Používání grafů minulého vývoje je při prodeji investičních nástrojů užíváno stejně často jako modelace budoucích očekávaných výnosů. Při modelaci budoucnosti je klient nejčastěji „mystifikován“ použitím příliš vysokých nereálných výnosů nebo zanedbáním nákladů s investicí spojených. U minulého vývoje tento prostor tak široký není – výnosy jsou známé a teoreticky by se dalo mást pouze v položce nákladů. A to pouze u některých investičních nástrojů.
Ve skutečnosti je možnost manipulace s daty a grafy i v minulosti dosti široká. A využívá se až příliš často. V poslední době se rozvinula na prodeji zlata v podobě zlatých slitků. Jako názorný příklad proto poslouží historická cena zlata.
V lepším případě se potenciální klient setká s dostatečně dlouhým grafem ceny zlata, který zahrnuje i jeho rekordní hodnoty z 80. let minulého století. To jsou hodnoty, na které se zlato znovu nominálně dostalo až v roce 2007, krátce před finanční krizí.
Graf 1: Nominální cena zlata v letech 1968 až 2014
Zdroj: Bundesbank
REKLAMA
Prodejci tímto grafem ukazují, jak cena zlata v dlouhém horizontu roste a jak ochrání před inflací. Současné poklesy k hladině 1 200 USD mají být příležitostí k nákupu. Zlato je přeci vzácné a bude o něj vždycky zájem… a tak jeho cena poroste. Opravdu?
Základní mýtus při prodeji zlata je, že ochrání investici před inflací. To ukazuje graf cen zlata ve stálých cenách roku 1968. Kdo nakoupil zlato mezi roky 1980 a 1981 může na jakoukoli ochranu před inflací zapomenout.
Graf 2: Reálná cena zlata v letech 1968 až 2014
Zdroj: Bundesbank, očištěno o index spotřebitelských cen USA
REKLAMA
Průměrná reálná cena zlata za období let 1968 až 2014 dosahuje 109,67 USD při cenách roku 1968. To v dnešních cenách odpovídá 742,53 USD v dnešních cenách. Kdo kupuje zlato dráže než je tento dlouhodobý průměr, platí přirážku „za nákup v krizi“. Cena zlata vždy v neklidných obdobích stoupá, a kdo v nich hledá ve zlatu bezpečný přístav, pokud včas neprodá, může místo ochrany před inflací počítat ztráty.
U zlata (a nejen u něj) může mást i měna, ve které je cena udávána. Zlato se obchoduje v amerických dolarech za trojskou unci, při přepočtu na české koruny je jeho vývoj ještě zcela odlišný. Vzpomeňte jen na americké dolary po 40 Kč kolem přelomu milénia a naopak kurs pod 15 Kč/USD v roce 2008.
Graf 3: Nominální cena zlata v letech 1991 až 2014
Poznámka: Data směnného kurzu ČNB zveřejňuje od roku 1991. Dříve byl směnný kurz určen administrativně.
REKLAMA
Zdroj: Bundesbank, přepočteno průměrnými měsíčními kurzy ČNB
Vlivem změn kurzu české koruny k dolaru byla cena zlata v českých korunách stabilní kolem 10 tis. Kč/oz. až do roku 2005. Poté začala růst a s počátkem finanční krize se vyhoupla na více než trojnásobek.
Česká koruna po intervencích České národní banky na měnovém trhu vůči americkému dolaru oslabila. Intervence ovšem dříve či později skončí a s největší pravděpodobností koruna bude opět posilovat, což pro vlastníky zlata bude znamenat další ztráty.
Pokud bychom přepočítali dále nominální hodnoty ceny zlata v českých korunách na reálné veličiny, dostali bychom opět jinou podobu grafu.
Kromě ukázky grafu v určitých veličinách (americký dolar, neočištěno o inflaci…) lze grafem manipulovat i vhodným výběrem časového období. U ceny zlata stačí kupříkladu vzít pouze „výsek“ od poloviny roku 2001 a hned získáme pouze rostoucí cenu s příhodnou korekcí v posledních dvou letech. Jak lákavé k nákupu…
