Pondělí 21. května. Svátek má Monika.

Neplatíte závazky? Připravte se na popularitu!

Banky 15.05.2009 | 09:08 10 komentářů

Zhoršující se ekonomická situace může přivést domácnosti do stavu neplatičů. Kdo všechno se o neplacení závazků dozví? V jakých databázích dlužníků a neplatičů se vyskytne? „Popularitu“ neplatič získá velkou. A jak sjednat nápravu, je-li v databázi chyba?

Databáze klientských informací mají dvě základní funkce. Tou hlavní, přínosnou především pro jejich přímé uživatele, je pomoc při řízení rizik. Firmy si díky databázím mohou snadno ověřit bonitu svých klientů a nastavit, podle informací z nich získaných, poskytované služby.

Pokud si o úvěr zažádá chorobný neplatič s pohnutou finanční minulostí, může čekat, že peněžní instituce zapojená do provozu nějaké databáze mu ho poskytne za mnohem přísnějších podmínek, pokud vůbec.

Firmám, především z bankovního sektoru, se potom vyplatí zaplatit si členství v databázi, než si odepisovat nedobytné pohledávky po právě takových zákaznících.

Druhou funkcí je ochrana samotných klientů peněžních institucí. Databáze totiž zabraňuje osobám, které již jsou v platebním skluzu, aby si na splacení jednoho úvěru vzali úvěr další od jiného poskytovatele zapojeného do stejné databáze. Lidé, kteří očekávají, že se situace časem zlepší, se pak téměř bez výjimek vždy dostanou do mnohem bezvýchodnější situace.

Mohlo by se zdát, že sledování této funkce je pro firmy pouhou zástěrkou, aby posvětily sběr dat o svých klientech. Podle tiskových zpráv sdružení SOLUS je však sledování takových klientů více než na místě. Z jejich záznamů vyplývá, že problémy se splácením má zhruba každý desátý Čech v produktivním věku.

Aby mohly instituce zařazovat data o klientech do databáze, musí mít k tomu od klienta souhlas. Výjimku mají pouze banky, které si na základě zákona o bankách mohou data vyměňovat mezi sebou. Pokud si ovšem chtějí data vyměňovat prostřednictvím databáze i s nebankovními subjekty, potřebují souhlas klienta také.

SOLUS

Správce největší české negativní databáze, již zmíněné sdružení SOLUS, operuje na českém trhu od roku 1999. Za tu dobu se stihl počet jeho členů rozrůst na celkový počet dvaceti šesti. Do sdružení nejsou zapojeny pouze banky a leasingové a úvěrové společnosti, ale také všichni „čeští“ mobilní operátoři a jeden distributor elektrické energie a zemního plynu. Jedná se tedy o jedinou databázi v ČR, kterou užívají firmy z různých sektorů. Společně ji rozšiřují všichni členové dvěma směry – první seznam se rozrůstá o fyzické osoby a o něco podrobnější databáze se vede o podnikatelích a právnických osobách.

Jak se může klient některého ze členů dostat do databáze? Vzhledem k tomu, že sdružení sbírá pouze negativní informace o klientech, nejjednodušším způsobem je dostat se do prodlení v plnění svých finančních závazků.

Každý z členů má nastavenou hranici dluhu trochu jinak, ale nejnižší začíná již v řádu stokorun. Mnohem větší roli zde hraje doba prodlení a především ochota klienta splácet. Rozdílné kritérium času je na začátku smluvního vztahu, jiné je v průběhu trvání smlouvy a jiné je na konci smluvního vztahu.

Pokud bude klient svůj závazek ignorovat déle než tři měsíce a odmítne na jeho uhrazení spolupracovat, má celkem reálnou šanci, že ho člen sdružení do databáze zařadí. Ve chvíli, kdy se tak stane, může očekávat, že jako k neplatiči k němu budou přistupovat i ostatní členové sdružení. Z této situace se lze samozřejmě dostat pouze uhrazením závazku, ale i tak zůstane po tři roky v databázi záznam o jeho prohřešku.

Pokud se stane, že je klient zařazen v databázi neprávem, musí se obrátit na společnost, která ho tam přidala. Je potom na ní, aby zjednala nápravu a klientovy údaje ze systému odstranila. Sdružení SOLUS však v případě některých sporů mezi klientem a věřitelskou společností může vystupovat jako arbiter. K obdržení výpisu s údaji, které jsou v databázi vedeny, je zapotřebí odeslat na adresu sdružení žádost s notářsky ověřeným podpisem a zaplatit příslušný poplatek na uhrazení nákladů vystavení.

Přístup k celé databázi mají pouze členové sdružení, a to formou šifrovaných on-line dotazů, nebo pomocí server-server komunikace. S platební morálkou klienta se tak může potenciální věřitel obeznámit bezprostředně, například na pobočce firmy, a ihned ze zjištěných údajů vyvodit důsledky.

Sdružení také podniklo kroky proti zneužívání kradených dokladů k uzavírání smluv tím, že zřídilo vlastní registr odcizených dokladů. Ten by měl překlenout dobu, než se informace o ztrátě dokladu dostane do evidence Ministerstva vnitra ČR. Údaje v databázi jsou členy aktualizovány minimálně jednou měsíčně.

Je nutné dodat, že fungování sdružení skutečně nese pro jeho členy ovoce. Počet hříšníků v negativním registru každoročně stoupá. Podle tiskové zprávy sdružení evidovalo ke konci roku 2008 na 1 264 928 záznamů (z toho 32 tisíc v registru podnikatelských subjektů). Stejně s touto bilancí naštěstí roste také počet klientů, kteří svoje závazky uhradili. Celkem dluží evidovaní spotřebitelé členským společnostem přes 14,7 miliard Kč.

Je trochu na pováženou, proč sdružení neochraňuje klienty také před lichvářskými úvěry vlastních členů, když má takový zájem na jejich finanční situaci. Hlavní důvod bych hledal v tom, že hlavními akcionáři společnosti SID, která provozuje databázi, jsou právě firmy vydělávající na poskytování spotřebitelských úvěrů finančně neerudovaným klientům.

Czech Credit Bureau

Dalším silným hráčem na poli klientských databází je společnost Czech Credit Bureau (zkráceně CCB). Ta udržuje v technickém provozu dva registry, každý pro jiný okruh zapojených uživatelů. Jejím jediným akcionářem je italská společnost CRIF, která pro CCB provádí outsourcing a data z obou databází zpracovává v Boloni. Jedná se o bankovní a nebankovní registr klientských informací, každý využíván jinými členy.

V obou databázích (BRKI i NRKI) jsou vedeny negativní i pozitivní údaje o klientech, což umožňuje sdruženým firmám velmi pečlivě řídit rizika spojená s poskytováním úvěrů. Nejen negativní informace totiž mohou převážit rysky vah, rozhodujících o poskytnutí, či neposkytnutí půjčky.

Například v situaci, kdy klient čerpá od několika členských subjektů úvěry (třeba formou kreditních karet), bude pro něj složitější získat další, ačkoli svoje závazky svědomitě plní. Na druhou stranu je možné, že klient na základě svých kladných referencí obdrží od členských firem jisté výhody.

V případě vysokých částek má toto dodatečné opatření jistě svoji logiku. Řízení rizika je efektivnější, než když mají instituce k dispozici pouze negativní informace, jedná se však o mnohem silnější zásah do klientova soukromí.

Databáze bankovního úvěrového registru je vedená firmou Czech Banking Credit Bureau (CBCB) od roku 2002. Jejími uživateli jsou výlučně bankovní subjekty. V současnosti je zapojeno 27 bank. Ty do databáze ukládají pozitivní i negativní informace o svých klientech, kteří čerpají nějakou formou úvěr (i pokud o něj jenom žádají), nebo mají kreditní kartu.  Tento registr obsahuje informace o všech kreditních operacích klientů a umožňuje členům zapojeným do databáze je sledovat až 4 roky do minulosti.

Další databáze vytvořená firmou CCB pro sdružení Leasing & Loan Credit Bureau (LLCB) je nebankovní registr klientských informací. Ten byl založen roku 2004 a sdružuje nyní 22 subjektů z řad leasingových a splátkových společností. Do budoucna se plánuje přesah přijetím dalších firem také z jiných segmentů trhu. LLCB uplatňuje tzv. dvojí souhlas, což znamená, že každý člen potřebuje souhlas klienta nejen k zařazení jeho údajů do databáze, ale také k jejich přijetí.

Chcete výpis z databáze? Procedura nutná k získání výpisu z databáze je opět velmi podobná jako v případě sdružení SOLUS. Je zde navíc možnost se pro výpis dostavit osobně, a také si ho nechat vyhotovit na počkání (za příplatek 100 Kč). V případě nalezení nepravdivých či nepřesných údajů je třeba kontaktovat přímo provozovatele CBCB (nebo LLCB v případě nebankovního registru), který by měl potom společně s bankou sjednat nápravu.

Centrální registr dlužníků

V případě skutečně neplatících subjektů fungují navíc oba registry jako podsystém globálně operujícího centrálního registru dlužníků (CERD). V něm jsou v případě neplnění svých závazků s menším časovým zpožděním hříšníci zveřejněny. Ke dvěma databázím zde přibývá i veřejný registr dlužníků, kam mohou zdarma přidávat nesplacené pohledávky i fyzické osoby a OSVČ.

Upozornění: Informace zveřejněná na stránkách CERD, z níž autor vycházel, se nezakládá na pravdě.

Vyjádření Czech Credit Bureau:

Tyto informace nejsou pravdivé, přestože to CERD uvádí na svých stránkách a také na fiktivních stránkách www.brki.cz a www.nrki.cz (nejde o oficiální stránky registru, jejich věrohodnost je asi taková, jako webu http://www.ministerstvodopravy.cz/, který podle všeho CERD rovněž provozuje).

Bankovní a Nebankovní registr klientských informací nejsou součástí ani podsystémem žádného systému CERD. Jsou to samostatné subjekty spolupracující napřímo jak s finančními institucemi, které si jejich prostřednictvím vyměňují informace o platební morálce svých klientů, tak i lidmi z řad široké veřejnosti, kteří mají zájem o výpis z těchto registru. Tuto skutečnost mimo jiné potvrzují i sami zástupci finančních institucí v článku Lidových novin zde dne 15. dubna 2009. BRKI a NRKI se subjektem CERD ani žádným jiným způsobem nespolupracují, CERD nemá k datům registru žádný přístup.

Rovněž takzvané "Potvrzení o bezdlužnosti", které CERD na svých stránkách za poplatek nabízí s dodatkem, že umožňuje zjistit, zda "je evidován Vás dluh vůči bankám, obchodním společnostem, úvěrovým a leasingovým společnostem nebo státním institucím", nemůže z důvodů uvedeného výše obsahovat žádné informace z Bankovního či Nebankovního registru klientských informací.

Neověřené nesplacené pohledávky (všechny od nečlenů sdružení CBCB a LLCB) potom zůstanou v databázi 3 měsíce i s údaji o věřiteli. Vyhledávat v něm mohou registrované subjekty, míra obsahu pro vyhledávání závisí na jejich právní podstatě a zaplacených službách. 

Další evidence, kterou vede centrální registr, je tzv. černá kniha, ve které se dají vyhledat ekonomické subjekty s obzvláště špatnou obchodní etikou či v trestním řízení. Systém nabízí také další služby, například umožňuje jednoduchou správu vlastních závazků vůči sdruženým subjektům či burzu pohledávek.

Centrální registr vydává za poplatek výpis o bezdlužnosti, který by měl mít formu reprezentačního tiskopisu. Za jeho vydání klient zaplatí 300 Kč a platit mu bude 3 měsíce po vydání.

Také ze zpráv bankovního a nebankovního registru vyplývá skutečnost, že se počet dlužníků neustále zvyšuje, s nástupem ekonomické krize se však snížila rychlost jejich přibývání.

CERD také umožňuje, stejně jako mnoho dalších internetových aplikací, vyhledávání v insolvenčním rejstříku. To už je pro zadlužené fyzické a právnické osoby skutečně poslední instancí. V insolvenčním rejstříku jsou zařazeni všichni dlužníci, kteří vyhlásili konkurs po 1. lednu 2008, kdy začal platit nový insolvenční zákon. Starší záznamy jsou vedeny v evidenci úpadců.

Rejstřík je plně veřejný a údaje o dlužnících jsou tedy přístupné každému. K dispozici jsou zde všechny dokumenty dokládající průběh insolvenčního řízení. Především v případě fyzických osob je zřejmý silný zásah do soukromí, což svědčí o jejich zoufalé situaci, vyžadující oddlužení.

Centrální registr úvěrů

Úvěrovou evidenci vede také od roku 2002 Česká národní banka pod názvem centrální registr úvěrů (CRÚ). Soustřeďuje v ní informace o úvěrových závazcích podnikatelů a právnických osob a umožňuje jejich výměnu na základě zvláštního zákona.

Přístup do registru mají kromě ČNB všechny banky a pobočky zahraničních bank. Všichni zúčastnění mají povinnost provádět aktualizace záznamů každý měsíc. Informace o úvěrech zůstávají po jejich splacení v databázi 10 let. Také zde je možnost nechat si vystavit výpis. Vystavuje ho přímo ČNB, stojí 400 Kč a na jeho vyřízení je klasická lhůta 30 dnů. Tento registr se liší od toho firmy CBCB především tím, že neeviduje fyzické osoby.

Další databáze neplatičů

Jednoduchých databází neplatičů je vedeno v ČR relativně dost. Médium internetu je pro jejich provoz dokonalým prostředím. Jejich nevýhoda však spočívá právě v jejich množství. Je velice těžké se v nich orientovat a také již některé ukončily svoji činnost, aniž by se to na jejich webové prezentaci jakkoliv projevilo.

Za příklad stále funkční databáze lze uvést veřejnou dlužnickou databázi vedenou firmou BPX. Ta sbírá informace o dlužnících z řad podnikatelů a právnických osob. Přístup k seznamu dlužníků zde není nijak omezen na subjekty zapojené do nějakého programu firmy. Stáhnout si ho může v podstatě každý, kdo disponuje internetovým připojením.

Pro vyhledávání v aktualizované databázi je třeba registrace a zaplacení tarifu. Samotné přidávání dlužníků není příliš omezeno. Pro zpřístupnění této možnosti je třeba podepsat s firmou bezplatnou smlouvu, která je nabídnuta naprosto každému podnikatelskému subjektu.

Podpisem smlouvy se subjekt zaručuje, že případné, jím poskytnuté informace o dlužnících budou pravdivé. Skutečnou pravdivost informací lze však jen těžko u všech zápisů v databázi ověřovat.

O neplatičích se zde také zveřejňují další dodatkové informace, jejichž obsáhlost závisí na tom, kdo údaj o pohledávce po době splatnosti přidal. Kromě jména dlužníka, výše pohledávky a měny může do poznámky subjekt doplnit například dobu, do kdy měla být pohledávka splacena, či fázi, ve které se nachází její vyřizování.

Ke snazší orientaci ve výše zmíněných databázích a registrech přidávám tabulku se základními údaji o každém z nich.

 

SOLUS

BRKI

NRKI

CERD – veřejný registr

CRÚ

BPX

vedené subjekty

fyzické osoby, podnikatelé a právnické osoby

fyzické osoby, podnikatelé a právnické osoby

fyzické osoby, podnikatelé a právnické osoby

fyzické osoby, podnikatelé a právnické osoby

podnikatelé a právnické osoby

podnikatelé a právnické osoby

zapojené subjekty

banky, úvěrové a leasingové firmy, mobilní operátoři, distributor energie a TV

banky

leasingové a úvěrové společnosti

registrovaní uživatelé; veřejnost (burza pohledávek)

banky

firmy s podepsanou smlouvou; veřejnost

evidence

jméno,  r.č., adresa; IČ, dlužená částka

jméno, r.č., adresa; IČ platební morálka

jméno, r.č., adresa; IČ platební morálka

jméno, r.č., adresa;IČ,

údaje o dluhu, údaje i o věřiteli

IČ, platební morálka

IČ, velikost pohledávky; údaje v poznámce

sbíraná data

negativní

negativní i pozitivní

negativní i pozitivní

negativní

negativní i pozitivní

negativní

aktualizace údajů

minimálně jednou měsíčně

jednou měsíčně

jednou měsíčně

záleží na tom, kdo dlužníka přidal

jednou měsíčně

záleží na tom, kdo dlužníka přidal

výpis z databáze

135 Kč, do 30 dnů

100 Kč, na počkání +100 Kč, +dobírka

100 Kč, na počkání +100 Kč, +dobírka

300 Kč, platí 3 měsíce

400 Kč

Zdarma – stažení souboru xls

přístup do databáze

pouze členové

pouze členové

pouze členové

Registrovaní uživatelé

pouze členové

všichni

Řešil/a jste ve své praxi již situaci neplatičů?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

10 komentářů: “Neplatíte závazky? Připravte se na popularitu!”

  1. Josef napsal:

    díval jsem se do registru UPV, CBCB používá zjevně BRKI a NRKI v rozporu se zákonem. Takže souhlas, gauneři co si zde mohou dělat co chtěji.

  2. Alex napsal:

    Je to gaunerská společnost nad niž nikdo nemá kontrolu. Za 30 korun dluhu z vás udělají stejné dlužniky, jako když nekdo dluží 30 mil, pokud nekdo pozdě zaplatí onech 30 korun, fungujeto stejně. CBCB – hrůza děs.

    • Radek napsal:

      Mýlíte se. CBCB pouze eviduje, kolik jste si půjčil a kolik máte po splatnosti. Tuto informaci předává bankám a dalším společnostem, kteří si ji vyhodnotí podle svého.

  3. Morton napsal:

    Petr Švec je i přes svou ledvinovou dysfunknci mistrem svého oboru!

  4. kolja napsal:

    Málokdo si uvědomuje, že když má od banky kreditní kartu, tak v registru je veden úvěrový rámec jako jeho dluh i když ho majitel kreditky nikdy nevyužil celý.

  5. Kes napsal:

    Doporučuji se podívat na to, co CERD skutečně je. píšete neověřené bláboly.
    Věta : “ V případě skutečně neplatících subjektů fungují navíc oba registry jako podsystém globálně operujícího centrálního registru dlužníků (CERD).“ Je opravdovou perlou. Zeptejte se v Solusu, nebo CBCB jaky vztah tyto subjekty s CERD mají. Podobnými chybami v článcích ztrácíte kredit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.