Středa 23. května. Svátek má Vladimír.

Rakušané tíhnou k zajištěným produktům

Kritický pohled na rakouský finanční a poradenský trh nabízí JÜRGEN BALDINGER, redaktor investičního magazínu Geld.

Před časem jsem se zúčastnil setkání ekonomických novinářů ze zemí střední Evropy. První večer jsem proseděl vedle Jürgena Baldingera, redaktora rakouského časopisu Geld.

Když mluvil o práci, nechtěl jsem věřit svým uším. Stěžoval si totiž, jak je rakouský finanční trh zaostalý a jak Rakušané neumějí se svými penězi nakládat.

Pak přišla řeč na finančně-poradenské firmy. Znělo to tak povědomě, že jsem si hned ten večer slíbil: O tomhle setkání musím napsat!

S KÝM SE SROVNÁVAJÍ
České poměry rádi srovnáváme s Německem, Rakouskem, Švýcarskem. Bereme jako samozřejmost, že tyto země jsou ve všech ohledech daleko před námi.

Kolega Baldinger srovnává situaci ve své zemi s Británií a Spojenými státy. "Rakouský trh není tak rozvinutý jako v USA nebo ve Velké Británii. Rozdíl je v přístupu střadatelů i v produktové nabídce. Bude to trvat, než si lidé zvyknou na nové investiční nástroje a naučí se s nimi pracovat," napsal mi později mailem.

Co má na mysli, když mluví o nových produktech, s nimiž to Rakušané neumějí? Nemovitostní fondy, fondy investující na rozvíjejících se trzích, certifikáty. Tedy totéž, co mají nebo brzy budou mít běžně k dispozici i čeští investoři.

Příliš mnoho rakouských úspor zahálí na bankovních účtech, kde jejich hodnota klesá, místo aby rostla, konstatuje Jürgen Baldinger.

"Pomalu se to mění, ale pořád je před námi spousta práce. Lidi tíhnou k zajištěným produktům. Využívají je dokonce i ke spoření na penzi a nechápou, že tyto produkty jsou pro ně zbytečně drahé a pro dlouhodobé investice nevhodné," říká.

Problém je podle něj také v nabídce pojišťoven a investičních společností. Ty totiž klientům předkládají v první řadě takové produkty, jaké by se mohly podle průzkumů nejlépe prodávat. "Ale jak říkám, lepší se to. Před deseti lety bylo hůř," uznává redaktor předního investičního magazínu.

S KÝM SE RADÍ
Finančně-poradenský trh se od toho českého tolik neliší. Až na jednu maličkost. "Lídrem je v Rakousku podle dostupných údajů AWD. Má poměrně dobrou pověst," soudí Baldinger.

AWD se prý s nadsázkou říká vzdělávací agentura, protože mnoho poradců v této firmě začíná. "AWD finacuje jejich vzdělávání a oni po pár letech odcházejí a rozjíždějí si vlastní byznys. S tím má jednička na trhu věčné potíže," říká. Totéž by se dalo říci o OVB v České republice.

V Rakousku ovšem firma OVB není v dominantním postavení. Daří se jí především na rakouském venkově a v menších městech, její poradci jsou vesměs mladí lidé.

Mezi špičku se řadí také specializovaná firma MLP. Ta se zaměřuje na vzdělané klienty s vysokými příjmy. "To jsou ty velké společnosti, pak je ale spousta samostatně podnikajících poradců, kteří svůj byznys staví na vysoké kvalitě poradenství," uzavírá Jürgen Baldinger.


CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY
Autoři nejnovější studie investičního chování tvrdí, že "kultura investování a spoření je v České republice ještě v plenkách".

Vzhledem k tomu, že studii provedla nadnárodní agentura GfK Praha ve spolupráci s rakouskou Raiffeisen Capital Management a jedním z cílů studie bylo srovnání právě s rakouským trhem, můžeme udělat závěr:

Kolega Baldinger by asi nebyl v hodnocení rakouského trhu tak přísný, kdyby se předtím podíval k nám.

Rozhodující roli při rozhodování klientů u nás (ale i v Rakousku) hrají zaměstnanci bank. Do své banky by se šlo o investování, spoření nebo úvěru poradit 38 procent českých střadatelů.

Na druhém místě jsou příbuzní a přátelé. Na internetu hledá informace 18 procent lidí, se svým poradcem se radí 8 procent dotázaných Čechů.

NA KOHO MŮŽETE NARAZIT
Průzkum rozdělil české klienty do pěti skupin podle vztahu k riziku a k investování.

Nejpočetnější skupinou jsou u nás (stejně jako v Rakousku) zastánci jistoty. Těch je 30 procent, v Rakousku 24 procent. Tato skupina odmítá jakékoli riziko, nejčastěji využívá stavební spoření a vkladní knížky.

Na druhém místě jsou takzvaní rozumní investoři. Také oni sázejí na jistotu, ale už aktivně přemýšlejí o diverzifikaci. Přitažlivé je pro ně i penzijní připojištění. U nás tvoří 24 procent populace (v rakouském průzkumu se v tomto bodě metodika liší).

Pětinu populace, tedy 20 procent, tvoří začátečníci. Ti nemají co investovat. Když už, tak využijí vkladní knížku nebo stavební spoření. Víc je ale zajímají jejich záliby.

Stejných 20 procent je v české populaci odvážlivců. Ano, to jsou ti jediní, kteří občas investují do akcií, fondů a jiných sofistikovanějších nástrojů. Je to 1.730.000 dospělých českých občanů.

V Rakousku je "odvážlivců" jen 12 procent. Souvisí to patrně s mírou informovanosti. Kdo si plete finanční trh s kasinem, často se na něj vrhá po hlavě a vskutku odvážně.

Mimochodem, o investičních fondech nikdy neslyšelo 42 procent českých občanů, dalších 28 procent o nich slyšelo, ale neví o nich vůbec nic. Velmi dobré informace o fondech má 1 procento populace, za docela dobré označuje své informace 8 procent lidí.

Nejmenší skupinu tvoří tzv. lhostejní, které investování ani spoření nezajímá. Paradoxně právě tato skupina miluje hazard a loterie. Menším paradoxem je zjištění, že tento typ klienta považuje za přitažlivou formu spoření či investování životní pojistky.

Jeden komentář: “Rakušané tíhnou k zajištěným produktům”

  1. ALanger napsal:

    Děkuji za porovnání, je vidět že se Všichni máme co učit a nečekat na soc.dávky.
    Každý jsme zodpovědný sám za sebe, bude zajímavé porovnání tak za 10let co jsme se naučili.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.