Úterý 22. května. Svátek má Emil.

Krize nemusí znamenat změnu investiční strategie

Investice Jan Šimek 07.11.2008 | 16:45 11 komentářů

Předpokladem úspěchu při dlouhodobém investování je obchodní plán, disciplinovanost a správná investiční strategie. Současná finanční krize po letech nadprůměrných zisků bude dobrou prověrkou. Musí krize znamenat změnu investiční strategie? Teorie opřené o statistiky říkají, že se vyplatí setrvat v té původní.

Obchodní plán je určitá filozofie přístupu k obchodování. Je velmi důležité definovat cíle a obecná pravidla, kterými se bude investor řídit, aby cílů mohl dosáhnout. Těmito pravidly může být vymezení obchodovaných instrumentů (akcie, dluhopisy, podílové listy, produkty pojišťoven, stavebních spořitelen či bank, reality), určení trhů (terioriálně, segmentově), na kterých bude obchodovat, čas (a rychlost), který chce obchodování vymezit, a definování dalších oblastí. Bez zpracovaného obchodního plánu nemá investor takřka šanci uspět, tedy pokud nemá svou šťastnou hvězdu.

Na každého investora dříve či později dolehne krize, kdy jeho portfolio vykazuje ztrátu nebo nízkou výkonnost. V takových chvílích se investor ocitá pod silným psychickým tlakem. Jeho vlastní jmění se mu zmenšuje před očima. Absence vypracování plánu a nedostatečná disciplína vedou k ztátě nadhledu a emocionálnímu stresu. Jeho investiční chování se bude vyznačovat vysokou aktivitou a iracionalitou. Stejně tak se člověk chová i v jiných stresových situacích. Své jednání však považuje za racionální. Hledá a nachází „objektivní důvody“.

Aby maratonec mohl dokončit závod, potřebuje velkou disciplínu. Tu získává při tréninku, kdy se učí ovládat své tělo a přemáhat jej vůlí. V průběhu závodu skoro na každého běžce dolehne krize. Závodník je unavený a psychika se dostává pod tlak. Vynoří se myšlenky, které zpochybňují smysl snažení, vynoří se otázka, zda závod nevzdat. Jedině disciplinovanost a schopnost stále směřovat k vytyčenému cíly umožní běžci dále pokračovat a dosáhnout cíle. Podobně disciplinovaný musí být i investor, protože i jeho psychika se dostává pod tlak ve chvílích, kdy se trh vyvíjí jinak, než by potřeboval.

Investiční strategii je možné chápat jako konkrétní strategii v rámci obchodního plánu. Investor musí do své strategie zapracovat svá výnosová očekávání, kvantifikovat rizika, která je ochotný podstoupit a určit investiční horizont. Jinými slovy investor musí počítat se všemi třemi vrcholy investičního trojúhelníku – výnosem, rizikem, likviditou.

Krize vždy testuje investiční strategii, disciplínu i obchodní plán. V situaci, kdy se nedaří, je velmi těžké zachovat nadhled. Proto je důležité spoléhat na obchodní plán a neustoupit od původních zásad. K tomu je potřeba být velmi disciplinovaný. Stejně tak samotná krize nemusí znamenat změnu investiční strategie. Není dobré měnit investiční strategii pouze na základě negativních emocí a stresu.

Měnit strategii má smysl pouze v případě, že se zásadním způsobem mění očekávání výnosnosti a investor má možnost zvolit výnosnější alternativu, nebo investor rozpozná nová rizika. Novým rizek může být tektonická aktivita v místě, kde stojí investice v nemovitostech. Může se změnit také investiční horizont. Ovšem bylo by velmi nemoudré měnit investiční horizont kvůli krizi portfolia. Změna horizontu má smysl, pokud se objeví skutečná potřeba mít likviditu v jiném než původně očekávaném čase. Takové případy v praxi nastávají většinou ve spojení s nějakou nečekanou událostí. Může se jednat například o vyhoření obývané nemovitosti a potřeba okamžité rekonstrukce. Některým případům lze předcházet vhodným pojištěním.

Jako k maratonu patří krize, tak i každý investor prožívá občas své „investiční krize“. Jde o určité zkouškové období, kdy se investor učí disciplíně. Také je to období testování investiční strategie, ale nemělo by docházet k zásadním změnám obchodního plánu. Naopak, moudrý investor si je vědom, že potřebuje pravidla, protože v některých situacích je potřeba se spolehnout na předem stanovené zásady. Změna strategie má smysl pokud se mění riziko, výnosnost či investiční horizont.

Změnili jste investiční strategii v současné finanční krizi?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

11 komentářů: “Krize nemusí znamenat změnu investiční strategie”

  1. Mila_s napsal:

    Zajímavý článek, ale mohl jste se vyvarovat chyb. Je tam 1 hrubka: „k vytyčenému cíly“ a 1 překlep.

    • Jan Lener napsal:

      Domnívám se, že gramatika je na odpověnosti redakce. Funguje to tak v každém běžném médiu. Chyby se nevyvaruje téměř nikdo. Myslím, že důležitější je, co náš analytik Jenda Šimek řekl po věcné stránce.

  2. Ondřej Záruba napsal:

    Já jsem toho názoru,že strategie by se měla pravidelně revidovat,aby stále odpovídala realnému očekávání.A za nejpotstatnější důvod k revizi vidím změny v politickém kurzu.

    Aktivní správa může ušetřit dost peněz,když se dělá dobře.

    • Bankovnípoplatky.com napsal:

      Můžete být konkrétnější?

      • Ondřej Záruba napsal:

        Co chcete konkrétně slyšet?

        • Jiří Hlisnikovský napsal:

          Změna politického kurzu – jak to přesně myslíte?

          • Ondřej Záruba napsal:

            Změna politického kurzu je výměna exekutivy.

            • Jiří Hlisnikovský napsal:

              A proč výměna exekutivy je nejpodstatnějším důvodem pro revizi portfolia?

              • Ondřej Záruba napsal:

                Pokud se zásadně změní pravidla hry,tak mi to přijde logické.Kdyby se k moci dostali Filipovci,tak byste ho nerevidoval?Zrovna tak je třeba revidovat portfolio v souvislosti se zvolením Obamy.Při revizi můžete dojít k tomu,že se nic zásadně nezmění,ale rozhodně stojí za to se pozastavit nad složením portfolia v dobách,kdy se něco zásadně mění.Politický kurz je to nejběžnější co investora na dlouhém kurzu potká.Sem tam někdo může zažít ropnou krizi,kredit crunch nebo válku.Všechny tyto události však evokují změnu v politickém smýšlení.To se nemění pozvolna.Je to skokově.Jako ve změnách nálady.

                • Bankovnípoplatky.com napsal:

                  Aha.
                  Upřesním – nejde o exekutivu, ale složení parlamentu, který může jako jediný schvalovat zákony, rušit a přijímat reformy, atd.
                  Trochu jiné je to v prezidentských státech, ale ne tak moc.
                  Co se týká Obamy, v tuto chvíli nevím, zdali je to to podstatné v USA. Podstatná je krize a jaké budou její dopady a co bude nutné dělat pro stabilizaci. Je jedno jestli Obama, Bush nebo kdoli jiný.
                  Podstatou je stejně lobbing jistých kruhů, bez kterých se politik neudrží ve funkci, a to i v USA. Přesněji – zbrojařská a ropná lobby. Proti jejich zájmu si dnes už nikdo nedovolí jít (jediným byl JFK). Takže forma se může měnit, ale podstata bude stejná za jakéhokoli prezidenta v USA.

  3. Jan Dvořák napsal:

    Já bych přidal ještě jedno rozhodovací kritérium (které bude VELMI subjektivní).

    Tím je očekávaná doba trvání krize, zejména ve vztahu k investičnímu horizontu. To částečně odpovídá autorem zmiňovanému rozpoznání nových rizik.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.