CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Dušan Šídlo

14. 08. 2006

3 komentáře

Kouzlo mimořádného pojistného

 


 

Pojišťovací zprostředkovatelé nesmí podle zákona č. 38/2004 Sb. poskytovat klientům neoprávněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy.

Finanční poradci se však mohou tomuto ustanovení „vyhnout“ a klientům poskytnout finanční výhodu vhodným nastavením pojištění.

Díky takovému nastavení sice přijde zprostředkovatel o kus provize, klienti se však vyhnou některým poplatkům a v pojištění naspoří více.

VÝHODNÉ MIMOŘÁDNÉ POJISTNÉ
Tato možnost existuje zejména u takzvaných investičních a univerzálních životních pojištění, která umožňují tzv. mimořádné pojistné.

Za vložení mimořádného pojistného si pojišťovny účtují určitý poplatek, který se obvykle pohybuje v rozmezí 0 až 5 procent z pojistného.

I přes toto zpoplatnění se stále jedná o výhodnější způsob vložení prostředků do pojištění, než je tomu formou běžného pojistného.

Důvodem jsou ve srovnání s běžným pojistným stále výrazně nižší poplatky, které současně znamenají podstatně nižší provizi.

Snížení provize je zdůvodňováno tím, že se klient nezavazuje k pravidelnému placení mimořádného pojistného a současně může tento mimořádný vklad kdykoli vybrat formou částečných odkupů.

DESETITISÍCOVÉ ÚSPORY
Výhodnost využití mimořádného pojistného lze ilustrovat na následujících dvou příkladech běžně nabízených produktů z kategorie univerzálního a investičního životního pojištění.

Pokud muž ve věku 30 let uzavře na 30 let běžné investiční životní pojištění s ročním pojistným 12.000 korun, obdrží od zprostředkovatele ilustrativní vývoj kapitálové hodnoty pojištění pro 5% zhodnocení rezervy pojištění s konečnou hodnotou 685.159 korun.


Pokud tentýž klient uzavře stejné pojištění pouze s tím rozdílem, že ve smlouvě jako běžné pojistné sjedná minimální možnou částku (v tomto případě 3.600 korun) a 8.400 korun bude každoročně do pojištění vkládat formou mimořádného pojistného, bude konečná hodnota pojištění při zadaném zhodnocení činit 756.301 korun, tedy o 71.142 více.

Jedná se tedy bezesporu o zajímavou úsporu, která v dlouhodobém horizontu nebo při výrazně nadprůměrných platbách do pojištění představuje desetitisícové hodnoty.

Srovnání pro tento příklad i pro variantu flexibilního pojištění je uvedena v tabulce (kliknutím tabulku zvětšíte):

Pozn.: výpočty kapitálové hodnoty na konci pojištění pro smlouvy s ročním pojistným 12.000 Kč, pojištěným je muž ve věku 30 let, pojistná doba 30 let.

Rozdíly v naspořené částce nejsou v dlouhodobém horizontu spojeném se životním pojištění nijak zanedbatelné.

Zprostředkovatelé by o těchto dopadech měli vědět a mít možnost svobodně se rozhodnout: buď klientovi ve smlouvě sjednají běžné pojistné za plnou provizi, nebo se ve prospěch klienta části své provize vzdají a umožní mu sjednáním mimořádného pojistného naspořit v životním pojištění více.

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Petr Šafránek

    15 srpna, 2006

    Myslím, že v tomto článku mimoděk odhalujete nesmyslný provizní systém u životního pojištění. V obou dvou případech má pojišťovna k dispozici stejné peníze klienta, mohla by tedy vyplácet i stejné provize. To, že pojišťovna odvozuje provize pouze od běžného pojistného, které lze mimochodem u UŽP a IŽP po čase též částečně vybrat, a že toto běžné pojistné na začátku zatěžuje tzv. počátečními náklady, je dáno pouze provizním systémem – pojišťovna vyplácí zprostředkovateli provizi v podstatě zálohově, ale tuto zálohu neposkytuje ze svého, ale z prvních plateb klienta.
    Mnohem solidnější by bylo, kdyby pojišťovna vyplatila provizi zálohově ze svého a z „účtu“ klienta by si ji strhávala postupně z každé platby. Teprve v případě předčasného ukončení smlouvy by si pojišťovna nevyrovnanou zálohu strhla z kapitálové hodnoty před výplatou odkupného. Tento systém by přinesl pro klienty mnohem příznivější průběh kapitálové hodnoty (nebyla by první dva roky prakticky nulová).
    Je myslím dosti naivní očekávat, že v tomto systému budou zprostředkovatelé dobrovolně nahrazovat běžné pojistné pojistným mimořádným…. To je jako by obchodník vyháněl zákazníky s tím, aby přišli zítra, protože budou velké slevy. Stále se zapomíná na to, že zprostředkovatelé jsou především obchodníci. Kdyby si toto konečně všichni uvědomili a klientům to bylo takto jasně prezentováno, odpadlo by mnoho nedorozumění a mylných očekávání….

    Odpovědět

  • Angel Bratovanov

    17 srpna, 2006

    chybí mi zde jedno celkem základní : v výše uvedené tabulce nehovoříte nic o pojistné částce, která krije rizika. Pokud ji počítáte jako nulovou pak je otázkou kolik vůbec a zda dávat do pojistky – takže i tato rada nemusí být nejúčelnější – v opačném příapadě pak můžeme narazit na jiný problém a to bude zvedání minimáního pojistného z důvodu vyššího pojistného krytí.

    hlavně bych spíše upozornil na jiný nešvar : poslední dobou potkávám klienty, případně slyším o kauzách, které se řeší a kdy klient chce investovat vyšší částku (například 300 000 ročně), je mu doporučeno IŽP (nebudu nyní hodnotit zda jít cestou pojistky či nikoliv), ale aby toho nebylo málo tak se tato částka nedá jako mimořádné pojistné, ale roční platba pojistného… A tak jsem slyšel o případu, kdy klient dluží pojišťovně 1mil korun, protože po dvou letech plateb zjistil že na účtu téměř nic nemá a odmítl platit a nyní dluží pojišťovně 500 000 za dalšího půl roku, kdy ho pojišťovna ze zákona kryje…
    tady si myslím, že má mnohem větší smysl o tom psát, u toho horního článku pak autor zapomněl na to, že klient u varianty 12 000 ročně pak má o odpsiy z daní ve výsi 8 400 * 30 navíc. V případě, že by danil například 20% tak pak činí rozdíl 50 400, pokud 25% tak cca 60 000. Dále pak nastupuje otázka daně z výnosů.. no a tady pak může do hry vstupovat to jaký typ z výše uvedených pojistek měl, neboť u kŽP předpokládám je pojistná částka vyšší než součet plateb a tak bude mít méně ke zdanění a můžeme nakonec skončit na opačném čísle než autor uvádí 🙂
    ale je to samozřejmě relativní a já jen použil čísla autora na tomto daném případu

    Odpovědět

  • Zachrdla - TriMan

    15 srpna, 2006

    Já jsem do současné doby myslel, že životní pojištění se uzavírá za účelem krytím rizika předčasného úmrtí. Myslel jsem, že hlavním posláním poradce je rozhodnout o potřebnosti krytí tohoto rizika a následně správně stanovit výši pojistné částky (od které se pak odvíjí výše pojistného). Nyní zjišťuji, že tomu tak není. Je vidět, že se musím ještě hodně učit :-). Odpovídat mi samozřejmě nemusíte, vím, že jste to takto nemyslel a že jste chtěl ukázat i „slušnější“ variantu sjednávání rezervotvorné složky pojištění. A v tomto směru je to dobrý článek. Díky za něj.

    Odpovědět