Středa 26. září. Svátek má Andrea.

Kdy je výhodnější IŽP?

Zda je výhodnější IŽP než kombinace podílových fondů s rizikovým životním pojištění nezávisí jen na nákladovosti. Kdy je investiční životní pojištění pro klienta výhodnější? I s „levnou kombinací“ klient může prodělat…

předchozí části seriálu jsme určili, jakým způsobem se budeme snažit rozhodnout o výhodnosti IŽP, a stanovili jsme si základnu pro zjednodušené zjišťování celkového poplatku na úrovni pojišťovny, tedy takového, který nebere pouze absolutní zaplacené částky, ale i to, co investor díky těmto poplatkům ztratí (jedná se o peníze, které se mohly zhodnocovat).

V této části se podíváme na to, jakým způsobem zjistit kýženou hranici výhodnosti, tedy bruttopojistné. Abychom tak mohli učinit, potřebujeme zjistit výši přirozeného pojistného. To pro větší názornost kalkulujeme podle varianty, kdy v případě smrti je vyplacena hodnota fondu (podílového účtu) a pojistná částka, tedy na bázi pevné (neklesající) pojistné částky na 1 milion Kč. Dopad přirozeného pojistného na hodnotu investice jsme si vysvětlili v první části seriálu. Vypočítanou hodnotu připočteme k celkovému dopadu poplatků na úrovni pojišťovny (viz 2. část) a na bázi předlhůtního dlouhodobého spoření vyjádříme bruttopojistné.

Celkový postup tedy pro 30letou smlouvu, která nepoužívá manažerský poplatek, s parametry, které nás provázely celým seriálem, vypadá asi takto:


a – roční konstantní rizikové bruttopojistné

i – zvažovaná úroková míra ( 4,516 %)

n – počet let trvání investice (30 let)

Co znamená částka, kterou jsme vypočítali? Interpretace je opět jednoduchá. Klient, který má k dispozici pouze 12 000 Kč a bude chtít investovat přímo prostřednictvím OPF a vedle toho si platit samostatné rizikové pojištění s pojistnou částkou na 1 mil. Kč, bude platit na rizikové životní pojištění 5 642 Kč ročně a za zbytek bude nakupovat podílové listy OPF. Částka, kterou si za 30 let bude moci z podílového fondu vybrat, bude naprosto shodná s částkou, kterou získá klient, který od počátku investoval přes naše IŽP s TANKem 35,9 %.

Věk

Přirozené pojistné

TANK

TANK IŽP oproti OPF

Poplatky

Suma

Roční rizikové bruttopojistné

40 – 60

213 216 Kč

29,9%

12,0%

56 150 Kč

269 366 Kč

8 202 Kč

30 – 60

257 172 Kč

35,9%

10,3%

103 579 Kč

360 751 Kč

5 642 Kč

20 – 60

305 427 Kč

41,7%

8,4%

165 361 Kč

470 787 Kč

4 192 Kč


Roční rizikové bruttopojistné představuje hranici výhodnosti. Pokud tedy na trhu existuje pro 30letého muže samostatné rizikové pojištění s cenou nižší než 5 642 Kč ročně, potom by měla být kombinace OPF s RŽP výhodnější než IŽP. 

Poznámka: Uvedený výpočet je zjednodušený v tom smyslu, že počítá u OPF stále se vstupním poplatkem ve výši 12 000 Kč * 2,5 %, tedy 300 Kč. Správně by měl být počítán jako 6 358 Kč * 2,5 % = 159 Kč. Z toho plyne, že bruttopojistné by mělo být zvýšeno o cca 141 Kč.

Jestliže pojišťovna u svých produktů IŽP používá manažerský poplatek, tak pro výpočet dopadu přirozeného pojistného a následně bruttopojistného dosadíme za zvažovanou úrokovou míru (míra zhodnocení podílového účtu/ fondu) rozdílnou hodnotu.

Předpokládejme, že je manažerský poplatek na úrovni pojišťovny 1 %. Znamená to tedy, že zatímco v úročiteli při kalkulaci přirozeného pojistného budeme dosazovat za „i“ (1+4,516 %) * (1-1 %) = 3,47 %, tak při přepočtu na bruttopojistné budeme stále dosazovat hodnotu 4,516 %. Ta totiž de facto znamená v případě OPF ztrátu našich potencionálních výnosů, tedy náklady obětované příležitosti. Jinak je postup výpočtu naprosto shodný s výše uvedeným. 

Upozornění: Vypočtené hranice výhodnosti jsou do jisté míry teoretické a nelze je brát jako závazný fakt pro výběr konkrétního produktu. Aby mohly být v praxi opravdu použitelné je potřeba je spočítat pro parametry porovnávaných podílových fondů a produktů z oblasti investičního životního pojištění a pro konkrétní klientovy požadavky. Nelze opomenout ani přesné sazebníky rizikového pojistného, které jednotlivé pojišťovny u svého IŽP používají.  

Daně

Jakým způsobem by ovlivnilo naše výpočty současné daňové zvýhodnění, které je častým prodejním argumentem zastánců investičního životního pojištění? Do celkové kalkulace ho nebudeme přímo započítávat, protože letošní daňové sazby se budou měnit, nicméně uvedené výpočty nám opět mohou poskytnout zjednodušený obraz jejich pozitivního dopadu.

Problematikou daní, která se týká také IŽP, se zabývá § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů (nezdanitelné část základu daně), § 4 odst. 1, písmeno l a § 8 odst. 7 (zdanění pojistných plnění).

Vzhledem k tomu, že daňová zvýhodnění můžeme chápat jako aspekt, který zmírňuje negativní dopad poplatků u IŽP a relativně ho tak zvýhodňuje oproti OPF, stačí pouze spočítat hodnotu, kterou toto zvýhodnění přináší a převézt ji opět pomocí předlhůtního dlouhodobého spoření na částku, o kterou je výše spočítané bruttopojistné potřeba upravit, resp. snížit.

Hodnota na konci (hrubá) – je opět vyjádřená pomocí TANKu, tedy například pro 30letou smlouvu jako 1 005 620 Kč * (1-35,9%) = 644 602 Kč. Nesmíme ale zapomenout na to, že stále platíme rizikové pojistné, to znamená, že na konci dostaneme pouze 644 602 Kč – 257 172 Kč = 387 430 Kč.

Hodnota na konci (čistá)   = 387 430 Kč – ((387 430 Kč – 360 000 Kč)*0,15) = 383 316 Kč

Daňová úspora (čistá) – počítáme ji, jako bychom „ušetřených“ 1 800 Kč ročně okamžitě reinvestovali formou mimořádného pojistného do IŽP, ale pro zjednodušení bez poplatků, které se v takovém případě používají (např. vstupní či inkasní poplatek). Jedná se tedy o klasické dlouhodobé spoření s naší používanou mírou zhodnocení 4,516 %, které je dále upraveno o daň.


Dále: 115 083 Kč -((115 083 Kč -(1 800 Kč*30))*0,15) = 105 921 Kč

Doba investování

Investováno

Hodnota na konci (hrubá)

Hodnota na konci (čistá)

Daňová úspora (čistá)

Naspořená částka (čistá)

20

240 000 Kč

114 791 Kč

114 791 Kč

55 650 Kč

170 441 Kč

30

360 000 Kč

387 430 Kč

383 316 Kč

105 921 Kč

489 236 Kč

40

480 000 Kč

842 250 Kč

787 913 Kč

182 610 Kč

970 523 Kč

Doba investování

Naspořená částka (čistá)

Naspořená částka (hrubá)

Zvýhodnění díky daním

Snížení bruttopojistného

20

170 441 Kč

114 791 Kč

55 650 Kč

1 694 Kč

30

489 236 Kč

387 430 Kč

101 806 Kč

1 592 Kč

40

970 523 Kč

842 250 Kč

128 272 Kč

1 142 Kč

Částky, které jsou uvedeny ve sloupci „snížení bruttopojistného“ uvádějí, o kolik je potřeba původně vypočtené hranice upravit, aby bylo IŽP i OPF stále stejně výhodné. Na 30letém horizontu to tedy znamená, že hranice nebude 5 642 Kč, ale 5 642 Kč – 1 592 Kč = 4 050 Kč.

Je vidět, že daňové odpočty, které jsou tak často v souvislosti s IŽP zmiňovány, mají značný vliv na jeho výhodnost a to i přesto, že pojistná plnění v případě dožití jsou u IŽP zdaňovány, zatímco příjmy z prodeje podílových listů u OPF jsou po půl roce (doba mezi nabytím a prodejem) osvobozeny od daně z příjmu.

Na druhou stranu jakékoliv kalkulace týkající se daní, ať už u IŽP nebo OPF, je potřeba brát se značnou rezervou, protože na takto dlouhých investičních horizontech nelze v žádném případě předpokládat jejich neměnnost.

Pro své klienty preferujete...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

23 komentářů: “Kdy je výhodnější IŽP?”

  1. Jirka L. napsal:

    Dobrý den, poradce mě při analýze upozornil na to, ze bych mohl prijit z vetsi casti o prijem urazem nebo nemoci a byl bych odkazan na invalidni duchod. Ja jsem asi nejak nepochopil, proc bych mel mit zajisteny prijem a za to vyhazovat penize, kdyz to treba v zivote nevyuziji.

    • Jirka L. napsal:

      Chci to jen doplnit o to, jestli by me to mohl nekdo vysvetlit. Dekuji

      • poradce napsal:

        Když se vyflákáte třeba v autě a zůstanete na vozíku, tak kdo Vás bude živit?? Vystačíte si s invalidním důchodem?? Neříkám, že je nutné kvůli tomu uzavřít hned IŽP, ale jestli nemáte žádný vytvořený portfoliový příjem (tedy jestli nejste rentiér), tak bych uvažoval minimálně o sjednání úrazovky a nastavil ji na „trvalky“. Nemusí to vyjít draho, když to poradce nastaví např. jen na trvalé následky od 10% poškození těla.

        • Jiří Hlisnikovský napsal:

          Víte, jaký je poměr případů plné invalidity následkem nemoci a následkem úrazu?

          • poradce napsal:

            Pane Hlisníkovský, budete se divit, ale znám případ snoubence své kolegyně, který po skoku do mělké vody zůstal na invalidním vozíku. Osobně jsem se o ten případ zajímal, neboť pojistné plnění vyplácelo Amcico, což je jedna z našich partnerských společností.Myslím, že bylo vyplaceno tehdy něco přes 2 mega.Úrazovka nebyla v jeho případě bohužel nastavena výše.Pojišťoval ho před lety jakýsi pan Kačerjak nebo tak nějak. Podívejte statistika je jedna věc a realita je věc druhá. Určitě jezdíte autem a také věříte, že se zrovna Vy osobně nezabijete nebo nepotlučete tak,že zůstanete na vozíku.
            Stejně tak si to mysleli i ti, kteří tu dohodu s pojišťovnou „vyhráli“.Prostě trvalky bych určitě pojistil.
            Zdraví kolega

            • Miroslav Piták napsal:

              Mě primárně v úrazovém pojištění zajímají trvalé následky. V předchozím úrazovém pojištění jsem je měl nastaveny ještě na vyšší částku. Naopak krytí proti „běžnému“ poškození úrazem má pro mě daleko nižší význam a tak jsem měl nastavenou na nízkou částku.

              Účelem by nemělo být na úrazovém pojištění vydělat, ale zajistit se pro případ vážných životních událostí. Vše závisí na finanční situaci pojištěného a podle toho úrazové pojištění nastavit.

            • Jiří Hlisnikovský napsal:

              Také znám plno případů těžkých úrazů s následky.
              Ale zpět polopatisticky – pokud jde o zdravého člověka, tak nabídnout a vysvětlit pojištění na trvalé následky a nepojistit plnou invaliditu, právě s ohledem na statistiku, považuji za nepokrytí rizik.

              • poradce napsal:

                Abych byl upřímný, nemám přímo zkušenost se situací, jak by pojišťovna plnila v případě plné invalidity v důsledku nemoci. Plnou invalidita se může časem překvalifikovat na částečnou invaliditu a je možné, že pojišťovna na základě pravidelného přezkumu zdravotního stavu pojištěného,by mohla plnění vyžadovat zpět, případně jeho část. Žádný poradce nemůže předvídat, jak se pojišťovna v té či oné situaci zachová. Jsou to jen dohady.

          • I. Balon napsal:

            Tak jaký, Jirko?

  2. viglib napsal:

    Chladna cisla jsou pekna, ale s klidnym svedomim bych preplacel variantu OPF+RZP vymenou za to, ze dostanu produkt, ktery jsem si sam schopny spocitat. Neni nad pruhlednost. A kdyz uz mluvime o pruhlednosti, tak OPF take nejsou zadna slava. Ale to uz je jine tema…

    Osobne bych IZP vzal pouze v pripade, ze by mi nabidlo pojistne kryti, ktere mi zadny jiny produkt nenabidne. Napriklad pojisteni trvale plne invalidity (nemyslim urazove pojisteni). Pojisteni trvalych nasledku urazu bez zivotniho pojisteni jsem nasel, ale obecnou variantu pro plnou invaliditu ne. Kdyby nahodou nekdo vedel o produktu, ktery nezahrnuje zivotni pojisteni, dejte prosim vedet 🙂

    Mozna by stalo za to v nejake budouci serii clanku srovnat to, co nabizeji ruzna IZP mimo samotne zivotni pojisteni. Napriklad prave z pohledu zmineneho pojisteni trvale plne invalidity.

    • od nich napsal:

      Produkt AXA IŽP Comfort+ umí (při nulové PČ na smrt) i tarif 151 – Připojištění invalidní penze v případě plné invalidity. Zkuste se informovat.

    • Jiří Hlisnikovský napsal:

      FLEXI INVEST můžete nastavit prakticky jen na pojištění plné invalidity. Dáte min. PČ na život (10 000CZK), na PID dáte požadavanou PČ (max. 4 MIO) a necháte si spočítat pojistné.

    • Stanislav Dlouhý napsal:

      Mrknul bych se i na Rubikon (22MN) od Kooperativy. Take nabizi invaliditu v globale, nejen v ramci urazu. Je to cista rizikovka…

      • viglib napsal:

        za vsechny odpovedi, zjistim si informace o kazdem ze zminenych produktu. S touhle sadou uz se pracovat da a zaroven nemam ten paranoidni pocit, ze na me chce nekdo jen vydelat 🙂

        • I.Balon napsal:

          Dobrý den „anonyme“. Velice nerad reaguji na „anonymy“, ale svým příspěvkem jste mě „donutil“.
          Pokud Vás obsluhuje kvalitní poradce, tak na Vás NECHCE vydělat.Pokud si zjistíte informace o produktu dle příspěvků diskutujících na tomto sereveru a pak půjdete do vybrané finanční instituce, věřte, že většina jejich přímé sítě, ani zaměstnaci, nemají informace k tomu, aby Vám na základě Vašich požadavků inspirovaných těmito diskusemi poskytli kvalitní a vyhovující řešení, které v tomto duchu očekáváte.
          Pokud přesto nakoupíte Vámi „pečlivě“ vybraný produkt, pak je třeba si uvědomit, že vydělat dáte vžy někomu, a to té finanční instituci, se kterou smlouvu uzavřete. Nákladový model je totiž nastaven většinou tak, že z poplatků klienta je vyčleněna určitá část na vyplacení provize zprostředkovateli. Pokud tento není, pak celou tuto část si nechá daná finanční instituce (to je mj. podle mě zásadní překážka na cestě objektivního placeného poradenství – to by fungovalo nejlépe v případě, že by tuto nákladovou část, kterou nemusí finanční instituce vyplatit na provizi, připsali na účet (ve porspěch) produktu klienta, který si jej u ní na základě rady Vámi placeného poradce sjednal – což je asi nadlouho utopie). Pokud ovšem je tímto zprostředkovatelem zaměstnanec, nebo nepříliš objetivní a kvalitní zástupce, stejně nedostanete službu na vysoké (a asi i Vámi požadované) úrovni (toto platí i o jiných „poradcích“).
          Chápu, že najít dobrého poradce není lehké, ale je jich realtivně dost (osobní zkušenost)- jen hledat. A věřte mi, hledání a příslušná námaha, komunikace a porovnávání návrhů se může vyplatit.
          Hodně štěstí.

          • viglib napsal:

            Dobry den. Opravdu nevim, oc je muj nick anonymejsi nez Vase – mozna smyslene, mozna ne – jmeno a prijmeni. Tolik k tomuto tematu.

            Co se tyka poplatku…jsem si vedom toho, ze je nekomu zaplatim. At uz dane instituci nebo poradci.

            Co se tyka vyberu poradce…pri nejlepsi vuli neumim poznat dobreho poradce, protoze mu nevidim do hlavy a zaroven nemam (v pripade tech dobrych) informace takove, abych jeho/jeji rady dokazal vyhodnotit stejne nebo lepe. Vse je jen o duvere, coz je kategorie, ktera neposkytuje zadne zaruky.
            Pisete, ze dobrych poradcu je dost. No ja bych spis rekl, ze pro poradce bude platit uplne stejne, tedy normalni, rozdeleni, jako pro ostatni profese. Pro me to tedy znamena, ze tech dobrych je tak 10-15%, zbytek je sirsi prumer nebo vetsinovy podprumer. Teze o tom, ze kdo hleda, ten najde, v tomto pripade rozhodne neplati (jak sam na konci sluvkem ‚muze‘ pripoustite).
            Abych jen neteoretizoval – v poslednich dvou letech jsem se po peclivem vyberu poradenskych spolecnosti setkal asi s dvanacti poradci. Slo o pojisteni ruzneho druhu nebo investice. A bohuzel musim konstatovat, ze ve vetsine pripadu jsem toho o dane problematice vedel vic. Cestne vyjimky, ktere toho vedely vic, nastesti byly. Bohuzel z vyse zminenych duvodu i tak zustavam k jejich radam rezervovany a vse overuji.
            Samozrejme z casovych duvodu nemohu konkurovat ve znalosti mnoha produktu a jejich parametru. A to je take duvod, proc jsem napsal svuj puvodni dotaz.

            Doufaje, ze na ICZ se pohybuji spise poradci nadprumerni, odvazil jsem se nadhodit otazku, na kterou prislo nekolik odpovedi, ktere nejsou primarne motivovane snahou vydelat. Jak by mohly, kdyz k zadnemu dalsimu kontaktu nedojde? To jsem mel na mysli, nikoliv naivni domnenku, ze prislusna instituce si na sve neprijde 🙂

            • I. Balon napsal:

              Dobrý den, děkuji za reakci. Moje jméno je skutečné:-, ale k věci. Nemohu se věnovat diskusím více, protože jsem vytížen pracovními úkoly, takže jen stručně: polemizoval jsem s Vámi jen na téma „komu to zaplatím“, nebylo vidět z Vašeho dotazu, že to myslíte v takové šířce, jakou jste napsat následně.
              V každém případě s Vámi obecně souhlasím. Jsem rád, že popisujete i pozitivní zkušenosti s poradci a to, že si vše ověřujete dalšími způsoby, je chvályhodné – to moc lidí nedělá.
              Jen možná ještě poznámka k poslednímu odst.: na ICZ se opravdu pohybují většinou spíše nadprůměrní poradci (někteří jen oborově, někteří v oblasti celkového poradenství) a to, že Vám poslali odpovědi, které nebyly motivovány snahou vydělat nebylo podle mého názoru v drtivé většitě případů zapříčiněno tím, že k „žádnému dalšímu kontaktu nedojde“, ale tím, že u nich opravdu tento motiv je podružný. Na prvním místě je u nich spokojenost klienta a dobré jméno jejich profese, bez ohledu na to, zda u někoho nevydělají, někomu poskytnou služby jen za pár korun provize a nebo někdo využije jejich rad a služeb naplno, a pak vydělají také oni. Ovšem dobré jméno jim může otevřít dveře i ke klientům, kteří zatím váhají s výběrem poradce nebo produktu a kteří na základě toho mohou na takovem kontaktu na poradce s dobrým jménem vydělat.

          • Jiří Hlisnikovský napsal:

            Nesouhlasím s Tebou, že produkty s provizí jsou hlavní překážkou honorovaného poradenství.
            Největšími překážkami jsou:
            – myšlení samotných poradců mnohdy válcovaných v MLM mološích
            – DPH
            – sekundárně ovlivněné myšlení klentů.
            Provize se dá chápat jako zaplacení času za papírování kolem pojištění (u rizikovek). U IŽP a KŽP se jedná o nemravnost na úkor vytváření rezervy, která svádí ke zneužití.

      • poradce napsal:

        To nabizi i perspektiva. Odstanite trvalky a udelate invaliditu.

  3. xyz napsal:

    vezmete si pujcku, levnejsi uz to nebude !!!
    RPSN: od 190,13% http://www.kesovka.cz/pujcka-kesovka.php

  4. Sporic obrazovky napsal:

    Mel bych dotaz, jaky mam jako klient platici IZP duvod penize navracene z dani od statu vrazit opet do IZP misto prime investice (at uz certifkat ci OPF)? Je to jen pro jednoduchost v clanku?

    Ve vzorci je pro zjednoduseni pocitano se stejnym cistym zhodnocenim jako u OPF (neuvazuje se poplatky, coz sam uvadite, ale casto je IZP ro mimoradne pojistne ma). Dale ty penize jsou pak nelikvidni oproti OPF, navic je tu opet ten 6-mesicni danovy test u investic, ktery IZP nema, bezpecnost (oddeleni majetku), vetsi svoboda vyberu fondu atd.

    To je ciste dotaz. Jsem schopen nekomu vysvetlit, k cemu se vypocty snazite dojit a kdy podle nich muze byt IZP (ciste z pohledu finalni castky) vyhodnejsi. Sam bych to neudelal, protoze vyse uvadene aspekty se samozrejme vztahuji i na pravidelne platby do IZP, ale budiz… Argumenty chapu. Ale nebyl bych schopen nikomu vysvetlit, proc i tyto mimoradne platby by mel platit do IZP.

    • Autor napsal:

      V žádném případě jsem nechtěl naznačit, že je dobré ušetřené peníze opět utopit v IŽP (i když přiznávám, že by to tak opět mohlo být pochopeno) Nemůžu ani říci, že jsem tak učinil pro zjednodušení v článku, protože kdybych je nechal plynout do fondu, dopadlo by to stejně resp. ještě lépe, protože by se nemuseli, jak také zmiňujete danit. Řekněme, že jsem byl v této části indiferentní k těmto možnostem.

      Argumenty, které uvádíte, proč by se tak nemělo činit, jsou zřejmé.

      • Sporic obrazovky napsal:

        Ted jsem to vazne myslel jen jako dotaz, nic jsem nechtel naznacit. Jen jsem nevedel, jestli se jednalo pouze o zjednoduseni pro clanek, anebo je nejaka skryta „bonifikace“, o ktere nevim, ktera by tento postup zvyhodnovala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.