Neděle 18. února. Svátek má Gizela.

Nejde o časování, ale o čas

Opravdu časování nemá smysl? Opravdu by se investor neměl zajímat o výnosový potenciál své investice? Samozřejmě že měl, ale jinak než to činí většina investorů, říká PETR ŠIMČÁK.

"Nemáme, nikdy jsme neměli a nikdy nebudeme mít názor na to, na jaké úrovni bude ode dneška za rok akciový trh, úrokové sazy nebo podnikatelská aktivita." Čekali byste tento návod na úspěšné investování od nejobdivovanějšího aktivního investora, Warrena Buffetta, druhého nejbohatšího muže planety?

Na několika setkáních s investory i poradci jsem se setkal s nedůvěřivými pohledy, které vyvolal můj lakonický komentář, že nejhorší otázka, kterou si může investor položit, zní: "Kolik mi to vydělá?"

Warren Buffett mi pomohl tento zdánlivý nesmysl lépe objasnit.

Podle něj je investování jednoduché. Stačí koupit akcie skvělého byznysu za méně než je jeho vnitřní hodnota, který je řízen manažery vysoké kvality a integrity. Pak je držet navěky. Nějaké časování? Nějaká "aktivita"?

Jak ale do akcií investovat? Opravdu časování nemá smysl? Opravdu bych se neměl zajímat o výnosový potenciál mé investice? Samozřejmě že měl, ale jinak než to činí většina investorů.

Dlouhodobě jsou akcie ovlivněny jen a pouze ziskovostí. Zajímá mě tedy, za jakou cenu se dnes akcie obchodují ve vztahu k ziskovosti firem. Neboli staré známé P/E ratio.

Vezmeme-li 1/(P/E) ukazatel trhu, získáme velmi spolehlivou prognozu pro průměrný roční výnos akciového trhu na 10 leté periodě. A to je perioda, na které mě opravdu zajímvá načasování nákupu a také to, jaký mi investice nabízí výnosový potenciál. Chcete-li, "kolik mi to vydělá?".

Následující tabulka ukazuje, jaké bylo zhodnocení amerického trhu (Index S&P 500) v následujících 10 letech, a to podle úrovně P/E v čase (klikněte na tabulku pro zobrazení většího obrázku).


Z TABULKY VYPLÝVÁ
1) akciový trh dnes nabízí jednociferný výnosový potenciál, nicméně zajímavější než dluhopisy, zejména v Evropě. Alfa (přidaná hodnota manažera očištěná o náklady) bude hrát mnohem větší roli než beta (výnos generovaný trhem).

2) Investiční společnosti budou muset nabídnout více než v posledních 20 letech. Např. kvalitní koncentrovaná portfolia (viz článek Budoucnost mají koncentrovaná akciová portfolia).

3) Ten, kdo do akciového trhu (ať již přes tradiční široce diverzifikovaný fond nebo levný indexový produkt) investoval na jaře 2000, bude mít po 10 letech držby bohužel reálný výnos blízký nule.

4) Dojde k dalšímu rozvoji a využívání alternativních investic, jako jsou hedge fondy. Nabídnou investorům alfu na alternativních trzích a strategiích jakož i další netradiční bety. Rizikové investice budou muset být pestřejší a navzájem nekorelované.

MÍSTO ZÁVĚRU
Ten, kdo se v investování neobejde bez krátkodobých předpovědí, by se měl raději věnovat předpovídání počasí. Tam jsou šance na úspěch mnohem větší. Předpověď počasí totiž počasí neovlivní. U burz je tomu přesně naopak, a proto to nefunguje.

Je mi jasné, že celá řada investorů se tomuto pravidlu úspěšně vymyká. Ale studie firmy DALBAR ukázala, že zatímco metoda kup a drž by na periodě 1984-2002 přinesla průměrnému akciovému investorovi do fondů 9,3% p.a., skutečná návratnost činila 2,6%.

Nákup akciového fondu a následná kariéra rosničky se pro většinu investorů jeví jako nejlepší volba. Finanční poradci se nemusí o svou budoucnost bát, protože se jim nabízejí hodnotnější a bezpečnější zdroje přidané hodnoty pro své klienty. Ale o tom někdy příště.

24 komentářů: “Nejde o časování, ale o čas”

  1. Jaroslav Klumpler napsal:

    Pokud dobre rozumim bodu 1) rikate, ze se stridaji obdobi, kdy se vyplati spise sazet na cely trh – betu (tedy je mozne investovat pasivne treba do index. certifikatu) s obdobimi, kdy je lepsi spolehnout se na managera fondu a jeho schopnosti (alpha). Pokud skutecne nastava obdobi, kdy se mame sverit do rukou fond manageru, tak to se mame opravdu na co tesit. Nehodlam zpochybnovat vyzkum (jiste renomovane) firmy DALBAR, ale dalsi vyzkumy zase ukazuji, ze to s vykonosti fondu zase tak slavne neni. Vetsina fondu dlouhodobe neprekona ani vlastni benchmark a manager si vzdy prijde na sve, at fond vydelava nebo ne. Slavna veta W. Churchila: „Neverim statistice, kterou si sam nezfalsuji“, bohuzel dnes plati pro financni trhy vice nez kdykoli predtim.

    • Jan Traxler napsal:

      Proto právě bude čím dál podstatnější umět zvolit správné fondy, která Vám dají nějakou přidanou hodnotu. A manažeři mají dostatečnou finanční motivaci, aby vydělávali… a nejen finanční motivaci, když manažer prodělává, tak si jednoduše najdou jiného.
      Tím ale nezpochybňuji, že mnoho fondů nedosahuje výkonnosti indexů. To je dokonce zákonité.

      • Jaroslav Klumpler napsal:

        Vykonnost vsech fondu by se asi dala zobrazit jako Gaussova krivka, kde nejvice fondu by se pohybovalo nekde kolem sveho benchmarku (jak sam uznavate spise mirne pod nim). Existuje ale nejaka spolehliva metoda jak vybrat fondy, ktere jsou a hlavne budou trvale napravo od stredu? Tam totiz musime hledat tu pridanou hodnotu fond managera. Statistika nam v tomhle asi nepomuze, protoze bychom potrebovali prilis mnoho let minule vykonnosti, abychom se mohli pokusit alespon o nejake zavery. Navic nevime, je-li zvolena strategie fondu pouze v hlave soucasneho managera nebo je tak obecna, ze by ji zvladl i jeho nastupce. Bohuzel neznam prumernou zivotnost fond manageru, ale bojim se, ze nebude vetsi nez 5 let. Ohledne motivace… Tady si myslim, ze vetsina manageru se snazi jednoduse neprodelat a drzet se benchmarku. Vsak ono uz se to ve vyrocni zprave nejak obkeca. Hlavne se nepoustet do zadnych velkych akci. Ale treba se pletu.

        • Petr Simcak napsal:

          Ano, mate pravdu. Statistika nepomuze. Je treba se smirit s tim, ze a) vetsina fondu (a temer vsechny indexove certifikaty na rozdil od indexovych fondů) je pod indexem b) index ted bude generovat zrejme vyrazne mene nez v jeste nedavne minulosti.

          Reseni? Najit spravce s pridanou hodnotou. Kdyz nemam data, musim si pomoci procesem (ten kvalitni ma dnes relativne dost firem, ale zaruku nemate nikdy) a filosofii fondu (napr. koncentrovana portfolia z titulu vybranych na zaklade fundamentalni analyzy – skutecne, nejen teoreticke). Vsechny investicni spolecnosti ale budou mit docela tezkych 10 let pred sebou a fondovy byznys projde vyraznou zmenou.

    • Jan Lener napsal:

      Absolutně nic osobního, ale neprodává pan Klumpler indexové certifikáty?

      • Jaroslav Klumpler napsal:

        Asi Vas zklamu, ale index. certifikaty opravdu neprodavam. Jsem pouze drobny investor a investovani a finance jsou mym konickem. V soucasne dobe se povazuji spise za tradera nez investora, ale intenzivne se poohlizim po nejake dlouhodobe, pasivni strategii (investicni horizont 20+ let), zalozene na metode prumerovani. Nejblize mym predstavam je asi „Sporici plan“ u Brokerjetu, ale prilis se mi nelibi jejich poplatkova struktra a velmi omezeny vyber certifikatu. Navic jsou zde vklady pojiteny pouze do vyse tusim 25k Eur, coz neni mnoho vzhledem k investicnimu horizontu.
        Nemel byste pro me nejaky tip pane Lenere?

        • Jan Traxler napsal:

          Spořící plán u brokerjetu je zajímavý a očekávám, že nabídka se bude psotupem času rozšiřovat. Co se týká poplatků, moc si u těchto dlouhodobých programů nevyberete. Zhruba před půl rokem jsem se díval i po možnostech v Německu, baště certifikátů. Ale nenašel jsem nic výrazně výhodnějšího, ba naopak mnohdy mají Němci vyšší poplatky.
          Jinak se přiznám, že v certifikátech jsem zatím na úrovni „basics“. 🙂 Takže pokud Vás zajímají jen certifikáty, tak Vám moc nepomůžu. Možná Martin Svoboda z Zertifikatejournalu.
          Pokud by Vás zajímaly i fondy, pak se Vám rád budu věnovat. Například ve Vašem případě by volba programu na pravidelné investice dost záležela i na výši investic. Kdyžtak se ozvěte na mail a můžeme dát někdy řeč.

          • Mirek napsal:

            jsem příznivcem certifikátů, protože nabízejí největší možnosti. Pokoušel jsem si otevřít spořící plán u MaxBlue dceřinné společnosti Deutsche Bank,ale nabídka se zužuje podle rizikovostí a fakticky certifikáty, které nejsou emitovány DB, jsou pro vás do spořících plánů a pro zahraničního investora nepřístupné, ani u největší německé banky si nevyberete. Souhlasím, dnes si můžete vybrat i u Brokerjet. Jejich nabídka se na podzim rozšířila. Pravidelně spořím BRIC, ZJ potrfolio a index na komodity.

  2. Jan Traxler napsal:

    Tak trochu doufám, že si tenhle článek nepřečte moc lidí… jinak budeme v televizi sledovat třikrát za hodinu předpověď počasí, kolik tu bude rosniček. :-))
    Ne, ale máte pravdu, Petře. K tomu není co dodat.

    • Pavel Fárek napsal:

      Prosím Vás, v čem tedy spočívá finanční poradenství? Když není dobré sledovat trhy, tak může pan Šimčák ještě připsat, jaké portfolio doporučuje pro různé investiční horizonty a je to.

      • Jan Traxler napsal:

        Myslím, že Petr chtěl říct asi toto (resp. já si to tak interpretuji a tento názor zastávám): Investování není tipsport. Investor není bookmaker. Nikdo neumí předpovídat vývoj trhů, nikdo nikdy nemůže vědět, jestli se trend zrovna dnes neobrátí. Investování není o tom, že uhodnete ten nejlepší fond, tu nejlepší akcii, nejlepší region apod. Investování je o přístupu, o správné strategii, o disciplině a vytrvalosti.
        Tím neříkám, že by investor měl koupit a dvacet let se o nic nestarat. To rozhodně ne. Ale myslet si, že jsem ten nejchytřejší a dovedu odhadnout vývoj trhu lépe než všichni ostatní… to je víc než pošetilé. A jak píše Petr, ani Warren Buffet takové odhady nedělá.
        Prostě má svou strategii, které věří, které se drží a která mu vydělává. A v tom spočívá klíč investování.

        • Pavel Fárek napsal:

          Rozumím, ale pak je to tak jak říkám. Vy pane Traxler ordinujete podobným klientům s podobnými plány stejná portfolia? Letos v dubnu stejně jako po korekci?

          • Jan Lener napsal:

            Pardon, že se Vám pletu do diskuze. To není tak jednoduché. Pokud budu mít 2 klienty se stejným horizontem, stejnou rezistencí k riziku a obdobným balíkem peněz k investici a podobnou potřebou likvidity a relativně stejným jiným majetkem a relativně (třeba také k nákladům a příjmům) stejným obnosem uloženým jinde a pár dalších drobností bude stejných včetně záměru na co peníze mají sloužit po uplynutí investičního horizontu, pak budou ty dvě porfolia v podstatě stejná, můžou se lišit o drobnosti. Pokud ovšem se něco bude lišit z výše uvedeného, změní to i nastavovanou strategii investice. Nejde tedy jen dát stručnou strategii dle délky horizontu, těch určujících proměnných je víc, je třeba je vnímat v kontextu celkových financí a života klienta a to je finanční poradenství! Při určování strategie se projeví zkušenosti finančního poradce, jeho talent a také znalosti investování, produktů, možností a umění jejich správné aplikace. Vyplývá z toho skutečnost, že pokud dva dobří poradci připraví jednomu klientovi dvě portfolia, asi nebudou stejná, ale v zásadě by si měla být podobná, plnit podobný účel a být obdobně „drahá“. A co se týká vývoje v čase duben-podzim, dovedu si představit, že před korekcí už někteří poradci byli „nervózní“ a některé složky portfolia raději podvažovali. Můžete si to představit tak, že v roce 2004 šlo do středoevropských akcií 25% portfolia (modelový příklad) duben 2006 15% portfolia a dnes 20% portfolia. Ale pokud budu mít horizont 20 let, tak 2004-2006 20% portfolia, protože na takové periodě je „nervozita“ absolutně zbytečná.

            • Fárek napsal:

              Děkuji. Má pro horizont 20 let pro klienta s průměrnou tolerancí k riziku být zastoupeny dluhopisy nebo peněžní trh? když nejde o rezervu, ale o peníze určené pro dlouhodobou investici? Od pana Kabelky z ING jsem slyšel, že dluhopisy jsou základ jakéhokoli portfolia. Já bych se bez nich obešel.

              • Jan Lener napsal:

                Tak to je hodně zajímavý dotaz. Pan Kabelka má pravdu. VEmte to tak, že i rezerva někde musí být uložena, musí mít nějakou výši, pakliže má plnit svou funkci. A kam jinam s ní než do dluhopisů a spíše ještě peněžního trhu, nebo v současné době na ING konto. TAkže pokud u někoho je třeba (ta rezerva) 500.000,- neplánuje nic kupovat a chce dalších 300.000 uložit na 20 let, tak se obejde na těch 300.000 bez dluhopisů a pouze postupem doby může zamykat výnosy a zdefenzivňovat portfolio. Víte, v praxi jsem zažil, že manželé chtěli stavět na úvěr a než se ten úvěr vyřídil (najednou se to zdržovalo u nich) byli u soudu v rozvodovém řízení. Pak věřte někomu 20 letý horizont. A teď si budu zdánlivě protiřečit, představte si, že těch 300.000 v akciích za 2-3 roky se zhodnotí na 500.000 (totálně rostoucí trh :-), pak se jako rezerva dá používat i těch 500.000 v akciích, neboť úložka je ve výrazném plusu, tudíž likvidní (nebudeme realizovat ztrátu) no a těch předchozích 500.000,- můžete zainvestovat agresivněji, ale je třeba zachovat velkou část v dluhopisech. Kvůli snížení volatility. Docela by mě tady zajímal názor ostatních pánů expertů přes investice 🙂
                Co se týče peněžního trhu – to ani není investice, tam jsou peníze schované před inflací (no teď ani to ne) pro případ potřeby v 0,5 až 3letém horizontu a je jen otázkou komunikace klienta a poradce určit výši těchto peněz.
                A ještě k těm dluhopisům, většinou (v praxi občas ne :-)) mají opačný vývoj než akcie, což se dá vysvětlit hospodářským cyklem a pohybem úrokových sazeb a hlavně poptávkou a nabídkou po nich, kdy můžeme říci, že v období poklesu akcií (jejich prodeje) investoři hledají jiný instrument, kam investovat (dluhopisy třeba) tudíž roste po dluhopisech poptávka a tím jejich cena. Mimochodem, to je teoreticky právě v období poklesu úrokových sazeb, v období zlevňování peněz, v období startu hospodářského růstu. A proto, dobré portfolio by mělo obsahovat dluhopisy. Vemte jen ten psychologický efekt, kdy většinou klient (na nějakém rozumném horizontu, nemyslím pár měsíců) alespoň na něčem vydělává.

                • Fárek napsal:

                  Po jarní korekci mám svoje šílené portfolio – jak ho označil kamarád – zhruba o 20 % tenčí. Kdybych v něm měl 20 procent dluhopisových fondů, možná bych byl na 15 procentech (nějak jsem to počítal, ale asi to neumím přesně vyčíslit:). To by mě v tuto chvíli nevytrhlo. A na dvacetiletém horizontu – v období růstu, by mě mnohem výrazněji brzdilo. Nepřu se… jen mě zajímají další názory a děkuji za ně.

                  • Jan Lener napsal:

                    Řeknu Vám to takhle. Já osobně bych se dluhopisy také nezdržoval. Na jaře jsem zainvestoval do akcií, na začátku korekce 2x dokoupil a dnes jsem přesně na svých (asi +33 Kč). Zdá se, že Vy osobně riziko vnímáte téměř plně a jste s ním smířen, tudíž agresivní portfolio pro Vás může být tím správným řešením. Většina lidí to však „takhle nemá“. Zastávám ale názor, že než investovat třeba jen v Turecku s obrovským rizikem je lepší riziko více řídit a dojít si pro jistější zisky z části do „vyspělého světa“ i v případě agresivního investora.

                    • Fárek napsal:

                      Ale víte co mi nejde do hlavy – konzervativní investor by jančil úplně stejně při ztrátě 15% jako při ztrátě 20% nebo 30%. To, že mu dluhopisy zbrzdí propad, stejně neocení. kdybych před rokem investoval konzervativně do dluhopisů a ještě bych neměl zpět ani vstupní poplatek (to je ted bohužel u některých dluhopis fondů realita), tak bych měl vztek větší než při tom propadu akciového portfolia. A to myslím není o tom, že jsem otrlý a riziko mi neva.

                    • Jan Lener napsal:

                      Asi máte pravdu. Ale to zbrždění má vypadat tak, že na 5-letém horizontu (příklad) dluhopisy kumulativně zhodnotí o 25%, akcie v prvních 3 letech o 20%, pak se ale o 30% propadnou a investor potřebuje po těch pětiletech vybrat. Pokud měl portfolio 1:1 tak cca bude na 4,5% kumulativního zisku (zaplatí se mu poplatky), což ho nepotěší, ale neodnese si negativní zkušenost, ale pouze zkušenost. Na 20 letém horizontu je to samozřejmě jiné (spíše jde o zamykání výnosů)a dala by se o tom napsat tlustá kniha. Znovu ale opakuji, že nejde jen o finanční zisk, ale u většiny klientů o funkci peněz jako platidla a občas je třeba tuto funkci využít dříve než plánováno (vyplatit manželku při rozvodu, zaplatit synovi školu v zahraničí, koupit si ten nový úžasný model dacie), což dělá nové pseudohorizonty se kterými je třeba počítat. Mimochodem poradce má nejvíce z investice do akciových fondů, takže ty dluhopisy jsou tam především pro klienta (který nezná plně, nebo nechce zatím nést riziko). Riziko=nedosažení cíle.

                    • zinfo napsal:

                      Obávám se, že nezkušený investor, který dosud nezažil propad a následný růst trhu s odrazem ve vlastním portfoliu, nápor nevydrží. Uteče velmi rychle a při první negativní zkušenosti a trhu již nedá šanci. Zachová se opačně od svých siláckých řečí, že jej ztráta nezabolí atp. Viděl jsem mnoho lidí, kteří byli hrdinové při nárůstu a poklesu utíkali nebo byli nuceni prodávat, protože nakupovali na dluh. Na následném růstu trhu se již nepodíleli. Je to o zkušenosti zažité na vlastní kůži. Musíme vychovávat své děti, aby se těšily na zisky, ale počítali se ztrátou.

                  • Jan Lener napsal:

                    Řeknu Vám to takhle. Já osobně bych se dluhopisy také nezdržoval. Na jaře jsem zainvestoval do akcií, na začátku korekce 2x dokoupil a dnes jsem přesně na svých (asi +33 Kč). Zdá se, že Vy osobně riziko vnímáte téměř plně a jste s ním smířen, tudíž agresivní portfolio pro Vás může být tím správným řešením. Většina lidí to však „takhle nemá“. Zastávám ale názor, že než investovat třeba jen v Turecku s obrovským rizikem je lepší riziko více řídit a dojít si pro jistější zisky z části do „vyspělého světa“ i v případě agresivního investora.

              • Jan Traxler napsal:

                Na toto téma by se zde mohla vést hoooodně široká diskuze. A pravděpodobně Vám naprostá většina potvrdí slova pana Kabelky. Já je také potvrdím, ale dodám ALE… každý základ jde nahradit jiným základem. 😉
                Pro rozumné portfolio je potřeba volit konzervativní a dynamickou složku. Nemusí však jít jen o akciové a dluhopisové fondy. Možností je dnes habakuk. 😉 Důležité je, aby jednotlivá aktiva nebyla příliš kladně korelována.
                A ještě k těm dluhopisům… je třeba rozlišovat mezi dluhopisovým fondem a dluhopisem. Oboje dvoje se dá využít jinak.
                Tedy klidně se bez dluhopisových fondů obejděte. Ale nekupujte jen fond zaměřený na čínské akcie. :-))

          • Jan Traxler napsal:

            Jak vystihuje Honza Lener, teoreticky ano, teoreticky dvěma stejným klientům „ordinuji“ dvě stejná portfolia. Ale můžu Vám upřímně říct, že ještě nemám dvě stejná portfolia.

            • Petr Simcak napsal:

              Reaguji tak na vse vyse uvedene:

              a) Na alokaci pouzivam 2 metody. Bud klient chce financni plan nebo ne. Vetsina jej nechce. Takze tady mi staci aplikace Grant (vezmu si horizont a nejhorsi povolenou vykonnost a vic opravdu neni treba). Pokud chce financni plan, tak je treba modelovat zivotni cyklus (cash flow, prijmy, vydaje atd.) a bez metody Monte Carlo to jde jen velmi tezko. Postupuje se od konce na zacatek a hleda se pozadovany vynos, ktery by mel financovat pasiva a meri se mira rizik nikoliv volatilitou (pokles na X letem horizontu), ale riziko je to, s jakou pravdepodobnosti a o kolik mi hrozi, ze sva pasiva nebudu schopen financovat. To mi docela dobre umozni eliminovat debatu na tema co udelaji burzy ode dneska za rok. Ma to nevyhodu, vetsina klientu netusi, ze takto je treba postupovat a temer nikdo se neni ochoten a schopen bavit na tema investovani na cely zivot :-). Takze zustavame u Grantu a ten je docela jednoduchy. Nicmene budoucnost vidim ve financnim planovani, tam je zdroj pridane hodnoty

              b) Co se tyka dluhopisu, tak do tech opravdu neinvestuji. PRijde mi, ze kdyz si diskontuji vsechny sve prijmy ode dneska do mych 60 let, tak je to stale dost penez a to je pro me dluhopis (ve financni hantyrce jde o human capital, protoze to jeste neni cash v penezence, coz je financial capital). Predpokladam, ze jak budu starnout, tak muj human capital bude prirozene klesat a financial kapital prirozene rust (pokud vse neutratim) a tudiz i naroky na bezpecnost financial kapital se budou zvysovat. Tak za 10-15 let uz zacnu uvazovat o primichavani dluhopisu… AUtomaticky to resime v produktu Rentier Invest…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.