Reakce trhů na válku v Izraeli. V ohrožení jsou u nás ceny benzínu a nafty

Izraelské akcie už o víkendu výrazně poklesly. Jenže o víkendu se v jiných zemích neobchoduje. Jakmile se začalo obchodovat v Evropě a USA, viděli jsme výrazný propad izraelských státních dluhopisů na rekordně nízkou hodnotu i v dalších zemích.

Izraelský šekel oslabil k dolaru na nejslabší hodnotu od roku 2016. Situace byla tak vážná, že na podporu šekelu vstoupila na trhy izraelská centrální banka, což měnu stabilizovalo. A není divu, intervence ve výši 30 miliard dolarů není malá.  U nás jsme v minulosti viděli intervence v řádu stovek milionů korun, což obvykle stačilo. Centrální banka bude nejspíše šekel bránit i nadále, takže výraznější pokles kurzu neočekávám.

Zatímco šekel padal, spekulanti hledali bezpečí, pročež – jako obvykle v podobných situacích – výrazně vyskočila cena zlata a posílil i švýcarský frank. Zlato a frank jsou klasické bezpečné přístavy pro investory, pokud ve světě propuknou problémy. Překvapivě ani koruna nebyla k euru nijak zásadně zasažena.

Za vším hledej ropu

Důležitější než akcie, dluhopisy či měnové kurzy je nyní ropa, která stojí na Blízkém Východě za vším. Ropa typu Brent zdražila pouze o necelá tři procenta, za čímž stojí strach z jejího nedostatku. Zdražením o 3 % to ale nemusí končit. Sám Izrael pro svět ropy nic neznamená. Je tu však jiný strašák – Írán.

^REKLAMA

Objevují se první informace, že Teherán Palestincům pomáhal, což Washington dosud oficiálně popírá. Pokud se ovšem informace potvrdí a ukáže se, že pomoc byla výrazná, je možné, že z obavy z výroby jaderné zbraně zaútočí na Irán nejen Izrael, ale i USA.

Írán by na to zareagoval útokem na ropné věže v Saudské Arábii. A tentokrát většího rozsahu, než jsme viděli v minulosti. V tu chvíli by USA zpřísnily embargo a znemožnily vývoz ropy z Íránu, což by znamenalo, že na trhu bude podstatně méně ropy než v současnosti. Nedostatek ropy by katapultoval její cenu a můžeme jen odhadovat, zda by se růst ceny zastavil na 100 či 120 dolarech za barel.

Kdo by na tom nakonec vydělal? Všichni válkou nezasažení producenti ropy, k nimž patří i Rusko. Může se tak rozjet domino událostí, které vyústí v navýšení příjmů Ruska, což by mu pomohlo ve válce na Ukrajině. Dostáváme se tak k na první pohled nečekanému závěru, který si v USA určitě nepřejí.

Jde tu o jadernou zbraň v nevyzpytatelném Íránu, ale i o válku na Ukrajině. Zdá se, že nelze jednoduše podpořit Izrael a zároveň Ukrajinu. Jak se rozhodnou USA? To je na politicích a diplomatech. Do hlav jim nevidím. Vývoj nicméně ukazuje, že věc je komplikovanější, než se na první pohled mohlo zdát.

Dopad na české spotřebitele

V každém případě je jasné, že ceny pohonných hmot u nás dále porostou. Dlouhodobě je totiž vypozorováno, že když cena ropy roste, české čerpací stanice ihned zdražují, jako by derivát ropy nakoupily právě teď, a nikoli před několika dny, kdy by to dávalo logiku. Takto to má logiku jen šmelinářskou. Naopak, když cena ropy klesá, propisuje to do totemů čerpacích stanic velmi pomalu a postupně, což má opět šmelinářskou logiku. Otázkou je, zda se k čerpacím stanicím nepřidávají i rafinérie. Tam my ale nevidíme. V každém případě je to pro českého spotřebitele další rána pod pás. Čachry s daněmi u pohonných hmot se nevyplatily. Je jisté, že voliči to v blížících se volbách politikům spočítají.

Uvidíme, kam až cena pohonných hmot vyskočí. Při větším konfliktu to podle mě může být až 5 korun na litr, a to jak u benzínu, tak u nafty. Zatím ropa výrazněji nezdražila, a proto toho dosud moc neuvidíme. To se ale může rychle změnit.

Autor: Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group