CZK/€ 24.095 -0,02%

CZK/$ 20.659 0,00%

CZK/£ 28.166 -0,01%

CZK/CHF 25.741 -0,03%

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

26. 05. 2022

Maximální výše důchodu od června

 

I po zvýšení důchodu od června je maximální částka starobního důchodu nepřímo zastropována výpočtovou formulí. Kdo dosáhne od června na maximální důchod? Jak ovlivňuje doba pojištění výši maximálního starobního důchodu?



 

Měsíční částka starobního důchodu přiznaného od června letošního roku závisí na výši osobního vyměřovacího základu a získané době pojištění v celých ukončených letech a ještě se zohlední mimořádná valorizace.

Osobním vyměřovacím základem je průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Hodnotí se pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.

Do doby pojištění se započítávají odpracované roky, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění plus získané náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu).

Redukce osobního vyměřovacího základu

Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměru mají všichni penzisté stejně vysokou, a sice 3900 Kč. Procentní výměra důchodu závisí na konkrétním průběhu pojištění.

Čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší procentní výměra důchodu. Při výpočtu výpočtového základu dochází k redukci osobního vyměřovacího základu, k částce osobního vyměřovacího základu nad 155 644 Kč se při výpočtu starobního důchodu v letošním roce nepřihlíží.

To znamená, že žadatel o důchod s osobním vyměřovacím základem např. 160 tisíc a žadatel o starobní důchod s osobním vyměřovacím základem např. 190 tisíc Kč mají stejně vysoký výpočtový základ (redukovaný osobní vyměřovací základ).

Od června se u všech státních důchodů z důvodu vyšší inflace zvyšuje procentní výměra o 8,2 %, dochází k mimořádné valorizaci. V korunovém vyjádření si tedy občané s vyššími příjmy polepší více než lidé s nižšími příjmy.

Výpočtový základ

Vlivem redukce při výpočtu osobního vyměřovacího základu nemůže být výpočtový základ (redukovaný osobní vyměřovací základ) v letošním roce vyšší než 53 137 Kč. Výše procentní výměry starobního důchodu následně závisí již pouze na získané době pojištění, neboť každý rok pojištění činí 1,5 % zápočtu výpočtového základu. Následně je nutné zohlednit valorizaci důchodu od června.

Vyšší doba pojištění = vyšší důchod

V přiložené tabulce je vypočten maximální starobní důchod od června v závislosti na získané době pojištění. Minimální doba pojištění pro přiznání starobního důchodu činí 35 let. Nejvíce pro orientaci počítáme s dobou pojištění 47 let. Nezohledňujeme tedy případnou žádost o starobní důchod při přesluhování, tedy odchodu do starobního důchodu později než při dosažení řádného důchodového věku a současnému výkonu výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění, což zvyšuje dobu pojištění. V praxi tuto variantu volí málo lidí, neboť pro většinu lidí je výhodnější pobírat současně starobní důchod a mzdu ze zaměstnání.

Maximální starobní důchod od června 2022 (v závislosti na získané době pojištění)

Osobní vyměřovací základ Doba pojištění Starobní důchod
nad 155 644 Kč 35 let 34 085 Kč
nad 155 644 Kč 37 let 35 811 Kč
nad 155 644 Kč 39 let 37 536 Kč
nad 155 644 Kč 41 let 39 260 Kč
nad 155 644 Kč 43 let 40 985 Kč
nad 155 644 Kč 45 let 42 710 Kč
nad 155 644 Kč 47 let 44 434 Kč


Související články

Komentář: Vlády si zvykly žít na dluh. Teď přichází účet

Vypadá to, že časy, kdy si vlády vyspělých zemí mohly dovolit vydávat dlouhodobý dluh se záporným výnosem a po světě se šířily makroekonomické nesmysly jako „Moderní měnová teorie“, jsou nenávratně pryč. Především si dnes ale držitelé vládních dluhopisů musí připadat jako totální hlupáci. Výnosy vládních dluhopisů vyspělých […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

20. 08. 2026

Peníze stresují dvě třetiny Čechů. Kvůli nejistotě odkládají finanční rozhodnutí

Finanční stres v posledním roce zažívaly alespoň občas dvě třetiny lidí. Ukázal to výzkum Swiss Life Select. Nejčastěji se bojí rostoucích běžných výdajů, nečekaných nákladů a výpadku příjmu. Starosti o peníze se přitom neprojevují jen v rozpočtu: více než třetina lidí kvůli nim častěji pociťovala stres nebo […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

13. 08. 2026

Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů se stále ještě bojí investovat. Největší obavou je ztráta peněz

I když počet investorů v Česku roste, velká část lidí má z investování stále obavy. Nejčastější překážkou je strach ze ztráty peněz, který od investování odrazuje 73 % neinvestujících. Podobně silnou bariérou je nedostatek znalostí a pocit, že lidé nemají dostatek volných peněz. Vyplývá to z průzkumu […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstck

07. 08. 2026