Pondělí 17. prosince. Svátek má Daniel.

Proč investoři (a poradci) dělají hlouposti?

„Kdykoli stoupne míra iracionality v chování investorů, vyvstane otázka, odkud se ona iracionalita bere,“ upozorňuje MILOSLAV DOUBRAVA.

Někteří čistě ekonomicky zaměření analytici se v situacích, kdy vrcholí nejistota vyvolaná korekcemi, nestačí divit tomu, co ti drobní a střední investoři vlastně vyvádějí.

Proč jejich rozhodování ovlivňuje převážně minulá výkonnost? Proč se "tlačili" do českých titulů na úkor diverzifikace? Proč realizují ztrátu a odcházejí z investice, aniž by k tomu měli racionální a objektivní důvody? Proč neposlouchají rozumné argumenty? Proč dávají přednost strategii "rychlého" výnosu před dlouhodobými strategiemi s potenciálem stabilnějšího výnosu?

Vždy, když stoupne míra iracionality v investorském chování, vyvstane otázka odkud se ona iracionalita bere.

Je to prosté. Vyrůstá z lidské povahy. Je sice možné vylučovat z odborných investičních úvah a školení speciální aplikovanou psychologii (behaviorální finanční teorii, behaviorální ekonomii), ale není možné trvale ignorovat lidskou povahu.

Přirozené lidské chyby dokáží významně ovlivňovat kapitálové trhy jako celek – včetně korekcí, cenových bublin, prudkých propadů. A netýkají se jen potenciálních investorů a klientů. Nevyhýbají se ani specialistům.

Mezi dobře dokumentované a teoreticky prozkoumané chyby patří např. bezděčná reakce na ztrátu, která se projevuje nutkáním ("převlečeným" za argumenty) změnit v čase korekcí alokaci portfolia a orientovat se na konzervativnější strategie. To bere klientovi možnost participovat na návratu trhu k růstové trajektorii.

Mezi přirozené chyby patří např. tzv mental accounting, kdy si investor v duchu vytváří strukturu svých účtů a jednotlivé položky v nich sleduje odděleně (např. kapitál a dividendy).

To, že není schopen obsáhnout intelektově všechny varianty a korelace, je nasnadě. Přijímá tedy oddělená rozhodnutí a vzdává se efektu ze synergií.

Mezi další bezděčné chyby patří ty, jež pocházejí z tzv. framing, tj. toho, jak jsou některé, pro trh a portfolio relevantní, skutečnosti prezentovány. Může to být v médiích, v marketingové literatuře a nebo v orální prezentaci poradce.

Behavioralisté tvrdí, a mají nejspíše pravdu, že tento framing předem determinuje rozhodnutí klienta.


K dalším zdrojům chyb patří někdy tendence manažera privátního portfolia zohledňovat reputační faktory a vycházet primárně při návrhu řešení spíše z pokynů klienta a nikoliv z jeho zájmů.

Zmiňme ještě jednu poznávací a emocionální chybu – jde o bezděčnou preferenci lokáních titulů, s nimiž má klient spojenu pozitivní asociaci.

Tato tendence byla experimentálně prokázána v Kanadě a USA. Ve spojení s periodou vysoké výkonnosti dokáže rozvrátit diverzifikaci portfolia individuálního klienta. Vzpoměňme na české tituly.

Nelze nevzpomenout na situaci, kdy zhruba před rokem zazněl hlas, že české akcie jsou nadhodnocené a jako reakce na tento názor se zvedla v chatových diskusích vlna analytického odporu formulovaná tak silným jazykem, že nebylo možné pochybovat o tom, že zde působí celá řada afektivních omylů.

Tento výčet je stručný a samozřejmě neúplný. Lze dodat, že synergie zmíněných vlivů může devastačním způsobem ovlivňovat rozhodování klienta i obchodníků z první linie finančních služeb.

Vyvstává otázka, zda nové vědní obory mohou něco změnit. Traduje se, že lidská povaha je neměnná a zkušenost nesdělitelná. Trh bude asi muset s iracionalitou a vlivem chyb, jež z nich vyplývají, žít.

Je otázkou, zda se ona iracionalita nebude dokonce zvyšovat. Není to nakonec nová situace – dennodenně používáme složité systémy, o jejichž fungování nemáme nejmenší tušení. A stále přibývají.

Kdyby nešlo o peníze, bylo by asi nutné nechat to tak být. Peníze však dodávají situaci zásadnější vážnost. Jedinou odpovědí je vzdělávání – zvláště těch, kdo působí v první linii finančních služeb.

Měli by si být vědomi nebezpečí bezděčných chyb a sami se jich, pokud možno, vystříhat. Drtivá většina jejich klientů toho je schopna jen s obtížemi.

Cílem snad ani není změnit situaci jako celek, protože to je nemožné. Cílem by mělo být naplnění práva klienta na úplnou informaci – i o rizicích, jež vycházejí z něho samého.

5 komentářů: “Proč investoři (a poradci) dělají hlouposti?”

  1. Anonym napsal:

    Pane Doubravo, co je to orální prezentace poradce? 🙂

    • Miloslav Doubrava napsal:

      Cokoliv bych teď řekl by asi bylo ještě pitomější než to, jak jsem popsal onen druh prezentace. Pozdrav. D

      • Stach napsal:

        Pan Doubrava v závěru vyzývá ke kultivaci poradců v první linii. Naprosto souhlasím. Zároveň si ale připomínám jiný článek téhož autora, ve kterém byla řečena jiná pravdivá věc. Totiž že některé věci si člověk (i poradce!) musí prožít. Určité chyby u klienta uděláme všichni. Nejde o to, kdo se to naučí, ale kdo se rychle poučí, myslím. A prosím, nemějme dojem, že jsme my poradci v tomto jiní. Chyby dělají učitelé, lékaři, politici. Buďme na sebe hodnější:-)

        • Anonym napsal:

          Nemělo to tak vyznít. On původní název článku zněl „A budeme se divit……“…čímž jsem myslel i sebe. K zájmu o finanční behavioristiku mně přivedly i beýzděčné chyby, které jsem jako chyby, nepoznal. děkuji vám za moudré upozornění. Doub

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.