Pondělí 19. února. Svátek má Patrik.

Pohled do duše českého investora

„Pro mě je zajištěný fond natolik spekulativní a riziková investice, že bych se do ní nikdy nepustil,“ říká RICHARD SIUDA ze společnosti Conseq.

Svou roli jistě sehrála velká korekce (pokles) akciových trhů v květnu a červnu letošního roku. Málokdo si už všiml, jaká příležitost to byla – po necelých šesti měsících jsme již nad úrovněmi, na kterých korekce začínala!

Ještě větší význam bych přisoudil nízkému výnosu dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu v uplynulých 12 měsících (opět asi nikdo nesleduje doporučený horizont, jinak by si snad všiml, že výnos např. Conseq Dluhopisového za uplynulé tři roky dosahuje 6% p. a., a to i přesto, že z těchto tří let byly dva roky velmi slabé).

Hlavní důvod ale spatřuji v mizivé znalosti toho, jak finanční trhy a produkty fungují – a to je pro poskytovatele produktu (či jeho zprostředkovatele), kterým klient až tak moc na srdci neleží, vždy příležitost pro jednoduchý zisk.

Zajištěný fond je velmi riziková spekulace, do níž bych se nikdy nepustil. Myslíte si, že jsem se zbláznil? Nikoliv, jen jsem si udělal malou tabulku o dvou sloupcích a třech řádcích, přidal jeden vzorec a začal zkoušet varianty.

Vyšel jsem z jednoduchého předpokladu (jak uvidíte na konci článku, zcela chybného): Co hledá investor, který vkládá peníze do zajištěného fondu?

Kouknu do prospektu náhodně vybraného zajištěného fondu a vidím, že na horizontu 4 let mi nabízí jistotu návratnosti vložených prostředků a k tomu možný výnos na úrovni zhruba 40% růstu indexů amerických a evropských akcií (o 100% participaci už jsme jednu debatu vedli, tomu už doufám nevěříte, tedy vyvracení tohoto mýtu přeskočme).

Pokud předpokládám, že výnos akciových trhů se může v průměru pohybovat okolo 10% p. a., dá se říci, že bych do takového fondu investoval, pokud bych hledal:

a) výnos okolo 4 % p. a. (max. však 9 % p. a.) na čtyřletém horizontu;
b) jistotu návratnosti 100% vložených prostředků.

To nevypadá úplně zle, jen mě trápí ta likvidita – co když půjdou akciové trhy dolů, já budu nutně potřebovat peníze a vyberu si je se ztrátou třeba 10 % nebo více? Nešlo by to jinak?

Pokud se podívám na výnosy do doby splatnosti, které mi dnes nabízí korunové dluhopisy, dostávám se na 3 % u jednoletého a na 3,5 % p. a. u pětiletého státního dluhopisu.

Jaké bych si měl sestavit portfolio, abych se při těchto předpokládaných výnosech (a těch výše uvažovaných 10 % p. a. u akcií) dostal na požadovaný výnos 4 % p. a.? Zhruba takto: 30 % peněžní trh, 60 % dluhopisy, 10 % akcie.

A jak se bude měnit celkový výnos (za celé 4 roky) tohoto portfolia v porovnání se sledovaným zajištěným fondem při různých scénářích vývoje akciového trhu?

Kliknutím obrázek zvětšíte

Co mi říká tabulka? Portfolio sestavené z otevřených fondů peněžního trhu, dluhopisů a akcií neutrpělo ztrátu ani v případě, že by akciové trhy na čtyřletém horizontu poklesly dohromady o 40 % (tedy v situaci srovnatelné s dlouhým poklesem trhů v letech 2000 – 2002, které nazýváme opravdovou krizí).


Jak je to možné? Akcií mám v portfoliu velmi málo a výnos peněžního trhu a dluhopisů dokáže ztrátu z akcií bez problémů pokrýt. Mimochodem, k úplnému pokrytí by došlo i v případě, že by současně s poklesem akciových trhů procházely špatným obdobím i dluhopisy a přinášely výnos jen 1 %, a dokonce i peněžní trh by nabízel výnosy pouze na dnešní úrovni, tj. okolo 2 %! (Obojí jsou to samozřejmě velmi nepravděpodobné předpoklady, ale co kdyby).

Naproti tomu, zajištěný fond mi při nulovém či záporném výsledku na akciových trzích nepřinese zhola nic, tedy kromě ztráty v podobě ušlého výnosu v rozmezí cca 7 – 12 %, tzn. 7.000,- až 12.000,- Kč z každých sto tisíc vložených.

Při standardním růstu trhů mi může nabídnout určitý výnos, ale tak zhruba srovnatelný s mým portfoliem. Zlom nastává při výnosu akcií okolo 10 % p. a. (to není náhoda, z toho jsme přece vyšli), opravdu zajímavé to ale začíná být až kolem úrovně 12 % p. a. a výše.

Jak bylo uvedeno již dříve, zcela jsem se mýlil v předpokladu, že klient zvoleného zajištěného fondu hledá výnos okolo 4 % p. a. a zajištěnou návratnost 100 % svých prostředků.

Pokud by to tak totiž bylo, našel by si mnohem vhodnější variantu (pouze bez toho lejstra na "zajištění"), která mu i při výraznějším poklesu akciových trhů přinese plusový výnos (tedy alespoň částečně ochrání peníze před inflací) a nabízí mu plnou likviditu s mnohem menším rizikem ztráty i v krátkém období při předčasném výběru než u zajištěného fondu.

Takže chyba lávky, je to právě naopak. Zajištěný fond je vhodný pro investora, který je ochoten dobrovolně podstupovat ztrátu v podobě ušlého zisku v případě podprůměrného vývoje akciových trhů a velmi špatnou likviditu bez dodatečného nadvýnosu ani při jejich standardním vývoji, za cenu toho, že v případě dlouhodobějšího strmého růstu a nadprůměrných zisků na akciových trzích (ne že by v něm filmy z burzovního prostředí tyto představy nevyvolávaly) bude na těchto ziscích částečně participovat.

Pro mě je zajištěný fond natolik spekulativní a riziková investice, že bych se do ní nikdy nepustil. Teď již ale aspoň vím, co chtějí klienti zajištěných fondů… Ale vědí to i oni sami?

Dvě poznámky na závěr:
1. V textu a ve výpočtech je samozřejmě několik zjednodušení, která ovšem nemají výraznější dopad na výsledek a naopak umožnila nedělat text ještě více nesrozumitelným.

2. Z výše uvedeného také vyplývá, že zajištěný fond může být zajímavým doplňkem portfolia, pokud splňuje určité předpoklady – referenčním trhem, od něhož se odvíjí hodnota fondu, je trh s nadprůměrným potenciálem výnosu (např. nějaký emerging market, na který by si investor "přímo" netroufl pro jeho extrémní volatilitu), maximální výnos fondu není omezen a hodnota (vč. zajišťované počáteční hodnoty investovaných prostředků) je stanovena v základní měně klienta, pro nás tedy v českých korunách.

50 komentářů: “Pohled do duše českého investora”

  1. Pavel napsal:

    Dobrý den, p.Siuda. Podobný článek jako ten Váš vyšel na těchto stránkách cca před půl rokem. Vznikla následná velká diskuze. Je důležité si uvědomit, že každý klient je jiný a proto je důležité hlavně komunikovat s klientem. Váš případ, kdy nahradíte zajištěnou investici nezajištěnou, může dopadnout klidně takhle. Dluhopisová složka velmi závislá na pohybu úrokových sazeb. Předpokládá se zvyšování sazeb v příštím roce, tzn.dluhopisová složka nebude výnosná, může být i ztrátová. Peněžní trh nám udělá 2,5%. A záleží na akciové složce, která může být zajímavá, ale také ztrátová. Jakým způsobem pak budete komunikovat s klienty. Sdělíte jim pravdu, že peníze nemají zajištěné??? Je jasné, že kvalitní dluhopisy a peněžní trh jistotu nabízejí, ale opravdu se nejedná o zajištěnou investici.
    Další věc, zdají se Vám výnosy některých zajištěných fondů malé? Co třeba ČSOB Reverzní Click s cca 11% čistým výnosem? ČSOB Světové akcie se 6% výnosem? Na toto klienti slyší – možnost podílet se na růstu akciových indexů a světových akcií a zároveň mít jistotu vložení svých prostředků. Musím podotknout, že záleží na typu klienta, je jasné, že investorovi, který je dynamický nebudu nabízet zajištěné fondy. Ale opatrným klientům nabízí možnost získat relativně velmi slušný výnos. A otázka likvidity??? Podívejte se, klientovo portfolio může tvořit 6-7 zajištěných fondů, prostředky bude mít rozložené. Velmi často se stává, že některé z fondů vydělají a vyskočí jejich výnos velmi vysoko, kdy je výhodné s 1% ztrátou fond zrušit.
    Nedá se říci, že zcela nesouhlasím s Vaším článkem, ale není to napsané to podstatné a sice zajištěnost!!!

    • Jan Traxler napsal:

      Pavle, Vy ale srovnáváte odlišné horizonty… samozřejmě, že se může stát, že portfolio v příštím roce poklesne… avšak zajištěné fondy přeci nejsou na rok, ale na cca 3-6 let… a na takovémto střednědobém horizontu vychází čistě statisticky výhodněji portfolio, viz článek.

      • Pavel napsal:

        Dobrý den,
        dejme tomu statisticky podle historie ano. Ale spousta klientů se zeptá na zajištění, co jim odpovíte? Já jsem měl na mysli střednědobý horizont. Příští rok byl jen ukázka.

        • Jan Traxler napsal:

          Ok, to pak ano, na střednědobém horizontu určitě své opodstatnění mají… především pro mnoho klientů po emoční stránce.

  2. richard kučera napsal:

    „s dlouhým poklesem trhů v letech 2000 ? 2002, které nazýváme opravdovou krizí“
    Bohužel tyto krize nejsou až zas taková vyjjímka.

    • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

      Určitě, právě proto vidím tak mizerně potenciál zajištěných fondů a naopak bych postupoval raději cestou konzervativního portfolia (když už tedy chci být tak konzervativní).

      • Jan Majer napsal:

        Někdy na jaře 2005 jsem se na chvíli nadchnul pro zajištěné fondy, za tři a půl roku mě a klienty čeká překvapení… Asi nebude úplně příjemné. Hlas z praxe – souhlasím s Richardem, po zajištěných fondech sahám zcela výjimečně (musí přesně sedět profil klienta, investiční horizont, měna…).

        • Slavomír Kožúšek napsal:

          Dobrý večer, chtěl bych podotknout, že nejsem nadšen, ale nezatracuji tuto alternativu. Podobně můžeme rozpoutat diskuzi na téma investování do OPF na vyspělích trzích (třeba USA). Ale to bych byl někde jinde 🙂 SK

          • Slavomír Kožúšek napsal:

            Dobrý večer, chtěl bych podotknout, že nejsem nadšen, ale nezatracuji tuto alternativu. Podobně můžeme rozpoutat diskuzi na téma investování do OPF na vyspělých trzích (třeba USA). Ale to bych byl někde jinde 🙂 SK

            P.S. Smazali jste nesprávný příspěvěk. Napohled byly stejné, ale v tom, co jste zrovna smazali jsem si po sobě opravil chybu. Tedy ten 18:55:40 je s chybou. Když tedy mazat tak všechny… Čtvrtníček :)))

    • Jan Lener napsal:

      Ano máte pravdu, tyto krize se opakují každé dva 4 roky a mnohdy jsou i několikanásobně horší. 🙂

      • Slavomír Kožúšek napsal:

        Honzo, ty krize ti klidně vyjmenuji za sebou, tady jde o něco jiného. O pocit bezpečí a malou šanci na větší zisk. Víš, mnoho investorů raději oželí jakýkoliv zisk, než aby připustili jakékoliv riziko ztráty. Vydělat by však chtěl každý. Proto takový úspěch zajištěných fondů. SK

        • Jan Lener napsal:

          Slávo, pocit bezpečí musí investorovi zaručit výrobky Johnson and Johnson. Na Ty ostatní problémy jsme tu my.

          • Slavomír Kožúšek napsal:

            Z našeho pohledu to neberu. Možná, že to nebude špatná investice ten Johnson and Johnson :-))

            • Jan Lener napsal:

              Je pravda, že každý investor si může pomocí Johnson and Johnson určit míru své ochrany a také dobu. Každý investor si může vybrat tuto variantu, nebo zajištěný fond.

              • Slavomír Kožúšek napsal:

                A co si vybere Honza Lener ? :-)))

                • Jan Lener napsal:

                  Já mám peníze pod polštářem. Ten pocit, když se s nimi večer, Slávo, přátelím je k nezaplacení, je to pro mě nekonečný výnos. Dělej to také tak a uvidíš ten růst kvality Tvého života. No a reálně investuji do TC a teď do nové káry, pardon auta.

                  • Slavomír Kožúšek napsal:

                    To já je nemám doma pod polštářem. Já je mám… To ti nemůžu říct 🙂 Také se s nimi přátelím a mé prsty je čechrají a čechrají a zvedají je do výše a oni pak padají a padají…Zkus to taky a pak pochopíš kouzlo zajištěného fondu :))) SK

  3. Slavomír Kožúšek napsal:

    Dobrý den pane Siudo, děkuji za zajímavý článek.

    Napsal jste: „Zajištěný fond je vhodný pro investora, který je ochoten dobrovolně podstupovat ztrátu v podobě ušlého zisku v případě podprůměrného vývoje akciových trhů?.“

    Tuto ztrátu podstupujeme nedobrovolně všichni. Něco za něco. Ztrátu v podobě ušlého zisku nelze považovat za riziko. Analogicky nelze považovat možnost zisku za bezpečí. Leda, že bychom vzali v úvahu výnos ze státních pokladničních poukázek (což se obecně považuje za bezrizikovou investici). Tím se však zbavujeme dodatečného nadvýnosu nad bezrizikovou investici. Zajistit se proti propadu na akciových trzích sice lze, ale pouze do určité míry. Stejně tak nás může potkat stagnace, která nám společně s poplatky i náklady za zajištění přinese nepříjemnou ztrátu. Velkou roli tedy i hrají náklady. V případě zajištěných fondů, si klient v podstatě „pojišťuje“ návratnost vložených prostředků (i když pochopitelně, že tratí vlivem inflace). Velmi špatná likvidita společně s malou participací, je daní, za možnost dlouhodobé participace při dlouhodobém a strmém růstu na akciových trzích. Samozřejmě, že lze si namodelovat portfolio, ve kterém alokací různých finančních instrumentů dosáhneme předem daného poměru výnosu a rizika, tak jako v zajištěných fondech, ale pochybuji o tom, že toto běžný poradce umí, natož klient. Hodně záleží na znalostech a rizikovém profilu klienta. Zajištěné fondy vnímám, stejně jako u jiných produktů, jako alternativu pro určitou část klientů, kteří nemají zkušenosti z kapitálovými trhy, chtějí „zajímavý“ výnos bez podstupování systematického rizika a své peníze nepotřebuji v horizontu několika let. Tedy skoro každý Čech :))

    SK

    • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

      Tuto ztrátu rozhodně dobrovolně všichni nepodstupujeme. Článek je právě o tom, že pokud si zvolím do portfolia kombinaci akcií a konzervativních instrumentů, mohu dosahovat s velmi vysokou pravděpodobností kladného výnosu i v případě, že budou akciové trhy stagnovat a dokonce i klesat, což mi zajištěný fond nenabízí. Nechápu, proč bych se proti 10% poklesu akcií měl zajišťovat za cenu nulového výnosu, když se proti němu mohu zajistit za cenu sice malého, ale aspoň nějakého výnosu, navíc při plné likviditě. Zajištěné fondy rozhodně nejsou pro klienty, kteří nemají zkušenosti s kapitálovými trhy – protože zkušenost se zajištěným fondem je na dlouho a navíc nebude příliš pozitivní. Konzervativní likvidní investice je podle mě mnohem lepší volbou.

      • Slavomír Kožúšek napsal:

        Dobrý večer pane Siudo!

        Napsal jste: „…mohu dosahovat s velmi vysokou pravděpodobností kladného výnosu i v případě, že budou akciové trhy stagnovat a dokonce i klesat, což mi zajištěný fond nenabízí.

        To máte pravdu. Dlouhodoběji se nám i tyto malé výnosy mohou proměnit ve ztrátu (z výnosu nám postupně ukrajuje inflace a poplatky). Na druhou stranu tedy podstupujete riziko ztráty (i když je malé), které klient nepodstupuje u zajištěných fondů. Zajištěné fondy vznikly pro konzervativní klienty, kteří nemají zkušenosti z kapitálovými trhy a nechtějí podstupovat, žádná systematického rizika. Pochopitelně, že existují lepší varianty (neobhajuji zde zajištěné fondy, jako vhodný nástroj pro každého). Rozumím tomu, že je hloupé se vzdávat i třeba malého výnosu. Prosím berte v úvahu mentalitu českého národa. Proč si podle vás lidé spoří na důchod v KŽP?

        Napsal jste: „Nechápu, proč bych se proti 10% poklesu akcií měl zajišťovat za cenu nulového výnosu, když se proti němu mohu zajistit za cenu sice malého, ale aspoň nějakého výnosu, navíc při plné likviditě.“

        Protože, se nezajišťujete proti riziku ztráty. Konstrukce zajištěných fondů je přece trochu jiná, než konstrukce vašeho portfolia. Mix dluhopisů a akcií sice sníží riziko ztráty, nicméně nic negarantuje. Netvrdím, že je to nějak zvlášť výhodné. Ale lidé přece chtějí jistotu :-)) Likvidita je až na druhém místě.

        Napsal jste: „Konzervativní likvidní investice je podle mě mnohem lepší volbou.“

        Samozřejmě. Konstrukce zajištěných fondů toto neumožňuje.

        Přeji vám pěkný mikulášský večer!

        SK

        • Richard Siuda napsal:

          Bohužel si nemůžu pomoci. Lidé si spoří na důchod v KŽP ne proto, že by byli konzervativní, ale proto, že jim jejich „pojišťovací poradci“ řekli, že je to to nejlepší. A kupují zajištěné fondy ne proto, že by nebyli ochotni podstoupit riziko dvou, tří nebo pěti procentní ztráty, ale proto, že jim jejich „bankovní poradci“ říkají, že to je pro ně to nejlepší. A já se snažím dát Vám do rukou argumenty, proč to tak není, abyste měli nad těmito „odborníky“ za přepážkou zase ještě o něco více navrch, než máte teď. Vaše nezávislost tím samozřejmě nesmí být dotčena :))

          • Slavomír Kožúšek napsal:

            Kdyby klienti vždy věděli, co je pro ně nejlepší, tak by nepotřebovali žádné finanční poradce. Dokonce by nepotřebovali ani jiné profesionály z oblasti financí…Lidé kupují to, co považují za bezpečné. Nemyslím si, že hlavním důvodem nákupu zajištěných produktů, je jejich prodej na přepážkách a nebo i fin. poradci. Je to především velmi konzervativní přístup Čechů. Bylo by asi zbytečné rozebírat, proč je stále ještě velká nedůvěra v kapitálové trhy, nebo proč stále značné množství úspor leží na b.ú. a termínovaných vkladech. Toto pochopilo již mnoho investičních společností, na trhu se pochopitelně objevují tyto zajištěné produkty a to ještě ve větší míře, než předtím. Děkuji za vaše argumenty, ale co takhle nabídnout poradcům podmínky, které jim nabízejí pojštovny? Jinak, ale díky za váš článek, opravdu byl zajímavý. SK

            • Jan Lener napsal:

              Obávám se Slávo, že je to skutečně neznalostí obyvatelstva (což je pro nás vlastně dobře) a pak tím, že banky prodávajíto bezpečné a drahé a zprostředkovatelé častokrát také, protože je pravděpodobnější, že to prodají. Takže máš také pravdu. Jde o úhel pohledu. V zásadě ale by lidé nekupovali zajištěné a drahé věci, kdyby jim nebyly nějak třeba i aktivně nabídnuty. pokud nerozumím investování, ale někdo mi řekne: „hele můžeš vydělat, nebo vše dostat zpět“ pak se rozhodnu to zkusit, že?

              • Slavomír Kožúšek napsal:

                Víš Honzo, ono není všechno o znalostech. Velikou roli zde hraje psychologie (obavy). Existují seriozní průzkumy, kde se prokázalo, že lidé se častěji rozhodují více emocionálně, než-li racionálně. Určitě souhlasím, že jde o úhel pohledu, ale jsem také pevně přesvědčen, že většina klientů si zvolí raději menší výnos bez rizika ztráty, než obráceně. Ostatně stačí se jen podívat na umístnění kapitálu a to nejenom na našich trzích. Zajímavé by bylo se podívat i na to, jakým způsobem zhodnocují své investice institucionální investoři. Zde by nám mohl poradit i pan Suida 🙂 Ostatně v tom je společnost CONSEQ velmi dobrá. SK

                • Jan Lener napsal:

                  Souhlas. Ale právě znalosti, nebo důvěra v poradce tuto bariéru obavy prolomí. A také první úspěšná investice. A úspěšných investorů za posledních pár let máme spoustu, že?

                  • Slavomír Kožúšek napsal:

                    Určitě. Jenom mě napadá, kolik máme těch neúspěšných? Někde jsem četl, že více než 2/3 klientských účtů u brokerů (v USA) jsou ve ztrátě. Co ty na to? SK

                    • Jan Lener napsal:

                      V USAjsou žabaři 🙂

                    • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

                      A nebylo by lepší sledovat investory jako celek, než jen klientské účty u brokerů? Nebude tahle statistika tak nelichotivá proto, že tihle „přímí“ investoři se rozhodují právě hlavně podle emocí? Nakupují při euforii, prodávají v depresi, točí peníze dokola a tečou přitom na poplatcích? Kolik těchto investorů přes brokery je a kolik jich má investice v podílových fondech? Když se podívám dnes do Fondshopu a vidím, že většina amerických akciových fondů je na pětileté periodě v plusu (dokonce hodně v plusu, vyjádřeno v dolarech), potom určitě nebudou 2/3 všech amerických investorů ve ztrátě.

                    • Slavomír Kožúšek napsal:

                      Přesně tak jako většina. Emoce a neznalost nás připraví o značnou část peněz. Já osobně, jsem pro kompromis a navrhuji většině klientů formu kolektivního investování v OPF . Vím, že sice i tady se budeme potýkat s poplatky (i když s menšími, než v případě pojišťoven) i to, že nemáme moc velkou šanci na outperformanci (nadvýnos při srovnání s podobnou investicí), ale stále je to pro většinu investorů lepší, něž vlastní správa. Například si tak můžeme porovnat aktivní správu s pasivní a zároveň velmi dobře využít různé strategie plus přidanou hodnotu portfolia managementu. Co kdybyste pane Suido napsal něco o Horizontu? Myslím si, že tento produkt je určitě zajímavý a to nejen pro klienty. SK

                      Pozn. Autoři zkoumali výkonnost a riziko více než 40 000 individuálních soukromých účtů u jedné velké americké diskontní makléřské společnosti během období 1991-96. Jedná se o studii William Goetzmann a Alok Kumar (Equity Portfolio Diversification, NBER Working Paper Nr. 8686).

                    • Vít Kalvoda napsal:

                      Emoce, neznalost, nejistota.Zprávy z tisku.Snaha spekulovat a zachránit tak peníze.Špatné zkušenosti.Nemožnost rozeznat spolehlivý zdroj informací od „namachrovaných usmívajících se zlodějů“.Nedůvěra k poradci, který nesedí pod klenbou drahé reprezentativní budovy.Kromě toho všeho ale u mých klientů také čím dál tím častěji FATALISMUS. Očekávání nějakého velkého selhání trhu jako takového.“Když mám dům a je pojištěný, je to jediná možná jistota.“ „Důl, to je díra v zemi, to vám nikdo nemůže vzít!“ 🙂 Co když nastane veliká krize a mé papíry nebudou už mít žádný smysl?Pocit jistoty daný značkou. To nalezneme při pohledu do duše (začínajícího) českého (možná ještě nebo možná radši vůbec nikdy ne)investora.
                      Podtrhuji nemožnost správného a kvalifikovaného VLASTNÍHO rozhodnutí u menšího klienta.Většímu klientu se snad vyplatí do toho skutečně investovat čas a vytvářet si vlastní názor (i když i ten bude podstatně ovlivněn různými autoritami), ale tomu malému to za to nestojí a zůstane u TRADICE. U ZNAČKY.U JISTOTY.Argumentace nefunguje, jedině vyvolání důvěry.
                      U zajištěných fondů postrádá klient JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ jejich neefektivity.Zapojíme-li teorii a parametry jednotlivých papírů, klientův nervový systém je přetížen a klient je zmaten. Nechce učinit rozhodnutí.Jde se zeptat do banky.“To je to nejlepší, co můžete mít, za žádných podmínek to nevybírejte, raději si půjčte peníze, na co je vlastně potřebujete?“ Nedávno jsem byl s klientem-dobrým přítelem-takto v bance a byl to velmi nesnadný boj. Klient sám jej může vyhrát jen pokud se bezmezně svěří svému poradci a zatvrdí se.Musí jít do banky s nenávistí, aby se mu odtud podařilo odejít s penězi ze zajištěného fondu i když se jedná o fond, který výběr umožňuje bez výraznějších sankcí.
                      Nakonec poradci nezbude než mávnout rukou a prodat klientovi fond, který je zajištěný. Udělat něco, co zaklikává nebo fond s jinou zajišťující strategií by z tohoto pohledu, pane Siudo, zajisté zajímavě obohatilo Vaše portfolio, ze kterého si určitý druh investora bude vybírat nesnadno – přes výbornou kvalitu fondů.
                      Mimochodem: klienti také dosti postrádají alespoň základní informace o Horizontu na webu, což takhle dát tam alespoň ten článek z fondshopu?

            • zdenka napsal:

              naprosto souhlasím. Pokud investiční společnosti,třeba velmi kvalitní nabízejí jako provizi pár desítek kč, tak at se nediví,žev nabídce vede KŽP a IŽP. Uložky do Coseq a pod.. nabízím jen velmi dobrým klientům jako takovou třešničku.

              • Jan Bartoš napsal:

                Ano, nezbývá než souhlasit, každý si jednou sklidíme plody své práce, a všichni doufáme, v odměnu podle zásluh!!!!

                Přeji Vám, aby se Vám všechny bohatě zprovizované produkty stačili krásně zúročit, než se z klientů „australopitecus“ stanou „homo erectus“, tam začíná myšlení a to bolí!

                s pozdravem Jan Bartoš

  4. Petr Fejtek napsal:

    Navíc zajišťáky kazí charakter, neboť – jak známo – jen průšvihy jej zocelují 🙂
    A eura bych se bál víc než Mikuldova čerta :-(takových 15 % to za pětiletku zas hodí)

    • Jan Traxler napsal:

      No já zastávám názor, že s měnami není rozumné spekulovat. Důležité podle mě je, v jaké měně hodlám počítat výsledek, tedy jakou měnu plánuji používat, až investice odprodám, nebo až budu inkasovat dividendy či úrokové prémie. A to za těch 5 let by už akorát tak na to euro mohlo vyjít. Klesne-li EUR oproti CZK o 15%, netrápí mě to. Posílí-li o 15%, netrápí mě to. Důležité pro mne je, abych za těch řekněme 5 let pořídil maximum ve měně, kterou budu používat. Ano, možná kdybych až do přechodu na euro držel investice v CZK, že bych vydělal několik procent navíc na kurzu měny, ale možná také naopak. A opravdu nepovažuji za rozumné s konzervativním portfoliem takto spekulovat.
      Na druhou stranu musím uznat, že i můj předpoklad „za 5 let euro“ je spekulací.

      • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

        Popisujete častý omyl – když budeme mít v budoucnu EUR, měl bych už nyní investovat do EUR, abych nebral měnové riziko. Opak je pravdou. Naší referenční měnou zůstává česká koruna, v ní mě zajímá hodnota investice, opačně podstupuji měnové riziko. Malý příklad – jakmile přijmeme EUR, přepočtou se stejným kurzem jak mé investice, tak má hypotéka. Pokud mám dnes obojí v CZK, nezajímá mě vývoj CZK/EUR, jejich poměr bude po přechodu stejný (myslím po přechodu na euro 🙂 Zatímco pokud si už dnes začnu sledovat své investice v euru a hypotéku mám v korunách, potom při posilující koruně se poměr mých úspor k závazkům sníží. U akciových fondů mě těch 15% za 6-7 let vcelku nemusí zajímat, ale u peněžáku, dluhopisů nebo právě zajištěných fondů rozhodně ano.

        • Jan Traxler napsal:

          Ano, ale Vy počítáte v CZK, viz ta hypotéka. Pokud ale počítám a investuji s cílem v EUR, pak bych volil EUR. Realita je samozřejmě taková, že všichni počítáme převážně v CZK. Ale neměli bychom myslet trochu víc dopředu?

          • Jan Traxler napsal:

            Ještě aby mne někdo špatně nepochopil… tím neříkám, že všechno investovat v EUR… tím chci pouze říct, že bych se nebál investovat ani část střednědobé konzervativní investice v EUR. Prostě laicky řečeno, pokud chci po několika letech vybrat investice a zaplatit jimi něco v EUR, tak proč dnes investovat vše v CZK a spekulovat tak, že CZK vůči EUR bude posilovat, nebo přinejmenším stagnovat?

            • Šenolt napsal:

              někde jsem četl článek, který simuloval investice s měnovým rizikem, vyšlo, že v dlouhém období nemá cenu vůbec s tímto rizikem počítat, protože měny v podstatě oscilují, ale akciové jdou více méně nahoru, v krátkém období, případně dluhopisy a peněžní trh je něco jiného…proto, pokud máte někdo tip na nějakou oblast(geograficky, sektorově), která ponese, nebojte se cizích měn v DLOUHÉM období

              • Slavomír Kožúšek napsal:

                Myslím si, že v poslední době je měnové riziko jedním z důležitých rizik. Stačí jen sledovat oslabování měny USD/CZK. V ostatním ale naprosto souhlasím. Mně naopak připadá jako velmi zajímavé investovat v lokálních měnách. SK

                • Jan Lener napsal:

                  Akciové trhy dlouhodobě mají cca 2,5x větší výnos než je volatilita kurzů. V ČR se investoři musejí smířit, že jim akciové investice v cizích měnách trochu zbrzdí posilování naší měny. Ale při správné diverzifikaci se jim stejně nedá vyhnout.

            • Richard Siuda, Conseq napsal:

              „…pokud chci po několika letech vybrat investice a zaplatit jimi něco v EUR…“

              Zkusím to vysvětlit ještě na dvou příkladech – pokud si chci koupit za pět let letní sídlo na Malorce, tak mám její cenu v EURech a je jasné, že budu potřebovat eura. Pak samozřejmě investuju i konzervativně do eur.

              Ale pokud mám dnes cenu českého pozemku 2 mil. Kč, jak uložit peníze? Pro zjednodušení zapomeňme na růst ceny pozemku a na zhodnocení investice (obojí nic nemění na podstatě toho, co chceme sledovat) a sledujme jen vliv měnového kurzu. Dnes si 2 mega uložím, při kurzu 25 se mi jak cena pozemku, tak hodnota investice smění na 80tis EUR. Jsem v pohodě, měl jsem svou rezervu bez měnového rizika.

              Pokud si ale již dnes uložím 71.400 EUR (2mil / 28 kč), pak při přechodu na euro za 25 Kč/EUR budu na pozemek potřebovat 80.000,-. Podstoupil jsem měnové riziko a prodělal. Když bude kurz 30 Kč/EUR, mám ze své investice 71.400 EUR, zatímco cena pozemku je jen 66.700 EUR (2mil / 25 kč). Podstoupil jsem měnové riziko a vydělal jsem na něm.

              Shodneme se na tom, že u dynamických investic to nehraje takovou roli, ale u střednědobých a konzervativních investic (nebo konzervativní části vyvážené strategie) doporučuji držet se koruny.

              • Jan Traxler napsal:

                Děkuji za hezké příklady, s tímto nelze než souhlasit.
                … Už abychom měli euro (z pohledu investorů)… ;-))

              • Jan Traxler napsal:

                Richarde, měny jsme rozebrali a děkuji za to, bylo to přínosné.
                Zajímal by mě ještě Váš názor na to, že když budou zajištěné fondy tvořit část portfolia, že to může být efektivnější.. viz první příspěvek úplně dole. Díky.

          • Angel Bratovanov napsal:

            ahoj Honzo,
            sice kapitálové trhy nejsou mým domovem, kde vím i poslepu, kde najdu kterou stěnu, ale souhlasím s panem Siudou. Obecně bych však se nejdříve zamyslel zda a proč a v jaké výši mít peníze na peněžáku a zároveň mít hypotéku 🙂

            • Jan Traxler napsal:

              Ahoj Angeli,
              nebavíme se o peněžáku – to je na likvidní rezervu a tam není o měně sporu. Ale bavíme se o garantovaných produktech. Máš pravdu, že s tou hypotékou to asi nebyl nejlepší příklad… ale např. když máš 5 let fix, ze kterého Ti zbývají ještě 4 roky a podaří se Ti vydělat na nějakém projektu 😉

  5. Jan Traxler napsal:

    Richarde, souhlasím s porovnáním zajištěného fondu a vlastního konzervativního portfolia. V takovém případě jsem také proti zajištěnému fondu.
    Ale jak píšete v závěru, zajištěný fond může být i součástí portfolia – může vhodně tvořit část konzervativní složky portfolia se střednědobým horizontem (cca 4-10 let) Obdobně samozřejmě garantovaný certifikát.
    Takové portfolio by vždy mělo obsahovat konzervativní a dynamickou složku + někdy není na škodu ještě vyloženě spekulativní složka. Poměr rozložení prostředků do těchto složek se bude lišit u každého investora. Pokud by konzervativní složka měla tvořit výraznou většinu portfolia, pak nedoporučuji navázat veškerá aktiva na vývoj dluhopisů, ale rozložit ji na dluhopisy a zajištěné produkty, které budou odvozovat výsledky od akcií a komodit. Tak dosáhneme daleko efektivnější diverzifikace. A co se týká měny, na horizontu nějakých 5 a více let bych se EURa nebál. 😉
    Zároveň by portfolio mělo obsahovat určitou likvidní rezervu, která bude podmnožinou konzervativní složky a bude samozřejmě v CZK, může jít o peněžní trhy, spořící účet apod. V tom se určitě shodneme. 🙂
    Pěkný den.

    • Richard Siuda, Conseq Investment Management napsal:

      Já si zkrátka nejsem jistý, jestli je to konzervativní investice, ale uznávám, že každý můžeme slovo konzervativní vnímat jinak. Pro mě to znamená málo rizikový pro případ „co kdyby“, když budu peníze neočekávaně potřebovat. V tomto smyslu bych tedy ten zajištěný fond zařazoval do konzervativní části portfolia tehdy, pokud je to fond s krátkou splatností (3-4 roky), neboť na toto období jsem schopen odhadnout „nebezpečí“ mimořádných výdajů.
      Jinak ale platí, co jsem napsal na konci článku – pokud je podkladovým aktivem trh s hodně vysokou volatilitou a potenciálem mimořádných výnosů a fond nabízí zajímavou participaci, pak je zajištěný fond zajímavou alternativou.

      • Jiří Bachmann napsal:

        Richarde, v podstatě s vámi souhlasím a stejnou strategii razili i v Pioneeru. Jejich softwate Grant to uměl i nasimulovat, jaký poměr aktiv namixovat a tu „zajištěnost“ si vyrobit sám a levněji. Zajištěný fond dnes mají, takže změnili názor, nebo je jejich zajištěný fond vyjímečný ?
        Jistě je vyjímečný minimálně v tom, že je „otevřený“ a nemá stanovenu pevnou dobu platnosti. V tomto ohledu myslím, že ojedinělý. Ten Vám taky nechutná ?

        • Richard Siuda, Conseq napsal:

          On to není zajištěný fond v pravém slova smyslu, my máme v nabídce něco hodně podobného (Parvest Floor 90, takže není ani ojedinělý, ale my ho nemarketujeme, protože je v EUR, nemáme to v korunách a to podle nás není správná kombinace) a nazýváme ho spíše „chráněným“, protože má nastavenou určitou ochrannou úroveň, linii maximální ztráty. Tím, že tam určitá ztráta je dovolená, může být fond otevřený. Ovšem není to strukturovaný produkt, je to skutečně obyčejné konzervativní portfolio, jen s tím, že když se té ochranné linii přiblížím, tak jsem ještě konzervativnější, zatímco když jsem od ní dostatečně daleko, můžu si určitý podíl akcií dovolit. Jak Parvest Floor 90 tak ten Pioneer fond mají max. ztrátu nastavenou 10 %, což podle mě není vůbec málo, tzn. není to pro úplně konzervativního klienta. A co mi na tom ještě trochu „nechutná“ je to, že když jdou akcie dolů, tak já je musím vyprodávat, zatímco když jsem blízko ochranné linie, tak i když jsem na akcie pozitivní, nemůžu je nakoupit. Ale proti gustu…je to zkrátka produkt, ve kterém portfolio manažer nemůže moc ukázat, co v něm je, má málo manévrovacího prostoru, skoro by to mohl řídit počítač…ale uznávám, že i toto může pro klienty lákavé (zejména těm skeptikům, kteří v aktivní správu nevěří).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.