Pondělí 29. května. Svátek má Maxim.

O bouchačích a střelcích ve finančním poradenství

Mezi finančními poradci, stejně jako v jiných oborech, se pohybují lidé, kterým jde pouze o zisk. Prahnou po mamonu bez ohledu na klienta. Prodají cokoli, hlavně když to sype. Bouchači a střelci. Jak je poznat a co jsou zač radí PAVEL HANZL.

Kdo je bouchač a střelec?
Je to osoba, která sleduje pouze vlastní zájem na úkor klienta. Pokud má zbytky svědomí, tak je úspěšně potlačuje tak, aby neměly vliv na jeho žně. Bývá to čaroděj, co ovládá třeba jen kus naší profese, zato však geniálně a přesvědčivě umí prodat cokoliv. Je to typický obchodník s iluzemi. Jeho klienti mají silný pocit, že jde o přátelský a srdečný vztah, podepřený velkou odborností toho člověka. Doslova divadelním způsobem dokáže z klientovy duše extrahovat strach a ten přeměňuje v nadšení pro jeho řešení, kam nadále ukládat klientovu část peněz. Proto často trvá i déle než dva roky, než si takový klient k sobě pustí jiného poradce, a to už je pozdě.

Ovšem bouchač je i osoba, která si touto činností vydělává jen pár tisíc korun měsíčně tím, že vytrvale objíždí vesničky s nějakým zázrakem založeným na investování do nástrojů peněžního typu, maximálně do státních dluhopisů. V horším případě s něčím, co silně připomíná letadlo, nebo balancuje na okraji platných ustanovení daňových zákonů.

Ruku na srdce: každý z nás někdy něco bouchl. Jinak bychom asi určitě nebyli v branži. Jde jen o to, kam se vyvíjíme. Jen to se počítá, pomyslím-li na nové klienty. Je nesporné, že náš vývoj je zasazen do vývoje finančního trhu a stávající klienti jsou také jiní, než ti budoucí. Nejsou tak finančně vyspělí jako ti budoucí a vše má svou cenu. Náš i jejich vývoj tedy odráží jiné ceny finanční cesty k cílům, než tomu bude za pět, deset nebo sto let. Stavební kameny těch cest se mění a to je dobře pro klienty i pro nás.

Jsme symbionti, ne paraziti
Mnohý odpůrce, zklamaný klient či majitel patentu na pravdu o tom, co je to vlastně etika a správné finanční poradenství, by nás, finanční poradce, nazval parazity. Paraziti svůj zdroj potravy pomalu zabíjejí.

Souhlasil bych s tím, že my a klienti jsme symbionti. Přirovnal bych nás k očistným rybkám, které okusují povrch jiných, obvykle větších ryb, a zbavují je tak právě parazitů. Ta symbióza je vzájemně výhodná koexistence, navzájem se potřebujeme. Obě strany jsou přitom vyloučeny z potravy protistrany.

Manipulujeme s tou duší klienta všichni bez rozdílu. Ach ano, chceme si přece také slušně vydělat, jde tedy i o náš zájem. Tento náš zájem nesmí být to jediné, proč tu práci děláme a svého nového klienta oslovujeme. A když tu duši zbavujeme strachu a ten nahrazujeme důvěrou, musíme si ji také v čase zasloužit.

Musíme být schopnými, ale i slušnými čaroději, co myslí na zájmy klienta. Myslím, že víte, jaký osud potkává čaroděje, kteří jen touží po princeznách a bohatství. Rumburak dostal tuším 420 let jen za to, že unášel vystrašené princezny a nestál o jejich důvěru, natož o lásku.


Extrémně úspěšní finanční poradci

Pro nevěřícné kolegy, klienty i odpůrce podtrhuji, že extrémně úspěšní čarodějové mezi námi skutečně jsou, bývají těmi nejúspěšnějšími lidmi a současně nejsou sprostými zloději, za které je relativně neúspěšný zbytek branže považuje, protože ten přece tak rád používá zjednodušující vysvětlení a závidí jim peníze.

Úspěšní finanční poradci znají tajemství, jak dlouhodobě a výrazně uspět, jak ovládat situaci, doslova čtou mozek klienta, mnohdy dopředu. Umějí zařídit, co se v mozku klienta má dít, a neustále se vzdělávají a zdokonalují svůj model práce. Mají nad svými klienty obrovskou moc, ale také k nim cítí obrovskou odpovědnost, kterou jinak nevynutí žádný zákon.

Úspěšní poradci jsou svými klienty zváni na svatby, pracují pro ně kdykoliv na plný plyn. Dokáží to, co je mnohým ostatním poradcům nedosažitelné. Mají sice zvláštní schopnosti, ale všemu se dá naučit. Jsou to jinak skvělí lidé, co si na nic hrát nepotřebují. Jejich den měří 25 hodin a spí 7 hodin. Kdyby chtěli, dávno tu publikují. Ale oni nechtějí. To je divné. Mají přece co říci? A chtějí nám to říci? Nechtějí.

Mají jiné cíle, než si vychovat konkurenci. Myslí na své týmy a ty rozvíjejí. Jsou s klienty na kávě, nebo s nimi grilují maso na zahradě, místo aby vysedávali jako já před PC s otevřeným Investujeme.cz. A jsou úrovní diskusí pod našimi články tak znechuceni, že tu nechtějí ztrácet čas, k naší škodě, samozřejmě. Oni pracují tak, že svým klientům dávají vizi, své nasazení, koncepční řešení a neustále na jeho průběh dohlížejí. Finanční produkty jsou pouze jejich stavebními kameny. Jsou vzácným druhem, jsou jich maximálně desítky v republice.

Žabomyší diskusní války na téma ceny finanční cesty jsou pro ně i pro jejich klienty sekundární, protože dokázali své klienty natolik zvládnout, že jim nesešli z vyzkoušené cesty a svých cílů dosahují v kontextu dosahování více cílů současně. Naučili své klienty chápat, že měřítkem nemá být jen cena finanční cesty k cílům.


Bouchači a střelci, extratřída


I mezi nejúspěšnějšími finančními poradci jsou padlí andělé. Bouchači a střelci, co neztrácejí čas poradenstvím. Prodejci, kteří by úspěšně prodali jakýkoliv brak, naprosto bez výčitek svědomí. Vysavač do hájenky bez elektřiny právě tak, jako kapitálovku s vysokou pojistnou částkou dvacetiletému svobodnému studentíkovi. Stavebko na milion cílové částky, i když klient předem vylučuje úvěr a bydlí v obrovské restituované vile.

Bouchači jsou v každé komunitě obchodníků, ale jejich extratřída vyhledává jen ty nejbohatší spoluobčany a často v šedé ekonomice. Nechci spekulovat, kolik procent z té elitní skupiny extrémně úspěšných finančních poradců jsou extratřídou mezi bouchači. Nezapomeňte, že to jsou často vrcholní manažeři a svou vlastní produkci mohou mít malou.

Klient věří konkrétnímu člověku
Nepotřebujeme, aby nám klient cokoliv slepě podepsal, protože nechceme s hrůzou zpozorovat záporné položky na naší provizní listině. Proto jsme povinni jej něco naučit a být mu rádci. Klient nevěří společnosti ABC, a.s., z jejíhož lůna jsme byli vyvrženi na poradenský svět, ale nám osobně.

Klient věří Lenerovi, protože jej zaujala Lenerova etika a varianty řešení, nikoliv jeho nos. Věří Hanzlovi, protože jej více zaujaly jeho myšlenky a činy, než sprosté příspěvky anonymů v diskusích pod jeho články a boj. Věří Kalvodovi, protože jej přesvědčila duše toho mladíka, nikoliv jeho krásně vyholená hlava. A věří specialistovi Traxlerovi či Slukovi, protože je již finančně vyspělý natolik, že si je vědom odborné a lidské úrovně těchto pánů a hodnoty navrženého finančního portfolia a za ten návrh je hotov zaplatit přímo. Věří Zachrdlovi, protože ten pán má výsledky a neustupuje ze svých názorů.

A myslím, že mediální konkurenční půtky poradenských firem klienta znechucují. Ušklíbá se nad reklamou z billboardu, vysmívá se reklamám finančních domů v televizi. Věří konkrétnímu člověku. A žádný z výše jmenovaných určitě není bouchač.

Jak přemýšlejí bouchači a střelci?
Myslím, že bouchače a střelce zajímají jen peníze a způsob, jak je z klienta dostat. Tomu podřizují vše a dávají si jen pozor, aby příliš nepřekročili zákon. Myslím, že jejich extratřída naši práci nedělá. Nehledají řešení, protože je dávno mají připravená a plošně je sází komukoliv. Své působení redukují na maximalizaci zisku a své klienty vědomě klamou a zatajují jim rozhodné informace.

Poradenstvím se bouchači nezdržují a na odborné finanční servery nechodí, protože by jim utekly další zisky. Poznáte je podle nabubřelého článku v novinách, kde se vychloubají tím, jak své klienty klamou. Nosí odznaky majetku a moci, na jejich pozemcích se prohání exotičtí mazlíčci s drápy. Rádi se nechávají vidět s drahými auty, v drahém oblečení a s živým příslušenstvím majetku v ženském provedení.

Bouchači a střelci bývají i mecenáši bohulibých neziskových lidských činností, avšak jen z pouhého rozmaru a náhlých záchvěvů svědomí. Stavějí si velká sídla a mají spousty následovníků, jimž jdou příkladem. Tyto osoby vyloženě našemu oboru škodí a jejich vinou vyplňujeme spousty papírů, které jsou jinak zbytečné.

Dříve nebo později se někdo na takového bouchače vyspí. Myslím, že to bouchači velkého kalibru jednou někdo spočítá. Tím nemyslím zákon, ani naši impotentní exekutivu či soudnictví.

Ti menší bouchači neustále bojují se svým svědomím a velká část se transformuje k etickým poradcům. Ono stejně nejvíc záleží na osobě toho člověka. Malí bouchači to nejdřív dělají proto aby ekonomicky přežili a mohli zůstat v oboru, pak to dělají z pohodlnosti a pak se jejich část stane skutečnými finančními poradci, protože chtějí v oboru vydržet.

Příště se podíváme do klientova mozku.





TIP:
Konference

Penzijní připojištění: Jak připravit fondy na důchodovou reformu?
Kdy: 25. října 2007 od 13:30
Kde: hotel Hilton v Praze
Pořadatel: Investujeme.cz

80 komentářů: “O bouchačích a střelcích ve finančním poradenství”

  1. Pavel Kladrubský napsal:

    Podle mne je každý poradce bouchač. Už z jednoho prostého důvodu. Musí se totiž nejak živit. Jde jen o to, jak uspěšně to dokaže okecat.

    • Václav ŠPLECHTA napsal:

      Věřím, že většina z nás si chce vydělávat a ne vydělat. Pokud budu klienta klamat, tak skončím s touto prací velice rychle.

  2. Majkl napsal:

    Velice by mě zajímala jedna věc sjednal jsem si Horizont Invest při poplatku 3,5 %.
    Kolik z tohoto poplatku jde na účet poradenské firmy? 3%?

    Děkuji a zdravím

    • Pavel Hek napsal:

      Že jsem tak zvědav, k čemu vám to bude?

      • Majkl napsal:

        Zajímá mě to, je na tom něco špatného?

        • S.Kozusek napsal:

          Většinou je vstupní poplatek rozdělen mezi poradenskou společnost a poradce. Více než dvě třetiny mívá poradce a zbytek poradenská společnost. I když tento poplatek nemusí být malý, tak ve srovnání s ostatními poplatky, které se srážejí postupně a dlouhodobě, bývá jeho výše nepříliš podstatná pro celkový výsledek (výnos/ztrátu) vaší investice. Co se týká nákladů, doporučil bych vám sledovat např. TER (celkovou nákladovost fondu), který dává lepší celkový obraz o nákladovosti fondů, než například manažerský poplatek (management fee). Vzhledem k tomu, že ne všechny zahraniční fondy nemají povinnost zveřejňovat tento ukazatel, je potřeba se zaměřit i na další nákladové položky a s jejich pomocí odhadnout určitou celkovou nákladovost daného fondu. Určitým vodítkem může být i ukazatel PTR (obrat fondu). Další dobrým pokusem je jistě počin Víta Kalvody a Romana Stuchlíka, kteří zavedli tzv. ukazatel tank a nebo kombinaci ukazatele PER (nákladovost produktu) s TER fondu. První jmenovaný ukazatel naleznete na http://t-a-n-k.cz/tabulka-tank/ . Bohužel však bez metodiky výpočtu. Druhý na http://www.produktovelisty.cz/clanky/tank-a-t+per.htm Zde je více rozveden postup výpočtu. Oba pokusy, jsou velmi dobrou snahou, jak zpřehlednit celkovou nákladovost mezi nejrůznějšími investičními a spořícími produkty.

          S pozdravem
          Slavomír Kožúšek

          • S.Kozusek napsal:

            :-O TANK. Tak mě tak ještě napadá, požádat Vítka Kalvodu, jakým způsobem odhadovali TER u pojišťoven?

            S pozdravem Sláva Kožúšek

            • Vit Kalvoda napsal:

              Dobrý den, pane Kožúšku,

              více o tom je napsáno v článku „Metodologie TANK“ na http://www.t-a-n-k.cz .

              Nejdenalo se o syntetický TER ale o součet manažerských poplatků na úrovni pojišťovny, na úrovni fondu a popř. také podfondů.
              Další poplatky jsme ignorovali proto, že lucemburské fondy TER nezveřejňují a jednalo by se o spekulaci.

              Faktem je, že fondům, které jsou schopny udržet nižší manažerský poplatek a na jeho úkor si navýšit ostatní náklady, které nemusí zveřejňovat, bude vycházet lepší TANK.

              Z metodologie TANK opakuji: vybírali jsme vždy jeden fond na dluhopisy, pokud možno CZK a státní a jeden na akcie, pokud možno globální. Vybírali jsme vždy ten nejlevnější dostupný fond, který splňoval tato kritéria.

              Ve starší tabulce TANK metodologie nebyla ještě zcela ustanovená a snažili jsme se odhadovat syntetický TER. V některých případech jsme také neměli zcela přesné informace.

              Opět apeluji: objeví-li někdo z Vás v tabulce TANK chyby, informujte mě, prosím. Pokud Vám tam bude scházet nějaký zásadní produkt, pošlete mi, prosím, jeho parametry nebo alespoň odkazy 🙂

              Poplatkové transparentnosti zdar!

              • Jan Traxler napsal:

                Poplatkova transparentnost je moc fajn. Kdyz pojistovny nemaji povinnost zverejnovat celkovou nakladovost, tak to TANK udela za ne (resp. lide, kteri TANK vypocitavaji).

                Na druhou stranu si ale rikam, ze kazda mince ma dve strany a i TANK bude mit bezpochyby znacne negativni dopady. Bavime se nyni jen o investovani. Naklady produktu jsou samozrejme dulezitym faktorem pri investicnim rozhodovani. Ale dle meho nazoru je daleko dulezitejsi „cisty uzitek“ produktu, tedy rekneme vynos ocisteny o vsechny naklady. A to vse pri zohledneni role, kterou ma dany produkt v portfoliu.

                Mozna to popisuji nesrozumitelne. Jde mi o to, ze z praxe vsichni zname, ze mnoho lidi vybira podle poplatku a uz pri rozhodovani nesleduji celkovy uzitek. Takze vybiraji levnejsi hodinky, levnejsi boty… a ne vzdy se takova volba vyplati. Stejne tak pri investovani lide casto preferuji (a navic je jim to tak casto podavano jako konkurencni vyhoda) fondy s nizsim vstupnim poplatkem, pritom uz nesleduji, do ceho dany fond investuje.

                Poplatky jsou dulezite, ale ne nejdulezitejsi. Tak pozor, aby nekdo nebral TANK jako zasadni ukazatel pri investicnim rozhodovani.

                • Martee napsal:

                  S Vasim nazorem se plne ztotoznuji. Nelze srovnavat IZP z hlediska poplatku a nakladu, ale i skutecneho vynosu. Nektera IZP vydelavaji v dynamicke strategii 6%, některá i 14% viz ING, Generali atd.

                  Skutečným uzitkem je zohlednit portfolio a mozna vykonnost coz by aspon mohlo byt uvedeno v tabulce Tank. Aby bylo poznat ten ci onen produkt ikdyz ma nizsi naklady, jake ma ale skutecne vynosy.

                  • Vit Kalvoda napsal:

                    Problem je v nasledujicim: zatimco dosavadni nadvykonnost nekterych fondu mohla byt zpusobena ruznymi promenlivymi faktory (obdobi ekonomickeho rustu, stesti pri volbe titulu u portfoliomanagera, nadvykonnost prevazeneho regionu/titulu/odvetvi), poplatky jsou faktorem zcela jistym.

                    Ano. Existuji fondy, kterym se dari dlouhodobe prekonavat konkurenci na stejnem poli. Ale mnoho jich neni. Zatimco vysledky prace managmentu fondu jsou vzdycky tak trochu nejiste, poplatky jsou jiste.

                    Tim ovsem nerikam, ze by bylo vhodne zanedbavat analyzu fondu, do kterych se prostredky nakonec investuji. Chci rict jen toliko, ze pro ruzne typy investoru jsou pro volbu dulezite ruzne informace a pro nekoho MOHOU byt poplatky tim zasadnim. U pasivne rizenych produtku o nic jineho ani nejde a aktivni sprava a prekonavan prumeru trhu je veci skutecne vyjimecnou a dle teorie efektivnich trhu v podstate nemoznou.

                    Takze ano, je treba divat se na to, jak si dane fondy vedly a na mnoho dalsich informaci. Dalsi veci, kterou TANK nevyjadruje je likvidita. Zatimco OPF atd. jsou velmi likvidni, prechazet z jednoho IZP do druheho neni prilis prijemna operace…

                    Tak bych mohl samozrejme pokracovat dal.

                    • Vit Kalvoda napsal:

                      Ještě k původu a smyslu TANK: Důležitou součástí mé motivace pro tuto práci bylo to, že jakmile se rozběhne důch. reforma, je možné že se mnozí budou rozhodovat jakých typů produktů využijí. TANK jim může pomoct. S TOU SPOŘÍCÍ SLOŽKOU.

                      Pokud jde o pojištění, musím trošku polemizovat sám se sebou a svým článkem „IŽP nemusí být vždy nevýhodné“, já osobně dnes vnímám skutečně jako jediné opodstatnění IŽP pro klienta pokud potřebuje některé z obsažených pojištění, které (zatím) nelze pořídit izolovaně.

                      Už se těším na vlnu kritiky 🙂

                    • Jan Traxler napsal:

                      Vitku, myslim, ze my dva se vzajemne chapeme. Ale je dulezite si uvedomit, ze vetsina lidi nesrovnava srovnatelne. Trochu nyni opustim IZP. Proste bezny clovek, ktery chce investovat, ma par set tisic korun a premysli, do ktereho fondu by je dal. Nesnazi se sestavovat portfolio. Neumi vyuzivat strategii, jak vydelavat i v dobe, kdy trh neroste. Ne. On si jen vybira jeden „zajimavy“ fond. Zpravidla se rozhodne pro akciovy. A ted se podiva na tabulku vynosnosti za posledni rok a dale na vstupni poplatky. A podle toho si vybere ten jeden vyvoleny fond.

                      TANK je skvela vec, kdyz vite, ktere produkty spolu chcete poplatkove (a celkove uzitkove) srovnavat. Ale bezny clovek nebude rozlisovat mezi fondem na EU large caps, Japan small caps a BRIC. Bezny clovek rozlisuje jen na akciove a dluhopisove fondy (a to uz musi alespon zakladni poneti o fondech mit).

                    • Vit Kalvoda napsal:

                      …samozrejme pri vyberu spravneho investicniho produktu nelze vychazet pouze z TANK. Jde skutecne o to, umet si srovnat nakladovost ruznych typu produktu, ktere nakonec posilaji penize do stejnych aktiv.

                      Na tohle muze TANK davat smysl.

                      Na vybirani mezi jednotlivymi fondy skutecne ne…

                • Jirka Hlisnikovský napsal:

                  Pojištění má především pojišťovat. Tzn., že má mít co nejméně výluk a omezení plnění. Třeba u trvalých násldků úrazů, jeden to má na 1 rok po úrazu, jiný na 3 roky po úrazu, definice úrazu také není stejná…

                  • Jan Traxler napsal:

                    Jiste, ja jsem to bral obecne a jen z pohledu investovani, pokud se budeme bavit navic o zajisteni rizik, tak zde je opet potreba porovnavat cenu s uzitkem.
                    Problem je, ze kdyz lide nedokazi srovnavat uzitek, kdyz nevi, co vlastne maji sledovat (co hledat v pojistnych podminkach, jak sestavit portfolio…), tak pak zameri svou pozornost pouze na cenu. A tady muze (jinak uzitecny) TANK zpusobit vice skody nez uzitku.

                    • Vit Kalvoda napsal:

                      Mozna by se TANK mel dale distribuovat s varovanim: „POZOR ! tento ukazatel neni mozno vnimat jako jedine voditko pri vyberu vhodneho investicniho programu. Pro volbu spravneho programu kontaktujte nejakeho placeneho poradce.“

                • Vit Kalvoda napsal:

                  Ano, Honzo, dekuji za pripominku. Na strankach TANK jsem to dostatecne nezduraznil, ale jinak je to v kazdem clanku na ¨tema TANK uvedeno.

                  Pri investovani dava asi smysl vybirat ne jen podle ceny nebo kvality managmentu, ale zrejme je lepsi hledat dobry pomer hodnota/poplatky (value for money). Otazka je tedy: co za tyto poplatky dostavate?

                  A samozrejme je treba vybirat takove produkty, ktery skutecne UMOZNI sestavit si hezky fungujici portfolio.

                  Nasim cilem bylo, aby TA informace, ktera uzivatelum chybela PREDEVSIM, tj. poplatky, vysla jasne na povrch.To neznamena ze by mel clovek pri rozhodovani opomijet kvalitu spravy a hodnotit spektrum investicnich nastroju, ktere produkt nabizi.

                • s.kozusek napsal:

                  Dobrý den Honzo,

                  možná jsem přesně nepochopil váš pohled na „čistý užitek“ a proto bych se rád k tomuto tématu vyjádřil.
                  Napsal jste: „Náklady produktu jsou samozřejmě důležitým faktorem při investičním rozhodování. Ale dle mého názoru je daleko důležitější „čistý užitek“ produktu, tedy řekněme výnos očištěný o všechny náklady. A to vše při zohlednění role, kterou má daný produkt v portfoliu.“
                  Předpokládám, že jste měl na mysli dosažený efektivní výnos? To by byla správná úvaha jen, když by nám tento „čistý užitek“ něco řekl i o výhodnosti daného investičního produktu v budoucnosti. Problém je však v tom, že přesně neznáme, jaké výkonnosti v budoucnosti dosáhneme a ani rozdělení výnosů / ztrát. Jediné, co z čistého užitku zjistíme je, že při daných nákladech X, jsme měli výnosnost Y.
                  Tedy, nemohu ani souhlasit s tím co řekl ve svém příspěvku Martee: „? skutečným užitkem je zohlednit portfolio a možnou výkonnost, aby bylo poznat ten či onen produkt i když má nižší náklady, jaké má ale skutečné výnosy.“ Opět by bylo potřeba vědět, zda si momentálně úspěšný produkt, ať drahý nebo levný, udrží svou nadvýkonnost oproti průměru konkurenčních produktů a to po celou dobu investičního horizontu.
                  Z mého pohledu jsou tedy spíše důležitější takové investiční produkty, které jsou méně zatížené poplatky, protože většina dražších produktů s vysokou pravděpodobností nevynahradí svou nákladovost vyšším výnosem.

                  S pozdravem
                  Sláva Kožúšek

                  • Jan Traxler napsal:

                    Zdravim Slavo,
                    ja s Vami souhlasim. Snazil jsem se uz vyse vysvetlit Vitkovi, jak jsem to myslel.

                    Kdyz chceme porovnavat porovnatelne produkty, tak samozrejme budeme velkou vahu prikladat nakladovosti produktu. Ale myslim si, ze ve vetsine pripadu to stejne neni primarni rozhodovaci faktor. Napr. u pojisteni jsou dulezitejsi pojistne podminky, u investice slozeni portfolia fondu (basketu certifikatu apod.)

                    Problem ale je, ze malokdo porovnava porovnatelne. A srovnavat akciovy fond latinske ameriky s akciovym fondem investujicim do US akcii a zajistujicim menove riziko… to proste nemuzeme porovnavat podle nakladu.

                    Naklady jsou dulezite, kdyz budeme porovnavat pet certifikatu na DAX, nebo tri fondy investujici do EU akcii. Ale takhle porovnavame produkty jenom my „poradci“, bezni lide ne. Tudiz pro poradce bude TANK urcite velmi prinosny, pro bezne lidi to (dle meho nazoru) muze prinest vice skody nez uzitku.

                    Rozumime si uz? 😉

                    • Vit Kalvoda napsal:

                      …pokud budeme v tabulkach srovnavat pomoci TANKu pouze to, co srovnatelne je, nevidim v tom problem.

                      na TER se clovek taky diva… proc by tedy nemel takto fungovat TANK. on ten „bezny clovek“ obecne nema moc moznosti, jak si vybirat. Ja jsem tyhle veci zacal davat do hromady skutecne predevsim kvuli dlouhodobym sporicim/investicnim produktum, presktere protekaji a ve kterych zustavaji velke penize.

                      Pouziti v dalsich oblastech bude asi omezene…

                    • S.Kozusek napsal:

                      Zdravím Honzo, pokud to berete takto, tak vám nebudu odporovat. Mám však pocit, že vaše vyjadření: „… daleko důležitější je „čistý užitek“ produktu, tedy řekněme výnos očištěný o všechny náklady,“ bylo poněkud unáhlené. Zde nejde o to, co porovnávají běžní lidé, ale o váš pohled. Rozumíme si už? 🙂

                      Sláva

                    • Jan Traxler napsal:

                      Slavo, a Vy s timto mym pohledem nesouhlasite? To se skutecne rozhodujete primarne podle poplatku? Nebo kdyz to prenesu do jine branze, tak si hodinky vybirate podle toho, u kterych ma prodejce nejnizsi marzi? … Mne je vazne uplne putna, jakou marzi bude prodejce mit (jake naklady bude dany financni produkt mit), dulezite pro me je, jaky mi prinese celkovy cisty uzitek.
                      Ano, kdyz neznam budouci vyvoj, nevim, jak se napr. fondu bude v pristich letech darit, tak poplatky hraji pri sronavani srovnatelneho dulezitou roli. Ale uprimne receno, stejne si vyberu nakladovejsi fond, pokud napr. v uplynulych peti letech stabilne prekonaval konkurenci a pokud rozumim duvodum (strategii fondu), proc prekonaval konkurenci a jsem presvedceny, ze se teto jeho strategii bude i nadale darit lepe nez konkurenci.

                    • S.Kozusek napsal:

                      Honzo, pochopitelně se nerozhoduji jen na základě poplatků. Váš příklad s hodinkami je chybný. Podívejte se, pokud si budu kupovat hodinky, mohu si jejich kvalitu prověřit. Od dobrých hodinek očekávám, že budou kvalitní a spolehlivé. Také to, že budou přesně měřit čas. Všechny tyto požadavky se dají exaktně ověřit. Na druhou stranu při výběru investičních produktů a instrumentů to až tak jednoduché nemám. Jen velmi málo údajů lze přesně stanovit. Např. pomocí statistického testu mohu sice určit, který z portfolio manageru odvedl lepší práci (při porovnání dvou akciových OPF zaměřených na konkrétní trh), ale nemohu nic říci o tom, zda se tomu lepšímu z nich bude takto dařit i nadále. Zajímavé také je, že k potvrzení mé hypotézy (s „jistotou“ na 95%) bych zhruba potřeboval čas dvaceti až osmi set let existence fondů (časové řady) ? jde nám přece o to oddělit kvalitní správu od náhody. Vzhledem k tomu, že nikdo (já, vy, ani čtenáři) neznáme jakého výnosu naše finanční produkty dosáhnou, tak nám právě nemůže být tak úplně putna, jakou marži bude prodejce mít (jaké náklady bude daný finanční produkt mít). Právě vysoké transakční náklady některých portfolio managerů, jsou hlavním důvodem nižší průměrné výkonnosti mnoha fondů oproti trhu (srovnatelnému tržnímu indexu). Tvrdím tedy to, že vybrat si nákladovější fond jen podle toho, že v uplynulých pěti letech překonával konkurenci, je přinejmenším omyl. Stejně tak nás nezachrání ani to, že rozumíme strategii fondů a jsme přesvědčeni o tom, že zrovna jeho strategie bude lepší než strategie konkurence. To lze celkem dobře doložit. Pokud opravdu chcete mít ve svém portfoliu fond s vyššími náklady, tak ne s vámi uváděných důvodů, ale spíše z hlediska diverzifikace či malého spekulativního přimíšení do portfolia. Za diskusi by stál i důvod sektorové rotace. Teď už budu muset jít, ale určitě se k tomuto tématu ještě vrátím.

                      S pozdravem Sláva

                    • Jan Traxler napsal:

                      Slavo, a v cem je to u hodinek jine? Kdyz ocekavate kvalitu a spolehlivost, muzete si ji overit pouze na zaklade nejakych srovnavacich testu a predevsim „historickymi vysledky“. Dokud Vam spolehlive neodtikaly nekolik let na ruce, tak jde tak jako napriklad u fondu pouze o Vasi (nebo expertu na hodinky) duveru v urcite hodinky. Nikdy ale nemuzete rict, ze nejaky novy typ hodinek bude zarucene spolehlivy.

                      Ja s Vami souhlasim, ze historicke vysledky nejsou zarukou budoucich. Ale obecne kazdy clovek pri svem rozhodovani vychazi do velke miry ze svych zkusenosti a z historicky overitelnych dat.

                    • zinfo napsal:

                      Tentokrát musím být v opozici. Co jsem četl, tak výše poplatků obecně nemá vliv na výkon fondu. Obdobně jako jen malé procento fondů překoná index. Tedy zjednodušeně vybírat fondy indexové s minimálními polatky a s velkou pravděpodobností neuděláte chybu.:) A navíc jsem četl, že úspěšnější investoři jsou ti, kteří investují do fondů s poplatkovými prázdninami, než ti, kteří pečlivě vybírají. Podstatu rozdílu činí právě ten polatek zaplacený na počátku investice. Tak teď si vyberte asi je to jako s tím opičákem co vybíral akcie úspěšněji, než jeho konkurenti – analytici.

                    • S.Kozusek napsal:

                      Výše poplatků nemá vliv, jen tehdy pokud by jste uměl vždy vybrat ten správný fond. Přidáte-li k tomu ještě to, že jen málokterý fond dokáže dlouhodobě překonavat svůj benchmark, máte odpověď. Proto budou pravděpodobně úspěšnější ti investoři, kteří investují do fondů s poplatkovými prázdninami, než ti, kteří je pečlivě vybírají.

                      S pozdravem
                      S.Kožúšek

                    • S.Kozusek napsal:

                      Honzo, hodinky považuji za špatný příklad. Řekl jste: „Kdyz ocekavate kvalitu a spolehlivost, muzete si ji overit pouze na zaklade nejakych srovnavacich testu a predevsim historickymi vysledky.“ Malý příklad na chronometru. To jsou velmi přesné mechanické hodinky, kde se testuje každý strojek po dobu 15 dní a nocí, v 5 polohách, při rozdílných teplotách, za nejtvrdších podmínek. Proto, aby mohl být strojku udělen certifikát chronometru, nesmí mít mechanický strojek odchylku chodu -4 / +6 vteřin za den, což se rovná přesnosti 99,99% Takové hodinky vás s velkou pravděpodobností i přežijí. Můžete snad něco takového říci i o vašem fondu? Zde je potřeba si uvědomit, že exaktně měřitelnou přesnost času nemůžete srovnávat s náhodnými a nepředvídatelnými pohyby kurzů akciových titulů. Navíc při koupi kvalitních hodinek, zaplatíte částku, která odpovídá kvalitě zboží, to samé však nemůžete říci o poplatcích ve fondovém průmyslu. Dokonce je nemusíte nechat ani několik let odtikat, výrobce vám jistě a ochotně poskytne záruku atd. Příkladů je mnoho.

                      Sláva

                    • Jan Traxler napsal:

                      Slavo, nebudu se snazit Vas presvedcit. Svuj nazor jsem zde rekl nekolikrat, stojim si za nim, uz bych se jen opakoval. Pokud Vy se rozhodujete primarne podle poplatku, tak se tak rozhodujte. Ja preferuji jine faktory. V tomto se hold asi neshodneme.

                      Hezky vecer

                    • S.Kozusek napsal:

                      Honzo, primárně se podle poplatků nerozhoduji. Vyhýbám se však fondům, které jsou podle mě zbytečně drahé a přitom mi nic nenabízejí. Stejně tak nebudu investovat do fondů na rozvinutých trzích, když dobře poslouží ETF a nebo vhodně zvolené indexové certifikáty.

                      Dobrou noc
                      Slavomír Kožúšek

                    • Vít Kalvoda napsal:

                      Dobré ráno vespolek.

                      Rozhodovat se čistě podle poplatků je samozřejmě nesmysl.

                      Pokud budeme zastánci teorie efektivních trhů, budeme spíše tíhnout k pasivnímu investování. Pak je druhým krokem po určení regionální, sektorové a měnové alokace portfolia, popř. po jiném jasném vymezení strategie a žádoucích součástí portfolia, poplatkovost hned na dalším místě.

                      Jen velmi málo investičních nástrojů si dokáže udržet dlouhodobou nadvýkonnost vůči srovnatelné konkurenci. Pokud se investiční nástroj v minulosti vykazoval dlouhodobě nadprůměrným růstem, může tomu tak být i dále a nemusí.

                      Pokud je správa investičního nástroje velmi kvalitní v porovnání s konkurencí, může to opodstatňovat vyšší odměnu pro manažery tohoto nástroje. Problémem je, pokud není správa jen „pasivní“ ale doslova LAXNÍ a poplatky jsou přemrštěné.

                      Kvalitu správy i poplatky do jednoho ukazatele nacpeme těžko. Ideální doplňkovou informací k nákladovosti by pak mohl být být rating fondu, pokud by byl k dispozici.

                      TANK si neklade za cíl stát se totalitním ukazatelem, který řekne, co je špatné a co dobré, ale varovným prstem, který ukazuje na vyšší poplatky. Rolí finančního poradce pak je určit, zda jsou tyto poplatky za správu zasloužené nebo ne, popř. zda ten který produkt není drahý neopodstatněně.

                      Jedna věc je, kolik za službu platíme, druhou věcí je její úroveň. Možná by bylo možné vyjadřovat kvalitu a nákladovost v jednom ukazateli formou poplatek/hodnotící číslo(známka). Čím nižší tento podíl, tím kvalitnější fond.

                      Takovýto ukazatel by ale byl opět příliš zjednodušený a velmi diskutabilní.

                      TANK říká investorům a poradcům jediné: dejte pozor. Neplaťte víc, než je nezbytně nutné. To je jeho hlavní smysl. Pokud je např. možné investovat do určitého portfolia fondů s celkovou nákladovostí (TANK) kolem 25% a do stejného portfolia přes kombinovaný produkt s TANK 55%, je tato informace naprosto směrodatná pro to, který produkt zvolit.

                      Dovoluji si tedy oponovat, že by TANK měl napáchat více škody, nežli užitku. Jde jen o to, aby nebyl brán jako jediný, ale pouze doplňkový ukazatel směru v investování.

                    • S.Kozusek napsal:

                      Dobré den Vítku, děkuji za doplnění. Ano, rozhodovat se primárně podle poplatků je pochopitelně nesmysl. Už z mých příspěvků je zřejmé, že se více kloním k EMT (Teorii efektivních trhů) a MPT (Moderní teorii portfolia). To však neznamená, že bych si neuvědomoval některé anomálie, které teorie EMT nedokáže dostatečně vysvětlit (především psychologické a informační vlivy). V takových situacích pak volím odpovídající investiční strategie. Rozhodně však nesázím na aktivní management (výběr slibných titulů) a timing (časování trhu). Zde už musím mít opravdu rozumné důvody, abych se rozhodl platit za nákladné služby investičních profesionálů. Tedy znovu, co je pro mě vlastně primární? Rozhodně to nejsou poplatky, ale jak jste správně uvedl diverzifikace. Tedy rozptýlení majetku do různých finančních produktů s rozdílnými výnosově/rizikovými profily.

                      Např.
                      Asset Allocation: Dlouhodobá strategie se systematickým přeskupením a koncentrací. Top down (shora dolů) nejdříve třídy aktiv, pak obory, sektory a nakonec až jednotlivé tituly. Zde bych ještě řekl, že nejedná o nějaké statické portfolio.

                      Asset Allocation se ještě dále dělí na dvě části:

                      1) Strategická-dlouhodobé složení investičního portfolia, podle jednotlivých tříd aktiv a uvnitř jednotlivých tříd aktiv (podle zemí oboru, měn).

                      2) Taktická (uvnitř jednotlivých tříd aktiv)-vnímání krátkodobých šancí na finančních trzích. Zvětšení či zmenšení poměrového zastoupení určitých trhů / oborů za použití analýzy cenných papírů.

                      Mojí snahou je tedy vždy především vytvoření efektivního portfolia a optimálního portfolia J

                      S pozdravem Sláva Kožúšek

                    • Jan Traxler napsal:

                      No tak ted jste rekl presne to, o cem jsem tady psal uz asi sest prispevku. Tak ja uz nevim, jestli se mnou souhlasite, nebo ne. Ale tak nejak si v duchu myslim, ze to vidime stejne (nebo prinejmensim velmi podobne) a chytate me tu jen za slovicka. 😉
                      Pekny den

                    • Vít Kalvoda napsal:

                      Spíš než chytáme za slovíčka bych řekl „lovíme to správné vyjádření téhož“ 🙂

                    • S.Kozusek napsal:

                      Obojí je pravda. Je však potřeba nejen něco tvrdit, ale i něčím podložit svá tvrzení. Sláva

              • S.Kozusek napsal:

                Děkuji Vítku Kalvodo za odpoveď. Mám ještě jeden dotaz. Co víte o povinnosti zveřejňovat jednotné TER pro všechny fondy v zemích EU? V současné době fondy se zahraničním domicilem (např. lucemburské) TER nezveřejňují.

                S pozdravem
                Slavomír Kožúšek

                • Vit Kalvoda napsal:

                  Slávo, o tomhletom vím asi tolik co Vy.
                  Lucemburské zatím nemají povinnost zveřejňovat (=zřejmě lobby inv. spol.), o ostatních domicilech nemám informace, nepídil jsem se po nich.

          • Majkl napsal:

            Takze cely vstupni poplatek jde pro poradenskou firmu? Tedy 3,5% u Horizont invest.

            Mám pravdu?

            • Anonym napsal:

              rekl bych ze ano. a pokud ne cely, tak vetsinu. stejne je to tusim kdyz zajdete na pobocku banky a zaridite si to tam. Cast si veme banka a cast clovek, ktery vas obluhoval. Pokud to tak neni, tak doufam, ze se nekdo zbehly ve financich ozve a opravi me.

  3. Jan Lener napsal:

    Pavle Hanzle, konečně jsem prolétl Váš článek a jeden odstavec mě opravdu pobavil. myslím to vážně. :-))) Díky.

  4. Koblížek napsal:

    Dobrý večer vážení,
    mohl by, prosím Vás, někdo objasnit, proč se pohoršujete nad „boucháním“ pojistných smluv? Znáte nějaký jiný způsob, kterým by vznikl vztah mezi pojišťovnou a klientem?

    • Karel Jaroš napsal:

      Já bych tuto debatu raději nerozváděl .-)

    • Fredy napsal:

      Tak si ten článek přečtěte ještě třikrát, možná na to přijdete. Třeba právě o Vás píše pan Hanzl 🙂

    • Václav Valášek napsal:

      Dobrý den,
      nerozumím otázce:

      „Znáte nějaký jiný způsob, kterým by vznikl vztah mezi pojišťovnou a klientem?“

      Proč by měl nějaký vztah vznikat?

    • Pavel Hek napsal:

      Já osobně se nepohoršuji na boucháním pojistných smluv, pohorší mě pouze pokud někdo vydává tzv. rezerotvorná pojištění ( IŽP, KŽP ) za to ideální spoření spoření na stáří. Viz Češi neumějí využívat investiční výhody, sleva na dani až 3840 Kč.
      Ostatním diskutérům se omlouvám, ale fakt mě nebytečně s… reklama jedné bankopojištovny.

  5. Vit Kalvoda napsal:

    Rozhodne TANK kdo je bouchac a kdo poradce? Viz zde: http://www.t-a-n-k.cz

    • Václav Valášek napsal:

      Dušan Šídlo napsal před pár dny na téma TANK článek (i když věřím, že většina z místních ho už četla):

      http://www.finmag.cz/clanek/922/

      • Marek Macura napsal:

        Mám takový pocit, že poradci Partners bezhlavě věří všemu, co jim jejich hvězdné vedení řekne. Vedení je zkušené a jsou to bezpochyby odborníci, ale pane Valášku, zkuste se zamyslet nad neduhy, které zmiňoval pan Šídlo (kromě nepřesných údajů, které tam byly a které se dá považovat za porodní bolesti, které už pomalu odeznívají), projít si konstrukci tanku a zmiňované konstrukce PER, pak se zamyslete a napište, co je v článku pana Šídla irelevantní argument a co opodstatněný 😉
        Škoda, že na finmagu nelze diskutovat 😉

        • Anonym napsal:

          Pane Macuro, prosím Vás, nechodím sem na server provokovat hádky a říkat, že někdo něco dělá líp a jiný hůř. Chodí sem spousta odborníků a učí se to i spousta laiků, takže jsem jen napsal odkaz na místo, kde se moho dočíst opět nějaký názor. Obrázek si snad dokáže udělat každý sám, já Vám nenutím názor pana Šídla a svůj jsem ani nevypouštěl, takže nevím kde jste vzal to, že bezhlavě věříme co se píše na finmagu…

          • Václav Valášek napsal:

            to jsem psal já

            • Marek Macura napsal:

              Asi jsme se špatně pochopili. Nechtěl jsem nic provokovat ani nic podobného 😉 Jen mně osobně přišly některé argumenty pana Šidla nepodstatné k tomu, co má tank ukazovat. Některé samozřejmě byly podstatné, to nespochybňuji. Nicméně vůbec jsem nechtěl někomu něco vyčítat nebo něco podobného.
              A ten můj pocit je jen můj pocit a může být klamný, netvrdím, že né. Jen mi to tak připadá když čtu některé vyjádření lidi z partners.

              • Vít Kalvoda napsal:

                Vážení diskutující, na článek pana Šídla jsme s panem Stuchlíkem sepsali reakci, kterou redakce finmag odmítla uveřejnit.

                PROČ? Prý byla příliš složitá pro čtenáře Finmagu. Zvláštní argument.

                Tuto reakci jsme proto uveřejnili alespoň na http://www.produktovelisty.cz a (pokud vím) také v posledním Finančním poradci.

                Oba ukazatele jsou užitečné (a já egoisticky věřím, že náš je užitečnější 🙂 ).

                Ke vstupním datům: ano, byly tam nepřesnosti. Ale právě p. Šídlo mi odmítl některé informace sdělit a byl tedy jedním ze spolučinitelů těchto chyb. Právě proto vznikly stránky TANK. Kdokoliv chce může komentovat a pomoci nám nepřesnosti odhalit a pomoci tak vytvořit koherentní materiál pro orientaci ve světě produktů pro (pravidelné) investování.

                • Jan Majer napsal:

                  Téma je to opravdu náročnější, nicméně hlavním důvodem nezařazení nabídnutého materiálu byl prostý fakt, že autoři reagovali a navazovali na článek, který byl publikován na webu produktovelisty.cz, nikoli na našem webu Finmag.cz. Je to dokonce v článku výslovně uvedeno. Šlo myslím o obyčejné nedorozumění, nebo možná o logickou snahu umístit článek na web s větší návštěvností. Měl jsem pochopitelně problém zařadit na Finmag text, jímž jsem se sám horko těžko prokousával, než jsem pochopil, že jde o reakci na článek, který jsem předtím nečetl. Materiálu o ukazatelích T+PER a TANK by zrátka musel předcházet nějaký úvod do tématu. Pokud autoři nabídnou komplexní, srozumitelný článek, rádi ho uveřejníme.

                  Ostatně, Vítek Kalvoda si jistě vzpomene, kdo jeho snahu o zprůhlednění poplatků s nadšením popularizoval jako první. Tehdy jsme si vysvětlili, že pro čtenáře Reflexu budou konkrétní čísla a propočty na omezené ploše dvou třetin jedné stránky nepochopitelné (a tudíž redakcí nepublikovatelné) a že je třeba věc podat stručně, v obecné rovině. Každé médium je jiné a Finmag s ohledem na svoji cílovou skupinu bude vždy zvažovat, co je a co není pro jeho čtenáře stravitelné.

                  Příkrá slova na adresu Finmag v této souvislosti opravdu nejsou na místě. Vítkovi děkuju, že se zítra k této věci stručně vrátí, jak jsme se domluvili.

                  Hezký večer
                  Jan Majer

                  • Vit Kalvoda napsal:

                    Honzo,

                    skutečně jsme si malinko neporozuměli a proto reaguju, jak jsem Ti telefonicky slíbil:

                    myslel jsem si, že článek, na který jsme společně s Romanem Stuchlíkem reagovali, vyšel na Finmagu. Dostal jsem ho jen mailem od pana Fejtka, který nás touhle cestou informoval o dalším dění v oblasti.

                    Pak jsem byl požádán kolegou Stuchlíkem, abych Ti ho přeposlal na Finmag, měl jsem tedy za to, že právě tam byl text, který jsem četl, publikován.

                    Na jednu stranu si nadále myslím, že je škoda, že čtenáři Finmagu nemají možnost podívat se na druhou stránku mince, na druhou stranu chápu, že Ti to tam nemuselo sedět z hlediska koherentnosti a konzistentnosti publikací. Nejsem publicista a těmhle věcem rozumím jen trošku.

                    To, že na Finmagu není diskuze, je myslím škoda, možná ale ne, protože bych tam stejně nestíhal přispívat 🙂

                    • Jan Lener napsal:

                      Zásadní problémy tanku jsou dva. Nehodnotí všechny IŽP a vynachává ty opravdu nejlevnější, nehledě na to, že nehovoří o možné indexaci nákladů. A hlavně hodnotí spořící složku produktu, který je určený pro zajištění…Ti, kteří používají IŽP na správném místě ho nevyužijí, protože nehodnotí pojišťovací část a ti, kteří si bouchnou IŽP všude ho asi sledovat nebudou…Ale autoři ho určitě za nějaký čas dotáhnou do použitelné podoby, která bude k prospěchu poradcům i klientům.

                    • Vit Kalvoda napsal:

                      Honzo, pokud víš o nějakém „nejlevnějším IŽP“, uečitě dej vědět 🙂 Aviva 4life to rozhodně nebude…

                      Faktem je, že TANK popisuje pouze spořící složku produktu a umožňuje srovnat produkty pouze na základě poplatků v jejich spořící složce.

                      Úplný „ceník IŽP“ by měl v sobě obsahovat také nějak relativně srovnanou cenu všech připojištění, což ale, jak víš, asi nejde. Nebo ano? Vymyslí někdo něco?

                    • Jan Traxler napsal:

                      Vitku, Vy uz nekopete za TC?

                    • Vit Kalvoda napsal:

                      Vždycky jsem byl tak trochu anarchista 🙂

                    • Jan Traxler napsal:

                      Tim jste moc neodpovedel na muj dotaz, respektive jsem Vasi odpoved ne zcela pochopil. Ale jestli nechcete odpovidat primo, tak nemusite. 😉

                    • Vít Kalvoda napsal:

                      Odpoved nebyla prima, ano.

                      Ale Ja jsem nikdy za Top Consultant nekopal, stejne jako jsem nikdy nekopal za OVB. Je pravda, ze treninku se zucastnuji, ale fotbal neni ma oblibena hra.

                      Mnohem radeji mam individualisticke sporty, momentalne aikido 🙂

                      Za nikoho tedy nekopu, ale zacal jsem se aktivne zaobirat umenim obrany, a toto umeni chci vyuzivat naprosto stejne jako v minulosti: ve prospech klientu a take ve svuj.

                      Jsem tedy naprosto stejny individualista jako doposud.

                    • Jan Traxler napsal:

                      Ok, nebudeme to zde vice rozebirat. 😉

                    • Vit Kalvoda napsal:

                      …i když dokážu si představit nějakou orientační (a tudíž nepřesnou 🙂 ) tabulku, která by hodnotila průměrné ceny připojištění dostupných v jednotlivých IŽP a izolovaně…

                      Mravenčí práce… a kdo by ji zaplatil?

                      Pokud by se někdo takový našel, nechť se ozve 🙂 Určitě bychom dohromady tým pro tuto bohulibou činnost dali…

                • Fredy napsal:

                  Pane Kalvodo, pokud jsou vaše úmysly skoro totožné s tím, co chce pan Šídlo a jeho kolegové, tak proč si spolu nesednete a nedáte hlavy dohromady? Podle mě by se nepatrné rozdíly vašich dvou koncepcí daly bezproblémově sladit dohromady. Bylo by to ku prospěchu hlavně klientů, kterými se mnozí rádi zaštiťujete.

                  Nechtějte papouškovat divadelní kusy, které ovládají naši politici. Totiž „válku“ pomocí médií. To nikam nevede. Vy jste, na rozdíl od nich, přece jenom více inteligentní a nemáte to zapotřebí.

                  • Jan Majer napsal:

                    Jen pro pořádek připomínám, že Dušan Šídlo se v žádné z diskutovaných koncepcí nijak neangažuje. Pouze jako analytik poukázal na klady a zápory obou ukazatelů v jednom rozhovoru na Finmag. A jednoznačně obě aktivity pochválil jako užitečné.

                    • Fredy napsal:

                      Ten rozhovor jsem četl a některé postupy pana Šídla mi jsou sympatické. Můj apel ale směřoval na pana Kalvodu…..

                  • Vit Kalvoda napsal:

                    Zdravím Vás, Fredy, Vy neúnavný diskutére. Věřím, že naše úmysly jsou totožné a budu rád, pokud se dáme dohromady. Osobně se z nikým z PER-teamu neznám, ale nemám nic proti.

                    Spolus i nesedneme asi proto, že my jsme v Brně a oni (předpokládám) v Praze. Myslím si, že oba teamy svojí cestou bojují za jednu správnou věc. Mě osobně náš ukazatel připadá srozumitelnější a lépe použitelný a tak budu pokračovat zatím svou cestou, ale proti sloučení teamů rozhodně nejsem, naopak.

        • Anonym napsal:

          Úvodní odstavec: „Použití nesprávné výše poplatků vedlo ke vzniku žebříčku produktů investičního životního pojištění, který nevychází z pravdivých údajů. Přesto je možné vnímat ukazatel TANK pozitivně.,“ říká analytik společnosti Partners DUŠAN ŠÍDLO.

          Můžete diskutovat tady, pane Macuro. Vítek Kalvoda se jistě připojí. Chyby, na které poukázal pan Šídlo, byly zcela relevantní a pro autory projektu TANK užitečné.

  6. Fredy napsal:

    Pane Hanzle, kdo rozhodne o tom, že je někdo bouchač a střelec a druhý je již poradcem? Jak a kdo pozná tu přechodovou fázi? Neznalý klient a nebo bouchačovo svědomí? Máte pravdu v tom, že skutečných profesionálních finančních poradců je u nás jen pár jedinců, možná desítek. Ten zbytek jsou bouchači na různých vývojových stupních. Ale velká většina z nich sebe řadí mezi poradce a jen velmi malé procento z nich o sobě klidně uvede, že jsou bouchači. Jsou upřímní a je jich tak málo, jako těch profíků.

    S tím grilováním masa a pozvánkou na svatbu jsem si vzpomněl na kdysi velice slavného poradce od KPT Quantum. Ten tehdy vymetal kde jakou párty, kde jakou sešlost a byl prostě hvězda. Mě se chlubil, že byl na třech svatbách, šesti křtinách a dvou pohřbech rodin svých klientů. S jednou rodinou byl i čtrnáct dní na Tenerife. Chlubil se i vizitkami některých tehdejších politiků a hvězd show businessu. Pak přišel pád. Ten člověk je dnes troska a psychicky na dně. Také byl poradcem a přitom vlastně bouchačem. Proč bouchačem? Protože skuteční poradci, profíci, tehdy varovali, že garantované výnosy oné společnosti jsou nesplnitelné.

    Na toto si vzpomeňte, až se začne na veřejnost dostávat čím dál více informací o rafinovaných metodách a takřka podvodných praktikách velké části finančních pojišťovacích žraloků.

  7. Sawyer napsal:

    Pan Hanzl zvolil novou taktiku – teď bude on kritizovat bouchače:-) Tomu se říká kozel zahradníkem! Pane Hanzle, vy zkrátka musíte zde na webu stále vykrývat, proto tady trávíte většinu svého života. Své klienty jste seznámil s tímto webem, jak jste se pochlubil, takže je teď potřeba ohlídat, aby nezačali moc přemýšlet o svém portfoliu a abyste udržel jejich „duši“ (řekl bych spíš mozek) pod svým vlivem. Řeči o tom, jak vzděláváte trh, jsou výsměchem těmto klientům. Naštěstí si to tady přečte jen pár potrefených, takže dopad vašeho počínání se ve skutečnosti blíží nule.

    • Pavel Hanzl napsal:

      Děkuji Vám za názor. Jste pro mě jen jakýsi Sawyer, chudák co se stydí za své jméno, kdokoliv z ulice, je mi zcela jedno, zda jste z branže, nebo nějaký klient. Vy mě osobně znáte, viděl jste mou práci, hovořil jste s mými klienty? Ne. Usuzujete o mně jen podle textů, které jste si přečetl buď přímo ode mě, nebo od mých soupeřů. V každém případě všichni bojujete jen proto, že realitu nechcete respektovat. Vy osobně nemáte na to ustát kritiku na svůj vlastní článek a tak svou potřebu publikovat realizujete takto. Už na Vaše případné připomínky nebudu dál reagovat. Viz můj editorial na toto téma.

      • Sawyer napsal:

        Ono to stálo i pod tím vaším editorialem – jen blázen by svou osobní přítomností podporoval web, sloužící konkurenční firmě k oblbování veřejnosti. Upozorňovat, třeba anonymně, na účelové manipulace, je záslužná služba veřejnosti.

        • Petr Zámečník napsal:

          Dovolím si nesouhlasit. Tento web je veřejný a naprosto otevřený a může na něm i autorsky přispívat odborník z kterékoli finančně poradenské společnosti. Patříte-li mezi ně, zašlete mi svůj námět a domluvíme se na článku.

      • Michal Stary napsal:

        Pane Hanzle, prosím sdělte mi, jaké IZP sjednáváte svým klientům? Děkuji.

        • Pavel Hanzl napsal:

          Dříve to byly T150/ING, nyní Z65/GP, plánuji Z67/GP, Uniqa Finance Life a 4Life/Aviva. Rád bych dělal obdobu něčeho co mají Partners v AXA, možná zkusím AMCICO Invest, když jsem tam kdysi pracoval. IŽP se pro mě stávají jen doplňkem, zaměřuji se na investice CONSEQ a Pioneer, které chci dělat masově jako součást finančního portfolia. Právě jsem napsal jeden CONSEQ Classic Invest – profil. Není až tak důležité konkrétní IŽP, jako spíš finanční osvěta, koncept, celkový finanční plán, jehož je IŽP jen jednou z 8 součástí – ale to Vám snad je jasné. IŽP jsou jistě mnohem zajímavější pro pojišťovny než pro poradce, viz poměr management fee k počátečním nákladům u 30-letého muže pro 1k CZK do 60 let. Nemá smysl stavět jen na IŽP, na druhou stranu jistě víte, že kdo žmoulá 1k CZK volných p.m. a potřebuje zajistit i úraz a rodinu, moc možností nemá. Váš dotaz jistě směřoval k tomu, zda jsem bouchač. Snad to už víte.

      • Oskar Michl napsal:

        Nevím, jakou muziku posloucháte, ale pokud máte rád písničky Anny Mae Bullock, tak Vám určitě nevadí, že si říká Tina Turner…
        Berte nicky anonymů jako pseudonymy.

    • mr.burns napsal:

      Nic si z toho nedelejte, pan Hanzl je na anonymy ,,velkej kluk´´ . Jinak plny souhlas s Vasim prispevkem.

      Me by jenom pane Hanzle zajimalo, kdyby se zverejnilo procento IŽP v portfoliích Vasich klientu, jestli by jste byl porad jeste velkej kluk?

      Obavam se, ze by jste zalostne propadl.

  8. Anonym napsal:

    Bohužel to není tak jednoduché . Znám bouchače , kteří oškubou klienta jako spařenou slepici , ale dokážou ho přimět k doporučení a dalším obchodům . Klient totiž často nepozná o co přišel a má zároveň spokojenou duši i prázdnou peněženku .

  9. Pavel Zachrdla napsal:

    Řeším dilema: jak se zachovat, když je zveřejněno něco s čím nesouhlasím a přitom se nechci zaplést do nekonečných, nikam nevedoucích diskusí. Pokud se proti zveřejněnému obsahu nikdo neozve, pak neznalý čtenář může nabýt dojmu, že takto je to správně. Ale diskutovat stále dokola o tom stejném, se stále stejnými argumenty, také nikam nevede. Takže co s tím?

    Tento článek se mi nelíbí a nesouhlasím s ním. Kvalitu poradenství nelze měřit spokojeností klientovy duše, neboť ta správná doporučení většinou něco stojí, bývají nepopulární a klient je zpravidla zpočátku i nerad slyší. Myslím, že upřednostňovat zájmy klienta a nést odpovědnost za poskytnuté rady je z profesního hlediska mnohem důležitější než grilovat s klientem maso. Ale o těchto atributech naší profese článek cudně mlčí.

    Dál se ale do této diskuse pouštět nehodlám. Mé názory jsou, myslím, pravidelným návštěvníkům tohoto webu dostatečně známé a těm náhodným nechť je tento příspěvek alespoň signálem, že ne všichni vidí rozdíl mezi poradci a bouchači stejně jako autor článku.

    • Pavel Hanzl napsal:

      Dobrý den a děkuji za Váš názor. S Vaším hlediskem na měření kvality souhlasím. Otázkou je, zda klient žádá kvalitu, zda je schopen ji poznat a zda je připraven za ni zaplatit. Myslím, že Vámi popsané dilema vystihuje stav, který kolega Lener krásně nazval tím, že dosud nežijeme v pohádce. Možná se současné plány MF ČR na zavedení finanční osvěty dočkají ovoce a tak někdy za 10 let to bude jiné. Do té doby se trh bude prudce vyvíjet a budeme svědky paradoxů. Obchodně úspěšný a uznávaný poradce bude ten, co s klientem griluje maso… tohle totiž nelze, dokud se neznají dost dlouho a jeho řešení nejsou pro klienta likvidační. Cosi mi to říká o tom, že klient má důvody a nejen cenové, proč tohoto poradce zve na svatbu a grilování. Zkusme to otočit. Máte můj obdiv, že si stojíte za svými názory. Opravdu myslíte, že retailová masa, Vaše potenciální klientské okolí je připraveno na poradenství Vašeho typu? Jde mu o cíle, cenu, propracovanost finančního plánu, tedy přesné výsledky založené na nepřesných číslech a odhadech legislativy na příštích x desítek let? Nebo žádá jednoduchá, mnohdy dražší řešení, resp. je raději akceptuje?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.