Kdo dostane vyšší důchod, než zaplatí na pojistném?
Někteří občané zaplatí v produktivním věku výrazně více na sociálním pojištění, než následně obdrží státní důchod. Jiní občané naproti tomu dostanou značně vyšší státní důchod. Podívejte se na praktické výpočty.
Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a osobním vyměřovacím základu (průměrné mzdě za odpracované roky). V roce 2020 se v průměru pobíral starobní důchod 24,5 roku. Níže v tabulce je uveden měsíční starobní důchod dle výpočtové formule důchodu při získání doby pojištění v rozsahu 43 let u těchto osobních vyměřovacích základů:
- 16 200 Kč (minimální mzda platná v roce 2022)
- 37 500 Kč (průměrná měsíční mzda za první až třetí čtvrtletí roku 2021)
- 75 000 Kč (dvojnásobek průměrné mzdy)
- 112 500 Kč (trojnásobek průměrné mzdy)
Současně vypočítáme v současné hodnotě souhrnný státní důchod, pokud se pobírá průměrnou dobu, tj. 24,5 let.
REKLAMA
Odvody na sociálním pojištění
Zaměstnanci odvádí na sociální pojištění 6,5 % a dalších 24,8 % na sociálním pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel. V přiložené tabulce je vypočtené souhrnné sociální pojištění (tedy včetně pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance) u hrubých mezd ve výši 16 200 Kč, 37 500 Kč, 75 000 Kč a 112 500 Kč. Dále je vypočítán souhrnný odvod na sociálním pojištění za 38 let, pro zjednodušení opět počítáme v současné hodnotě.
Závěrem
Pro lidi s podprůměrnou mzdou je výpočet důchodu v Česku výhodný, neboť při pobírání důchodu po průměrnou dobu (24,5 let) obdrží na státním důchodu citelně více, než zaplatí na sociálním pojištění. Přesná částka samozřejmě závisí na skutečně odpracovaných letech a získané době pojištění. V našem příkladu počítáme s náhradní dobou pojištění pouze v rozsahu 5 let (skutečně odpracovaných let počítáme 38) a při zvolených parametrech je souhrnný státní důchod vyšší 1,82krát než zaplacené sociální pojištění během produktivního života. Všechny částky jsou dle aktuálně platné legislativy a v současné hodnotě.
U průměrné mzdy můžeme zjednodušeně říci, že při námi zvolených parametrech výpočtu (tj. počtu odpracovaných let a získané době pojištění) je souhrnný státní důchod přibližně stejně vysoký jako zaplacené sociální pojištění v produktivním věku. Následně potom platí, že čím vyšší nadprůměrná mzda, tím vyšší rozdíl mezi souhrnně zaplaceným sociálním pojištění a obdrženým státním důchodem. Lidé s nadprůměrnými příjmy dostanou na důchodu značně méně, než na sociálním pojištění zaplatí.
