CZK/€ 24.660 -0,14%

CZK/$ 23.320 -0,63%

CZK/£ 29.075 -0,24%

CZK/CHF 23.987 -0,30%

Text: Pavel Kohout

24. 01. 2008

15 komentářů

Maďarsko

 


 

Teprve čas ukázal, že maďarská prosperita byla financována dluhem. Aby nedošlo k omylu: ekonomové to věděli vždy, protože statistiky hovořily jasnou řečí. Tak například ratingová agentura Standard & Poor’s snížila 16. června rating Maďarské republiky na BBB+, což je nejslabší hodnocení ve skupině středoevropských států.

Maďarský deficit za rok 2005 činil 6,1 % hrubého domácího produktu, státní dluh představoval 58 procent HDP. Na rok 2006 se odhaduje deficit ve výši až 9,4 procent HDP a státní dluh ve výši 65 % HDP. To je opravdu velmi, velmi vážné.

Příčinou není nízký výběr daní, ale vysoké veřejné výdaje. Například náklady na finanční konsolidaci státních podniků přijdou v roce 2006 na 2 % HDP. Mimochodem, Maďaři neměli kupónovou privatizaci ani Klause a přitom jejich celkové náklady na krytí transformačních ztrát již dávno překročily našich pověstných 500 miliard Kč.

Na hodně (až 1,2 % HDP) přijde modernizace silniční sítě, která je potřebná, ale její financování není příliš průhledné a patrně ani efektivní. Dále Maďaři utráceli za Gripeny (0,3 % HDP) a podobné nezbytnosti.

Náklady ve výši 1,4 % HDP na penzijní reformu by byly ospravedlnitelné, kdyby maďarská penzijní reforma byla prováděna správně – což není.

REKLAMA

Především však maďarští socialisté vydávali peníze na sociální výdaje za účelem volebního vítězství: předčasné důchody, štědrá valorizace důchodů, třinácté penze, laxní pravidla pro přiznání nemocenské a invalidního důchodu. Na růst těchto výdajů připadá drtivá část schodku a dluhu.

Kliknutím obrázek zvětšíte. Modrá: včetně soukromých plateb do soukromých penzijních fondů. Červená: bez vlivu soukromé složky penzijního systému

Během posledních let klesal kurs maďarského forintu, a to průměrným tempem 6,4 % ročně oproti české koruně (období září 2003 až září 2006). Maďarská měna trpěla "dluhovou povodní" a také ne vždy kompetentní měnovou politikou maďarské centrální banky.

Vysoké úrokové sazby lákaly spekulanty, ale forintové spekulace končily téměř vždycky špatně (pro ty, kdo měli "na Maďara" dlouhou pozici.)

REKLAMA


Vysoké úrokové sazby v důsledku špatné rozpočtové a měnové politiky se také promítly do drahých úvěrů, což dále zpomalilo hospodářský růst.

Vezměme si například trh hypoték. V České republice a na Slovensku pohánějí levné hypotéky ekonomiku. V Maďarsku je tento motor hospodářského růstu zadřený. Maďarské hypotéční banky začátkem září oznámily prudký propad růstu objemu poskytovaných úvěrů. Očekává se, že objem hypotéčních úvěrů v roce 2006 bude asi poloviční ve srovnání s rokem 2005 (András Zekány, ING Bank).

Vzhledem k vysokým úrokovým sazbám na forintu je nyní většina hypotéčních úvěrů poskytována v cizí měně, například ve švýcarském franku. Tuto praxi v ČR prakticky neznáme, protože česká koruna je – alespoň zatím – podstatně pevnější a české úrokové sazby jsou již (nebo ještě ) na západoevropské úrovni.

Maďarský dlužník, jehož hypotéka je denominována ve švýcarském franku, platí relativně nízkou sazbu: kolem 5-6 procent ročně. Je ovšem vystaven velkému měnovému riziku, protože forint může vůči franku hodně oslabit.

REKLAMA

Toto riziko samozřejmě snižuje poptávku po hypotečních úvěrech, což má makroekonomické důsledky v pomalejším růstu ekonomiky. Některé rodiny s napjatým rozpočtem se mohou kvůli prudšímu propadu forintu dostat do platební neschopnosti.

Dále se do odvětví hypotéčního bankovnictví, stavebního průmyslu (a obecně do celé ekonomiky) nepříznivě promítlo zavedení 4% "daně ze solidarity", což je přirážka k dani z příjmů pro podniky a pro "bohaté", tj. zaměstnance, jejichž průměrný měsíční příjem přesahuje ekvivalent zhruba 52 000 Kč měsíčně.

Jde o názorný příklad, jak i relativně malé zvýšení daňové progresivity může poškodit ekonomiku jako celek – třebaže původně šlo o opatření selektivně namířené proti "bohatým".

Česká republika je nyní vydávána za příklad úspěšné reformní země. Ano, podobně jako Maďarsko před pěti nebo šesti lety.

Tehdy mělo Maďarsko ještě relativně zdravé veřejné finance. Deficit za rok 2000 nepřesahoval 3 % HDP. Několik let ovšem může znamenat podstatný rozdíl. V Budapešti propukly pouliční nepokoje, dav zapálil budovu státní televize a byla zaznamenána četná zranění.

Za pět nebo šest let od nynějška sice Češi zaručeně nebudou zapalovat Kavčí hory (jde přece o poslušný a disciplinovaný národ s ovčí povahou), ale pokud nedají své veřejné finance do pořádku, přijde je dosavadní iluze jistoty a prosperity pořádně draho.

Vstoupit do diskuze 15 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

 
 
 

 
  • richard kučera

    20 září, 2006

    Nešlo by to dát těm dobyt.. co seděj v parlamentu. Pokud to někdo dokáže aby se to tam přečetlo tak mu osobně zaplatim. p.s v korunách né ve forintu

    Odpovědět

  • Idealista

    21 září, 2006

    Obávám se že předčítání ekonomické analýzy na plenárním jednání pralamentu by bylo málo platné. To, aby jakákoliv komunikace proběhla úspěšně přepodkládá, že jak ten kdo infomaci sděluje, tak ten kdo informaci přijímá má alespoň jakési povědomí o významu sdělovaných slov a jejich dopadu na realitu.
    Bereme-li parlament jako reprezentativní zastoupení české populace nelze příliš očekávat, že úroveň ekonomické potažmo finanční gramotnosti a schopnosti porozumnět takovéto analýze, bude v průměru o mnoho vyšší. Proto nestačí předkládat parlamentu či politikům ekonomické analýzy, ale zapracovat na celkovém zvýšení ekonomickou gramotnosti a to nejen jejich.
    Na druhé straně je také nutno požadovat vysokou odpovědnosti a transparentní skládání účtů za rozhodování, kterým determinují podmínky pro každodenní fungovaní nás všech „akcionářů“ (občanů) České republiky. (idealista)

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    21 září, 2006

    Tady, myslím, PS trochu křivdíte, jakkoliv si o ní můžeme myslet cokoliv. 80 % poslanců je právníky nebo ekonomy (což česká populace – bohužel(pokud jde o vzdělání), či bohudík(pokud jde o potřebu „manuálů“)-není). Trochu pak jde ale moje chápání, že místo ministra financí obsadí právník. Kterýho pak navíc musí ekonomickou teorii doučovat novináři na TK. No, však to taky podle toho dopadlo. Lidem, nebo alespoň polovině z nich, je to ale zřejmě zcela jedno. Bohužel.

    Odpovědět

  • Fárek

    21 září, 2006

    Vám vadí právnické vzdělání ministra? Ať je to třeba truhlář se selským rozumem, hlavně když na rozdíl od ekonoma Sobotky nebude obhajovat další zadlužování země, jen aby jeho šéf vyhrál další volby.

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    21 září, 2006

    Spíš než jeho právnické vzdělání mi vadí jeho ekonomické nevzdělání, lépe řečeno jeho výsledky. Co zákon z jeho dílny, to zmetek, většinou novelizovanej ještě před vstupem v platnost nebo krátce po ní, zmatky kolem letošních daňových přiznání, hluboce deficitní rozpočty (navzdory „jeho“ keynesiáncům“), účetní triky kolem rozpočtu atd. atd.

    Odpovědět

  • Fárek

    21 září, 2006

    Tak teď nevím – mluvíte o Sobotkovi?

    Odpovědět

  • Michal Mojžíš

    21 září, 2006

    Jistě, o Sobotkovi. Právěže deficitní rozpočty nejsou vlastní ani keynesiáncům, lépe řečeno má k ním docházet pouze v období recese pro nastartování ekonomiky. Což zcela zřejmě není případ ČR. Nevím, kdy chce jindy snižovat schodky, než při růstu 6 %.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    21 září, 2006

    Máte pravdu samozřejmě. Toto je žití nad poměry.

    Odpovědět

  • Jan Lener

    21 září, 2006

    Tomu také nerozumím, deficitní rozpočty jsou keynesiáncům vlastní. Ale řeč musí být o Sobotkovi, ten účetně trikuje ja zběsilý

    Odpovědět

  • Jan Bláha

    21 září, 2006

    Inu, koryto ještě není úplně vyžrané a tak koná jak soudruh Paroubek rozkázal 🙂

    Odpovědět

  • Jan Lener

    21 září, 2006

    Sobotku a Tvrdíka jsem viděl „naživo“, shrbená záda, houpavá chůze, dětský kukuč a po vyslechnutí Tvrdíkova telefonního rozhovoru (před Kotvou) se o mě pokoušely mrákoty. To radši nebudu zveřejňovat. Paroubek se holt obklopuje submisivníma klukama, kteří chtějí kariéru. oufaubáci, nechcete je oslovit? Ať se trochu pročistí naše scéna politická.

    Odpovědět

  • Brkles

    20 září, 2006

    Souhlasím s Novým, myslím si, že bývalý „ekonom“ Paroubek a jeho pucflek „ekonom“ Sobotka to dobře ví. Po jejich případném vítězství v předčasných volbách (chraň nás všichni svatí) by to u nás mělo dopadnout jak nyní v Hungarii.

    Odpovědět

  • Pavel

    24 září, 2006

    „Ekonomove to vzdy vedeli“ jeste s podtextem: „MY EKONOMOVE“ mi pripada jako tlachani. Kdyby to byla pravda, tak by jste si to panove nenechavali pro sebe a necpali nam madarsko jako vzor, ze?

    Se zbytkem souhlasim, oklestit vliv statu o co to jde, aby neschopnost dvou vlad po sobe nemohla zpusobit takovy chaos.

    Odpovědět

  • Marek

    27 září, 2006

    Mám jen technickou poznámku: ty dva sloupce se čtou náramě špatně – rolujete dolů, pak nahoru, abyste mohli číst druhý sloupec a zase dolů. Internet nejsou noviny. Uuuuups!

    Jinak doufám, že za 5 let už budu sedět x stovek km odtud, číst ve Financial times o příčinách nepokojů v ČR a budu posílat peníze mým ubohým rodičům, aby si přilepšili k důchodu.

    Odpovědět

  • Jan Morávek

    29 září, 2006

    Autor srovnává Maďarsko před šesti lety se současnou situací v ČR, aniž by vysvětlil, proč by se měla situace v ČR dále vyvíjet podle maďarského vzoru. Co by mělo v ČR vyvolat růst úrokových sazeb? Co by mělo v ČR vyvolat měnovou nestabilitu?

    Odpovědět