Sobota 21. září. Svátek má Matouš.

Proč se české důchody příliš neliší

Penze Petr Gola 22.09.2014 | 13:45 8 komentářů

Při výpočtu důchodu v Česku není zastoupen pouze princip zásluhovosti, ale i solidarity. Občané s nižšími příjmy před odchodem do důchodu mají relativně vysoký důchod a lidé s vysokými příjmy mají relativní nízký důchod. Jak je to možné? Podívejme se na praktické příklady. 

Při výpočtu důchodu platí zásada, že čím vyšší příjmy, ze kterých bylo v produktivním věku odvedeno sociální pojištění, tím vyšší starobní důchod. Základním vstupním údajem při výpočtu důchodu je osobní vyměřovací základ, kterým je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy jsou přepočteny na současnou hodnotu.

Redukce osobního vyměřovacího základu

Osobní vyměřovací základ (zjednodušeně průměrná měsíční mzda za odpracované roky) se při výpočtu státního důchodu redukuje. Při výpočtu důchodu v roce 2014 následovně:

  • do 11 415 Kč se osobní vyměřovací základ započítává do výpočtového základu ze 100 %
  • od 11 415 do 30 093 Kč se osobní vyměřovací základ započítává do výpočtového základu z 26 %
  • od 30 093 Kč do 103 768 Kč se osobní vyměřovací základ započítává do výpočtového základu z 22 %
  • nad 103 768 Kč se osobní vyměřovací základ započítává do výpočtového základu z 3 %

Tato redukce v praxi znamená, že občané s nižší průměrnou mzdou mají náhradový poměr (měsíční penzi vůči průměrné mzdě) relativně vysoký a lidí s vysokými příjmy nízký, jak si ukážeme na praktickém příkladu na konci článku. Přitom platí, že čím vyšší osobní vyměřovací základ, tím nižší náhradový poměr.

Základní výměra důchodu je shodná

Státní důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je pro všechny penzisty stejná. Pro lidi, co získali minimální dobu pojištění (v roce 2014 je to 30 let pojištění) a platili minimální částky na sociálním pojištění, i pro lidi s nadstandardními příjmy podléhající platbě sociálního pojištění, kteří pracovali bez přestávky až do dosažení důchodového věku (např. 45 let).

Základní výměra důchodu činí v letošním roce 2014 částku 2 340 Kč. Druhým solidárním prvkem při výpočtu státního důchodu je tedy právě existence základní výměry důchodu, která je pro všechny penzisty shodná. Bez ohledu na celý průběh pojištění.

Praktický příklad

Paní Veselá má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky 11 400 Kč a paní Smutná má průměrnou mzdu za odpracované roky ve výši 57 000 Kč. Průměrná mzda paní Smutné je tedy 5násobně vyšší než průměrná mzdě paní Veselé. Obě paní získají shodně 41 let pojištění. Jak vysoký důchod budou obě paní mít?

Text

Paní Veselá

Paní Smutná

Osobní vyměřovací základ

11 400 Kč

57 000 Kč

První redukční hranice

(do 11 415 Kč, ze 100 %)

11 400 Kč

11 415 Kč

Druhá redukční hranice

(od 11 415Kč do 30 093 Kč, z 26 %)

0 Kč

4 856 Kč

Třetí redukční hranice

(od 30 093 Kč do 103 768 Kč, z 22 %)

0 Kč

5 920 Kč

Čtvrtá redukční hranice

(nad 103 768 Kč, z 3 %)

0 Kč

0 Kč

Základní výměra důchodu

2 340 Kč

2 340 Kč

Výpočtový základ

(součet redukčních hranic)

11 400 Kč

22 191 Kč

Procenta za získanou dobu pojištění

(41 let x 1,5 %)

61,5

61,5

Procentní výměra důchodu

(výpočtový základ x procenta za dobu pojištění)

7 011 Kč

13 648 Kč

Měsíční státní důchod

(základní výměra + procentní výměra)

9 351 Kč

15 988 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Paní Smutná měla po celý produktivní život měsíční mzdu 5násobně vyšší (57 000 Kč : 11 400 Kč) než paní Veselá. Státní důchod má však paní Smutná vyšší pouze 1,7krát (15 988 Kč: 9 351 Kč). Důvodem je zastoupení principu solidarity při výpočtu důchodu. A to redukcí a jednotnou výši základní výměry důchodu. U paní Veselé dosahuje základní výměra důchodu 20,5 % (2 340 Kč : 11 400 Kč) předchozího příjmu, u paní Smutné pouze 4,1 % (2 340 Kč : 57 000 Kč).

Vyšší příjmy = vyšší propad životní úrovně v penzi

Pro lidi s vyššími příjmy znamená odchod do starobního důchodu vyšší propad životní úrovně než pro lidi s podprůměrnými příjmy. Kdo má průměrnou a vyšší mzdu, ten by měl s touto skutečností včas počítat a adekvátně této situaci přizpůsobit vlastní zajištění na penzi.

Penze v Česku jsou...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

8 komentářů: “Proč se české důchody příliš neliší”

  1. ooo napsal:

    A jak jinak to chcete dělat. Někde stát peníze na vyplácení důchodu brát musí. Kdo je bohatý, může své rodiče v jejich důchodu živit sám, ale průměrná okresní rodina se souhrnnými příjmy do 20/30 tisíc Kč těžko může dávat 4*9000 Kč svým 4 rodičům.

    • pavel-hanzl napsal:

      Vážený pane, já jsem neříkal, že to chci dělat jinak, či zda vůbec. Každý má myslet již od mládí na své stáří a budovat majetek a další životní kapitál. Být chudý a líný vzdělávat se a podnikat je stejně tak rozhodnutí, jako být pracovitý, podnikavý, vzdělaný a pak i bohatý. Proč bych měl někomu něco dát? Proč bych měl někoho živit? Když jsem měl potíže, nikdo mi nikdy nepomohl a stát je ten poslední komu věřím, protože mi v minulosti zavinil velkou majetkovou škodu a v ničem mi nepomohl, ani se neomluvil, neustále se odvolával, nikdy neuznal svou vinu a soudní spory, které jsem nakonec proti němu vyhrál, jsem musel prožívat 19 let, abych se dočkal jedné desetiny náhrady mých škod. Každý je povinen pracovat tak, aby uživil svou rodinu i své rodiče. Nemusí prodat pod cenou třetinu svého života, aby na tom nějaký zaměstnavatel vydělal. Je to svobodné rozhodnutí! Proč by tu měl být nějaký biřic jménem stát, aby mi sebral většinu mého výdělku, abych povinně živil líné, nevzdělané a neschopné? Je jediný důvod: platím ty nehorázné daně jménem sociální pojištění jen proto, abych s puškou v ruce nemusel bránit můj dům, mé potraviny a mé děti proti hladovým, nevzdělaným, neschopným a líným tam za zdí. Proč se o ně nepostarají jejich děti? A proč by to měl být právě můj problém? Proč mám být donucen být solidární s někým, kdo mi jen závidí, ale kdykoliv jsem mu ukázal dobrou vůli či slabé místo, zneužil toho beze studu proti mně?

      • karel napsal:

        Pane Hanzle vy jste pak perla. Vlastně nechápu, že dokážete získat a udržet klienta.

        • pavel-hanzl napsal:

          Pane karle, s radostí vám odpovím. Učím je nevěřit státu a správně investovat. Učím je odpovědnosti k jejich rodině a k budoucnosti, učím je finančně přemýšlet. Učím je správně si ochránit jejich zdroje. A oni mi věří přesto, že jsem jim to na první schůzce výslovně a přísně zakázal!

          • karel napsal:

            Zakázal věřit vám? Asi rad koukáte na filmy, co?

            • pavel-hanzl napsal:

              Pane karle, opravdu nechápu váš příspěvek. Jsem patrně natvrdlý. Mohl byste mně prosím vysvětlit, kdo o mně natočil film? Nepamatuji si, že bych něco autorizoval. To, že nerozumíte mému sdělení, mi nijak nevadí. Dokážu s tím dál žít.

  2. pavel-hanzl napsal:

    Pane Golo, o solidaritě nemůže být ani řeči. Placení sociálního pojištění, jehož součástí je důchodové pojištění, není dobrovolné, jako není dobrovolně přijímán čerstvými důchodci, dříve dobře vydělávajícími občany princip, že se mají propadnout na zlomek svých předchozích příjmů. Ukažte mi jediného z těch, co odváděli brutálně velké sociální pojištění lineárně odvislé z jeho příjmu, že by se zalykal radostí být takto solidární! Je to násilí jménem stát, co nám vnucuje nespravedlivé důchody. Je to teorie stejných žaludků, je to levicové myšlení, které vede k chudobě i ve stáří. Žádná solidarita. Násilí a hrozba násilím, když odmítneme pochybnou službu státu jménem starobní důchod. Nikomu není povoleno se z něj vyvázat, dokud jsme daňovými rezidenty tohoto státu. Smíme ale první den poté, co otevřeme obálku od ČSSZ se sdělením o tom, jaký že ten jejich zázrak nám chtějí vyplácet, dobrovolně umřít. Tím tomuto státu uděláme radost!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.