CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Petr Gola

20. 12. 2013

2 komentáře

Nadstandardní příjmy a sociální pojištění v roce 2014

 


 

V Česku je stejně jako v některých západoevropských zemích zaveden pro výpočet sociálního pojištění maximální vyměřovací základ (strop pro platbu pojistného). Platba sociálního pojištění ze strany zaměstnance i OSVČ je tedy omezena shora.

Maximální vyměřovací základ je v Česku stanoven od roku 2008. V letech 2010 až 2011 činil maximální vyměřovací základ pro platbu 72násobek průměrné mzdy, od roku 2012 činí maximální vyměřovací základ v daném roce 48násobek průměrné mzdy.

Snížení maximálního vyměřovacího základu ze 72násobku na 48násobek přispělo k posílení principu zásluhovosti při výpočtu důchodu. Občané s vysokými příjmy totiž odvádí v produktivním věku vysoké sociální pojištění, přičemž vlivem redukce při výpočtu důchodu mají důchod vyšší než občané s nízkými příjmy pouze o desítky procent, i když na sociálním pojištění platili několikanásobně více. 

Co znamená dosažení stropu během roku

Jestliže v průběhu roku dosáhne zaměstnanec maximálního vyměřovacího základu, tak od tohoto měsíce přestane odvádět sociální pojištění. Naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, ve kterém bylo zákonného limitu dosaženo. V Tabulce 1 je uveden maximální vyměřovací základ v letech 2008 až 2014.

  • Pro rok 2014 činí maximální vyměřovací základ 1 245 216 Kč. Zaměstnanec může tedy na sociálním pojištění zaplatit maximálně za celý rok 80 940 Kč (6,5 % z 1 245 216 Kč), zaměstnavatel za zaměstnance zaplatí maximálně za celý rok 311 304 Kč (25 % z 1 245 216 Kč). Zjednodušeně můžeme říci, že sociální pojištění se odvádí do průměrné měsíční mzdě ve výši 103 768 Kč (1 245 216 Kč: 12 měsíců). V roce 2013 zaplatil zaměstnanec maximálně 80 759 Kč a zaměstnavatel 310 608 Kč.
  • OSVČ (není účastna II. pilíře) zaplatí na sociálním pojištění za rok 2014 maximálně 363 604 Kč (29,2 % z 1 245 216 Kč). Za celý rok 2013 je to 362 791 Kč.

Tabulka 1: Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění

Rok

Maximální vyměřovací základ

2014

1 245 216 Kč

2013

1 242 432 Kč

2012

1 206 576 Kč

2011

1 837 391 Kč

2010

1 801 448 Kč

2009

1 214 760 Kč

2008

1 150 580 Kč

Důchod při nadstandardních příjmech

Přestože v Česku platí, že občané s vyššími příjmy, ze kterých je řádně odváděno sociální pojištění, mají vyšší důchod, tak vlivem redukce stoupá důchod v poslední redukční hranici nepatrně. V roce 2014 se při výpočtu důchodu příjem ve čtvrté redukční hranici (nad 103 768 Kč) započítává pouze ze 3 %.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Černý má průměrný měsíční příjem v současné hodnotě za všechny odpracované roky na úrovni 103 768 Kč (hranice maximálního vyměřovacího základu v roce 2014). Získá 40 let pojištění. Vypočítáme si důchod pana Černého dle legislativy roku 2014. 

Tabulka 2: Výpočet důchodu pana Černého

Text

Částka

Osobní vyměřovací základ

103 768 Kč

První redukční hranice

(do 11 415 Kč, ze 100 %)

11 415 Kč

Druhá redukční hranice

 (od 11 415 Kč do 30 093 Kč, z 26 %)

4 856 Kč

Třetí redukční hranice

(od 30 093 Kč do 103 768 Kč, z 22 %)

16 209 Kč

Výpočtový základ

(11 415 + 4 856 + 16 209)

32 480 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(40 let x 1,5 %)

60,0

Procentní výměra důchodu

(32 480 Kč x 60 %)

19 488 Kč

Základní výměra důchodu

2 340 Kč

Měsíční důchod

(2 340 Kč + 19 488 Kč)

21 828 Kč

Zdroj: vlastní výpočet autora

Pan Černý tedy odváděl vysoké důchodové pojištění a jeho vypočtený měsíční důchod dosahuje cca 67 % měsíční částky na sociálním pojištění, který každý měsíc obdrží OSSZ. V případě vyššího osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdy v současné hodnotě) by byl podíl ještě nižší.

Jenom na doplnění si uvedeme, že zaměstnanec pan Zelený s průměrným měsíčním příjmem v současné hodnotě ve výši 9 000 Kč a získání 40 let pojištění bude mít dle výpočtu v roce 2014 měsíční důchod 7 740 Kč. Měsíční důchod v případě pana Zeleného bude činit 2,7násobek měsíčních odvodů na sociálním pojištění.

Výpočet důchodu v Česku je nadále, i přes všechny legislativní změny v posledních letech, založen na principu solidarity. Nejvíce klesá životní úroveň odchodem do důchodu občanům s vysokými příjmy, kteří by se měli v produktivním věku co nejvíce finančně zajistit na důchod.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Maximální roční příjmy pro výpočet důchodu

Od roku 2008 se sociální pojištění platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí a tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Nadstandardní příjmy před rokem 2008 tedy ovlivňují výši důchodu více než od roku 2008. Podívejte se na […]

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

12. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Martin Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Martin

    3 ledna, 2014

    Chtěl bych se zeptat, proč je uvedeno 25 % a ne 21,5 % – „Zaměstnanec může tedy na sociálním pojištění zaplatit maximálně za celý rok 80 940 Kč (6,5 % z 1 245 216 Kč), zaměstnavatel za zaměstnance zaplatí maximálně za celý rok 311 304 Kč (25 % z 1 245 216 Kč).“
    Těch 3,5 % je nemocenské a příspěvek na st. politiku zaměstnanosti?

    Odpovědět

  • Petr Gola

    3 ledna, 2014

    Dobrý den,

    ano, je to tak. Zaměstnavatelé odvádí v souhrnu 25 % na sociálním pojištění (21,5 % důchodové pojištění, 2,3 % nemocenské pojištění a 1,2 % státní politika zaměstnanosti).

    S pozdravem

    Odpovědět