Pátek 15. listopadu. Svátek má Leopold.

Kam se poděly peníze?

„Rotačky“ v centrálních bankách jedou naplno a pumpují peníze do ekonomik. Nejčastěji jsou za největší „pumpy“ peněz označovány americká a evropská centrální banka. Ale to není úplně pravdou.

Před rokem 2008 byl proces kvantitativního uvolňování znám jen mezi odborníky. Ovšem od té doby se mnohé změnilo. Tento termín je již tak populární, že je i tématem hovorů laiků. Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o „nalévání“ peněz do ekonomiky.

Nejvíce likvidity na trh vrhla v loňském roce švýcarská národní banka. Stalo se tak ve snaze oslabit hodnotu švýcarského franku, neboť ten dramaticky posílil. Tato skutečnost byla způsobena velkým zájmem investorů, neboť švýcarský frank je považován za tzv. bezpečný přístav. Oslabení švýcarské měny se nakonec povedlo.

Graf 1: Nabídka peněz dle  měnového agregátu M3

pumpovani-penez-do-ekonomiky-01

I když v případě Švýcarska vedlo pumpování peněz do ekonomiky k oslabení měny, na výši inflace se to však zatím nijak výrazně neprojevilo. Tedy alespoň pokud jde o eurozónu a USA. V případě ČR je zvýšení inflace způsobeno kroky české vlády.

 V závěru loňského roku se kreditní podmínky bank v eurozóně výrazně zpřísnily a hrozilo zastavení úvěrování ekonomiky. Na to zareagovala ECB další injekcí likvidity ve formě tříleté půjčky. Takto získané finanční prostředky jsou pro bankovní domy levnými zdroji financování. Jejich úročení se odvozuje od hlavní sazby ECB. Vzhledem k tomu, že je tato sazba v podstatě na historickém minimu, bylo úročení těchto půjček velmi nízké.

Finanční injekce se vzápětí promítla do zlepšení sentimentu na trzích. Nebezpečí credit crunche se tak touto operací podařilo zažehnat. Není překvapením, že největšími zájemci o tuto injekci byly banky z Itálie a Španělska. Podíl italských bank na celkovém poskytnutém objemu je čtvrtinový, španělské banky pak představují 20 %. Naopak v případě německých bankovních domů došlo k výraznému poklesu z 30 % na 6 %.

Kde tedy všechny „vytisknuté“ peníze jsou? Odpověď hledejme na grafu vývoje měnového agregátu M2.

Graf 2: Nabídka peněz dle měnového agregátu M2

pumpovani-penez-do-ekonomiky-02

Většina peněz poskytnutých centrálními bankami končí v bilancích komerčních bank, a to jak v EMU, tak v USA. Banky „nedávají“ peníze dále, značně přivřely úvěrový kohoutek, což dokumentuje graf 3.

Graf 3: Úvěrování v Eurozóně

pumpovani-penez-do-ekonomiky-03

Od roku 2009 se úvěrování firem v podstatě zastavilo. To je jednou z příčin pomalého rozvoje ekonomiky. Úvěry fyzickým osobám, když vyloučíme hypotéky, rostou jen velmi pomalu. Spotřebitelé jsou obezřetnější a nepůjčují si tolik. I to je jednou z příčin současného stavu ekonomiky. Jediným typem úvěrů, který zaznamenává v podstatě konstantní nárůst, jsou úvěry na bydlení. Lidé i firmy se snaží využít poklesu úrokových sazeb u tohoto typu úvěru, který ve spojení s poklesem cen řady nemovitostí se pro řadu z nich stalo dobrou příležitostí pro investování.

Důvodů, proč se množství likvidity zatím neprojevilo na inflaci, je hned několik. Můžeme je hledat mimo jiné v regulatorních opatřeních z loňského října, která nutí banky navýšit kapitálovou přiměřenosti na 9 % už do roku 2013. Pro mnoho bank je tento požadavek hodně tvrdý. Hledají proto cesty jak jej splnit, zejména proto, že se jim krátí čas. Jedním ze způsobů jak navýšit svou likviditu je kromě odprodeje aktiv (pokud se na ně vůbec najde kupec) rovněž zadržování zisku, tj. nevyplácení dividend. Jednou z velmi snadných cest je pak „zadržování“ peněz poskytnutých ECB. Jde o velmi levné peníze a v podstatě jednoduchou cestu jak navýšit likviditu.

Samozřejmě to není tak jednoduché, jak popisuji. Část z prostředků, myslím tím ty, které poskytla ECB jako půjčku, budou muset komerční banky vrátit. Ovšem na to mají minimálně tři roky čas. Další vývoj inflace závisí na tom, zda komerční banky „pustí“ uložené prostředky do oběhu či nikoli. Pokud se tak stane, můžeme se „těšit“ na zvýšení inflace.

Souhlasíte se zavedením daně z bankovních transakcí?

Nahrávání ... Nahrávání ...

4 komentáře: “Kam se poděly peníze?”

  1. Jirka napsal:

    Pojďte spořit nově.
    http://www.jungfin.cz

  2. Zdenek napsal:

    Nechápu tedy, k čemu banky potřebují drobné střadatele a na co si hrají. Ti jsou pro ně jen dotěrný hmyz a ještě nadávají na poplatky. Za 1% si půjčí od ECB a za cca 4% koupí státní dluhopisy. Pohoda. Drobným ještě musí platit nějakých upocených podinflační 2%.

    • Radek napsal:

      K čemu potřebují drobné střadatele? Právě k těm poplatkům ;-) – ty tvoří polovinu výnosů. Navíc slouží jako výborné „rukojmí“ při vyjednávání s vládami a centrálními bankami: „Přece nechcete, aby tolik lidí-voličů přišlo o své úspory!“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.