CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Opce a jejich zdaňování u drobných investorů

 


 

Opční kontrakt není nic jiného než variace smlouvy o smlouvě budoucí, ve které se smluvní strany dohodnou na následujících podmínkách. Osoba oprávněná může (ale nemusí) požádat o uzavření kontraktu (jde o ve smlouvě sjednané parametry obchodu – cena, datum…) a na druhé straně osoba povinná musí v případě zájmu oprávněné osoby tuto smlouvu v budoucnu uzavřít.

V praxi se často stává, že oprávněná osoba se k realizaci stanoveného obchodu nerozhodne a k obchodu nedojde bez ohledu na vůli povinné osoby. To je ale to krásné na opcích.

Opční prémie = finanční kompenzace za nerovné smluvní postavení

Z vymezení opční prémie je patrné, že oprávněná osoba je v pozici možnosti rozhodnout se, zatímco osoba povinná musí toto rozhodnutí akceptovat. Logicky jde o řekněme nerovné postavení obou stran ohledně uskutečnění budoucího plnění, a tak povinná osoba je ochotna takový smluvní vztah uzavřít jen za poskytnutí nějaké finanční kompenzace. Té se říká opční prémie a její výplata proběhne bez ohledu na to, zda majitel opčního práva jej v budoucnu uplatní nebo nikoli.

Smluvní strany se v opčním kontraktu dohodnou na koupi nebo prodeji nějakého měřitelného statku. K naplnění smyslu uzavírání opčních kontraktů je vhodné, aby cena tohoto statku v čase nějakým způsobem kolísala v závislosti na tržním vnímání.

Nejčastěji se opce sjednávají na jednotlivé akcie, akciové indexy, statky obchodované na komoditních burzách nebo například emisní povolenky atd. Pokud nejste v opcích zběhlí, tak mi dovolte jeden modelový příklad, který ozřejmí, že jde o jednoduchý vztah založený na různém očekávání vývoje tržního ocenění předmětu opční smlouvy ze strany dvou různých subjektů.

REKLAMA

Příklad opčního kontraktu mezi drobnými investory:

Pan Dlouhý a pan Krátký si sjednali opční smlouvu. Pan Dlouhý figuruje v opčním kontraktu jako oprávněný a stal se majitelem opce na koupi jedné akcie Philip Morris za cenu 9 000 Kč od pana Krátkého. Za tuto smlouvu musel panu Krátkému uhradit opční prémii ve výši 800 Kč. Právo uplatnění opce vyprší za sedm měsíců od jejího uzavření.

Po sedmi měsících je tržní cena akcií Philip Morris následující:
1. 8 000 Kč
2. 9 400 Kč
3. 12 000 Kč

V prvním případě se pan Dlouhý nerozhodl pro uplatnění opce a nedošlo k nákupu akcie za v opci sjednanou cenu 9 000 Kč. Je to logické, neboť na trhu si od jiného majitele jednu akcii koupí levněji. Ekonomickým výsledkem takového obchodu je pouze při uzavírání kontraktu uhrazená opční prémie. Pro pana Dlouhého je fakticky finanční ztrátou a u pana Krátkého je finančním ziskem. Z takového obchodu bude mít určitě větší radost pan Krátký.

Ve druhém případě již pan Dlouhý opční právo uplatní, neboť nakoupí akcii za 9 000 Kč dle opčního kontraktu a v případě zájmu ji může hned na trhu prodat za tržní cenu 9 400 Kč. Výsledkem není nic jiného než zisk z této transakce pro pana Dlouhého ve výši 400 Kč. Na druhou stranu za opční prémii musel před sedmi měsíci zaplatit 800 Kč, a tudíž jde o ztrátu v konečném důsledku. U pana Krátkého je situace přesně zrcadlová. Vlastní obchod při vypořádání opce je ztrátový (-400 Kč), ale díky opční prémii (+800 Kč) realizuje zisk.

REKLAMA

Ve třetím případě pan Dlouhý určitě využije opčního práva a získá za 9 000 Kč jednu akcii, která má tržní hodnotu 12 000 Kč. Tím je rozdíl zajímavých tři tisíce korun. Přestože ho právo opce stálo před sedmi měsíci 800 Kč, tak realizuje velice pěkné zhodnocení.

Drobní investoři: Oprostěte se od tajů opcí, daně běží po jiné linii

Ve výše uvedeném příkladu jsme si ozřejmili, jak se pozice obou smluvních stran v opčním kontraktu vyvíjely v závislosti na vývoji tržní ceny předmětu opce. V případě zdaňování opčních kontraktů u drobných investorů, kteří investují svoje vlastní prostředky, je nutné se oprostit od podstaty opcí a věnovat se pouze příjmům a výdajům z těchto kontraktů plynoucích.

V prvním případě (pan Dlouhý nakonec nevyužil opčního práva) je na straně pana Dlouhého výdajem osm set korun a na straně pana Krátkého příjmem ta samá částka. Z hlediska zdaňování takovéto transakce bude u pana Krátkého zdaňována dle § 10 ostatní příjmy a u pana Dlouhého v tom samém paragrafu, ale jako výdaj. Je ovšem nutné v jeho případě, aby měl pro možnost uplatnění tohoto výdaje nějaké příjmy z prodeje cenných papírů (například ze ziskového obchodu s nějakým přímým obchodem z cenných papírů).

Ve druhém případě (dojde k uplatnění opce) se opět dívejme pouze na peněžní transakce. Tím byla výplata opční prémie a potom plnění z opční smlouvy. Na takovou transakci je nutné nahlížet jako na samostatný příjem z prodeje cenných papírů u obou smluvních stran. Zde je nutné aplikovat časový test, a pokud doba mezi nákupem a prodejem nepřesáhne dobu šesti měsíců, tak se zdaňuje v rámci § 10. Proti příjmu z prodeje se dává nákupní cena a jakékoli vedlejší související výdaje. Obdobně se na celou transakci dívejme i v třetím případě.

Drobné opční kontrakty: Záležitost soukromých investičních klubů

Není pochyb o tom, že opční kontrakty zůstanou doménou finančních institucí či větších firem. Na druhé straně se v České republice objevují investiční kluby, kde si jejich členové vyměňují zkušenosti z investování do cenných papírů, ale zároveň se i baví podobnými opčními obchody, jaký jsem popsal výše. Určitě je taková opce mezi dvěma členy klubu zajímavou soutěží.

Loading

Vstoupit do diskuze 13 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Honzajs

    21 prosince, 2007

    Dobrý den, píšete:

    „Ve druhém případě (dojde k uplatnění opce) se opět dívejme pouze na peněžní transakce. Tím byla výplata opční prémie a potom plnění z opční smlouvy. Na takovou transakci je nutné nahlížet jako na samostatný příjem z prodeje cenných papírů u obou smluvních stran. Zde je nutné aplikovat časový test.“

    Zajímá mne, od kdy běží časový test a s jakou nákupní cenou se pak bude pracovat.
    Opce přeci není cenný papír a tak na ní nelze vztáhnou časový test. Nebo se pletu?

    V článku se vůbec nemluví o nejčastějším případu, tedy kdy investor koupí / prodá na burze call či put opci a tu potom na burze prodá / koupí a pozici tak uzavře.
    Jak je to s daněmi v takovýchto případech?

    Z vaši odpověď předem děkuji

    P.S
    Mám ještě otázky k Vašim předchozím článkům. Přidávám i odkazy na tyto dříve již položené otázky.

    1. Jak je to s používáním denních kurzů ČNB namísto pevných kurzů?
    http://investujeme.cz/?object=toptema&sid=473%20&sekce=0020&diskuse=true#diskuse

    2. Jak je to se zdaněním nerealizovaných kapitálových zisků u „eseróček“?
    http://www.investujeme.cz/?object=toptema&sid=456%20&sekce=0020

    Ještě jednou díky i za odpovědi na tyto již dříve položené otázky

    Odpovědět

  • Vladimír Zdražil

    22 prosince, 2007

    Dobrý den a díky za dotazy na které odpovím.
    K tomu prvnímu týkajícímu se opcí. Musíme rozklíčovat dvě situace: První je situace, kdy po zaplacení opční prémie dojde k uplatnění opce a tedy nákupu a prodeji akcií. Druhou je situace, kdy dojde k zaplacení opční prémie a k obchodu nakonec například v důsledku nepříznivého vývoje na trhu nedojde.

    V prvním případě je opční prémie jednoznačně výdajem souvisejícím s nákupem CP – akcie a nevidím důvod proč by neměla být daňově účinným výdajem souvisejícím s pořízením CP. Bez ohledu na to jestli k uplatnění opčního práva dojde za měsíc od zaplacení opční prémie anebo za rok. Pak ale samozřejmě musím testovat, co udělal ten kdo opci uplatnil a získal CP. U něj začíná běžet šestiměsíční test. Prodá-li dříve, tak zdaňuje a jako vedlejší výdaj si dá opční prémii. Prodá-li za delší dobu, tak nedaní nic. Nyní ale co s tou uhrazenou opční prémií. Může ji dát do výdajů nebo ne? Můj názor je, že pokud má širší portfolio a ty CP si opcemi čas od času přikrývá, tak i opční prémie zaplacená na nákup CP, který splnil časový test lze daňově obhájit před správcem daně jako vedlejší výdaj související s nákupem CP.

    Podobný názor zastávám i v druhém případě, kdy zaplatí prémii a nerealizuje obchod. Jen je tady nutné, aby měl nějaké další ziskové a zdaňované obchody, které bude v DP uplatňovat. Potom si myslím, že výdaje na opční prémie jsou obhajitelné.

    Odpovědět

  • Honzajs

    22 prosince, 2007

    Díky

    Odpovědět

  • Michal Kára

    23 prosince, 2007

    Mam vyhrady k „opcni premie zaplacena na nakup CP, ktery splnil casovy test“ – pod pojmem „splnil“ chapu doba mezi nakupem a prodejem byla > 6 mesicu a tedy naklady na takoveto transakce by se zahrnovat nemely. Nemelo tam byt spis „nesplnil“?

    K druhemu pripadu – to je otazka. Napriklad uroky za marzi jsou jasne priraditelne obchodu, ale presto je AFAIK danove urady neuznavaji jako naklad.

    Pak jste jeste pominul tri veci:

    1) Pokud opci pred splatnosti prodam, eventuelne dojde k peneznimu vyporadani – je to cenny papir, nebo nikoli?

    2) Co warranty – nejsou to cenne papiry, kdyz maji ISIN

    3) Jak je to z pohledu kratke strany kontraktu? Nemuze nahodou dojit k tomu, ze opcni premium musim danit, ale pripadnou ztratu z nutnosti nakoupit podkladove aktivum draze nez za kolik prodam si od toho nebudu moci odecist?

    Odpovědět

  • Honzajs

    23 prosince, 2007

    Warrant je defacto opční list, což je CP podle našeho zákona o CP. Takže s warrantem bych nakládal jako s CP.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    23 prosince, 2007

    Diky. Jinak za tim bodem 2) mel byt otaznik.

    Odpovědět

  • Honzajs

    23 prosince, 2007

    Jenom doplnění, co se podle nového zákona o dani z příjmu (platného od 1/1/08) – mimo klasických akcií a dluhopisů či PL – považuje za Cenný papír:

    ostatní cenné papí­ry, se kterými se běžně obchoduje na kapitálovém trhu, ze kterých vyplývá právo na vypořádání­ v penězí­ch, s výjimkou platebních nástrojů

    Odpovědět

  • Vladimír Zdražil

    24 prosince, 2007

    Dobrý den,
    můj termín splnění časového testu chápete dobře. V takovém případě se takový nákup a prodej nezdaňuje – to je jasné. Nicméně co s tou opční prémií. Můj názor je, že takovou opční prémii bych do paragrafu 10 jako výdaj související s obchody s CP zahrnul. Pouze ale za následujících předpokladů. Budu mít nějaké další obchody nesplňující časový test a budou ziskové a opční prémie jako položka snižující základ bude nižší než dílčí daňový základ z obchodů s CP.
    Vy mi určitě namítnete, že opční prémie s takovými dalšími obchody nesouvisí a máte pravdu. Na druhé straně já se na obchody s CP dívám jako na celek a v okamžiku sjednání opce ten poplatník nevěděl, zda opci využije a jak dlouho bude akcii držet (zda splní časový test anebo ne). Proto bych tu opci do daní dal za předpokladu, že tam budou zdaňovány další plusové obchody.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    24 prosince, 2007

    Jenze zakon o dani z prijmu FO hovori jasne: „U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.“

    Tedy s uplatnenim nakladu na call opci je to dost vachrlate, protoze zakon jasne hovori o nabivaci cene a to je evidentne strike (ze logika rika, ze by se to zapocitat melo dat, je jina vec).

    Co se tyce prodeje, tak nakup vyuzite PUT opce by se pod „naklad souvisejici s uskutecnenim prodeje“ dal. U nevyuzite uz je to dost vachrlate (protoze s USKUTECNENIM prodeje nesouvisela). A naklady na nevyuzite opce na jine cenne papiry se podle meho napasovat nedaji uz vubec.

    Zlate pravnicke osoby 🙂

    Odpovědět

  • Vladimír Zdražil

    25 prosince, 2007

    Díky za věcný názor. Nemám v kapse žádný silný protiargument na váš názor, nicméně problémem je výklad berního úředníka. Odborníků na cenné papíry a natož na deriváty na finančních úřadech mnoho není a když tak někde na finančním ředitelství či možná MF. Klientovi by to možná prošlo, ale radit jim to tedy raději nebudeme. takže opční prémii raději ne.

    Odpovědět

  • Michal Kára

    25 prosince, 2007

    Tak nejak – on je obcas problem i s vecmi ktere jsou v zakone explicitne napsany, natoz v takovyhle pripadech, kdy je zakon bohuzel silne nejasny :-/

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    22 prosince, 2007

    Na http://www.edisk.cz jsem umístil statistiku regionálních, sektorových, komoditních indexů a spot cen komodit k 20.12.2007.
    Data jsou setříděna dle zhodnocení za 1 rok.

    Statistiku je možné stáhnout přes následující link: Akciove_indexy-statistika_20122007.xls

    Odpovědět

  • uplatnění ztráty

    27 ledna, 2020

    Zdravím, jak to je, pokud v běžném roce vznikne drobnému investorovi v opčních obchodech ztráta. Je započitatelná proti jiným kapitálovým příjmům (dluhopisy) popř. proti příjmům z pronájmu atp?

    Odpovědět