Na vysoké inflaci mají podíl i velké firmy, tvrdí rozsáhlý výzkum
Nová studie britských think-tanků zkoumala přes tisícovku společností v několika zemích. Výzkumníci došli k závěru, že jedním z faktorů vysoké inflace je i chování velkých firem. Ty mají na trh nadměrný vliv, vyplývá ze závěrů.
Britské organizace Institute For Public Policy Research a Common Wealth minulý týden představily výsledky svého výzkumu. Studie tvrdí, že zejména velké energetické a potravinářské firmy přispěly k vyšším mírám inflace. Ta podle nich díky tomu „dosahuje vyšších hodnot a je trvalejší“. Informoval o tom ekonomický server CNBC.
Výzkumníci samozřejmě nepřipisují nadnárodním firmám vinu za takřka celosvětový růst inflace, ovšem jejich vliv by se neměl podceňovat. „Po pandemii se nedostatky v zásobování ještě prohloubily v důsledku energetického šoku, který následoval po ruské invazi na Ukrajinu. Ačkoli tyto faktory byly jednoznačně prvotním spouštěčem vysoké inflace, nedávná debata upozorňuje na často přehlížený zesilující faktor: zisky podniků,“ předesílají.
„Tvrdíme, že tržní síla některých společností a v některých odvětvích – včetně dočasné tržní síly, která se objevila v důsledku pandemie – posílila inflaci,“ uvádí zmíněné organizace.
Nadměrná cenová síla
Think-tanky zkoumaly přes 1300 firem působících v Německu, Spojeném Království, USA, Brazílii a Jižní Africe. Přitom zjistily, že zisky sledovaných společností byly ke konci roku 2022 o třicet procent vyšší než v roce 2019.
Velké nadnárodní firmy mají podle zjištění na trh významný vliv. „Zdálo se, že společnosti s (dočasnou) tržní silou jsou schopny chránit své marže, nebo dokonce dosahovat „nadměrných zisků“ a stanovovat ceny vyšší, než by bylo sociálně a ekonomicky výhodné,“ přibližují výzkumníci. Mezi těmito společnostmi jsou výslovně jmenovány například Shell, Exxon Mobile nebo výrobce potravin Kraft Heinz.
„V případě scénáře energetického šoku, kdyby byly náklady rovnoměrně rozděleny mezi zaměstnance (myšleno obecně – pozn. autora) a vlastníky firem, by se dalo očekávat, že míra návratnosti klesne, protože firmy nezvýší ceny, aby plně vyrovnaly vyšší náklady, a zaměstnanci neudrží plně krok s inflací. To se však nestalo. Stabilní míra návratnosti – například taková, jakou vidíme ve Velké Británii – naznačuje cenovou sílu firem, která jim umožnila zvýšit ceny, aby ochránily své marže,“ vysvětlují autoři studie.
