CZK/€ 24.710 -0,12%

CZK/$ 23.453 -1,09%

CZK/£ 29.283 +0,78%

CZK/CHF 23.634 +0,23%

Text: Filip Kučera

Foto: Pixabay

12. 05. 2022

0 komentářů

Odpad zdrojem. Vyplatí se investovat do cirkulární ekonomiky?

 

Cirkulární ekonomika není pouhé trendy slovní spojení, se kterým koketuje Evropská unie a pár uvědomělých firem. S mizejícími zdroji už stěží udržíme současné tempo růstu. Měli bychom proto najít funkčnější model. Vyplatí se do ní investovat?



 

Co skutečně znamená chytřejší, ekologičtější, oběhové hospodářství a energetická transformace pro národní ekonomiky? Jak transformovat tyto rozsáhlé nápady na místní řešení? Jak formulovat programy, projekty a ukazatele tak, aby reagovaly na faktické potřeby a výzvy? Je myšlenka cirkulárního auditu tím, co posune podnikatele k přechodu na oběhové hospodářství? Odpovědí může být cirkulární ekonomika.

Analytička Hospodářské komory Karina Kubelková už dříve uvedla, že přechod ke klimaticky neutrální ekonomice a plnění cílů EU v oblasti environmentální udržitelnosti bude vyžadovat značné investice ve všech hospodářských odvětvích a podstatná část těchto finančních toků bude muset přijít ze soukromého sektoru.

Cirkulární ekonomika se bude v nadcházejících letech čím dál více propisovat do širokého spektra činností – od designu a marketingu přes ochranu životního prostředí či nakládání s odpady až po společenskou odpovědnost podnikání,“ uvedl Vladimír Kočí, přední expert na metodu posuzování životního cyklu (LCA).

Nedílnou součást předpisů EU představuje udržitelný finanční systém, resp. podpora udržitelných investic a praktické naplnění požadavků nařízení o taxonomii. Vyvstávají tak otázky, jak vnést do středu finančního systému úvahy o životním prostředí s cílem podpořit hospodářství EU na ekologičtější a odolnější oběhový systém. Podle odborníků je nezbytné vytvořit silný tým lidí, kteří budou zastřešovat požadavky taxonomie k trvale udržitelnému investování a zprostředkovávat background směrem k Evropské komisi a v případně potřeby jí silně oponovat.

Podle expertů jsme na začátku. Pokud firmy nezjistí, že jim například recyklace odpadu ušetří finanční prostředky, nebudou mít důvod přijít a zapojit se. Je nutná jasná interpretace, motivace, kterou pochopí.

REKLAMA

Oběhové, bezodpadové hospodářství

Ideálním příkladem oběhového hospodářství je ocel. Vysokopecní struska, vedlejší produkt při výrobě železa, ožije novým životem jako inertní posypový materiál. Šetří přírodu, protože silničáři nemusí na cesty sypat sůl. A to jsme jen na povrchu. V betonovém podkladu je struska klíčovou příměsí cementu. Ještě níže, v podloží, nahrazuje přírodní kámen.

Na první pohled možná je struska, které na každou tunu železa vyteče z vysoké pece, přes 400 kilogramů, jen odpad. Jenže ve skutečnosti stejně jako další vedlejší produkty ocelářské výroby je cennou surovinou. V pecích ji ocení třeba skláři. Je jen málo tak komplexních příkladů oběhového hospodářství v praxi jako výroba oceli.

Struskou takzvaná cirkulární ekonomika v ocelárnách zdaleka nekončí. Stačí se podívat ke koksárenským bateriím, kde se černé uhlí mění v základní surovinu pro vysoké pece. Při koksování uhlí vzniká koksárenský plyn, výhřevná směs tvořená především metanem a vodíkem. Hutě i ocelárny ho beze zbytku využijí pro výrobu tepla a elektřiny.

Výroba železa a oceli je prostě díky rozsáhlému využívání vznikajících vedlejších produktů téměř bezodpadové hospodářství. Ze všech vstupních surovin se jich téměř dvě třetiny přemění na ocel. Třetinu tvoří právě vedlejší produkty, které slouží dál ve stavebnictví, energetice, chemickém a farmaceutickém průmyslu. Opravdového odpadu, kterého se ocelárny musí zbavit, jsou ve skutečnosti jen necelá tři procenta z původních vstupů. Tak vypadá oběhové hospodářství.

Do bezodpadového hospodářství patří mimo jiné teplárny na biomasu. Například EC Biowatt v Kutné Hoře energetické skupiny UCED ze skupiny CREDITAS získává elektřinu a teplo kombinovanou formou z obilné a řepkové slámy. Použitá bezodpadová technologie nezatěžuje životní prostředí.

Vyrobená energie je navíc výrazně levnější než energie získaná spalováním plynu. Palivem energetického zdroje jsou kromě obilné a řepkové slámy cíleně pěstované energetické plodiny ve formě standardizovaných balíků od zemědělců z okolí. Výsledný certifikovaný produkt „popelák“ je hojně využíván jako velmi kvalitní hnojivo.

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Co stojí za růstem inflace?

Česká inflace mimořádně roste. Podobný scénář lze nalézt i v dalších ekonomikách, Spojené státy ani Británii nevyjímaje.  Ovšem české statistiky jsou v mnohém horší než například v eurozóně. Růst inflace v České republice má podle odborníků vícero příčin.

Text: Karel Pučelík

Foto: Zdroj: Piaxabay.com

22. 04. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.