Čtvrtek 16. srpna. Svátek má Jáchym.

Riziko: roste, nebo klesá?

Volatilita většiny akciových trhů za poslední roky výrazně klesla. A nejen na trzích, které byly technologickou revolucí nejvíce dotčeny, upozorňuje ROMAN DVOŘÁK.

Volatilita většiny akciových trhů za poslední roky výrazně klesla. A nejen na trzích, které byly nejvíce dotčeny technologickou revolucí. Akcie kolísají méně než dřív také v odvětvích s nízkými výdaji na vědu a výzkum nebo v rozvíjejících se ekonomikách, jejichž zásluha na vzniku nových technologií byla nepatrná. Interpretace volatility ale není jednoduchá.

VOLATILITA VOLATILITY
Nejsou volatilní jenom výnosy, ale i sama volatilita. Čím kratší je období, za které počítáme volatilitu, tím je tento údaj v čase proměnlivější a jeho použití ve výpočtech, například při modelování budoucích výnosů, nespolehlivejší.

Kdybychom simulovali budoucí vývoj akciových trhů podle jejich tříleté volatility a výkonnosti, vyšlo by nám s pravděpodobností 99%, že ani po roce nemůžeme ztratit. O věrohodnosti takové prognózy by každý pochyboval.

Graf zvětšíte kliknutím. Zdroj dat: index MSCI, S&P Workstation, data od 29.12.1972 do 31.7.2006


Jak můžeme vidět v prvním grafu, tříletá volatilita se pohybuje u evropských akcií v rozpětí cca od 8% do 22%.

Svých maxim dosahuje na konci velkých akciových krizí, kdy medvědí trh opět přechází v býčí. Naopak k minimům se blíží na trzích, které rychle rostou bez velkých korekcí, jako například v posledních třech letech.

Pětiletá volatilita stejného indexu by se ale pohybovala pouze v intervalu od 12% do 20% a desetiletá jen od 13% do 18% .

Jejich současné hodnoty by pak rozhodně nebyly dlouhodobým minimem, i když v posledních letech také klesají. Z grafu je možné dále vyčíst, že letošní květnová korekce volatilitu mírně zvýšila nad minimum z konce dubna.

Dalším pravidlem je, že volatilita rizikovějších trhů je kolísavější. Jak je vidět v druhém grafu, asijská krize koncem 90. let prudce zvýšila volatilitu akciových trhů ekonomik, jako například Ruska, Thajska nebo Koreji.

Krátce poté boom informačních technologií zase zvedl volatilitu technologicky vyspělých trhů, zatímco těch ostatních se příliš netýkal.

Zdroj dat: index MSCI, S&P Workstation, data od 31.1.1998 do 31.7.2006


Z grafu je patrné, že v době, kdy se v Evropě a USA radovali z růstu finské Nokie a švédského Ericsona, se volatilita trhů zasažených asijskou krizí začala snižovat, zatímco v technologicky vyspělé části světa nebezpečně rostla.

ČÍNA BEZ TECHNOLOGICKÉHO RIZIKA
Málo rozvinuté země nebyly původci nových sofistikovaných technologií, proto ani jejich akciové trhy nenesly tento typ průmyslového rizika. V době, kdy akciová euforie vrcholila, Čína neměla ještě ani svůj první 16 bitový procesor.

Patent na něj získala Pekingská univerzita teprve v roce 2001 a první 64 bitové procesory se v Číně vyrábějí až od roku 2003. Bez elektronických součástek, polovodičů a mikroprocesorů dovezených především z USA by Čína nebyla schopna vyrobit DVD přehrávače, notebooky a mobily v požadovaném množství a kvalitě.

Zatímco v roce 2003 Čína vyvezla high-tech výrobky v ceně 142 miliard dolarů, za dovezené součástky nutné k jejich výrobě zaplatila 127 miliard dolarů.

Letos koncem března představoval podíl informačních technologií na indexu MSCI China jen slabých 6%. Vysoké riziko čínských akcií nebylo a stále není v technologickém sektoru, ale v komoditách a bankovním sektoru.

ZÁHADA EGYPTA, MAROKA A JORDÁNSKA
Výjimku ve změnách volatility představují některé muslimské země. Jak je vidět v grafu, volatilita Egypta, Maroka a Jordánska se přiliš nezměnila během asijské krize ani během technologické bubliny, zato viditelně narostla v posledních letech.

Sice současně s výkonností, ale volatilita ostatních akciových trhů, včetně těch nejrizikovějších jako Ruska, Turecka a Srí Lanky stagnovala nebo klesala. Proč se zvýšilo riziko na těchto trzích?

Při podrobnějším zkoumání mají tyto trhy velmi málo společného, aby se našel společný důvod jejich rostoucí volatility. Akciový trh Egypta není tažen jedním sektorem nebo firmou, abychom jej podezírali z růstu průmyslového rizika a slabé diverizifikace trhu.

Naopak burze Jordánska dominují akcie Arab Bank s kapitalizací téměř 40% a na burze Maroka převládá telekomunikační firma Itissalat Al-Maghrib. Ani podíl petrochemického průmyslu, jehož volatilita se v posledních měsících dostala na úroveň technologických firem, nepředstavuje u žádné z těchto zemí větší část trhu.

Jordánsko a Maroko patří mezi země, které produkují nejmenší množství ropy na světě. Maroko je daleko od konfliktu na Blízkém východě, aby vojenské a politické napětí v této části světa zvyšovalo riziko akcií na burze v Casablance.

Podle indexu, který měří pravděpodobnost teroristického útoku, nepatří tyto země k nejrizikovějším. Nakonec, ať už jsou důvody rostoucí volatility jakékoli, zůstává chování těchto trhů v poslední době varováním.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.