Pondělí 20. srpna. Svátek má Bernard.

Portfolio penzijních fondů – ani riziko, ani výnosy

Penze Daniel Kuchta 14.09.2008 | 23:36 3 komentáře

O způsobu investování prostředků penzijních fondů se mluví již dlouho. Kvůli jejich povinnosti dosahovat nezáporné nominální zhodnocení investují peníze až příliš konzervativně. Investoři tak sice o nic nepřijdou, ale ani nic nevydělají.

Penzijní fondy mají povinnost dosahovat v ročním vyjádření nezáporné zhodnocení. Nemohou si proto dovolit investovat větší množství prostředků do rizikovějších investičních nástrojů. Ty sice v dlouhém horizontu (pro něž je penzijní připojištění právě určeno) vykazují zajímavé výnosy kolem deseti procent, jejich volatilita ale nezaručuje právě požadované roční kladné zhodnocení.

Dalším problémem je svázání majetku akcionářů fondu a klientů. Při dosažení záporného výnosu pak musí akcionáři vyrovnávat ztráty ze svého majetku, což opět nutí fondy investovat konzervativně.

Podle toho pak vypadají portfolia penzijních fondů. Většinu portfolií stále tvoří konzervativní nástroje (přes 90 %!), tedy dluhopisy (76,8 %), pokladniční poukázky (1,8 %) a hotovost na účtech a termínované vklady (11,5 %). Například penzijní fond společnosti Allianz investuje téměř pouze do těchto prostředků (dluhopisy 96,9 %, peníze 3,1 %). Na akcie (4,9 %), podílové fondy (3,6 %), případně nemovitosti (0,9 %) jako alternativní investice již nezůstává mnoho místa.


Umístění prostředků v penziujních fondech ve druhém čtvrtletí 2008



Zdroj: Asociace penzijních fondů ČR

Největší množství prostředků investuje do akcií fond Aegon PF (8,3 %), dorovnává to pak ale 30 % majetku v hotovosti na účtech. Pouze v Penzijním fondu České pojišťovny tvoří akcie a podílové listy více než 10 % celkového množství prostředků klientů (akcie 7,8 %, podílové listy 4,9 %).

Dlouhý investiční horizont není v PF výhodou

Penzijní pojištění je produkt určený na dlouhodobé pravidelné spoření, které právě dokáže snížit rizikovost volatilních akciových investic. O umožnění výběru různých typů penzijních fondů, které by klientům daly možnost se rozhodnout mezi různými rizikovými profily, se mluví již dost dlouho, reálné zavedení je však zatím v nedohlednu (kdo by si u nás "vzal na triko", že umožnil penzijním fondům „prodělat něčí celoživotní úspory“). Právě to by ale mohlo být jedním z řešení, které by mohlo mladým lidem umožnit vybrat si model s vyšším výnosovým potenciálem a starším zase konzervativnější řešení, které je pro ně výhodné i dnes.

Fondy přitom už dnes mohou do akcií a podílových fondů investovat 25 % majetku a do nemovitostí a jiných alternativních investic dalších 5 %. Skutečnost je ale poněkud jiná. Nevím, kdo má větší podíl viny na tom, že portfolia penzijních fondů vypadají tak, jak vypadají. Je to zákon, který nutí fondy vydělávat, nebo strach správců, kteří se bojí trochu riskovat, protože by mohli skončit ve ztrátě?

Uvidíme, jak se změní složení portfolia, když konečně dojde ke zrušení zmiňované povinnosti kladného ročního zhodnocení a oddělení majetku klientů a akcionářů. Podle toho, jak se správci fondů k investicím svých klientů dnes chovají, to moc růžově nevidím.

Ať se na mě nikdo nezlobí, ale přijde mi to jako hrozný alibismus. Na jedné straně budeme lidem tvrdit, že jejich prostředky jsou v bezpečí, protože jsou investovány do konzervativních investičních nástrojů a nehrozí jim znehodnocení jejich prostředků. Na druhé straně jim ale nikdo nepřipomene, že reálné zhodnocení jejich peněz může být klidně i záporné, a právě díky konzervativnímu zainvestování penzijních fondů prakticky nic nevydělávají.

Poslední roky jsou toho důkazem. Produkt, který mi za třináct let zhodnotí prostředky v průměru o 0,95 %, mi jako výhodná tvorba rezerv do důchodu určitě nepřijde. A ještě i tento výnos by manažeři penzijních fondů svým klientům klidně snížili o celkově 4 miliardy, které zaplatily prodejcům a mediálním agenturám za shánění klientů.

Tiskové zprávy o úžasných výnosech „až“ 4 % pak vypadají skutečně směšně a trapně, bohužel podle počtu klientů to vypadá, že lidé na to letí. Současná situace na finančních trzích navíc dává za pravdu zastáncům nesmyslné nutnosti výnosů za každou cenu, protože akciové trhy zaznamenaly nemalé ztráty.

Jedním z argumentů, proč nemohou penzijní fondy hospodařit s penězi svých klientů, řekněme, trochu rozumněji, je přílišná konzervativnost domácích investorů, kteří dávají přednost málo rizikovým nástrojům. Mnozí mají stále v paměti krachy některých obchodníků s cennými papíry, ztráty podílových fondů, které investovali před rokem 2 000 do technologických titulů apod.

Investoři u nás zkrátka nejsou naučeni investovat do rizikovějších nástrojů. Kdy se to ale mají naučit, když produkt, který je má zajistit na stáří a který je tak vehementně propagován díky svým „výhodám“ a tolik zdůrazňované konzervativnosti, jim prakticky nic nevydělá. Když zjistí, jak je to s jejich „investicemi“ v penzijním fondu, bude to nepříjemné rozčarování a opět bude mínění o investování nevalné.

Že se v blízké budoucnosti dočkáme některých změn, které umožní penzijním fondům investovat větší množství prostředků do rizikových nástrojů, to asi nelze očekávat. Jsem zvědav, jakou výkonnost budou penzijní fondy reportovat za rok 2008. Vzhledem k tomu, že současná krize na finančních trzích se netýká pouze akcií, ale prakticky všech tradičních nástrojů, bude pro fondy hodně těžké dohánět ztráty způsobené špatnou výkonností, která se dotkla i konzervativních nástrojů držených v jejich portfoliích.

I samotní představitelé fondů uváděli, že pokud dosáhnou nulu, bude to úspěch. Na otázku, k čemu jsou pak dobré extra konzervativní strategie, když ani ty nedokážou zajistit klientům kladné zhodnocení, neodpoví asi nikdo.

Jste spokojeni s dosavadními výnosy penzijních fondů?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

3 komentáře: “Portfolio penzijních fondů – ani riziko, ani výnosy”

  1. cml11 napsal:

    Dovolím si s názorem prezentovaným v tomto článku nesouhlasit. Autor zřejmě nepochopil účel penzijního připojištění. Penzijní fondy mají být pro své účastníky jakousi jistotou navíc na stará kolena. Přímo z principu MUSÍ mít opravdu velmi konzervativní strategii která je pojištěná zákonem právě kvůli správcům jako jste vy. Tedy těm, kdo to nechtějí pochopit. Ten kdo si chce vsadit na úspěšné experimentování někoho jiného se svými penězi, může je vložit do libovolného investičního fondu. Na trhu jich je nepřeberné množství s různými strategiemi, které nejsou zákonem nijak limitovány. Dá se na tom vydělat, ale taky prodělat. Je to zkrátka více či méně sázka do rulety s možností dvouciferné výhry ale i prohry. Požadovat dvouciferný výsledek v černých číslech od penzijního fondu je a bude vždy utopie. Penzijní fond zkrátka není nástroj který by měl přinášet výnos, ale nástroj, který by měl udržet reálnou hodnotu vložených prostředků. V rámci konzervativní strategie ovšem považuji za zcela dostačující, když i se započtením státních příspěvků fond udrží vložené prostředky na jejich reálné hodnotě. I to je pro řadového občana investiční problém a jeho řešením jistě mnoho z nich nepohrdne. Což je jistě vidět i na narůstajících počtech připojištěných.

    • Liska rysava napsal:

      S Vámi nesouhlasím. Problémem je, že penzijní fondy mají v portfoliu investic skoro přes 80 % státních dluhopisů. Jako všichni občané hradíme úroky na vydání dluhopisů ze státního rozpočtu a PF nám je vrací ve formě zhodnocení :). Samozřejmě PF si něco nechají do kapsy, jelikož do hospodaření PF nikdo nevidí a není zde oddělen majetek klientů od akcionářů. Stát zde nad tím je dohlíží, není žádným garantem v případě úpadku PF, jak si někdo myslí 🙂

  2. napsal:

    1. Článek neříká nic nového.
    2. VĚTŠINA obyvatelstva chce pro své peníze jistotu. Proto si zakládá stavebko a penzijní připojištění.
    P.S. Před týdnem (?) jsem narazil na novinový článek vyjadřující názor Mr. Rusnoka. Ten penzijní připojištění vychválil jako báječný spořící program.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.