Pondělí 19. února. Svátek má Patrik.

Nechci slevu zadarmo?

„Ve strukturách placených čistě provizním způsobem bude kvalita poradenství vždy sporná a značně kolísavá,“ tvrdí finanční poradce VÍT KALVODA

Pokud má poradce poskytovat kvalitní poradenství, měl by za ně být placen jinak, než provizním systémem. Jinak se zákonitě dostává pod tlak ze strany finančních institucí a vlastního rozpočtu. Zatímco zprostředkovatel je placen institucemi, jejichž produkty zprostředkovává, a kterým tak vykonává službu, poradce, který stojí na straně klienta a ne na straně trhu, by měl být klientem také přímo placen.

Souvisí to s faktem, že produkty, které jsou výhodnější pro klienta, bohužel nejsou vždy zcela výhodné pro zprostředkovatele. Především zprostředkovatelé na počátku kariéry se mohou – pokud jsou již částečně v obraze – octnout před dilematem: "Dělat práci co nejkvalitněji, ale na úkor vlastních zisků a pozice ve firmě, nebo adoptovat firemní kulturu a preferovat lépe zprovizované produkty, díky kterým mě firma bude považovat za kvalitněji pracujícího?"

Někteří se rozhodnou zprostředkování nákladovějších produktů vyhýbat přes nejrůznější tlaky, taženi vědomím větší stability své budoucí pozice poradce, dosažené kvalitní prací. Mnozí začínající zprostředkovatelé si ale "luxus" důkladné analýzy klientovy situace a poctivého výběru produktů z finančních důvodů nemohou dovolit a jsou nuceni pracovat v nižší kvalitě, tedy především využívat produktů, skrze které jsou klientem "dostatečně zaplaceni".

Náklady na zaplacení poradce se pak ale podstatně navyšují: většinou jsou pak totiž "lépe zaplaceny" také společnosti, o jejichž produkty se jedná, a zprostředkovatelské struktury, tyčící se nad zprostředkovatelem.

Poradce, který pracuje pro klienta, by měl být klientem placen, a to co nejpřímějším způsobem, tedy s co nejnižším počtem mezičlánků, které se na této komunikaci "živí". To je logicky nejméně nákladný způsob platby za poradenskou službu.

Zprostředkovatelská provize, přicházející od jednotlivých společností, ovšem nemůže v některých případech zcela odpadnout, (byť by to bylo krásné). Vždy budou existovat finanční skupiny, které budou provizemi motivovat zprostředkovatele k prodeji svých produktů. Pokud je ale poradce závislý pouze na provizích těchto společností, těžko jej můžeme označovat jako nezávislého.

Naopak poradce, který je placen přímo klientem, se tímto zavazuje vykonávat určitou službu pro tohoto klienta. Jelikož konečná definice kvality v oblasti finančních služeb není možná, nelze do smlouvy o poradenské činnosti zakotvit takovou definici, která by klientovi maximální kvalitu zcela garantovala: do budoucnosti nikdo nevidí a přes současnou dobrou kvalitu některých společností a produktů není jasné, zda si tuto kvalitu zachovají také v budoucnosti.

Důležité však je, že při placeném poradenství vzniká jiný vztah klient-poradce a že se jedná o vztah, který funguje více ve prospěch klienta a méně ve prospěch (některých) finančních institucí.

Pokud by pak poradce např. nedokázal jasně vysvětlit, proč postupoval určitým způsobem a projevila se jednoznačně jeho neznalost nebo nečistá motivace, měl by klientovi uhradit škodu, způsobenou nečestným jednáním, popř. také zaplatit pokutu poradenské firmě (dle interních směrnic). Pokud by totiž v určité firmě takových případů bylo více, pravděpodobně by velmi rychle ztrácela svou pozici na trhu.


Aby byl kvalifikovaně a svědomitě pracující poradce nízkonákladový a přesto dostatečně zaplacený, musí se pohybovat ve vertikálně útlé organizační struktuře, která mu však přesto zajišťuje potřebné materiální a informační zázemí a infrastrukturu pro práci.

Pokud firma tuto úlohu splňuje a poskytuje poradci kvalitní zázemí pro jeho práci, veškeré potřebné informace a administrativní úlevy, má právo za toto být poradcem a potažmo klientem "zaplacena".

V případech některých zprostředkovatelských firem však situace dospívá do bodu, kdy firma je namísto nástroje kvalitního poradenství "strojem na peníze" a "poradci" levnou pracovní silou bez potřebného zázemí. Od takové levné pracovní síly lze stěží očekávat kvalifikovanou a důslednou práci, kterou správa financí vyžaduje.

Pokud si tučné a nefunkční (často MLM) struktury chtějí udržet poradce, kteří s nimi spolupracují, jsou nuceny je udržovat v nevědomosti a zdánlivé samostatnosti, a zároveň v nich vyvolávat pocit závislosti na firmě jako takové a na skupině. Zde přichází na řadu brainwashing a manipulační techniky, jejichž mistři se bezpochyby nacházejí právě v těchto strukturách.

Sáhodlouhá školení a setkání firmy, na kterých převládají zářivé vize snadného úspěchu nad praktickými výklady a informacemi, jsou pro poradce dvousečnou zbraní: Na jednu stranu je motivují a dávají jim pozitivní náhled na sebe samé a svou činnost; na druhou stranu však v poradci podporují pocit vlastní nesamostatnosti a závislosti na mateřské firmě. Poradcovo sebevědomí a sebedůvěra, především důvěra ve vlastní úspěch, se stávají neoddělitelně spojenými s firmou, jejím logem, kulturou a týmem.

I když je pak poradce po nějaké době při své práci reálně a většinou i ekonomicky samostatný, přetrvává u něj neodůvodnitelná a iracionální, ale často silná závislost. Je to postupně naučená závislost na firmě, na její neustálé motivaci a pozitivním náhledu, za kterou poradce (a klient) většinou platí své firmě nemalou daň. Díky ní je zprostředkovatel možná "zářivější" a lépe prodává, stěží však vede ke kvalitněji odvedené práci z pohledu klienta. Pokud firma posuzuje kvalitu poradce dle provizí vyplacených partnerskými společnostmi, může se kvalita snadno dostat na vedlejší kolej.

Za současnou průměrnou úroveň na trhu "finančního poradenství" nesou tedy zodpovědnost především struktury jednotlivých firem a jimi používané metody. Ve strukturách placených čistě provizním způsobem bude kvalita poradenství vždy sporná a značně kolísavá a tyto firmy se budou postupně posouvat do role "levných vzdělávacích organizací" pro začínající finanční poradce. Své místo na trhu však jistě nikdy zcela neztratí – ne každý klient si totiž umí spočítat, že se vyplatí "nechtít slevu zadarmo".

50 komentářů: “Nechci slevu zadarmo?”

  1. Jíří Birnbaher napsal:

    Dobrý den,
    chci se zeptat jaký máte názor na poradenství AMCICO Aig Life? Případně, jestli s touto pojišťovnou máte nějaké zkušenosti, jak probíhá práce jejich poradců, atd. Můžete klidně psát i na můj e-mail. JB

  2. ph napsal:

    že by klient dejme tomu zaplatil poradci, a pak měl produkt levnější o provizi??? Přece nebude za totéž platit dvakrát???
    Jinak se tu asi bavíme o rozdílných věcech, chápu klienta, který je
    a) buď v balíku a chce se poradit nebo i najmout nějakou finanční firmu která by mu ty peníze obhospodařovala
    b) naopak je ve velkých firemních dluzích, takže zase nějakou finanční firmu co mu s tím pomůže, finanční toky, sehnat cash flow, přebere úvěry a tak.
    Těžko bude někdo platit finančnímu poradci za to že mu „poradil“ aby si u něj zaregistroval stavebko nebo životní pojištění. Nemluvě třeba o fondech peněžního trhu či dluhopisových, tam by se mu taková platba za radu vrátila za dost dlouho…

    • Jan Traxler napsal:

      Až se podepíšete, tak budu velmi rád reagovat… do té doby to beru jako výkřik do tmy od člověka, který neví, o čem mluví.

    • Vít Kalvoda napsal:

      Da se tomu rozumet tak: muze se stat, ze velmi dobre informovany poradce voli produkt, o kterem vi, ze je pro klienta objektivne mene vyhodny z duvodu vyssich nakladu bez protihodnoty ve forme vyssi hodnoty. Bohuzel se to v soucasne dobe deje, protoze mnozi poradci jsou nuceni myslet u klienta na svuj prospech a ten odvisi do velke miry od zaplacenych poradku.

      Pokud ovsem klient zaplati za schuzku s poradcem a poradenstvi nejakou normalni standardni cenu, diky ktere jiz je poradce dostatecne zaplacen, ztraci se tato motivace a poradce muze bez tlaku na svou vlastni kapsu poskytnout kvalitnejsi poradenstvi.

      Pokud zaplatite poradeci 1000 Kc a poradce je dostane, je to jine, nez kdyz poradce zvoli produkt, kde zaplatite 4000, aby si vydelal svych 1000 Kc a nemusel si po nocich privydelavat aby tak dotoval svou poradenskou cinnost.

      V nekterch pripadech pak muzete dostat produkt zcela bez poplatku, ktery by se jinak poradce zdrahal zprostredkovat, v jinych produkt podstatne levnejsi. To, ze bychom se dostali do situace, kdy budeme mit produkty bez provizi nepokladam za realne. Proto se urcite poradce urcite nebude zlobit, kdyz si sve reseni zprostredkujete pres nej. Proc byste take obihal vsechny instituce a jine zprostredkovatele? Dulezite vsak je, ze placenym poradenstvim se podstatne snizuji tlaky na preferenci nakladovejsich produktu.

      Je pravda, ze pro urcitou cast poradcu je dostatecnou motivaci ke kvalite to, ze tudy vede cesta k dlouhodobe stale klientele a vetsi vlastni vyrovnanosti (poradce nemusi neustale pred klienty neco zatajovat). Je ale take pravdou ze pro velkou cast poradcu toto dostatecnou motivaci neni.

      Pane Traxlere, nezlobte se, ale to bychom mohli na podpis čekat dlouho 😉

      • Jan Traxler napsal:

        Mám na to ještě trochu jiný názor… ale dokud se lakmusový papírek nezbarvý a neukáže nám svoje pH, nemám důvod ani chuť reagovat. Co kdyby šlo o kyselinu… ??? ;-))

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Opravdu :)) A víte za co by jste ho vůbec zaplatil? SK

      • Slavomír Kožúšek napsal:

        Má otázka směřuje na pana „ph“. SK

        • Petr Hatina napsal:

          Ja jsem ten anonym ph,omlouvam se.
          Nahlížím ten problém spíš z druhé strany, určitě máte představu o průměrné výnosnosti nabízených produktů, takže si sami dokážete spočítat za jak dlouho, popřípadě z jaké částky, by se ještě další poplatky pro finančního poradce klientovi vrátili. Čili bych tento vzorec opravdu viděl spíš pro vyšší příjmové skupiny.

          • Jan Traxler napsal:

            Zdravím Petře,
            takto je to lepší, když Vás můžeme oslovit, nemyslíte?

            Pokusím se Vám ukázat přidanou hodnotu placeného poradenství z mého pohledu.
            Já si za poradenské služby nechávám platit přímo klientem, máme to s klientem podchyceno i smluvně. Avšak oproti Vaší představě a oproti Vítovi není základním účelem mého poradenství najít levnější produkty. Hlavním cílem je vytvoření plánu.
            Plánu, jak dosáhnout vytyčených cílů, jak eliminovat rizika, jak rozložit majetek, jak změnit současné hospodaření domácnosti… Nejde o to, najít co nejvýhodnější stavebko (to je až vedlejší), ale prvně jde o to, zda stavebka vůbec využít. Nejde o to, najít o 20 Kč měsíčně levnější pojistku, ale mít dostatečně kryta všechna rizika. Nejde o to, najít fond s nižším vstupním poplatkem, ale efektivně rozložit investice (v tom vidím asi největší přidanou hodnotu). Nejde o to, zvolit penzijní fond, který bude nejvýnosnější. Jde o to zvolit správnou investovanou částku a spravnou investiční strategii, abych na konci neměl jen 20% potřebného kapitálu pro výplatu renty. Nejde o to, najít nejnižší sazbu hypotéky (stejně při změně fixace bude levnější zase jiná banka). Ale jde o to zvolit vhodnou dobu fixace, splatnost, použití vlastních prostředků apod.

            Lidé se často snaží šetřit na nepravých místech. Ušetří pár korun na jednom poplatku, to je fajn. Ale zapomínají přitom obvykle na daleko důležitější věci a kolikrát svým hospodařením promrhají za život statisíce.

            Placený poradce je svým způsobem zárukou kvality připraveného plánu. Pokud je totiž někdo pouze provizně placený zprostředkovatel, fakticky je jeho úkolem pouze zprostředkovat vaše požadavky, říct Vám všechny důležité informace, ale za přípravu plánů rozhodně nijak zodpovědný není a nikdo to po něm nemůže vyžadovat. Ačkoliv mnoho zprostředkovatelů připravuje pro klienty i jakési plány (já bych řekl často spíš kvaziplány), nikdy za ně neponesou plnou zodpovědnost před dozorčím orgánem.
            Začínáte už vidět přínos placeného poradenství?

            Přeji hezký den.

            • Jan Majer napsal:

              To je rozumný pohled na věc, Honzo. Napsal byste ve zkratce, co konkrétně ošetřuje vaše smlouva s klientem?

              • Jan Traxler napsal:

                Smlouva o dílo – specifika díla, jeho dodání, placení apod.; práva a povinnosti zadavatele a zhotovitele a případné sankce…
                … ve smlouvě garantuji třeba také vrácení peněz (+náhradu škody) v případě, že AFIZ uzná stížnost klienta jako oprávněnou a můj postup jako neadekvátní apod.
                Honzo, jestli máte v úmyslu podložit Váš vztah s klienty smluvně, pak rozhodně doporučuji konzultaci s právníky. 😉

                • Jan Majer napsal:

                  Víte o právníkovi, který si poradí se specifiky naší práce? Nějaký mustr by mohl dát dohromady AFIZ…

            • Vít Kalvoda napsal:

              Petře, úplně s Vámi souhlasím.
              Jen bych rád doladil Vaši nepřesnou interpretaci mého postoje:

              Službu ve stylu osobního finančního plánu jsem (zřejmě bláhově) pokládal za samozřejmost, která funguje velmi dobře i v některých často zatracovaných společnostech.

              Přístup, se kterým jsem se setkal, byl z tohoto hlediska skutečně férový a to i bez placeného poradenství. A dle mého to až do tohoto bodu může skutečně hladce fungovat i bez placeného poradenství.

              V určitém bodě se však při přípravě řešení dochází k bodu, kde můžete využít na nějaký konkrétní cíl různých produktů. A zde je dle mého zakopaný pes: myslím, že mnozí poradci, i když doposud provedli dobrou práci, musí v tomto okamžiku začít myslet na svůj užitek a snažit se „propašovat“ do připraveného plánu nějaké dostatečně zprovizované smlouvy: tady se pak začíná využívat na tvorbu rezerv investiček místo přímých investic do OPF (nejznámější varianta) a dalších „kouzelnických triků“, které snad raději ani nebudu zmiňovat (asi jako kdybych prozrazoval, z čeho se v Brně vyrábí burčák 🙂 )

              Myslíte si, že na tom může být něco pravdy?

              • Jan Traxler napsal:

                Nejdříve se mnou úplně souhlasíte, pak opravujete mou interpretaci Vašeho postoje a nakonec vysvětlíte, že Váš postoj je přesně takový, jaký jsem měl na mysli… jsem z toho krapet zmatený… :-))

                Ano, bod, o kterém píšete, je zlomový. Je zlomový v našich pohledech na věc.
                Pro Vás je všechno před bodem samozřejmost a v tom, co následuje, vidíte hlavní přínos placeného poradenství.
                Já naopak vidím všechno co následuje jako samozřejmost pro poradce/zprostředkovatele s určitým morálním kreditem (morálka moc nesouvisí se zdrojem, ze kterého je placený). Ale v tom, co bodu předchází, v tom vidím hlavní přidanou hodnotu placeného poradenství.
                Ještě nikdy jsem se u klienta nesetkal s tím, že by mu někdo z 10 a více dealerů dal do ruky skutečný plán. Je pravda, že většina zprostředkovatelů o jakémsi plánu s klientem hovoří, ale jediným cílem takového plánu je uzavřít s klientem nějaký produkt.
                Hlavním výstupem „poradenství“ by podle mě neměly být smlouvy k podpisu, ale PLÁN.
                Skutečných „finančních plánovačů“ není mnoho. Osobně znám v republice zatím pouze dva. Určitě jich bude víc. Ale rozhodně to nebude vysoké číslo.

                • Vít Kalvoda napsal:

                  Ano, Honzo, věděl jsem, že ve Vaší koncepci finančního plánu bude zřejmě zakopaný pes a samozřejmě mohou být rozdíly v tom, jak kdo vnímá jeho žádoucí obsah.
                  Koncepce, se kterou jsem se setkal v OVB ve struktuře Pavla Černého, funguje dle mého jako skutečný finanční plán.
                  Hranice toho, kdy někdo vytváří skutečný plán a zdánlivý plán, je dle mého velmi těžko definovatelná a co člověka potom nejvíce zarazí je, když uvidí, že sice existuje výborný plán, ale (a to nevztahuji k OVB) jeho realizace má probíhat za použití nevhodných produktů… Čili produkty a plán úzce souvisí, nemyslíte?
                  Samozřejmě tento plán musí být reálný a ne pouze zdánlivý.
                  Myslím si, že bychom se měli setkat a vzájemně si vytvořit finanční plány, abychom pochopili, co máme na mysli…
                  Jen abych se u Vás doplatil…

                • Zachrdla - TriMan napsal:

                  Souhlasím s Vámi, Honzo. Finanční plán by neměl obsahovat žádné konkrétní finanční produkty. Měl by jen uvádět co má být řešeno a na jaké částky, případně jaké typy produktů by pro daný účel byly nejvhodnější. Měl by zahrnovat ale i ty oblasti osobních financí, které komerčními produkty řešit nelze (např. sociální dávky, státní podpory, propočet důchodu ze státního systému atd.). Finanční plán opravdu není o produktech, ale o řešení klientových finančních potřeb.

                  • Jan Lener napsal:

                    Přesně tak. Vybrání vhodných produktů je dalším krokem – zprostředkováním – na základě analýzy trhu. Jenomže problém je v tom, že pak zase může od poradce klient získat drahé řešení, pokud třeba poradce nemá dost široké portfolio. Od Víta Kalvody klient finanční plán dostane. Jen třba nemá 26 str. jako od Trimanu :-). Otázka je zda je to dobře, nebo špatně, nutné, nebo ne, a proto by placený plán měl obsahovat i ty levné
                    produkty. Co Vy na to?

                    • Jan Bartoš napsal:

                      A na vrcholu klient řekne, že Liška je nejlepší – na všechno. Achjo, je to pořád dokola, je to tak ušlechtilé, ale stojí o to vůbec někdo?
                      Což neznamená, že s Vámi bezezbytku nesouhlasím, ale i průměrný stolař, kterému občas ujede míra může radost z povedené skříně a občas jeho práci někdo pochválí, cože se u českých chytrolínů….

                    • Pavel Zachrdla napsal:

                      Přestože většina novodobých investorů se spokojí s „podnikatelským barokem“, tak profese architektů asi nevyhyne. A obdobně je to i v naší profesi.

                    • Vít Kalvoda napsal:

                      Architekt… to je ten clovek co vam keca do toho, jak si predstavujete svoje bydleni, rika Vam veci, ktere nechcete slyset a navrhne Vam dum ve kterem nechcete bydlet,protoze je presvedceny, ze takhle je to nejlepsi?
                      Nebo ten ktery udela co Vam na ocich vidi a nema vlastni nazor?
                      Nebo neco mezi?
                      Tu zlatou stredni cestu se stale snazim najit. Srovnani s architektem je trefne.

            • Vít Kalvoda napsal:

              Oprava: HONZO, úplě s Vámi souhlasím 😉

            • Jan Lener napsal:

              Firma Top Consultant se pod tento názor může myslím jako jeden muž podepsat. Díky.

            • Petr Hatina napsal:

              Děkuji za obšírnou odpověď, pojem finančního plánu znám a samozřejmě uznávám potřebu kvalitního poradce, nezávislého na provizích.
              Ovšem, nikdo mi neodpověděl zatím na původní otázku – koupě většiny finančních produktů je spojena s poplatkem, a obvykle ne malým. Tento poplatek pokrývá jak organizaci a správu dané finanční společnosti, tak i reklamu, distribuce i provize koncovým prodejcům.
              Čili, pokud budeme hovořit o poplatku finančnímu poradci za opravdu kvalitní vytvoření finančního plánu a výběr optimálních finančních produktů, je nutné to chápat jako samostatnou, oddělenou nadstandardní službu, kdy poradce je schopen fundovaně pomoci klientovi řešit jeho situaci, doporučit i produkt který neprodává, a nebo se případně omezit jen na vypracování finančního plánu bez dalšího prodeje Chápu to dobře?

              • Jan Lener napsal:

                Ano. Poradenská firma by měla mít obrovsky široké portfolio, aby mohla pak i opravdu kvalitní věci zprostředkovat. ydělýá si peníze, může se o ty smlouvy starat a nakonec i klient ušetří čas a nervy s vyřizováním podkladů a administrativou. Oboustranně prospěšné a umožňuje to dát slevu na finanční plán, který nemusí byý drahý.

              • Zachrdla - TriMan napsal:

                Pokud zvolíte „bezplatné“ poradenství, tak je vždy spojeno s prodejem doporučených finančních produktů (a jak uvádí autor článku, produktů zpravidla předražených). U placeného poradenství by tomu tak být nemělo. Z důvodu komplexnosti služeb by sice klientovi měla být nabídnuta i následná služba (sjednání produktů – bezplatně), ale vypracování finančního plánu by sjednáním produktů podmíněno nemělo. Klient za vypracování plánu zaplatil a je jen na něm, jak s ním naloží, zda si jej jen vystaví doma do vitríny a nebo se rozhodně jej i zrealizovat (přes poradce, či přes někoho jiného).

                • Jan Lener napsal:

                  Ano.

                • Vit Kalvoda napsal:

                  Souhlas.Jako jeden muž (a – zatím – 3 ženy, Honzo) 🙂

                • Vit Kalvoda napsal:

                  Souhlas.Jako jeden muž (a – zatím – 4 ženy, Honzo) 🙂

                  • Pepíno napsal:

                    Kolik se platí finančímu poraci za zpracování plánu? Děkuji.

                    • Pavel Zachrdla napsal:

                      Obávám se, že žádná firma se na finanční plány pro anonymy nespecializuje. Takže asi máte smůlu, Pepíno :-).

                    • Pepíno napsal:

                      Sakra, to jsou ale firmy! :-)))

                    • Jan Traxler napsal:

                      A kolik se platí právníkovi za připravení smlouvy? Kolik se platí zubařovi za novou korunku? Kolik se platí auditorovi za audit? … jak Vám jednoduše odpovědět… no asi přesně tolik, kolik si naúčtuje. :-))
                      Prvně byste měl položit jinou otázku a to sám sobě… „Kolik jsem ochotný zaplatit za zpracování plánu? Na kolik si takové služby cením?“

                      Konkrétnější odpovědi nečekejte. Na obecný nick obecné odpovědi. :-))

                    • Pepíno napsal:

                      Pokud to budeme brát takto: „kolik jsem ochotný dát“, tak to se mi líbí 🙂 Jen aby se to líbilo tomu poradci :-)))

                    • Jan Lener napsal:

                      250.000 na ruku. Nemáš? Nic nedostaneš. Tak.

  3. Pepíno napsal:

    Prosím o vysvětlení „placeného poradenství“. Dle mého je to zhodnocení situace a předložení řešení (s konkrétnímu produkty a společnostmi). Realizace je na zákazníkovi. Je má představa totožná s realitou, prosím? Děkuji.

  4. Tomáš Marný napsal:

    Moc hezký šláneček, jen co je prauda.
    Jen tak trochšik, mírně řečeno, utopistický.
    Pohlovci začali úřadovat na německém trhu od 58. Čék by řekl, za těch pár desítek let se celý trh musel profesionalizovat, žádní MLM díleříci, všichni zcela jisto jistě budou chtít placené poradenství, bo přeci si nenechají vnucovat hent ty předražené produkty.
    Omyl pane Kalvodo, těžký omyl. (A nebo naivita.)I ten německý trh, který má náskok skoro 50 let před tím naším je rejdištěm boucháčů, typu OVB, MBI, FI a jak se všechyn ty firmy jmenují ….
    A víte proč? Protože představa 92% lidí platit za něco, jako finanční poradenství, je nepředstavitelná. Zbývající část využívá privátních makléřů a maličký zbyteček je ochotno za fin poradenství platit. A Vy si mysléte, že v ČR to bude jiné?
    Bohužel, nerad, ale musím dát za pravdu v něčem páně Šafránkovic, budu rád, pokud se tu bude tvořit firma, která se pokusí rozumně vyvážit bezplatné poradenství za cenu provizních produktů. Ani střední třída nám v drtivé většině nebude ochotna za naše služby platit. Vím že je to kruté, ale to je realita, bohužel.

    • Pavel Hanzl napsal:

      Přeji pěkný večer! Ač velmi nerad, musím s Vámi souhlasit, vážený pane. Souhlasím proto, že máte pravdu. A nerad proto, že Tomáš Marný zajisté není Vaše pravé jméno. Co kdybyste si přestal hrát a hezky pěkně nebezpečně šel s kůží na trh, tak jako my ostatní? V jiných příspěvcích jste prokázal, že jste nejen aktivně obeznámen s pravidly českého pravopisu, ale máte co říci i po odborné stránce. Víte, když už mi má někdo šlápnout na kuří oko, budu radši když to nebude anonym.

      Jinak dík za každé šlápnutí, které se trefí a pomůže nám všem v tom nejdůležitějším, co každý poradce potřebuje. Totiž zpětnou vazbu, protože je lepší akutně bolavé kuří oko, než ztráta příštího klienta, pokud bychom permanentně nosili lyžáky proti následkům šlápnutí (nenabídli vlastní kůži k veřejné újmě).

      Nyní věcně k Vašemu postřehu o většinovém klientovi: ano, je v povaze tohoto tvora, že s odevzdaností jemu vlastní se snaží rychle splácet chytré dluhy (jen aby probůh tu hypotéku moc nepřeplatil), ale současně si jde koupit toaster na splátky se zatížením 15%, nebo je věčně v mínusu na kreditní kartě, nebo… platí nějakou nepřímou cestou za drahé produkty. Ty levné produkty jej totiž neudrží v potřebné platební kázni a ve spotřebním půstu vztaženém k souvisejícímu kapitálu. A je jistě lepší mít ve stáří alespoň nějaké peníze navíc (produkt si dosaďte sám), než nemít nic, protože auto z reklamy bylo tak lákavé a u levného produktu žádná kázeň zapotřebí není, tak co? Tento typový klient však tvoří objem většinové produkce poradenských firem. Ty se snaží fungovat tak, aby takový klient byl subjektivně spokojen (objektivní stav jeho finančního portfolia je irelevantní – jen si zkuste takovému klientovi dopodrobna vyprávět o finesách kapitálového trhu). Je velmi pravděpodobné, že Vás utře jak zpocené okno a nechá se obsloužit někým, kdo jeho duši opravdu rozumí. Zde na webu, kdesi v historii je článek o poradci OVB, kterého utřela zástupkyně Kapitolu jen proto, že lépe rozuměla klientově duši. Neříkám že je to dobře. Bohužel to svědčí o tom, že měřítkem úspěchu poradce je obchodní objem a schopnost jej realizovat, produkt je druhotná substance. Kvalitní poradenství je pouhým nástrojem k dlouhodobé obchodní úspěšnosti. Kdo tvrdí že je to opačně, nepochopil tuto práci. A tak můžete mít šťastného klienta, který má v šuplíku podprůměrnou KŽP co jste mu napsal, nebo zoufalého, nespokojeného a informacemi přetíženého klienta, který nespí, protože jeho OPF kolísají a na jeho RŽP se mu nic nespoří :-(( Bude takříkajíc „těhotný pokušením“ zvolit jednoduché, jedno je že drahé řešení přes někoho, kdo supluje investiční společnosti.

      Moc záleží na tom co se odehrává ve většinové klientské duši. Nikoliv už tolik na tom, co v hlavách osvícenců poradenské branže, zhusta se vyskytujících i na platformě tohoto webu. Základní důvod je v absenci základů finanční gramotnosti většinové společnosti. Pokud klient bude žádat kvalitní rady (neb znalostně nebude tak zcela mimo mísu a bude tušit co chce), úplně automaticky to pročistí náš trh. Obávám se, že doba k uskutečnění tohoto utopistického snu bude velmi, velmi dlouhá….

      Hmm… a do té doby? Věřím že ani Vy se nechcete pást. Prokazujete smysl pro realitu, takže hádám, že jste pěkně v proudu, žádné pokusy vyskočit někam do snu, že? A tohle…. tohle přežije. Masa poradců, hnaných pudem sebezáchovy a přáním klientovy duše…. A těch 8% populace? V těchto vodách lze občas být také. Loví tam ti „lepší“ z nás, tzv. etičtí poradci. Mají pocit, že vše ostatní je zkažené a má zemřít. Ó, jak hluboce se mýlí… Počítá se totiž schopnost ÚSPĚŠNĚ dodat službu finančního poradenství nezanedbatelné části populace. Klient totiž nežádá kvalitu, ale štěstí duše.

      • Vít Kalvoda napsal:

        „Klient totiž nežádá kvalitu, ale štěstí duše.“ To je skutečně trefné. Naprosto souhlasím.
        Nicméně tohle, tj. aby byl klient šťastný ze svých produktů, je otázka informovanosti o jejich relativní kvalitě/nekvalitě.

        A vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjí (nemám k dispozici žádné průzkumy finanční informovanosti, ale vycházím z růstu informovanosti u klientů, se kterými se setkávám) a k tomu, že jak finanční rezervy rostou, roste logicky i zájem o finančnictví, může být nárust finanční gramotnosti rychlejší, než očekáváme.

        Není to ovšem lehká bitva a svou část bitevního pole v tomto případě zřejmě nikdo bez boje neopustí. Nicméně tento očistný proces už je nastartován, a věřím tomu, že bude nadále probíhat. Jeho hnací silou je totiž inteligentní snaha o zvýšení svého majetku a blahobytu, která zřejmě číhá i v tom nejdrobnějším z účatníků finančních trhů

    • Vít Kalvoda napsal:

      Milý pane Marný,nebýt utopistických bláznů, kteří kdysi dávno snili o lepším a spravedlivějším světě bychom tady dnes neměli spoustu hodnotých kulturních úkazů a snad žádnou kulturu a náboženství vůbec. Svět by byl příliš černý bez naděje! A příliš nudný bez reformátorů. Kdyby všichni byli vždy spokojení s tím, jak to je, a nesnažili by se to změnit, asi bychom teď lítali po stromech a živili se semínky. (pokud máme věřit evoluci).

      Přiznávám, že má vize je trochu přehnaná. Svou nezdolnou aktivitou a dotěrností si nějakou část trhu budou klasičtí dealeři vždy udržovat. Nicméně je to otázkou finančního vzdělání národa. Jsou lidé, kteří nerozumí počítačům a jsou ochotni za počítač zaplatit 2x více, než kolik by stál jinde. Jsou lidé, kteří jsou stejnou věc schopni udělat u správy peněz. Ale Škodu 120 od Vás nikdo za 100 000 nekoupí. Takže přece jen lidé uplně hloupí nejsou.

      Je to otázka času, kdy základní finanční vzdělání pronikne k lidem a trh půjde jako v jiných odvětvích směrem k co nejlepšímu poměru cena/kvalita. Kterýžto stejně jako v jiných odvětvích nebude nikdy zcela transparentně určitelný.

      Pokud by se dětem od základní školy vysvětlovali základy finanční gramotnosti, nebylo by zdaleka tak snadné průměrného klienta obelhat. A zatímco dnes je myšlenka „nechci slevu zadarmo“ možná pro mnohé nepřijatelná, věřím, že se zvyšující se finanční gramotností bude pro stále větší procento populace přijatelnější.

      Tady se tedy naše vize různí. Jedině budoucnost ukáže, kdo z nás měl pravdu a já budu věnovat svou energii tomu, abych to byl tentokrát já.

      • Jan Valachovič napsal:

        Je to sice drobet mimo téma, ale věřte že jsou Škody 120, které bych nejen já koupil i za víc než 100 000 Kč. Nejde ovšem o žádnou seriovku (ani tuzing:-)…….

        • Vít Kalvoda napsal:

          Už se těším na časy, kdy si lidé budou s podobnou sentimentalitou pořizovat kapitálovky na spoření 🙂 v muzeích finančního poradenství a specializovaných investičních klubech.

      • Vladimír Kutálek napsal:

        Myslím si, že hlavní problém „placeného“poradenství je v tom, že většina lidí (včetně mě) neví, co konkrétního mi to navíc přinese, resp. pochybují že znalosti poradců opravňují účtovanou sumu… Zatím placené poradenství není rozšířené natolik, aby žilo s doporučení. Takže ani mně mi ho nikdo nedoporučil.

        Trochu odbočím, vím, že ve stavebnictví existují projekty, kdy se rekonstruuje např. bytový dům a smlouva je postavená tak, že stavební frma financuje opravu (jestli je jinde zajištěne nevím, pravděpodobně ano) a majitelé bytů budou řekněme 20 let platit stejné sazby za elektřinu jako před rekonstrukcí. Tzn, stavební firma vstupuje do rizika, e úspory za topení budou nějaké, protože rozdíl je splátka investice. A majitel je si celkem jist, že stavební firma opravdu dosáhne úspornějšího vytápění… Bohužel z důvodů rizik (když nezávisí olik platím, budu přetápět apod.) tento model není příliš rozšířen…Stavebním firmám se do něj moc nechce…

        Jsem idealista a proto si myslím, že podobný model by mohl vzniknout i u „placeného“ finančního poradenství… Nevím jestli zvýšená režie s takovou smlouvou by baly menší než přínos, navíc netuším jak ohodnotit „pojištěné riziko“. Ale jako mezikrok pro paušální „placené poradenství“ by i velká režie možná nevadila.

        Otázka pro diskuzi, je si někdo jist svým investičním plánem natolik, že by šel do rizika typu: klient má nějaké produkty (např. IZP) a fin. poradce mu nabídne OPF s jistotou, že klient bude dostávat výnos jakokdyby měl prvních např. 5 let IZP, poradce nadvýnos/ušetřené poplatky a po pěti letech už jen OPF? S tím, že poradce by pak měl u klienta po pěti letech důvěru, takže platit paušálně placené poradenství za kompletní finanční plán by byl více obhajitelný….
        Trochu je problém u více znalých klientů, kde by rozdíl mezi navrhnutým a bývalým řešením nebyl dostatečný…

  5. Pepíno napsal:

    Je možné, že pokud bude poradenství hrazené klientem v převaze vůči „bezplatnému“, tak zmizí řada současných nešvarů? Domnívám se, že budou vznikat jiné, adekvátní nastalé situaci.

    • Vít Kalvoda napsal:

      To je dost možné… To co jsem napsal je úhel pohledu. Uhel pohledu na to, kudy by mela vest cesta ke kvalitnejsimu poradenstvi. Jakykoliv system neni do dusledku jasnou pojistkou pro kvalitu, ta bude vzdy zaviset castecne na jednotlivych poradcich.

  6. Jan Traxler napsal:

    Jak jsem začal číst, už jsem měl na rtech „souhlas“. Ale v půlce článku se to zlomilo.
    Jsem zastáncem placeného poradenství na smluvním základě, to o mně asi všichni ví, takže v tomto ohledu Vám dávám za pravdu, Víte.
    Avšak s tím „brainwashingem“ jste asi trošku ujel. Byl jste někdy zaměstnán v nějaké větší lépe možná zahraniční firmě na pozici ne úplně nejnižší, řekněme takový střední management? Patrně ne. Motivace, loajálnost, týmový duch… to Vám nic neříká? Tohle není výmysl MLM systémů. To je normální přístup zdravého managementu. Dokud pro práci potřebujete lidi a nestačí Vám stroje, pak vždycky budete potřebovat umět lidi motivovat a vést k lepším výkonům. Některé firmy jako třeba OVB (zmiňuji, protože znám z vlastní zkušenosti) to ovládají velmi dobře.
    Hezký večer.

    • Jan Lener napsal:

      Honzo, jsem si docela jistý, že s Vítem nejste v rozporu ohledně braiwashingu. Motivace, loajálnost, týmový duch jsou v našem oboru asi nejdůležitější složkou manažerské a vedoucí úlohy. Myslím, že Vít měl na mysli jiné brainwashingování. To, které spočívá ve vyvolávání realitou nepodloženého pocitu, který člověka uzavírá v konfortní zóně.

    • Vít Kalvoda napsal:

      Honzo, mate pravdu v tom, ze loajalita, tymovy duch, dobre vztahy, nadseni atd. jsou motorem pro praci jakekoliv firmy. Bez toho to zkratka nefunguje a vim, ze tohle dela kazda firma.

      Mel jsem ovsem prilezitost setkat se s nekolika MLM systemy, kde tato stranka nabyvala zrudnych rozmeru a forem, ktere prekrocily hranici toho, co jeste pokladam za uzitecnou motivaci a vkrocily tam, kde se nachazi nefer manipulace.
      Nerikam tedy, ze tato nefer manipulace by byla vysadou MLM nebo vysadou financne poradenskych firem. To jiste ne. Varuji jen, ze zatimco prodejni firma muze z takoveto motivace a manipulace snad jen tezit, u poradenske firmy se to muze (nebo musi?) zakonite negativne podepsat na kvalite prace.

      Nechci hovorit o konkretnich firmach, davam to kazdemu na zamyslenou jako uhel pohledu.

      Nemuzu nesouhlasit s Vasim vyrokem, ze OVB velmi dobre ovlada umeni lidi motivivat a vest k lepsim vykonum.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.