládnout hospodářství státu – světě spadni, bude to po našem, viz níže?

            ad ekonomické katastrofy – dopady rozhodnutí německého ústavního soudu – a co ekonomické katastrofy nikým nezvolených a nikomu neodpovědných centrálních bankéřů (dohledu nad finančním trhem) aneb „Why did no one see it coming?“

            (např. https://www.theguardian.com/commentisfree/2008/nov/12/queen-economy-recession-ls)

            ad soudcovské parametry, jednak se imho opírají německou ústavní materii, potažmo unijní primární právo – což právo je 😉 jednak by ústavu neměla (závazně) vykládat centrální banka, a když je porušována, tak by měl zakročit ústavní soud – mj. tzv. negativní zákonodárce včetně nastavení podmínek – argumentace, proč to takto bylo špatně.

            ad dělba moci – kdo jiný má hlídat centrální banku než (ústavní) soud, má ji hlídat vláda 😀 ? nebo už je nastolena vláda trhu a ratingových agentur? pak nechápu – ironie – proč mj. vůbec ztrácíme čas s volbami, vládou, prezidentem, politickými stranami nebo opozicí … 🙂

          • xor napsal:

            pro nedostatek času jen stručně – heslovitě:

            ad píseček, zjednodušeně, centrální banky jsou stále banky státu, nebo EU atd. jinými slovy jsou součást státu – “státního” útvaru, řídí se (musí se řídit) právem a taky jsou součástí právního materiálního státu, resp. by měly být.

            ad legalita, nejen podle legality, ale i legitimity, nebo snad nikým nezvolení centrální bankéři mají vládnout hospodářství státu – světě spadni, bude to po našem, viz níže?

            ad ekonomické katastrofy – dopady rozhodnutí německého ústavního soudu – a co ekonomické katastrofy nikým nezvolených a nikomu neodpovědných centrálních bankéřů (dohledu nad finančním trhem) aneb „Why did no one see it coming?“

            (např. https://www.theguardian.com/commentisfree/2008/nov/12/queen-economy-recession-ls)

            ad soudcovské parametry, jednak se imho opírají německou ústavní materii, potažmo unijní primární právo – což právo je 😉 jednak by ústavu neměla (závazně) vykládat centrální banka, a když je porušována, tak by měl zakročit ústavní soud – mj. tzv. negativní zákonodárce včetně nastavení podmínek – argumentace, proč to takto bylo špatně.

            ad dělba moci – kdo jiný má hlídat centrální banku než (ústavní) soud, má ji hlídat vláda 😀 ? nebo už je nastolena vláda centrálních bank? nebo “jen” trhu a ratingových agentur? pak nechápu – ironie – proč mj. vůbec ztrácíme čas s volbami, vládou, prezidentem, politickými stranami nebo opozicí … 🙂

          • xor napsal:

            pro nedostatek času jen stručně – heslovitě:

            ad píseček, zjednodušeně, centrální banky jsou stále banky státu, nebo EU atd. jinými slovy jsou součást státu – “státního” útvaru, řídí se (musí se řídit) jeho právem

            ad legalita, nejen podle legalita, ale i legitimita, nebo snad nikým nezvolení centrální bankéři mají vládnout hospodářství státu – světě spadni, bude to po našem, viz níže?

            ad ekonomické katastrofy – dopady rozhodnutí německého ústavního soudu – a co ekonomické katastrofy nikým nezvolených a nikomu neodpovědných centrálních bankéřů (dohledu nad finančním trhem) aneb „Why did no one see it coming?“

            (např. https://www.theguardian.com/commentisfree/2008/nov/12/queen-economy-recession-lse )

            ad “soudcovské parametry”, jednak se imho opírají německou ústavní materii, potažmo unijní primární právo – což právo je 😉 jednak by ústavu neměla vykládat coby arbitr centrální banka atp., a když je porušována, tak by měl zakročit ústavní soud – mj. tzv. negativní zákonodárce včetně nastavení podmínek – argumentace, proč to takto bylo špatně

            ad dělba moci – kdo jiný má hlídat centrální banku než (ústavní) soud, má ji hlídat vláda 😀 ? nebo už je nastolena vláda trhu a ratingových agentur? pak nechápu – ironie – proč mj. vůbec ztrácíme čas s volbami, vládou, prezidentem, politickými stranami nebo opozicí … 🙂

          • xor napsal:

            Jednoduše vadná je představa, že si nikým nevolená ta která centrální banka bude hrát se všemi, bez ohledu na všechno a všechny, aniž by nesla jakoukoliv odpovědnost.

            Nadto ještě ani “nesnesla” nezávislou (ex post) soudní kontrolu 😊

            Prostě žádná centrální banka není imperium in imperio – není a nesmí být stát ve státě 😊

            • Richard Fuld napsal:

              Tak teď už ale vypouštíte úplné nesmysly.

              Jaképak hraní si, bez ohledu na všechny? Centrální banky mají přece dány zákonem jejich úkoly, především udržení cenové stability.

              Ex post soudní přezkum jsem už přece připustil. Jen tento přezkum nemůže popírat nezávislost centrální banky, tím že zase soud překročí své pravomoci. Například pokud by soud začal banku omezovat v tom, jak moc může zvedat úrokové sazby, nebo kolik státních dluhopisů může nejvíce nakoupit, když toto není zákonem nijak omezeno. Takové soudní rozhodnutí by pak zasahovalo nejen do nezávislosti centrální banky ale rovněž do pravomocí zákonodárce.

              Nikdo netvrdí, že centrální banka si může dělat co chce a že je nějakým státem ve státě. Psal jsem přece o tom, že i pro centrální banku, jako orgán státu svého druhu, platí zásada legality a její činnost by měla podléhat případnému soudnímu přezkumu (který ale nebude nepřiměřeně a neoprávněně do nezávislosti centrální banky a pravomocí zákonodárce).

        • xor napsal:

          nejde odpovědět níže RF 17:32, tak odpovídám tady:

          pro nedostatek času jen stručně – heslovitě:

          ad píseček, zjednodušeně, centrální banky jsou stále banky státu, nebo EU atd. jinými slovy jsou součást státu – “státního” útvaru, řídí se (musí se řídit) právem a taky jsou součástí právního materiálního státu, resp. by měly být.

          ad legalita, nejen podle legality, ale i legitimity, nebo snad nikým nezvolení centrální bankéři mají vládnout hospodářství státu – světě spadni, bude to po našem, viz níže?

          ad ekonomické katastrofy – dopady rozhodnutí německého ústavního soudu – a co ekonomické katastrofy nikým nezvolených a nikomu neodpovědných centrálních bankéřů (dohledu nad finančním trhem) aneb „Why did no one see it coming?“

          (např. https://www.theguardian.com/commentisfree/2008/nov/12/queen-economy-recession-ls)

          ad soudcovské parametry, jednak se imho opírají německou ústavní materii, potažmo unijní primární právo – což právo je 😉 jednak by ústavu neměla (závazně) vykládat centrální banka, a když je porušována, tak by měl zakročit ústavní soud – mj. tzv. negativní zákonodárce včetně nastavení podmínek – argumentace, proč to takto bylo špatně.

          ad dělba moci – kdo jiný má hlídat centrální banku než (ústavní) soud, má ji hlídat vláda 😀 ? nebo už je nastolena vláda trhu a ratingových agentur? pak nechápu – ironie – proč mj. vůbec ztrácíme čas s volbami, vládou, prezidentem, politickými stranami nebo opozicí … 🙂

          • Richard Fuld napsal:

            ad píseček, činnost centrálních bank je primárně ekonomická a ano, musí ji vykovávat v zákonodárcem daném právním rámci. Psal jsem o snaze právníků zasahovat do ekonomické činnosti centrální banky, nikoli do hodnocení toho, že centrální banka jedná v právním rámci jejích kompetencí.

            ad legalita. Zásada legality platí pro všechny státní instituce. Legitimita jednání členů bankovní rady je dána jejich jmenováním v souladu se zákonem a kompetencemi centrální banky danými zákonem.

            ad katastrofy. Nikým nevolení jsou i soudci. Opakuji, že píšu o neoprávněném zasahování soudců (mimo jejich pravomoc) do výkonu ekonomických(!) pravomocí centrální banky. To je jako by bylo v pořádku, aby soud rozhodoval o tom, kolik si smíte vydělat peněz.

            ad soudcovské parametry – pokud by byly ty hodnoty stanoveny v primárním právu EU nebo v národních předpisech, pak by soud pouze stanovil, že centrální banky tyto limity porušila. Namísto toho si ale soudci nárokují neoprávněně pravomoc, rozhodovat o konkrétních hodnotách těch limitů, které přísluší stanovit pouze zákonodárci (pokud by bylo třeba je stanovit). Negativní zákonodárce znamená, že případné části zákona může rušit, nikoliv je namísto zákonodárce do zákona doplňovat.

            ad dělba moci – ale samozřejmě ať soudní moc hlídá výkon pravomocí centrální banky. Nemůže ale zákonodárcem stanovený rozsah pravomocí měnit, či je omezovat konkrétními soudcem (nikoliv zákonodárcem) stanovenými limity.

            vláda trhu a ratingových agentur – ano do jisté míry se svět v minulé finanční krizi choval tak, jako by zde byla vláda trhu a ratingových agentur. To vůbec nemuselo nastat, pokud by se centrální banky včas ujaly své role a začaly nakupovat např. řecké státní dluhopisy dříve, než bylo pozdě (než na to zareagovaly trhy panikou a ratingové agentury snižováním ratingu).

            Ano, pokud by vládly trhy a ratingové agentury, mohly bychom se vykašlat na demokracii a volby. Tak to ale (naštěstí) není.

            • xor napsal:

              – zjednodušeně –

              ad píseček – činnost centrálních bank (CB) by měla být především výlučně apolitická. CB se nesmí míchat do pravomocí a politiky vlád a naopak z povahy věci politická vláda se nesmí míchat do gesce apolitické CB. Pokud se nicméně CB se vměšují do politických otázek, musí dostat (pořadem práva) přes prsty a naopak, pokud by se třeba naše vláda vměšovala do gesce naší CB ohledně cenové stability, musí dostat přes prsty vláda.

              ad legitimita, obecně se uznává, že v tuzemsku ve vztahu k CB tzv. legitimizační řetězec kulhá na obě nohy, a to výslovně řeším jen mechanismus, nikoliv stávající radní. Což mi připomíná, že prý Caligula chtěl jmenovat svého hřebce – koně (Incitatus) konzulem, tak tolik k legitimitě jmenování.

              ad legitimita jednání, ta zcela určitě není „posvěcena“ jmenováním, nadto stěží legitimním, viz shora, přičemž i legitimně jmenovaný může jednat nelegitimně. Bohužel.

              ad katastrofy – nikým nevolených, jen škoda, že zrovna němečtí ústavní soudci jsou voleni (Bundestag a Bundesrat) a třeba u nás alespoň konfirmováni Senátem.

              ad pravomoc moci soudní ve vztahu k ekonomickým aj. otázkám, tak jako soud neléčí (není lékařem), nicméně pokud lékař poškodí pacienta, pak se musí lékař zodpovídat před soudem, atp. Pokud tedy CB překračuje pravomoce atd., tak se holt musí zodpovídat před soudem.

              ad soudcovské parametry, jednak když už chceme řešit „parametry“, tak imho v primárním právu se parametry týkají cenové stability [(ne)schopnost jejich zajištění CB nyní ponechme stranou]. Další otázky, typicky finanční stabilita = převážně politický problém a gesce vlád – alespoň podle ECB, resp. primárního i našeho ústavního práva.

              Ke stanovení parametrů, pokud je soud povinen posoudit (ne)řádnost konání, tak logicky musí řešit i způsob či míru překročení pravomoci, které musí – a contrario k netransparentnímu rozhodnutí CB a.k.a. black-box – přezkoumatelně posoudit. Ostatně jinak bychom teď nemohli vést debatu tímto směrem, pokud by německý ústavní soud jednoduše oznámil, ne, tak to není, nebude, nesmí být a nic víc by k tomu nedodal. Pak by se soud ovšem zachoval stejně jako CB – oznámil rozhodnutí a odůvodněním se neobtěžoval; načež bychom oprávněně hovořili o svévoli soudu, takto nicméně řešíme svévoli CB.

              ad tvorba práva, jednak dotváření práva není tvorba práva, nehledě na precedentální povahu rozhodnutí typicky ústavních soudů a současně pakliže CB hraje v ofsajdu, pak holt rozhodčí – ústavní soud bude pískat. [Á propos, třeba pravidla veřejné podpory nejsou „skoro celá“ „složena“ z judikatury SDEU a rozhodnutí Komise?]

              ad vláda trhu, tak jako nevládnou trhy, ratingové agentury, tak nevládnou, resp. nemají vládnout CB atp. Prostě povinnost zajistit cenovou stabilitu není bianco šek k málo či špatně skrývanému vedení hospodářské politiky, ostatně od vedení hospodářské politiky máme právě vlády, nikoliv CB.

  4. Ondra napsal:

    Pane Fulde, není žádný pochyb o tom, že vaše teze jsou správné. Bohužel většina ekonomů, obyvatel, si myslí, že peníze nerostou na stromech. Nepochybně všechny centrální banky mohou vytvořit neomezené množství likvidity, za které mohou nakupovat státní dluhopisy, takže velmoc jako USA se světovou rezervní měnou prakticky nemůže zbankrotovat. PROČ v USA nemají ani pořádné zdravotní pojištění, proč mají velkoměsta plné bezdomovců, když za vypůjčené peníze od FEDu můžou postavit nemovitostí kolik chtějí. Proč tu nemáme dávno nějakou světovou rezervní měnu, můžeme chodit do důchodu v padesáti, žádné přesčasy, nepodmíněný příjem pro všechny. No prostě ráj, protože peněz je nekonečno. Inflace neroste, tak proč to ještě nikoho nenapadlo. Itálie má dluh 150% k HDP, když budeme v eurozóně, a budeme se soudit z ECB, musí nám poskytnout stejné podmínky, dluh 150% bez reforem jako Itálie a jedeme bomby, postavíme byty, dálnice, moderní školy, to nezpůsobí žádnou inflaci, naopak poklesnou ceny nemovitostí. Řecko udělalo nějaké ty reformy, ale už po nich nikdo nic nechce a dluh už mají kolem 200%. Proč to ještě nikoho nenapadlo, proč tu všichni rubou přesčasy, když můžeme mít peněz kolik chceme. Teď je to v pandemii jasně vidět, už v roce 2015 říkal Tomáš Sedláček, Horská, Kovanda a všichni ti slavní ekonomové, že jsou státy jako USA, eurozóna a spol. předlužené, že už nemají do další krize polštář, ukázalo se, že mají neomezený polštář. Proč se tady pořád řeší důchody, nějaká reforma, že půjdeme v 70ti do důchodu, že nejsou peníze, když nebude práce pro lidi, můžou jít do důchodu kdy chtějí ,peníze jsou. Samozřejmě mě všichni nechytejte úplně za slovo, trochu jsem to všechno nadnesl, ale proč s tím ještě nikdo nepřišel. Já to fakt nechápu. A teď všichni do mě 🙂

    • Richard Fuld napsal:

      Ondro, hodně dobrých otázek. Já mám odpověď jednoduchou. Samotným tištěním peněz nelze bohatství vytvářet. Přechodně tištěnými penězi ho lze pouze dočasně uchránit před jeho zánikem. Tištěním peněz lze vytváření dalšího bohatství pouze stimulovat. Ale nesmí se to s tou stimulací přehánět, protože inflační růst cen by pak vliv těch stimulů začal mazat. Je to o vyváženosti. Stejně tak trvalá fiskální podpora ekonomiky (mírně deficitní hospodaření) má pouze stabilizující funkci, nikoliv funkci primárně stimulační. Jinými slovy spíše jen brání depresi, než že by vedla ke stimulaci růstu ekonomiky. Většina vyspělých ekonomik se bez trvalých deficitů veřejných rozpočtů jednoduše neobejdou, protože jinak by se dostaly do deprese. Určitá trvalá úroveň fiskální podpory přispívá rovněž k dosahování inflačního cíle.

      Vyváženost dnešního intenzivního tisku peněz (díky fiskální expanzi, nikoliv QE) je podle mne zřejmá (napříč celým světem). Ekonomiky se nehroutí a inflace excesivně neroste. A to jen díky tomu, že je v celém světě zaveden současný měnový systém, kterému dnes (paradoxně) právě kvůli jeho elasticitě nikdo nemůže přijít na jméno. Přitom by ho měli naopak velebit, protože bez něj by se v současné koronakrizi většina lidí potácela na nějaké existenční hraně.

      Chce to trochu nadhledu a pokory.

      • xXx napsal:

        Tištěním peněz lze zachránit bohatství před zánikem?
        Takže v Zimbabwe zachránili bohatství.
        Kdežto když ČNB nebude tisknout, tak moje bohatství zanikne – nemovitosti, vybavení mé firmy – můj pracovní kapitál, moje know-how (prodejné po celém světě), mé zlaté cihly, můj veterán, moje starožitné kapesní hodinky, moje zlatá cihla, moje americké a asijské akcie, …
        Tak ještě že vás máme a že nám to bohatství tiskem peněz zachráníte. To se mi ulevilo.

        • Richard Fuld napsal:

          Vy vnímáte pojem bohatství příliš úzce. 🙂

          Tisk peněz v krizi, kterým podpoříte kupní sílu krizí zasažených subjektů, může udržet v chodu produkční kapacity a zachránit bohatství daných subjektů, které by jinak zaniklo. Zbytečný zánik takovýchto firem by byl poklesem bohatství, i když to nebudou zrovna Vaše firmy a eliminován nebude zrovna Váš pokles příjmů.

          Tisk peněz, kterými podpoříte krizí zasažené firmy, může udržet nad vodou tyto firmy, které by jinak v důsledku krize (zbytečně) zkrachovaly. To je taky zachování bohatství, i když to nebudou zrovna Vaše firmy.

          Nicméně souhlasím, že moje názory jsou pro Váš jájinkovský způsob myšlení v podstatě nepoužitelné. 🙂

          • xXx napsal:

            Tak určitě 🙂 Udržet produkční kapacity (za ohromných nákladů), jejichž produkci již nikdo nikdy (nebo třeba 5 let a pak stejně bude potřeba vyrábět něco zcela jiného) nebude potřebovat, je strašně ekonomicky přínosné. Třeba výrobu rádiovek, hubertusů, pevných telefonů, elektronkových televizí, …

            Držet dotacema při životě hospody, hotely, cestovní kanceláře, letecké společnosti, když cestovní ruch bude down tak 5 let…. Pokud byste to platil ze svého, tak prosím.

            • Richard Fuld napsal:

              Tak zase jste si to mé vyjádření tak nějak upravil k Vašem naturelu. Nic překvapivého. 🙂

              Držet hospody a všechny další firmy zasažené koronakrizí, resp. reakcí státu na pandemii, po celou dobu koronakrize samozřejmě má smysl, i kdyby potom měla část těch firem zavřít. Rozhodně je to lepší, než nechat všechny padnout. Vy jak jste zaměřen jen na sebe, tak asi nejste schopen dohlédnout, co všechno by se v takovém případě mohlo stát. 🙂 A náklady na tu záchranu firem a občanů vynakládá stát. Vy to ze svého platit nemusíte.

          • xor napsal:

            aneb ať žijí i mrtví a neživí – krásná to zombie land 😉

            • Richard fuld napsal:

              Mrtví živí? To se pozná až se vrátíme do normálu. V krizi by ale umírali i ti úplně zdraví. Úplně zbytečně. Jestli si myslíte, že krachy i zdravých firem jsou „zadarmo“ a že je to žúžo, tak si zkrachujte sám. Jistě takto sám rád přispějete k „ozdravení“ ekonomiky. 🙂

              • xor napsal:

                takřka s železnou pravidelností se opakují krize.

                jednou to je tulipánová mánie, jindy je to Mississippi Company. jednou je to chřipka španělská, jednou čínská. vždy velké překvapení 🙂

                a člověk nikdy neví, jaká lepší regulace pomůže, kdo všechny konečně spasí z moci úřední; a hle, jsou tu přeci makroekonomové z banky centrální atp. 🙂

                zdravé i nemocné uzdraví, živé i mrtvé oživí

                hlavně to chce více (pravo)moci, méně kritického myšlení a – nedej bože – nezávislé kontroly soudní, neb co centrální banky atp. činí, vždy moudře a ku prospěchu všech a dobře činí – kdo jiný je a má být neomylný a nezávislý na nikom a na ničem, že? 😉

                naštěstí je ještě jedna jistota – trolling, ten je – zřejmě –, pořád stejný a také neomylný 🙂

                • Richard Fuld napsal:

                  To, že se krize opakují, přece neznamená, že stát má jen pasivně a rezignovaně přihlížet tomu, jak ta krize ničí ekonomiku.

                  Vašim primitivním zlehčováním role fiskální a monetární politiky v krizovém období jste se už dostal na úroveň diskuze, ve které již nevidím důvod pokračovat.

                  Kde píšu, že by se mělo vypnout kritické myšlení? Naopak Vás ke skutečně kritickému myšlení (nikoli k plané kritice) vyzývám. 🙂

                  Soudní dohled nad všemi státními institucemi je v naprostém pořádku. V pořádku není pouze nepřiměřené zasahování do kompetencí těch institucí.

                  Kde berete jistotu, že soudci kteří budou posuzovat činnost centrální banky jsou moudřejší, než členové rady centrální banky? Opakuji, že právníci odtržení od reality mohou s jejich již pověstným formalismem a liknavostí nadělat v těchto záležitostech více škod, než užitku.

                  • xor napsal:

                    🤦‍♂️

                  • xor napsal:

                    nedá mi to, sorry 😎

                    a co si prosím představujete pod pojmem přiměřené zasahování? to je, když to prostě bez řečí schválí, že ? 🤣

                    • Richard Fuld napsal:

                      Já spíše umím napsat, co mám za nepřiměřené zasahování (příklady jsem uvedl).

                      Přiměřeným zasahováním do činnosti ČNB je např., pokud soud zruší rozhodnutí ČNB, kterým ČNB uloží bankám něco, k čemu není oprávněná.

                      Např., když pokutuje subjekty, nad nimiž ČNB vykonává dohled, za to, že nenahrávají všechny hovory s klienty, ačkoliv toto zákon těm subjektům výslovně neukládá.

                      Co je přiměřeným a nepřiměřeným zasahováním podle Vás?

                    • Anonym napsal:

                      Don’t Feed the Troll 👍

      • Všetečka napsal:

        Takže pokud loni v USA měnová zásoba vzrostla o čtvrtinu, letos to bude pravděpodobně stejné, ne-li vyšší, tak se to na inflaci neprojeví? Ty peníze zase časem zmizí?

        Pokud vzrostla o čtvrtinu, co tam museli vyvádět, kolik toho museli natisknout – když v krizi by možná spíše klesala – tzn. oni tu nižší úvěrovou aktivitu pouze nekompenzovali, řádově to přešvihli. A chystají se na 2. kolo.

        Až po krizi úvěrová aktivita vzroste, rychlost obrátky peněz se zvýší, tak co se stane pak? Já tuším a proto bych takovou měnu nedržel. V USA i EU se v podstatě zavádí měnový Erdoganismus – jen elegantnějšími, méně křiklavými metodami (do vedení CB se nedosadí zeť, tchán, synovec či švagr, ale prostě jen někdo sdílející podobnou MMT víru).

        • Richard Fuld napsal:

          To je taky dobrá otázka. 🙂 Ty peníze nezmizí. Tento růst objemu peněz se může (nemusí) projevit růstem cen. Zatím to vypadá, že ceny spotřebního koše nijak závratně neporostou. Ceny aktiv porostou.

          Pokud by „cenou“ za to, že se ekonomika nepropadne do dlouhodobé hluboké krize, byl růst cen aktiv, pak mi to přijde jako dobrá „cena“ 🙂

          Jestli to někdo s podporou ekonomik přešvihl, se uvidí právě v budoucnu podle tempa růstu cen spotřebního koše. Pořád ale lepší, když se to trochu s podporou přešvihne, než aby byla nedostatečná.

          Rychlost oběhu peněz se nezvyšuje jen tak sama od sebe. Klidně to celé může skončit jen tím, že prostě domácnostem a firmám narostou úspory a potřeba financování přes úvěry naopak klesne, takže žádná následná úvěrová expanze se konat nebude. Naopak je možné, že se nakonec dočkáme úvěrové stagnace, či kontrakce. V takovém případě se úvěry splácejí více, než vznikají nové a objem peněz klesá.

          • Všetečka napsal:

            Vzhledem k tomu, že úspory jsou odložená spotřeba, tak reálné úspory vzrůst tímto mohou jen těžko. Možná nominální.

            • Richard Fuld napsal:

              Ano, šlo by o růst nominálních úspor. Kdo dnes stojí o skutečné úspory? K čemu by Vám, nebo komukoliv jinému asi tak byly? 🙂

  5. Richard Fuld napsal:

    Palec nahoru pro pana Skořepu i Dufka, kteří celkem výstižně popsali smysluplnost a potřebnost zachování pravomocí ČNB přistupovat ke QE.

    Jediná výtka snad k panu Dufkovi, který si myslí, že při devizových intervencích došlo k nějakému masivnímu tisku korun. Nedošlo. Viz například snadno vyhledatelné vyjádření ČNB k této otázce.

    K autorovi článku pak mám obdobnou výhradu, jako k panu Dufkovi. QE představuje sice nakupování aktiv od komerčních bank, avšak jeho cílem rozhodně není zvyšování peněžní zásoby. Pokud centrální banka koupí od komerční banky jakékoliv aktivum, pak tato transakce nemá na velikost peněžní zásoby ŽÁDNÝ(!) přímý vliv. Přímý dopad na objem peněžní zásoby je v takovém případě úplně stejný, jako v případech, kdy nějaké aktivum koupí od komerční banky nějaká jiná komerční banka, tedy opět vliv nulový.

    • nePřímý vlivník napsal:

      Leonid Ilič Brežněv také neměl PŘÍMÝ vliv na to, koho tady Husák nechal zavřít.

      Faktem ale je, že peněžní zásoba roste. A to je to, na čem záleží. Zda to udělá vláda, nebo centrální banka, zda přímo či zprostředkovaně, je zcela nezajímavé.
      V USA za loňský rok objem peněz v oběhu vzrostl o čtvrtinu! A ekonomickým boomem a zvýšenou úvěrovou aktivitou to asi opravdu nebylo 🙂

      Budete nám tu vyprávět, že to nejsou peníze, ale likvidita (to M1 a M2?). Že to nemá žádný vliv na ekonomiku? Že za rok to FED zase stáhne zpět? No zkuste nám to vyprávět – zvlášť když níže čtu, že naopak s tiskem peněz ještě chtějí přidat.

      • Richard Fuld napsal:

        „Faktem ale je, že peněžní zásoba roste. A to je to, na čem záleží. Zda to udělá vláda, nebo centrální banka, zda přímo či zprostředkovaně, je zcela nezajímavé.“

        Pro Vás to jistě zajímavé být nemusí. Pro hlavního analytika jedné z největších českých bank by to ale zajímavé rozhodně býti mělo, protože pokud tyto skutečnosti ignoruje, může to vést k objektivně zcela nesprávným závěrům.

        Obecně každý, kdo prohlašuje něco, o nějakém jevu a současně ho nezajímají příčiny daného jevu, velmi významně riskuje nesprávnost jeho prohlášení. 🙂

  6. Richard Fuld napsal:

    Palec nahoru pro pana Skořepu i pana Dufka, kteří celkem výstižně popsali smysluplnost a potřebnost zachování pravomocí ČNB přistupovat ke QE, i když skutečný cíl QE, kterým je ovlivnění výše dlouhodobých úrokových sazeb za účelem plnění inflačního cíle, nijak nezmiňují.

    Jediná výtka snad k panu Dufkovi, který si myslí, že při devizových intervencích došlo k nějakému masivnímu tisku korun. Nedošlo. Viz: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Devizove-intervence-a-penezni-zasoba.-Jak-spolu-souvisi-Nijak-a-neni-to-prekvapive/

    K autorovi článku pak mám obdobnou výhradu, jako k panu Dufkovi. QE představuje sice nakupování aktiv od komerčních bank, avšak jeho cílem rozhodně není zvyšování peněžní zásoby. Pokud centrální banka koupí od komerční banky jakékoliv aktivum, pak tato transakce nemá na velikost peněžní zásoby ŽÁDNÝ(!) přímý vliv. Přímý dopad na objem peněžní zásoby je v takovém případě úplně stejný, jako v případech, kdy nějaké aktivum koupí od komerční banky nějaká jiná komerční banka, tedy opět vliv nulový.

  7. Ten, který je rád, že nemá žádné koruny, napsal:

    ČNB rozprodala zlaté rezery za směšné ceny. Většina ostatních centrálních bank zlato naopak nakupuje (asi ví něco, co ČNB ne).

    Babiš už navrhuje, aby ČNB poslala část svého zisku do státního rozpočtu.

    Zítra někdo bude chtít, aby ČNB do státního rozpočtu poslala část svých nadměrných rezerv vzniklých v době „kurzového závazku“ tak, že ČNB tiskla nové koruny a nakupovala za ně EURové dluhopisy – aby od ECB dostala pochvalu, jak český střádal pomáhá zachránit EU a EURo znehodnocením svých úspor.

    Dnes ČNB dostala pravomoc provádět QE. Zítra ho spustí. Záminka se najde (např. deflace, přestože ceny letí nahoru) a skutečným cílem bude zachránit státní rozpočet.

    Míříme do Ruska a Turecka a následně do Argentiny, Venezuely a Zimbabwe.

    ČNB rozprodala zlaté rezery za směšné ceny. Většina ostatních centrálních bank zlato naopak nakupuje (asi ví něco, co ČNB ne).

    Babiš už navrhuje, aby ČNB poslala část svého zisku do státního rozpočtu.

    Zítra někdo bude chtít, aby ČNB do státního rozpočtu poslala část svých nadměrných rezerv vzniklých v době „kurzového závazku“ tak, že ČNB tiskla nové koruny a nakupovala za ně EURové dluhopisy – aby od ECB dostala pochvalu, jak český střádal pomáhá zachránit EU a EURo znehodnocením svých úspor.

    Dnes ČNB dostala pravomoc provádět QE. Zítra ho spustí. Záminka se najde (např. deflace, přestože ceny letí nahoru) a skutečným cílem bude zachránit státní rozpočet.

    Míříme do Ruska a Turecka a následně do Argentiny, Venezuely a Zimbabwe.

    youtube.com/playlist?list=PLGJQS0h-wqLQqIZ6U6gn5jsaUsjUqi1Bt

    • Richard Fuld napsal:

      Zlato je centrálním bankám v podstatě úplně k ničemu. 🙂 To, že jiné centrální banky zlato nakupují neznamená, že to je rozumné.

      V roce 1971 došlo k definitivnímu odpoutání peněz od zlata, a toto mělo samozřejmě velmi důležitý důvod. Konečně ekonomům a politikům napříč celým světem došlo, že nadále již není možné svazovat ekonomiky zlatou svěrací kazajkou, jak se to naplno projevilo ve Velké krizi v 30. letech minulého století. Zlatý standard byl kotvou, která ekonomiky stahovala ke dnu.

      A dnes by někteří ekonomičtí diletanti chtěli znovu svázat ekonomiky novým „bitcoinovým standardem“, a stáhnout je ke dnu bitcoinovou kotvou? NESMYSL.

      • logYk napsal:

        Měnovou expanzi není dobré omezovat svěrací kazajkou (zlatem, …), jak se potvrdilo v Zimbabwe, Venezuele, Turecku, Výmaru, …

        • Richard Fuld napsal:

          Uvedené příklady jsou pouhými výjimkami za pravidla. 🙂

          • logYk napsal:

            Na galuskáči lze v pohodě jezdit slalom po hokejovém kluzišti.
            Příklady těch, kteří si při tom namelou, jsou pouhými výjimkami z pravidla.

      • Všechny centrální banky jsou blázni, jen ČNB je letadlo napsal:

        .

      • Muckel napsal:

        Žádný „ekonomický diletant“ nenavrhuje, že by bitcoin měl být povinný, že by měl mít monopolní postavení jako dnes ty státní barevné papírky.

        Na bitcoin přecházejí ti, kterým se nelíbí, co vlády a centrální banky dělají. Čím diletantštěji vlády a CB konají, tím víc lidí odchází do bitcoinu (či zlata). Dle kurzu bitcoinu soudím, že jsou diletantské opravdu hodně.

        • ReBell napsal:

          Zvýšení (natištění) množství peněz v oběhu o 25% za rok (2020) zřejmě Americe nestačilo.
          Po rozhazovačných balíčcích (korumpování voličů) okolo voleb (naposledy 1900 miliard dolarů) se již začíná mluvit o dalším kole masivního (ještě většího) tisku:

          digesttime.com/2021/03/22/biden-administration-is-preparing-a-new-3-trillion-package/

          Jakmile se totiž stát jednou na tuto cestu vydá, je velmi těžké přestat. Jak s tiskem, tak s umělým snižováním úroků směrem dolů (= připravme na významně záporné úroky).

          A brouci Pytlíci se zase budou hrozně podivovat nad tím, že jim ovečky prchají do zlata a bitcoinu.

          • Richard Fuld napsal:

            Každý ať si prchá kam chce. 🙂 Já to dokonce schvaluji. Peníze se nemají válet na účtech. Ty mají proudit v ekonomice. Faktem je, že díky té masívní fiskální podpoře ekonomik (nevyhnutelně spojeného s růstem peněžní zásoby) se teď nebrodíme v obdobně hluboké ekonomické krizi, v jaké se lidstvo ocitlo v 30. letech minulého století. Tehdy (díky existenci zlatého standardu) a bankovním krachům moc peníze tisknout nešly a taky to podle toho dopadlo.

            • ReBell napsal:

              Pěkná misinterpretace dějin a příčin velké krize! Copak nám to pár let před ní vzniklo? Nebyl to FED? A pročpak asi? No protože bankéři masivně podváděli, vydávali čím dál víc úvěrů při stejném objemu podkladového aktiva a velmi nutně potřebovali věřitele poslední instance. V podstatě potřebovali změnu (finančního) systému a to takovou, která z trestného činu podvodu (půjčování peněz, které nemají) udělá legální byznys (a příčinu budoucí krize).

              Vy tu jistě budete tvrdit, že např. mezi 1873 a 1913 nebyl žádný hospodářský růst kvůli zlatu. A že až potištěné nekryté papírky přinesly růst. Jenže to je lež. Ekonomika rostla i před tím a potom rostla hlavně nominálně, ne reálně (jako dnes).

              Kdyby Američané nechtěli zlato (ale potištěný papír), tak jim to zlato stát nemusel brát násilím (znárodnění zlata 1933).

              Utíkat z měny je rozumné. A točení peněz v ekonomice je nádhera. A nejvíc se točí, když lidi musej dostávat výplatu 2x denně, aby si za ni koupili aspoň čtvrtbochník chleba, než se jeho cena zdvojnásobí.

              Váš systém skončí s UBI vypláceným 2x denně prostřednictvím CBDC.

              • Richard Fuld napsal:

                „No protože bankéři masivně podváděli, vydávali čím dál víc úvěrů při stejném objemu podkladového aktiva a velmi nutně potřebovali věřitele poslední instance.“

                Bankéři nepodváděli. Vydávali přesně takové množství bankovek směnitelných za předem stanovené množství zlata, kolik měli v sejfech zlata. Pouze bezhotovostní účetní peníz, které vznikaly současně s poskytnutím úvěru, krytého zpravidla zastaveným majetkem, nebyly kryty zlatem a nebyly za zlato taky směnitelní.

                V té tobě existoval jakýsi hybridní systém v němž existovaly hotovostní peníze 100% kryté zlatem a účetní peníze kryté zpravidla závazkem dlužníka a zastaveným majetkem.

                Tento systém byl zcela legální a k žádným podvodům v něm nedocházelo. Nicméně byl to systém značně nestabilní, protože jakmile objem účetních bezhotovostních peněz příliš převýšil objem zlatem kryté hotovosti, pak docházelo k bankovním výběrům zlata z bank, ke krachům bank a následným vážným ekonomickým krizím.

                Běžně se to vysvětluje tak, že krizi předcházela příliš velká úvěrová expanze, která následně skončila peněžní kontrakcí. Ve skutečnosti ale samotná úvěrová expanze nebyla příčinou následné kontrakce. Příčinou byla systémová chyba peněžního systému, který chtěl skloubit dva různé zcela nekompatibilní peněžní systémy do jednoho. Konvertibilita bankovek za zlato ale fungovala periodicky jako kotva, která po určité době expanze a prosperity vždy stáhla ekonomiku zpátky ke dnu.

                • Richard Fuld napsal:

                  „V podstatě potřebovali změnu (finančního) systému a to takovou, která z trestného činu podvodu (půjčování peněz, které nemají) udělá legální byznys (a příčinu budoucí krize).“

                  Ano změnu peněžního systému svět velmi nutně potřeboval a taky k ní nakonec v roce 1971 konečně došlo. Od té doby je peněžní systém založen pouze na účetních penězích a směnitelnost bankovek za zlato byla zrušena a tím byla ekonomiky osvobozena od zlaté svěrací kazajaky, či od zlaté kotvy, která periodicky stahovala ekonomiky zpátky ke dnu, pokud (oproti situaci, kdyby zde byly pouze bankovky kryté 100% zlatem) „příliš rychle“, nebo „příliš dlouho“ expandovaly.

                  Nejednalo se o žádnou legalizaci nějakého podvodného systému. Naopak byl nastolen zcela férový peněžní systém, který již nebyl zatížen zlatou kotvou.

                  • ReBell napsal:

                    To je jak vyprávět, že jsme potřebovali změnu 1948.

                    • Richard Fuld napsal:

                      O tom ale přece nevyprávím. 🙂 Vyprávím o roce 1971, a to je oproti roku 1948 velký rozdíl. 🙂

              • Richard Fuld napsal:

                „Vy tu jistě budete tvrdit, že např. mezi 1873 a 1913 nebyl žádný hospodářský růst kvůli zlatu. A že až potištěné nekryté papírky přinesly růst. Jenže to je lež.“

                Nic takového netvrdím. Tehdy prostě poměr zlatem krytých bankovek k objemu bezhotovostních účetních peněz byl natolik stabilní a objem peněz pro ekonomiku natolik dostatečný, že prostě i v tomto systému mohly ekonomiky růst. Nicméně čím vyspělejší byly technologie a produktivita, tím více začínal fungovat omezující faktor zlaté svěrací kazajky a nepředvídatelně působící magnet způsobují peněžní kontrakce v podobě zlaté kotvy. Jinými slovy světová ekonomika postupně vyrostla natolik, že už nadále v té zlaté svěrací kazajce nemohla dál zůstávat.

        • Richard Fuld napsal:

          Ať si přechází každý kam chce. 🙂 To nic nemění na správnosti toho, co píšu.

          • Walter Ulbricht v roce 1960 napsal:

            „Ať si východní Němci přechází do západního Berlína jak chtějí. NDR ti kvalifikovaní lidé chybět nebudou.“

        • Richard Fuld napsal:

          Sorry jako. V tom článku jsou strašné diletantské bláboly. 🙂

          Umožnění, aby ČNB mohla provádět kvantitativní uvolňování bez omezení i po skončení letošního roku, je naprosto nezbytné, a to právě proto, aby ČNB mohla účinně plnit jí zákonem dané úkoly, především pak dbát právě o cenovou stabilitu.

          QE je primárně nástrojem k ovlivnění dlouhodobých úrokových sazeb, což ČNB potřebuje k plnění svých cílů. Prostřednictvím QE k žádnému financování státu jednoduše nedochází. Nicméně udržení nízkých úrokových sazeb prostřednictvím QE efektivně brání tomu, aby v důsledku výprodejové paniky na trzích se státními dluhopisy stouply dlouhodobé úrokové sazby např. 50%, což by bez možnosti ČNB realizovat QE bylo možné. Že nejde jen o teorii, je zřejmé z případu Řecka. Pokud podle Vás toto představuje nějakou nekalou pomoc státu, pak si prosím uvědomte, že to budete i Vy, kdo bude trpět v případné krizi, pokud by jí ČNB nemohla zabránit.

  8. Ten, kdo je rád, že nemá žádné koruny, napsal:

    ČNB rozprodala zlaté rezery za směšné ceny. Většina ostatních centrálních bank zlato naopak nakupuje (asi ví něco, co ČNB ne).

    Babiš už navrhuje, aby ČNB poslala část svého zisku do státního rozpočtu.

    Zítra někdo bude chtít, aby ČNB do státního rozpočtu poslala část svých nadměrných rezerv vzniklých v době „kurzového závazku“ tak, že ČNB tiskla nové koruny a nakupovala za ně EURové dluhopisy – aby od ECB dostala pochvalu, jak český střádal pomáhá zachránit EU a EURo znehodnocením svých úspor.

    Dnes ČNB dostala pravomoc provádět QE. Zítra ho spustí. Záminka se najde (např. deflace, přestože ceny letí nahoru) a skutečným cílem bude zachránit státní rozpočet.

    Míříme do Ruska a Turecka a následně do Argentiny, Venezuely a Zimbabwe.

    https://www.youtube.com/playlist?list=PLGJQS0h-wqLQqIZ6U6gn5jsaUsjUqi1Bt

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.