CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Pavel Kohout

24. 01. 2008

28 komentářů

Příliš mnoho dobrých zpráv

 


 

Od začátku roku 2007 – a vlastně již od druhé poloviny roku 2006 – můžeme ze světa ekonomiky a financí slýchat téměř výhradně jen samé dobré zprávy.

Světový hospodářský růst je robustní a dokonce i dlouhou dobu neduživé Německo a Japonsko se poněkud vzmáhají. Nezaměstnanost klesá, v mnoha částech světa na mnohaletá minima. Ceny komodit nepředstavují problém, ropný šok se nekoná a inflace je pod kontrolou. Poslední bankovní krize propukla před dávnými pěti lety (bylo to v Argentině.)

Dále: nepřítomnost finančních skandálů, které by stály za zmínku. Enron je dávno pasé, česká tunelářská historie jakbysmet, na znárodnění ruského Yukosu trhy rovněž rády zapomněly. Ceny akcií rostou – od srpna 2006 rostla většina světových akciových indexů jako podle pravítka.

Index MSCI World vydělal od prvního srpna 2006 do 19. února 2007 slušných 16,7 % (v dolarovém vyjádření). V přepočtu na anualizovaný výnos by to bylo kolem 30 procent ročně, což je až nezdravě vysoká míra výnosu.

Takto rychle nemohou akcie dlouhodobě růst: dříve či později musí nastat korekce. Perpetuum mobile neexistuje, stejně jako neexistuje možnost, aby akcie v nízkoinflačním prostředí nesly každý rok výnosy vyjadřované v několika desítkách procent.

Podobně divoce se chová většina světových trhů nemovitostí. Americké nemovitostní investiční trusty (Real Estate Investment Trusts, REITs) vydělaly během roku 2006 přes 35 % v dolarovém vyjádření. Za necelé první dva měsíce roku 2007 již stihly přinést investorům 8,5 procenta. Od začátku tohoto desetiletí se cenový index REITs zečtyřnásobil.

REITs jsou fondy, které povinně vyplácejí dividendy; bývalo obvyklé, že výše těchto dividend je vyšší než výnosy státních dluhopisů. Nyní jsou dividendy nižší, což je důsledkem nikoli nižších výnosů z nájmů, ale velmi vysokých cen nemovitostí.

Nejde jen o USA. Britský deník Financial Times uvádí, že během posledního čtvrtletí roku 2006 vrhli drobní investoři celkem 1,1 miliardy liber do otevřených nemovitostních fondů. Investice do nemovitostí se stávají stále přitažlivější i pro penzijní fondy, protože výnosy dluhopisů jsou historicky velmi nízké a u akcií hrozí riziko propadu.

A britští portfolio manažeři mají ještě v živé paměti léta 2000-2003, kdy hodnota britských akcií poklesla zhruba o 40 procent. (Tuto ztrátu si britské akciové indexy "odpracovaly" teprve v roce 2006.)

Situace je tedy taková, že výnosy dluhopisů jsou neatraktivní, historicky nízké a často v reálném vyjádření záporné. Platí to prakticky pro celý svět. Česká republika není výjimkou: naopak, s výjimkou Švýcarska máme nejnižší úrokové sazby v Evropě.

Nevalné výnosy pevně úročených cenných papírů jdou ruku v ruce s vysokým nárůstem cen majetkových aktiv: akcií a nemovitostí. Mechanismus je dvojcestný. Za prvé, levné a dostupné hypotéky šroubují ceny nemovitostí nahoru. Za druhé, investoři znechucení z nízkých výnosů bankovních vkladů a dluhopisových investic ve vzrůstající míře kupují nemovitosti.

Často se tak děje bez konkrétnějších plánů, co s danou nemovitostí provést. Mnoho lidí koupí druhý byt, o němž předpokládá, že se snadno pronajme. Mimochodem, všimli jste si, že ceny tržních nájmů bytů v Praze dlouhodobě stagnují nebo dokonce klesají, zatímco ceny bytů rostou? I to je důsledek boomu hypoték.

U akcií je jasné, že korekce jednou přijít zkrátka musí, jde jen o to, kdy přijde a jak bude hluboká. Naskýtá se otázka, zda přijde i korekce na trhu nemovitostí – a jaké bude mít důsledky.

Ceny nemovitostí samozřejmě klesat mohou – ačkoli realitní agenti rádi tvrdí opak – a v historii můžeme ukázat celou řadu propadů cen bytů i komerčních realit. Zpravidla se tak stávalo v obdobích bankovních krizí. Dojde-li z nějakého důvodu k bankovní krizi, nastává nedostatek úvěrů, klesá objem peněz v ekonomice a nemovitosti, podobně jako akcie, reagují poklesem cen.

Někdy tento pokles cen bývá velmi prudký a rychlý, jak se stalo například v Hong Kongu v roce 1997, kdy ceny klesly až o 70 % během několika měsíců. Švédsko zažilo v období 1991-93 pokles indexu rezidenčních nemovitostí o 20 procent, přičemž pokles ve Stockholmu dosáhl bezmála 30 procent.

V obou těchto případech (a v mnoha jiných) byl pokles cen nemovitostí vyvolán bankovní krizí. Otázka zní – může tomu být i naopak? Může pokles cen nemovitostí vyvolat bankovní krizi?

Odpověď: není to úplně vyloučeno. Lze si představit situaci, že banky budou postupně utahovat šrouby. Nejprve u poskytování nových hypoték s nižším kreditním scoringem klientů (tzv. sub-prime mortgages), pak u všech hypoték a nakonec u všech úvěrů.

Takovýto scénář by skutečně mohl vést k hospodářské recesi, dramatickému poklesu cen akcií a nemovitostí, zkrátka k pekelnému scénáři. Objevují se i odkazy na Velkou krizi třicátých let. A mimochodem, na americkém trhu již byl zaznamenán pokles cen sub-prime mortgages, a to celkem znatelný:

Katastrofické scénáře jsou však velmi málo pravděpodobné. Kdyby mělo dojít k bankovní krizi cestou poklesu cen nemovitostí, centrální banka v každé civilizované zemi by dnes zasáhla masivně expanzivní politikou, jakou americký Federální rezervní systém praktikoval v kritické situaci po 11. září 2001. V praxi by tedy nastala zřejmě jen mírná recese, doprovázená rekordně nízkými úrokovými sazbami. Díky nim by růst cen nemovitostí po čase opět pokračoval.

Jsou tedy nemovitosti nakonec skutečně bezrizikovou investicí? Ne, nejsou. Největší nebezpečí nespočívá v hlubokém poklesu cen, nýbrž v možnosti, že po rychlém nárůstu posledních let bude následovat mnohaletá stagnace, podobně jak se stalo v 90. letech v Německu.

Závěrečné doporučení? Současná ekonomická situace je natolik růžová, až je to podezřelé.
Nezbavujte se proto definitivně všech rezerv v podobě pevně úročených instrumentů. Až přijde akciová korekce, budete velmi rádi, že je máte.

Kromě toho, nezapomínejte na výhody pravidelného investování, které pomáhá účinně diverzifikovat riziko v průběhu času. A ačkoli nejhorší scénář krize cen bytů a domů je málo pravděpodobný, není úplně nejrozumnější vrhnout veškeré životní úspory plus několik hypoték do osudí trhu nemovitostí.

Loading

Vstoupit do diskuze 28 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Gekko Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • TIPAŘ

    21 února, 2007

    odstraněno redakcí jako spam

    Odpovědět

  • Gekko

    21 února, 2007

    Historie, nic víc, nic míň. Mne zajímá přítomnost. Koupit za 700 kaček, tedy s P/E 6 až 7, Světlíka a jeho hochy? No nevím, v US je na likvidním trhu spousta příležitostí s P/E okolo 5 a mnohem menším rizikem jednotlivce. Ale jinak, kdo vydržel ze 100 na 700 a nepustil ani chlup, tak je king a před ním i smeknu – ale musí mi to prokazatelně doložit výpisem z SCP 🙂

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 února, 2007

    Moc hezký článek. Se závěry naprosto souhlasím.
    Konkrétně u akcií jsem osobně korekci čekal už v lednu. Ale zatím opravdu přichází samá pozitivní data. Každopádně jedno je jasné, dříve nebo později korekce přijde. Čím později to bude, tím bude výraznější. Je dost pravděpodobné, že se bude opakovat loňský květen (akorát možná v jiném měsíci).

    Odpovědět

  • Jirka

    21 února, 2007

    Mě by se korekce hodila v dubnu a dno na začátku května:))) Velikost by mohla být tak 1/2 té loňské. Když přijde dřív tak budu naprdlý že nemám ještě připravený peníze a když později tak budu nervózně přešlapovat a vyhlížet ji.
    Předem děkuji

    Odpovědět

  • ssel

    22 února, 2007

    v tomto pripade je vhodny instrument straddle:-))

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    28 února, 2007

    Tak že by už začínala hlubší korekce? Poslední dny vládne na akciových trzích poměrně negativní nálada… 😉

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    28 února, 2007

    Dnes bych očekával zotavení kursů pro tom včerejším velkém výprodeji a uvidíme co bude dále. Očekávám, že DAX by mohl růst na úroveń 6780, 6820 nebo 6860 bodů (návrat na 38,2%,50% nebo 61,8% hodnoty poklesu). Co bude dál, to by bylo na věštění z křištálové koule. Prostor pro propad zde ještě je, otázkou je jestli nastane. V noci asijské trhy otevřely gapem, ale poté buď rostly nebo stagnovaly, ale uzavřely v červených číslech. Čínský trh uzavřel nepatrným růstem.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    28 února, 2007

    No včera to byl sešup jak blázen. Uvidíme v příštích dnech. Hlavně čekám, co udělá dnes US. Osobně „tipuji“, že DAX půjde v příštích dnech či týdnech pod 6500. Ale jak říkáte, je to jen věštění z křišťálové koule.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    28 února, 2007

    S tím mohu souhlasit, mé odhady jsou, kam až DAX 30 může klesnout 6500 a 6400 bodů. Pokud by nastal pořádný pokles na 50% retracement vůči 7/2006, tak by pokles mohl být až na úroveň 6200 bodů.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    28 února, 2007

    Právě jsem dopsal další díl k certifikátům. Jen doufám, že ty mé údaje budou do zítra aktuální. Teď by se tedy měla osvědčit strategie DC, ale uvidíme jak se ještě dále budou chovat trhy 🙂 Určitá korekce se tak nějak čekala. Pěkný den SK

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    3 března, 2007

    Tak v tomto týdnu nám DAX 30 klesnul až na hranici 6543 bodů (dle Citigroup Indikation DAX), a to v pátek 2.3.2007.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    3 března, 2007

    Zajímavé je i to, jak akciové propady v minulém týdnu ovlivnily i ostatní trhy (zdroj MF). New York (DJI) -3,5%; Londýn -4,5%; New York (Nasdaq) -4,9%; Paříž -5,1%; Tokio -5,3%; Praha -5,4%; Frankfurt -5,6%; Šanghaj -5,6%; Amsterdam -6%; Hongkong -6,1%; Moskva -7,17%; Varšava -7,6%

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    6 března, 2007

    Tak nám DAX 30 včera klesl (spíše řečeno skočil gapem) na úroveň 6420 bodů a hned poté začal růst. Přestože mé předpoklady na úroveń poklesu nakonec vyšli, nepodařilo se mi je v reálu pomocí warrantů úspěšne zobchodovat. Volatilitu trhu byla tak vysoká, že i stop-loss 70 bodů byl nedostačují. Smrtelné byly gapy, včera -130 bodů. Takže při pohledu nazpět to vypadá, že člověk mohl krásně vydělat nákupem Put warrantů (věřím, že někomu se to podařilo), ale osobně při dodržování stop-loss a trailing stop loss jsem v této situaci neuspěl (bilance při spekulaci na pokles byl bezvýznamný zisk).

    Zrovna jsem na onvista.de zpozoroval, že trh otevřel horním gapem cca +100 bodů.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    6 března, 2007

    No teď jsem jen zvědavý na další vývoj. Buď se kvapem trhy otočí a za pár dní jsme zpátky na 7 000. Nebo bude možná ještě několik dní (klidně 2-3 týdny) nepatrně klesat, spíše stagnovat na místě a pak začne postupně růst a na 7 000 se dostaneme třeba až v květnu. Já očekávám spíše druhou variantu, ale uvidíme. Jaký vývoj očekáváte Vy?

    Odpovědět

  • richard kučera

    6 března, 2007

    Já vidím spíš tu první variantu. Je to zřejmě „poslední“ rok kdy se dá vydělat, ta velká pecka teprve příjde. Já jsem za tuhle korekci (pokud je to korekce) moc rád protože už jsem na to neměl nervy :).

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    6 března, 2007

    Dovolím si trochu nesouhlasit. Vydělat se dá teoreticky ve všech fázích trhu, jenom je k tomu nutné pokaždé použít jiný finační instrument. A mohu při tom obchodovat pouze 1 trh, např. DAX 30.
    Ano, ze všech stran slyším a čtu, že tento rok, by měl být posledním růstovým rokem. Pokud nastane dlouhodobý pokles trhu a ne ta „divočina“ od 27.2.2007, tak nemám problém na takovém trhu profitovat, ať už s nepákovými nebo pákovými instrumenty.

    Odpovědět

  • richard kučera

    6 března, 2007

    To máte pravdu pane Piták, ale já na takovém trhu neumím vydělávat. Nikdy jsem žádné certifikáty nedržel a ani nevím jestli bych umněl „chodit“ v klesajícím trhu. Bohužel jste výrazně dál než já 🙂

  • Miroslav Piták

    6 března, 2007

    Ani se Vám nedivím, je to proti běžnému lidskému myšlení, vydělávat na něčem co krachuje (když to přeženu). I já s tím mám v začátcích problém. Je zvláštní, když máte nakoupeny Put warranty a vyděláváte, když trh klesá a proděláváte, když trh roste. Z psychologického hlediska to byl pro mě zajímavý týden,který mě dost obohatil. Byl jsem zvyklý několik let participovat na rostoucích trhu pomocí fondů nebo posledních 1,5 roku indexových certifikátů. Takže mé myšlení je také uzpůsobeno, že vydělávat je „správné“ na rostoucím trhu. Už jsem si i z psychologického hlediska zvyknul na discount certifikáty, takže mě čeká svoji hlavu přesvědčit i o short strategiích..

  • Miroslav Piták

    6 března, 2007

    Včera večer jsem (nyní mohu říci zaplaťpánbůh) vystoupil z Put warrantu a budu čekat na další vývoj. Do long pozice plánuji vlézt raději až při 6800 bodech. Pokuď bych se podíval na vývoj poklesu v 5/2006, tak pokles se zastavil zhruba na retracement 38,2% poklesu + byl tam průraz k 50% retracement (v rámci růstového pohybu 4200 bodů – 6200 bodů).
    Vzhledem k posledním 2 gapům (včera prudce dolů, ale vyplnil se a dnes skok vzhůru) očekávám růst, i když zase nějaká korekce růstového pohybu od 6420 bodů může přijít .

    Odpovědět

  • Roman Vlk

    21 února, 2007

    Jako spolumajitel rezidenčních nemovitostí možu jen potvrdit, že určitá stagnace nájmů oproti minulým rokům je patrná. Pokud si investor myslí, že po vzoru Roberta Kiyosakiho mu budou nájemníci splácet řekněme 100% výše měsíční splátky hypotéky, tak je na hrozném omylu. Investice do realit by se měla rozhodně velmi pečlivě zvážit. Každý by si raději tento článek měl přečíst. Díky Pavle.

    Odpovědět

  • filip

    25 února, 2007

    Zaujíma ma porovnanie akcií a realít. Ak beriem, že nájom je u realít niečo ako dividenda, potom je výnos z realít slušný aj pri nízkom nájme a nízkom prepokladanom raste ceny. Povedzme 5+5 %. Za stabilitu (alebo nízku volatilitu) platím aj nízkou likviditou.
    Lenže keď u akcií podniku platia nízku dividendu, stále môže byť rast akcie ospravedlniteľný ziskovosťou tohoto podniku. U realít je zisk len nájom a ten je zároveň dividendou. Rast ceny nehnuteľnosti je potom daný už len dopytom/poptávkou. U nás asi ako v každej postkomunistickej krajine je celkom bežný omyl myslieť si že ceny realít nikdy neklesajú. Preto je treba si dať zvlášť pozor pri použítí úveru na kúpu a následný prenájom bytu.
    Zase jediná možnosť na Slovensku investovať rizikovejšie ako do dlhopisov (a dlhopisové fondy) v slovenských korunch sú práve nehnuteľnosti/nemovitosti. Nmáme totiž funkčný akciový trh. V poslednej dobe na Slovensku viac ako v iných štátoch V4 zožralo z výnosu v akciových fondoch doteraz nevšímané menové riziko. Myslím, že u nás existujú len dva menovo zaistené fondy. Preto sú investície do realít zaujímavou možnosťou.

    Odpovědět

  • F.Kašpar

    3 března, 2007

    Článek jsem četl před týdnem a dnes se k němu vracím. Je fascinující, že Pavel Kohout tento text uveřejnil těsně před výraznou korekcí na akciových trzích. Je to snad jediný ekonom, který tuto predikci vyslovil včas.

    Odpovědět

  • Mario

    3 března, 2007

    Velký omyl. Prakticky každý očekával nějaké vybírání zisků, ale problém byl v v tom kdy to přijde. Navíc bych tuto korekci nenazýval výraznou. Ještě nemusí být všem dnům konec:-)).

    Již od ledna všichni upozorňovali na nebezpečí korekce, nicméně ta stále nepřicházela. A každý se choval podle stáda. Všichni nakupovali, tak proč bych také nenakupoval? Vždyť se budu připravovat o tučné zisky!

    Vtip je v tom, že korekce prakticky vždy přijde, když „to nikdo nečeká“. Položím Vám otázku:spekuloval byste nyní na pokles? Nebo myslíte, že je větší část korekce za námi? Právě v této pozici se nyní nacházejí investoři.

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    3 března, 2007

    Osobně se domnívám, že korekce na DAX 30, která proběhla byla pouze korekcí růstového trendu od začátku prosince 2006.
    Ještě bych očekával další korekci velkého růstového trendu, který trvá od druhé poloviny července, tj. po velké korekci která probíhala od 5/2006. Trh od té doby vyrostl o cca 1600-1700 bodů, tj. 30% což je dvojnásobek běžné roční volatility DAX 30.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    3 března, 2007

    taková miniaturní korekcička!!!

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    3 března, 2007

    Ano, i tak bych to nazval. Zatím to je naprosto nepodstatná korekce.

    Odpovědět

  • Broda

    4 března, 2007

    souhlasím stím ze to byla menší korekce predchoziho nepreruseneho rustu….rekl bych ze este nejaka vyraznejsi nas v budoucnu ceka…. mozna uz treba zitra… kdo vi co se bude dít v Číně nebo USA…

    Odpovědět

  • notablockhead

    10 srpna, 2012

    Něco tak levičáckýho jsem neviděl od doby, co jsem ze zvědavosti zkoukl Rudou záři nad Kladnem. A teď jen váhám, co z toho bylo uhozenější…

    Odpovědět