Čtvrtek 24. května. Svátek má Jana.

Riziko finančních trhů: Jednotlivec vs. skupina

Dav může rozdupat úsudek jednotlivce. Jak může skupinové jednání změnit rozhodnutí jedince? A proč býci ztratili svou převahu na finančních trzích?

Minulou část seriálu „Zvládání rizika finančních trhů“ jsem ukončil pojmenováním tří hlavních příčin obecného přijímání rizika z investování/obchodování na finančních trzích. Posledním bodem bylo ovlivňování jedince davem. Pro rychlý náhled na tento fenomén zmíním závěry experimentu, který byl proveden na Harvardské Univerzitě profesorem Salomonem Aschem a který ukázal jak velký vliv na jedince může vytvořit skupina.

Úkol byl přiřadit délku jedné čáry ke třem ostatním. Pokud student byl o samotě, činila chybovost 1 %, pokud byl vystaven tlaku skupiny, která byla instruována tvrdit, že nestejné čáry jsou stejné délky, 75 % studentů nakonec dalo za pravdu skupině. Znepokojující závěr byl navíc umocněn zjištěním, že někteří neměli odvahu nesouhlasit se skupinou, někteří trvali na tom, že nestejné čáry považovali za stejné, a část dokonce zpochybnila své vlastní vnímání.

Lze z toho odvodit jednoznačný přenos skupinové pravdy (energie) na vlastní úsudek/jednání jednotlivce. Jednotlivec má tendenci převzít myšlenku či hodnoty skupiny a začleněním do většího spolku se cítí bezpečněji. Čím je skupina větší, tím bezpečněji se cítí a je ochoten dělat podobné věci jako ostatní členové skupiny. S velikostí však klesá ostražitost na podněty a změny v okolním prostředí, následkem toho je úpadek skupiny.

Paralelu tohoto chování člověka lze vidět v různých sdruženích, svazech a velmi markantní je to třeba na politických stranách. Být součástí skupiny neznamená však v dnešním pojetí být formálně veden jako její příslušník či se fyzicky zdržovat s ostatními členy na určitém místě.

Jako jednotlivec snáze zvládneme něco, co jsme se naučili nebo jsme viděli u rodičů, ostatních. Proto dnes běžně jezdíme autem, nakupujeme, chodíme do zaměstnání, používáme platební karty, internetové bankovnictví a jiné produkty, sportujeme.

U mnoha aktivit si rizika ani neuvědomujeme, protože činnosti jsou pro nás velmi samozřejmé a podvědomě umíme riziko snížit. Jenže co investování? Zde se jedná o individuální jednání. Není to činnost, kterou můžeme jen tak někde shlédnout, a i kdyby, tím se mnoho nenaučíme. Zde je potřeba si uvědomit tuto odlišnost, dokázat se vyčlenit ze široké skupiny veřejnosti a následně vystupovat jako jedinec s vlastním úsudkem, jež může být někdy i v rozporu se smýšlením veřejnosti (skupiny).

Fondy mají obecně ve správě obrovské částky mnoha klientů, několik let vydělávaly podílníkům, avšak za posledních 12 měsíců podstatnou část vrátily. Z pohledu indexu S &P 500 jsme nyní zpět na úrovni přelomu let 2002/03 nebo taky zpět v roce 1997. Možná nadešel čas se zamyslet na strategiemi typu “Buy & Hold “.

Skupina, či v tomto případě spíše dav, neposkytl patřičnou ochranu investicím, pokud jsme stále sdíleli většinový názor skupiny a podněty a změny z okolního prostředí jsme si nechtěli připustit, logickým vyústěním nastal úpadek skupiny (davu), která tvrdohlavě věřila stále v pohyb nahoru. Dav býků se rozpadl. Někdo odešel se ztrátami, někdo včas přeběhl k novému, vítěznému davu medvědů a profituje i nyní, a pro někoho letošní propad znamenal definitivní porážku (Lehman Brothers).

Zcela přirozeně se dav medvědů časem vyčerpá, uloží ke spánku a otěže převezme býčí stádo. Ale předjímat kdy a na jaké cenové hladině indexu se tak stane, přenechme těm, kteří se zabývají např. cykly.

Obr. 1: Medvěd versus býk na finančních trzích

Podívejme se na sázkaře. Ty jsem rozdělil na dvě skupiny. První to berou jako zábavu a příležitostně si vsadí v době velkých soutěží. Pokud prohrají nějakou stokorunu, finančně to nikoho neohrozí a příště z ní část třeba vyhrají zpět. Zato druhá skupina používá sofistikovanější přístup, propočítává poměry prohry k případným ziskům a to nejen na jednom tiketu. Běžnou technikou jsou rozpisy různých kombinací, pravděpodobností, používají vlastní tabulky, někteří jsou i softwarově vybaveni a sázejí podle určitého klíče, který jim umožňuje snížit riziko na přijatelnou hranici. Tak mnohem pravděpodobněji vznikne výherní tiket, který se zdá být až k neuvěření a je vyvěšen v sázkové kanceláři.

První skupina sázkařů řekne, že měl někdo štěstí, druhá skupina ví své. Velice, velice podobné je to u těch, co jsou aktivní na finančních trzích. Netřeba snad uvádět, která ze dvou skupin sázkařů je na tom lépe a která z nich je početnější. Rozdíl mezi oběma skupinami leží v přístupu.

Příště už se podíváme konkrétně na některé údaje z historie finančních trhů a pokusím se podrobněji rozebrat zbývající dva body příčin. Analýzou trhů s logicky uspořádanými výstupními hodnotami se ukazují zajímavé skutečnosti.

Jste ochotni přijmout investiční riziko?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

13 komentářů: “Riziko finančních trhů: Jednotlivec vs. skupina”

  1. Anonym napsal:

    Blogy : Pane Zamecniku ,1) u blogu mi chybi, to
    ,ze komentare nejsou videt v „Poslední přidané názory“
    2)o tradingu vim, ze mam psat,zatim pisu co mi lita hlavou, kazdopadne by me zajimal vas pohled jakou mate predstavu, jak moc „detailne“ psat.proste jakym stylem, zda li vseobecne atd, sam vite,ze tezko budu prezentovat obchody napr typu „price action“ pro uplne neznale…

    • Petr Zajíc napsal:

      Dobrý den, v „Poslední přidané názory“ tzv. „Ohlasy“ (tj. názory přidané v blozích) vidět být bohužel nemohou – jedná se o odlišný systém, který to znemožňuje.

      U názorů pod články apod. dochází k publikaci okamžitě po odeslání názoru, kdežto u ohlasů na blogové příspěvky až po odsouhlasení blogerem – navíc s časem, kdy byl příspěvek zadán, nikoli kdy byl schválen blogerem.

      Osobně se mi v této souvislosti stalo, že jsem před odjezdem na dovolenou vložil blog, na který jeden čtenář reagoval. K internetu jsem se následně dostal po 14 dnech, kdy jsem ohlas mohl schválit (bohužel automatickou publikaci ohlasů zatím systém nabídnout neumí). Tento ohlas by se v posledních přidaných názorech ani neobjevil, protože by zapadl do historie.

      Na jedné věci ale budeme pracovat v nejbližší době – na tom, aby se počty ohlasů zobrazovaly pod jednotlivými příspěvky na titulní straně (Investujeme.cz i blogů), aby čtenáři viděli, u kterých blogů jsou ohlasy přidány.

      Váš blog si již našel své čtenáře, což vidíte i z ohlasů, které jsou vesměs pozitivní. Proto si myslím, že jste vyšel správnou cestou.

      Osobně se tradingu nevěnuji, ale profesně mě zajímá stejně jako další možnosti a způsoby investování. Nemohu mluvit za další čtenáře, ale já bych se rád na Vašem blogu dočetl, jakým způsobem k tradingu přistupujete (část jsem již poznal ve fragmentech z Vašich příspěvků pod články), co volíte ke studiu a jakým způsobem postupuje vývoj vaší strategie (kdy a na základě čeho se rozhodujete, jakou strategii zvolit a kdy ji opustit), jak se vyrovnáváte se ztrátami se zisky a zda Vaše odhodlání vede k vytyčenému cíli a s jakými překážkami (tedy na co by se měl připravit začínající trader podle Vašich zkušeností).

      Přeji Vám krásný den a hodně úspěchů v tradingu i jinde.

      • Petr Šafránek napsal:

        Půjde něco prosím vás udělat do budoucna s tím písmem? Na mě to zrovna nepůsobí moc esteticky, když se podívám na bolg a následné komentáře. Chtělo by to tomu dát nějakou formu, jako jsou články+diskuze.

      • Petr Šafránek napsal:

        Pokoušel jsem do do blogu vložit obrázek, který již mám umístěný jinde přes funkci img, ale obrázky se mi nezobrazili a v úvodu blogu mi to napsalo chybové hlášení.

        Dělám něco špatně, nebo lze pouze vkládat obrázky, které si nahraji do blogu?

        • Petr Zajíc napsal:

          Děkuji za podnět, předal jsem ho programátorovi, který to prověří.

          • Petr Šafránek napsal:

            Tak je to v pořádku, omlouvám se, chyba byla na mé straně. Struktura tagů v blogu je jiná než jsem zvyklý používat na pilsen-traders.com a proto po pouhém překopírování příspěvku z fora to nefungovalo.

  2. petrph napsal:

    Výše uvedené přirovnání by se hodilo spíše k malým ale samostatným investorům – ti mohou mít tendenci jít s davem – nakupovat nebo prodávat. U investičních fondů je to snad jinak – tam skupina svému členovi neposkytuje žádné názory nebo přenosy na vlastní úsudek – ten udělal jediný když si zakoupil podíly v daném fondu. Pak už ho řídí profesionální finanční analitici. Jestli dobře nebo špatně to už je další věc – ceny kurzů jsou dány cenou akcií v nich obsažených, takže záleží spíš na dlouhodobém profilu fondu – jeho analytici rozhodně nebudou spekulovat na intradenních pohybech…

    • Miloslav Šimek napsal:

      Dobrý den,
      snad jsem reakci pochopil správně. Ano, článek je směřován právě na jednotlivce, ať už osoby individuálně investující nebo prostřednictvím fondů. Přenos většinového mínění je platný u obou.

      Myslím, že jste to vystihl správně: \“… ten udělá jediný, když si zakoupil podíly. Pak už ho řídí prof.analytici.\“ Osobně to vídím tak, že od toho okamžiku se taková osoba přidala ke skupině, jejíž cíl je společný, profitovat na růstu cen. Vlastní úsudek, jako jednotlivec, mohu dát stranou, protože fond řídí profesionální analytici. Zde se názorně ukazuje, jak se jednotlivec \“schovává\“ ve skupině, hledá v ní oporu a potlačuje/omezuje svoji individualitu, své myšlení a zodpovědnost přenáší na vedení skupiny (managment fondu). Stejně jako vstoupil, může vystoupit, ale udělá to?

      To by znamenalo, připuštění omylu, což je vnitřně pro většinu nepřípustné. Navíc to znamená opuštění skupiny, což je další psychologický aspekt.
      Pokud se ceny pohnou a dostanou do uptrendu, ve skupině (ve společnosti) postupem převládne názor, že tentokrát to půjde hodně vysoko a skupina si nijak nepřipustí, že by se mohl trend změnit. Klasickým projevem je, že ač přicházejí špatné zprávy, trh pokračuje v trendu, obecně se jejich dopad ignoruje a stále trvá jen severní pohled. V okamžiku, kdy velcí realizují zisky, dochází k výraznému poklesu trendu,to proto, že v takovém okamžiku je trh již nasycen, absorboval možný kapitál a prodávající nemají kupce. Obecně je to prezentováno veřejnosti jako korekce. Ta uvěří a pokles cen bere jako dobrou koupi, takže prodávající na určitých cenových úrovních najdou kupce, následuje retest minulých high (což je poslední varování trhu), pak již přicházi jižní vítr a s ním propad cen. Skupina stále věří, že to byla korekce.
      Osobně se třeba zajímám o sport a rozhodně neznám všechny profesionální sportovce. Důvodem je, že se nikdy výrazně neprosadili, nepatřili do špičky. Tolik jen k pojmu \“prof. finanční analytici\“. Drtivá špička těchto lidí bude sedět v úplně jiných fondech, o kterých retail ani neslyšel. Abych byl však objektivní, určitě se najdou i kvalitní analytici ve fondech, to nezpochybňuji! Tedy lze dovodit, že ze situace v oblasti hypoték a problémů hospodářství USA museli reálně predikovat, že trhy půjdou dolů. Pokud takový fond nemůže shortovat, pak by bylo přirozené očekávat, že obdržím informaci od analytika, že nejlepším řešením pro můj kapitál je přejít na cash, tedy odejít z fondu. A to ve smyslu, že můj kapitál ochrání \“vedení skupiny.\“ Jenže to je utopie. Je to velký byznys, v zájmu fondu je mít co největší majetek (tedy svoji provizi), analytik, který by něco takového udělal by záhy skončil a řezat větev si sám pod sebou nebude. Takže v podstatě souhlasím i s Vaším titulkem: „Není to s těmi fondy jinak???“

      • petrph napsal:

        To co popisujete odpovídá stále chování burzovního trhu jako takového. Jasně že i ti lidé co mají podíly v fondech se mohou chovat stejně – vidí že kurzy fondů jdou nahoru, nakupují, když slyší v TV že se vše řítí dolů tak prodávají se ztrátou – jenomže to už je zprostředkovaně a opožděně, navíc to tlumí správce fondu, který nemusí kvůli prodeji podílů hned prodávat akcie na burze, může mít nějaké jiné zdroje, třeba z nákupu nových podílníků. Pokud se týká kvality finančních analytiků (fondů) to je opravdu o něčem jiném – jejich úkolem rozhodně není doporučovat klientu aby z fondu odešel 🙂 (to ať mu poradí jeho finanční poradce) – ale řídit strategii fondu z hlediska jeho portfolia a investičního horizontu. Takže když má status akciového fondu a horizont 5 let, tak ho současný stav burzy zase tak nemusí vyvést z míry – jen tedy vybrat dlohodobě kvalitni akcie. Se zbytkem Vašeho názoru souhlasím – jasně že vstupem do fondu se člověk stává členem skupiny, která ho chrání rozhoduje za něj – a za to se platí, ztrátou suverenity vlastního rozhodování i části zisku – to je o charakteru každého z nás…

        • Miloslav Šimek napsal:

          Fajn, vcelku si rozumíme. Na téma investiční periody, propady, pravděpodobnosti možných scénářů se zaměřím v následujících dílech. Mějte se.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.