Je jasné, že utažené opasky velkým úsporám nesvědčí, přesto finanční aktiva domácností vzrostla o 125 miliard korun a úspory domácností v nich dosáhly již celkové sumy téměř 2,74 bilionu korun. Na domácnost tak vychází průměr 690 tisíc korun. V zacházení s jejich úsporami ale ani za loňský rok nenajdeme nějaké výraznější změny. Nejvýraznějším trendem je opakování jasného vítězství spořicích účtů mezi všemi finančními produkty.
Zdroj: ČNB
Přesto najdeme některé signály, které mohu alespoň naznačovat. Například ustal útěk z termínovaných vkladů nebo se téměř zastavil růst peněz klientů ve stavebním spoření.
Likvidita nad zlato
Zatímco předloni netermínované vklady „porazily“ i celkovou sumu vkladů (na úkor jiných samozřejmě) loni již takovou razancí nerostly – viz graf 1. V roce 2010 šlo totiž zejména o to, že do svého skokového nárůstu o 89 miliard korun „přebraly“ 64 miliard z běžných účtů. Navíc i 18 miliard z termínovaných vkladů.
To loni již byl trh mnohem klidnější a rostly všechny vkladové skupiny či formy. Netermínované vklady vzrostly o 54 miliard, ale protože o 19 miliard víc lidé nechali i na běžných účtech, zbývá na spořicí vklady „jen“ 35 miliard korun. Přesto mají na netermínovaných vkladech po odečtení běžných účtů (což lze pak považovat za spořicí účty) plných 280 miliard korun.
REKLAMA
Na ostatní zbyly už doslova drobečky: termínované vklady narostly o pouhých 3,6 miliardy, z toho ještě 2 miliardy šly na stavební spoření.
Stříbrnou medaili si udržely jednorázové smlouvy životního pojištění. Už se sice neopakoval obří skoro 60% boom předloňského roku (téměř 29 miliard korun), ale i loňských 28,3 miliardy korun dokonce natolik deformovalo i statistiku, že ČAP změnila metodiku. Tento hit posledních dvou let prakticky převzal roli střednědobého depozitního produktu – jednorázovky vlastně tuto roli „vyfoukly“ stavebnímu spoření.
Kapitálové a investiční životní pojištění vytváří také rezervotvornou složku, v níž je uložena část úspor pojištěných. Z pohledu technických rezerv by měla narůst o více než 20 miliard (výroční zpráva ČAP za rok 2010).
Další trvalou metu dobývá tradiční penzijko, kam lidé vložili dalších 16 miliard korun a šanci do budoucna slibuje penzijní reforma. Ostatně ani úvahy o zapojení stavebka do režimu úspor třetího pilíře není od věci.
REKLAMA
Zdroj: vlastní výpočty
Jak rostla finanční aktiva domácností v posledních letech, vidíme na grafu 2. Úspory v nich dosáhly již celkové sumy téměř 2,74 bilionu korun (na domácnost tak vychází průměr 690 tisíc korun) a jejich portfoliovou skladbu ukazuje graf 3.
Zdroj: vlastní výpočty (* odhad)
