Máte nadprůměrné příjmy? I tak může být důchod podprůměrný
Výše státního důchodu závisí na příjmech v produktivním životě, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění, a získané době pojištění v celých letech. Do doby pojištění se započítávají roky práce a podnikání plus náhradní doby pojištění. Náhradní doby pojištění se započítávají zpravidla v omezeném rozsahu.
Mezi náhradní doby pojištění patří např. péče o děti do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu.
V roce 2014 činil dle údajů ČSSZ průměrný měsíční starobní důchod 11 075 Kč.
Prodlevy v pojištění
Průměrná měsíční mzda (osobní vyměřovací základ) při výpočtu důchodu v roce 2015 se počítá z let 1986 až 2014. Někteří občané mají po dobu, kdy pracují velmi vysoké příjmy. V některých letech však nemají vyřešen svůj pojistný vztah (nejsou ani zaměstnanci ani OSVČ). Např. cestují, mají příjmy pouze z pronájmu. V daném období není splněna podmínka uplatnění vyloučené doby při výpočtu státního starobního důchodu.
Co to znamená? Protože nedojde k vyloučení tohoto období, což by bylo splněno např. při péči o dítě do 4 let věku nebo při péči o závislou osobu, tak dojde ke zprůměrování příjmů za rok 1986 až 2014 a nulový příjem za několik let sníží průměrnou mzdu za odpracované roky. Současně jsou prodlevy v pojištění důvodem, proč je získaná nižší doba pojištění, což opět snižuje státní důchod.
REKLAMA
Minimální doba pojištění pro přiznání státního starobního důchodu v roce 2015 je 31 let.
Praktický příklad
Pan Šedý má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 35 000 Kč v současné hodnotě a získá nízkou dobu pojištění v rozsahu 31 let. Měsíční starobní důchod vypočítaný dle legislativy roku 2015 činí 10 661 Kč.
Vysoké příjmy, ze kterých se neplatí sociální pojištění
Někteří lidé mají v produktivním životě více druhů příjmů. V souhrnu mají měsíční příjem velmi nadprůměrný. Pro důchodové účely se však bude počítat pouze příjem, ze kterého bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění. Příjmy, ze kterých se sociální pojištění neplatilo, nemají žádný vliv na výpočet státního starobního důchodu. V praxi se jedná např. o příjmy z pronájmu, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z prodeje movitého majetku, příjmy z prodeje nemovitého majetku.
Praktický příklad
Paní Dvořáková měla v roce 2014 mzdu ze zaměstnání ve výši 180 000 Kč (15 000 Kč měsíčně). Dalších 120 000 Kč měla z pronájmu a 80 000 Kč z kapitálového majetku. Pro výpočet státního důchodu budeme počítat, že paní Dvořáková měla příjmy v předchozích letech na stejné úrovni jako v roce 2014. Výpočet důchodu provedeme dle legislativy roku 2015. Budeme počítat, že paní Dvořáková získá dobu pojištění v rozsahu 40 let. Pro výpočet důchodu bude rozhodující příjem ve výši 180 000 Kč. Z ostatních příjmů zaplaceno sociální pojištění nebylo, proto do výpočtu důchodu nevstoupí. Měsíční státní důchod paní Dvořákové by byl 9 939 Kč, i když měla paní Dvořáková nadstandardní příjmy.
REKLAMA
Výkon samostatné výdělečné činnosti
Podnikatelé a živnostníci platí sociální (důchodové) pojištění z vyměřovacího základu, kterým je polovina hrubého zisku. Pro výši státního důchodu není u podnikatelů nebo živnostníků rozhodující dosažený roční příjem nebo hrubý zisk, ale polovina hrubého zisku.
Praktický příklad
Živnostník pan Kučera měl v roce 2014 příjem ve výši 900 000 Kč a výdaje ve výši 500 000 Kč. Částka za rok 2014, která se použije pro výpočet důchodu, nebude ani 900 000 Kč ani 400 000 Kč (900 000 Kč – 500 000 Kč), ale 200 000 Kč (400 000 Kč x 50 %). Kdyby měl pan Kučera i v předchozích letech stejné hospodářské výsledky a získal dobu pojištění 40 let, potom by měl státní důchod 10 200 Kč.
