Středa 17. října. Svátek má Hedvika.

Kvůli stávce si vezměte raději dovolenou, neplacené volno si vnutit nenechte

Pokud uvažujete o tom, že byste čtvrteční stávku využili ke dni volna, zvolte raději dovolenou než neplacené volno. Za neplacené volno budete muset navíc odvést poměrnou část ze zdravotního pojištění.

Ze zákona vám zaměstnavatel nemůže neplacené volno vnutit. Musíte si ho vzít z vaší svobodné vůle. V případě, že zvolíte na den stávky neplacené volno, strhne vám zaměstnavatel nejméně dalších 12 korun za zdravotní pojištění.

Sociální pojištění v případě neplaceného volna řešit nemusíte. Na zdravotním pojištění se měsíčně za zaměstnance odvádí 13,5 procenta z hrubé mzdy. Devět procent platí zaměstnavatel a 4,5 procenta zaměstnanec. V případě neplaceného volna si zaměstnanec musí uhradit sám 4,5 procenta z denního vyměřovacího základu, který se vypočítává z minimální mzdy. Denní vyměřovací základ, ze kterého se vám částka za zdravotní pojištění bude vypočítávat, je 267 korun.

Zaměstnanec tedy přijde ještě o 12 korun. Zaměstnavatel vám částku z platu strhne sám, nemusíte se tedy o nic starat.

"Za období poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmů odvádí zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem za celý kalendářní měsíc je minimální mzda ve výši 8 000 Kč a z něj vypočtené pojistné činí 1 080 Kč. Pokud nejde o celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část minima, připadající na kalendářní dny, kdy bylo neplacené volno poskytnuto, a tato částka se pak připočte k vyměřovacímu základu zaměstnance dosaženému za zbývající část měsíce (= za každý kalendářní den trvání neplaceného volna se připočte k úhrnu příjmů zaměstnance poměrná část minimální mzdy, která připadá na jeden den v daném měsíci). Z výsledné částky odvede zaměstnavatel za svého zaměstnance pojistné na zdravotní pojištění," upřesňuje celý postup Jiří Rod, tiskový mluvčí Všeobecní zdravotní pojišťovny.

 

Co říká zákon:

Písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může se zaměstnanec zavázat zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil.

Zdroj: Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění


Prostudujte si pracovní smlouvu

V pracovní smlouvě můžete však mít uvedeno, že si v případě neplaceného volna budete hradit celé zdravotní pojištění. Částka by se tedy vyšplhala na 36 korun za jeden den. Jako zaměstnanec se můžete také se zaměstnavatelem písemně dohodnout, že si zdravotní pojištění zaplatíte celé.

Některé interní předpisy firem také neumožňují vzít si neplacené volno před tím, než vyčerpáte řádnou dovolenou.

V případě neplaceného volna bude váš výdělek za den nula, tím pádem budete mít za měsíc červen nižší mzdu. Jestliže si budete chtít v červenci vzít dovolenou, budete mít v případě neplaceného volna v červnu nižší mzdu. Náhrada mzdy za dovolenou se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku.

Tip:
Vít Samek: Proč jdeme stávkovat

"Jiná situace nastává, jestliže zaměstnanec není v zaměstnání povinen dodržet minimální vyměřovací základ. To se týká např. státních pojištěnců, OSVČ apod., kteří tedy ani nemusí platit pojistné za období neplaceného volna poskytnutého v zaměstnání," uvádí Jiří Rod.

Jak budete řešit práci v den stávky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.