Středa 21. února. Svátek má Lenka.

Podnikatelé… investujte do cenných papírů jen soukromě!

Mnoho živnostníků nebo osob podnikajících podle zvláštního právního předpisu se zájmem o investování do cenných papírů si pohrává s myšlenkou zhodnocovat peníze v cenných papírech v rámci vlastní podnikatelské činnosti. Jaký by mělo takové rozhodnutí daňový dopad?

Podnikající fyzické osoby se samozřejmě mohou svobodně rozhodnout, zda cenné papíry (nejčastěji akcie nebo podílové listy) pořídí v rámci svého obchodního majetku anebo z peněz vyjmutých z podnikání. Od toho se odvíjí i odlišný daňový režim.

Investice pocházející ze soukromých peněz se zdaňuje pouze v případě, že doba mezi nákupem a prodejem nepřekročí lhůtu šesti měsíců. V opačném případě Zákon o daních z příjmů na takový obchod nahlíží jako na daňově osvobozený a poplatník jej tudíž nijak nezdaňuje. Obchod nesplňující časový test se zdaňuje jako takzvaný Ostatní příjem v rámci daňového přiznání.

 Jak by takový obchod ovšem vypadal v případě, že poplatník investuje prostředky v rámci podnikání (náležející do obchodního majetku)?

Na časový test zapomeňme úplně. Všechny obchody navíc padají do příjmů z podnikání.

Podnikající fyzické osoby vedou buď takzvanou daňovou evidenci anebo účtují (vedou účetnictví). Od toho se odvíjí daňový režim u transakcí s cennými papíry. Vedení daňové evidence se týká podstatné části živnostníků anebo osob podnikajících podle zvláštního právního předpisu, a proto se na ně zaměříme.

Na časový test šesti měsíců či jakoukoli jinou osvobozující lhůtu mezi nákupem a prodejem můžeme směle zapomenout. U transakcí s cennými papíry v rámci podnikání je jedno, zda doba mezi nákupem a prodejem trvala dva dny anebo dva roky. V obou případech bude transakce zdaňována.

Z hlediska fiskálních povinností (týkajících se daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění) je u investic v rámci podnikání velmi nepříjemné, že spadají do kategorie příjmů podle paragrafu 7 – příjmy z podnikání. To přináší negativní aspekt v tom, že zisky z takových obchodů vám navíc navyšují vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. A všichni živnostníci vědí, jakou zátěž odvody znamenají. V tom je zásadní rozdíl oproti investici ze soukromých peněz.

Jako drobní  investoři investující vlastní, již zdaněné prostředky zdaňujeme při nedodržení časového testu v kolonce daňového přiznání – ostatní příjmy. Ty jsou z pohledu přehledu na sociální a zdravotní pojištění irelevantní.

Nákupem cenných papírů do podnikání si základ daně rozhodně nesnížíte

Některé živnostníky by v rámci záměrů týkajících se daňové optimalizace mohly napadnout myšlenky na nákup cenných papírů jako položky snižující základ daně. Bohužel to takhle nejde. Přestože u investice do cenných papírů v rámci podnikání jde o výdaj hodný zachycení v daňové evidenci, tak ten sám o sobě v této podobě není daňově účinný.

Základní daňové pravidlo obsažené v paragrafu 25 odst. 1 písm. c) ZDP říká, že nákup cenného papíru není sám o sobě daňově účinný. Stává se jím až v okamžiku jeho prodeje. Snižovat základ daně prostým nákupem akcií nebo podílových listů před koncem zdaňovacího období tudíž nelze. Jestliže poplatník v jednom zdaňovacím období nakoupí CP a v témže období nedojde k prodeji, tak tento výdaj musí být pro účely daňového základu považován za nedaňový.

U ztrátových obchodů bohužel ztrátu nemáte šanci zohlednit. Nelze kompenzovat se ziskovými obchody

U obchodů s cennými papíry ze soukromých peněz platí pravidlo, že ztrátové a ziskové obchody podléhající zdanění v rámci paragrafu 10 – ostatní příjmy lze vzájemně kompenzovat. Maximálně však lze kompenzovat obchody do nulového základu daně v rámci paragrafu 10 (nelze vykázat ztrátu). Jak je to v případě vzájemného porovnání obchodů u osob investujících v rámci podnikání a vedoucích daňovou evidenci?

Zde je bohužel každý obchod posuzován samostatně a nelze dílčí základy vzájemně kompenzovat. Bohužel u ztrátových obchodů lze zahrnout do výdajů pouze část nákupní ceny (pouze do hodnoty ceny prodejní). Z toho vyplývá jednoduchý závěr – ztrátové obchody se chovají daňově neutrálně a reálně vzniklou finanční újmu nelze daňově uplatnit. Vše si demonstrujme na modelovém příkladě.

Příklad: Paní Lenka se rozhodla nakoupit během roku 2008 dva akciové tituly. Investici realizovala v rámci svého podnikání, ve kterém vede daňovou evidenci. Její dospělá dcera uskutečnila naprosto totožnou investici, avšak jelikož je zaměstnaná, investovala svoje osobní prostředky. Jak vypadá daňové porovnání obou investic?

Akcie A

  • Nákup 10 ks po 1 000 Kč (celkem za 10 000 Kč)
  • Prodej 10 ks za 1 500 Kč (celkem 15 000 Kč)
  • Výsledek transakce – zisk 5 000 Kč

Akcie B

  • Nákup 10 ks po 900 Kč (celkem za 9 000 Kč)
  • Prodej 10 ks po 700 Kč (celkem za 7 000 Kč)
  • Výsledek transakce – ztráta 2 000 Kč

A jak bude vycházet daňové srovnání obou dam? Paní Lenka bude mít samozřejmě ze ziskového prodeje daňový výsledek pět tisíc korun, který zdaní v rámci paragrafu 7. Z druhého obchodu bude mít sice ztrátu dvou tisíc korun, avšak ta se daňově neprojeví. Jako daňový výdaj si totiž nemůže uplatnit celou nákupní cenu, ale pouze tu část pokrývající cenu prodejní. Jinými slovy do daňových příjmů půjde sedm tisíc a do výdajů ta samá částka.

U její dcery bude situace totožná u ziskového prodeje. Ten však lze kompenzovat s prodejem ztrátovým. Od pětitisícového zisku z obchodu s akciovým titulem A lze odečíst dvoutisícovou daňovou ztrátu. Tím pádem bude v rámci paragrafu 10 zdaňovat pouhé tři tisíce na rozdíl od pěti tisíců u její maminky, která navíc vše bude zdaňovat v rámci paragrafu 7 se všemi dopady do odvodů.

S ohledem na výše uvedené důvody živnostníkům vedoucím daňovou evidenci nemůžeme doporučit investice do cenných papírů z obchodního majetku – lidově v rámci podnikání. Vždy je dobré si peníze z podnikání vytáhnout jako osobní spotřebu, a pak je investovat za účelem dosažení všech fiskálních výhod, který drobný investor v legislativě má.

Jak investujete do cenných papírů?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

19 komentářů: “Podnikatelé… investujte do cenných papírů jen soukromě!”

  1. OTTO napsal:

    Díky tomuto zajímavému nastavení nás stát vlastně nutí, aby jsme kupovali akcie jen přez kyperské firmy atp. kde jsou daně právnických osob obchodujících s akciemi zdaněny 0% daní a navíc tu neplatí žádný časový test.
    Poslední dobou se rozmáhá zakládání tzv. evropských společností SA. které mohou podnikat bez dalších poboček a byrokracie v rámci celé EU a co je hlavní, mohou měnit své sídlo v rámci EU i v rámci roku a to neomezeně krát bez nutnosti rušit fimu jako to je v případě přesunu sídla právnické osoby běžné.
    Takže evropská SA firma se sídlem v ČR podnikající ve svém oboru se rozhodne ještě nakoupit akcie. Přestěhuje své sídlo na kypr kde jsou výnosy zdaněny % a neplatí tu časový test. Jakmile akcie pak prodá opět může přesunout sídlo do ČR.
    Neslyšel jsem však o nikom kdo by měl evropskou SA firmu se sídlem v ČR kromě zahraničních společností, které v ČR podnikají.
    Češi mají sídla na hlavně na Kypru, Nizozemí a Lucembursku.
    Je to zvláštní že nás stát vyhání do daňových rájů.
    Že by už nechtěl daně?
    A kupovat akcie ve větších objemech jako fyzická osoba je zcela holý nesmysl, ale třeba se na to kvůli úlevě na daních někdo nezkušený chytne.

    • Radek napsal:

      To je výborný úhel pohledu! Díky.

    • Balon I. napsal:

      Pane OTTO, hezký příspěvek, jen jste asi trochu zapomněl na to, že Vámi vyjmenované země spadají do rizikových zemí, resp. daň. rájů dle zákona „o praní špinavých peněz“, takže si klient asi moc nepomůže. Buď ho bude sledovat FÚ, nebo MF.
      🙂
      Legislativa v tomto státě je „mimo misku“. 🙁

      • alen1 napsal:

        Dovolím si trochu poopravit rizikové země a daňové ráje

        Ve zprávě z 24. března 2009 OECD zmiňuje Rakousko, Lucembursko a Švýcarsko (členy OECD) a některé offshore země, mezi nimiž figuruje například Lichtenštejnsko, jako země, jež neumožňují přístup k informacím na bankovních účtech2 a tím nesplňují mezinárodně uznané standardy. Tím OECD trochu zamotává na první pohled jednoznačné rozdělení na „hodné“ a „zlé“ ve vztahu k zatím poslednímu rozdělení zemí do výše uvedených tří skupin ze 7. dubna 2009 (seznam byl vytvořen po summitu G-20 v Londýně, konaném 2. dubna 2009) a vypadá následovně3:

        Země, které aplikovaly pravidla OECD – Americké Panenské ostrovy, Argentina, Austrálie, Barbados, Česká republika, Čína, Dánsko, Finsko, Francie, Guernsey, Irsko, Island, Japonsko, Jersey, Jižní Afrika, Itálie, Kanada, Korea, Kypr, Maďarsko, Malta, Mauritius, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, ostrov Man, Polsko, Portugalsko, Rusko, Řecko, Seychely, Slovensko, Spojené arabské emiráty, Spojené království, Španělsko, Švédsko, Turecko, USA.
        Země, které přislíbily aplikovat pravidla, ale neučinily tak plně (spolupracující země) – Andora, Anguila, Antigua a Barbuda, Aruba, Bahamy, Bahrain, Belgie, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Brunei, Cookovy ostrovy, Dominika, Filipíny, Gibraltar, Grenada, Guatemala, Chile, Kajmanské ostrovy, Kostarika, Libérie, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Malajsie, Marshallovy ostrovy, Monako, Montserrat, Nauru, Niue, Nizozemské Antily, Panama, Rakousko, Samoa, San Marino, Singapur, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Švýcarsko, Turks a Caicos, Uruguay, Vanuatu.
        Země, které ještě nepřislíbily aplikaci pravidel (nespolupracující země) – takové od 7. dubna 2009 neexistují.
        Offshore země nerovná se praní peněz ani nespolupráce v oblasti daní

        Shrneme-li předchozí fakta, můžeme udělat tyto závěry:

        Podle mezinárodní organizace FATF neexistuje země, která by přímo podporovala praní špinavých peněz.

        Podle OECD neexistují země, které nespolupracují při mezinárodní výměně informací pro daňové účely, existují však země, které neumožňují přístup k informacím na bankovních účtech (Rakousko, Lucembursko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko).

      • OTTO napsal:

        Jsem si jistý, že jsem nezapomněl, pouz vaše informace nejsou úplné.
        Alen1 lecos vysvětlil, ale tato problematika je širší.
        Každý stát na světě nabízí výhodnější daňový režim pro nerezidenty ( občany jiných států )tedy i Česká republika je pro mnohé občany jiných států daňovým rájem.
        Na každou podnikatelskou činnost se hodí jiná skupina států vzhledem k vymahatelnosti práva, ochraně investic, zamezení dvojího zdanění a možnosti kvalitního mezinárodního daňového plánování.
        Podívejte se na 100 největších firem v ČR a zjistíte, že přez 80% z nich mají sídla jak vy říkáte v daňových rájích.
        Např. všechny firmy jejichž akcie se obchodují na francouzké burze CAC 40 mají sídla v daňových rájích, přez 80 % firem jejichž akcie se obchodují na amerických burzách mají sídla v daňových rájích.
        Všech 100 největších bank na světě mají sídla, nebo pobočky v daňových rájích a mohl bych pokračovat.
        Největší zahraniční investor v ČR je Kypr a Nizozemí kde má drtivá většina českých miliardářú sídlo firmy a V ČR mají dcrřinné společnosti, nebo pobočky.
        Všechny daňové ráje se brání nelegálním aktivitám včetně praní špinavých peněz a daňových úniků, protože by si tím kazili renomé a v těchto daňových rájích mají speciální útvary policie na odhalování a potírání firem vyvíjejících nelagální činnost.
        Viníky čekají vždy vysoké tresty a zabavení majetku.
        Mnohé daňové ráje mají tvrdší zákony a tresty za nelegální činnost, než státy EU, USA, Kanada atp.

    • Jan Traxler napsal:

      OTTO, diky za zajimavy prispevek. Muzete prosim vysvetlit, proc je podle Vas zcela holy nesmysl, kupovat akcie jako fyzicka osoba? Diky. 😉

      • OTTO napsal:

        Formuloval jsem to jinak.
        Je zcela holý nesmysl kupovat akcie jako fyzická osoba ve velkých objemech.
        Jinak jsem přesvědčen, že kupovat cokoliv hodnotného jako fyzická osoba je rovněž holý nesmysl.
        Já jako fyzická osoba jsem chudý jak kostelní myš.
        Veškerý majetek vlastní moje firmy jako právnické osoby včetně nemovitostí a dopravních prostředků.

        Před pár dny bylo v novinách, že exekutor jedné podnikatelce z Pardubic obstavil majetek za 40 milionů Kč protože dlužila bance 35 haléřů.
        Opravdu nechápu lidi, kteří mají majetek 40 milionů napsaný na fyzickou osobu.

        • laik napsal:

          A copak obchodni podil v obchodni spolecnosti neni „majetek napsany na fyzickou osobu“, ktery muze byt predmetem exekuce? Ve finale je to prece vzdycky fyzicka osoba, ktera neco vlastni, byt je pres „zprostredkujici“ osobu pravnickou, ne? Vyjimkou muzou byt maximalne nadace a fondy jako majetek s vlastni pravni subjektivitou, ktery je maximalne ovladan, nikoliv vlastnen, ale o tom tu, predpokladam, rec neni.

          • OTTO napsal:

            Obchodní podíly může vlastnit fyzická osoba a stejně tak právnická osoba.
            Z mého pohledu je inteligentnější všechny podíly vlastnit zkrze právnické osoby.
            Pravděpodobně máte zkušenosti jen s českými právnickými osobami a tak se nedivím, že vám to moc nedává smysl.
            Ani jedna z firem kterou vlastním nemá sídlo v ČR.
            Není to kvůli tomu, že nemám rád ČR, nebo že mám pocit, že jsou tady vysoké daně.
            Důvod je právní prostředí, vymahatelnost práva, ochrana majetku, dobré smlouvy s ČR o ochraně investic atp.
            Jak správně na konci příspěvku píšete velmi záleží na tom jestli je majetek ovládán fyzickou osobou, kteréá právnickou osobu vlastní, nebo je tato právnická osoba vlastní nezávislý právní subjekt ( entita ) a s fyzickými osobami má jen uzavřené smlouvy o správě majetku a dalších úkonech.
            V ČR je mnoho firem, které se touto problematikou zabývají a jsou schopné vám dát fundované rady.
            Jen pro zajímavost jedna z těchto společností patří do holdingu PPF což znamená, že ji vlastní Petr Kelner ( PPF Consulting, účetnictví a daňové poradenství s.r.o. stránky http://www.vedeniucetnictvi.com
            Asi víte, že jeho firmy také sídlí v daňových rájích http://finweb.ihned.cz/c3-35655550-006300_d-vyhnani-do-raje

            Kamaráda podvodem připravili o firmu za několik desítek milionů kč.Soudí se dodnes a vypadá to, že nic nevysoudí.
            Všichni moji mentoři a poradci, přátelé a známí, kteří vlastní větší majetky mají tyto majetky ve firmách a jako fyzické osoby jsou socky.
            Ptal jsem se jich proč to tak mají a jejich vysvětlení mě vedlo k tomu, že to mám teď zařízené stejně.
            Každý si to může samožřejmě zařídit podle toho jak se to jemu zdá nejlepší.
            Já jsem to udělal tak jak se to zdá nejlepší mně.

            • alen1 napsal:

              Takle to je jasné. Díky

            • Petr napsal:

              OTTO, velké díky. Má jednu otázku. Od jak velkých majetků se vyplatí Vámi popisované konstrukce?

              • OTTO napsal:

                Majetek se dá chránit mnoha legálními způsoby a to jak malý, větší tak i velký.

                Každý způsob se hodí na jinou situaci i vzhledem k poměru cena – výkon.

                To o čem jsem psal se nedá napasovat na konkrétní částku a konkrétní situaci.

                Vše se odvíjí od toho jaký majetek chci chránit, jak ho chci používat, nebo s ním disponovat, kolik výhod mi to poskytne oproti fyzickému vlastnictví, kolik mě bude tato ochrana majetku stát, vyplatí se mi to atp.

                Já se poskytováním tohoto poradenství neživím a živit nebudu, proto doporučuji obrátit se na specializované firmy, které se tímto zabývají.

                Zadejte do vyhledávače – právní struktůry na ochranu majetku.

                Pak už si stačí obejít firmy a rozhodnout se od které, nebo kterých si budete nechat radit.

        • alen1 napsal:

          Otto, prosím pořád tomu ještě nerozumím, jak jste došel k názoru , že kupovat cokoliv hodnotného jako fyzická osoba je holý nesmysl.
          Jediný důvod, jak to dělat jinak je snad u akciovek, ale stejně se nevyhnete tomu, že jste závislý na ovládající osobě, na lidském činiteli v akciovce.
          Jedině snad, že jste majoritní akcionář.

          • OTTO napsal:

            Kde nic není, ani smrt nebere.
            Když člověk něco má jako fyzická osoba může to někoho svádět k tomu, aby se snažil ho o majetek, nebo jeho část připravit.
            Pokud někdo má majetek ve firmách, které sídlí v zemích s nízkou úrovní kvality zákonů vymezující práva a povinnosti právnických osob, nízkou vymahatelností práva, mezerami v zákonech, korupčním právním systémem atp. stává se, že jsou rozkradeny majetky i právnickým osobám.

            Vaše obavy vycházejí z toho, že se na celou záležitost díváte z pohledu možností, které nabízí ČR a já souhlasím, že při srovnání s ostatními světovými možnostmi má ČR ještě lecos dohánět.

            • alen1 napsal:

              v tom s Vámi souhlasím, jaksi jsem nepředpokládala zaměření na zahraniční právo.
              Daněmi se zabývám, právě proto vím, že ochranitelnost majetku v ČR je mizivá

              • OTTO napsal:

                To je jeden z důvodů, proč mnozí občané ČR v naší vlasti podnikají přez své zahraniční firmy,které zde mají pobočky, nebo dceřiné společnosti.
                Veškerý svůj majetek vlastní přez vhodné právnické osoby, nadace, trusty atp. ve vhodně zvolených destinacích s důrazem na ochranu majetku, kvalitní právní prostředí, rychlou vymahatelnost práva, existence smlouvy o zamezení dvojího zdanění, smlouvy o ochraně investic atd. atp.

                • alen1 napsal:

                  Jak dlouho Vám to v podnikání trvalo, než jste na toto přišel?

                  • OTTO napsal:

                    Naštěstí jsem měl mentory ještě než jsem začal podnikat a ve chvíli, když jsem řešil ochranu majetku mi doporučili toto řešení takže jsem navštívil jimi doporučené firmy a bylo to.
                    Slyšel jsem mnoho příběhů lidí kteří se o tyto možnosti začali zajímat až, když o část majetku, nebo o všechen přišli.
                    Jsem vděčný, že jsem byl této bolestné zkušenosti ušetřen.

    • alfa napsal:

      No je tady plno „odborníků“,kteří se domnívají, že nakoupí nějaké akcie a rychle zbohatnou a budou mít problémy s placením daní. CHa, Cha. Tak jako platí bez peněz do hospody nelez, tak platí bez větších peněz na burzu nelez!!! Bohužel platí, že burza je pouze pro velké ryby a pokud náhodou něco vyděláš tak těch pár drobných FÚ pošleš, to je nejjednodušší. Pokud ale točíš desítky milionů tak si ten Kypr udělej, můžeš se tam přes zimu i odstěhovat, a na léto se vrátit (je tam v létě dost vedro). Pro většinu lidí to ale nemá žádný smysl.!!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.