Kam lidi ty peníze dávají?
Čeští investoři se tradičně drží při zemi a kupují jen zajištěné fondy. Minulý týden za čtvrt miliardy korun, píše PETR FEJTEK.
Závěr roku probíhá zcela v konzumní režii, přestože Ježíšek nezapomíná ani na akciové trhy. Ty totiž přinášejí mnohem hodnotnější dárky než hypermarkety. Našinci se však tradičně drží při zemi a kupují jen zajištěné fondy, minulý týden za čtvrt miliardy korun.
Z toho ovšem přes 100 milionů muselo nahrazovat odliv z ostatních, takže výsledkem je chudičkých 150 milionů korun.
Statistiku by poněkud mohl vylepšit ještě tajemný Max 8, jehož report stále v přehledu AFAM marně vyhlížíme. K tomu jedna dobrá zpráva: spojení obou asociací na kapitálovém trhu je jisté a na cestě stojí již jen formální záležitosti.
KAM LIDI TY PENÍZE DÁVAJÍ?
To není řečnická otázka, hlavou vrtá i špičkám naší finanční branže. Nu posuďte sami: pojištění stagnuje, spíš klesá; fondy proti loňsku citelně zpomalily; stavebko obrací trend; penzijko nestojí za řeč. Banky na vkladech tloustnou jen díky běžným účtům. Příjmy lidem přitom rostou jako z vody…
 |
Kliknutím obrázek zvětšíte.
Na vánočních útratách sice "vytvoříme" nejmíň 1,3 % HDP (jak spočítal David Marek z Patrie Online), ale přesto domácnosti letos uspoří hodně přes 150 miliard korun.
Jediné, co skutečně "jede", jsou hypotéky, což je rozumné, ale ani jejich 100miliardový nárůst nevysvětluje, co se děje s úsporami, protože se budou splácet dlouhodobě (i kdyby byly jen 10leté, tak by šlo o pouhých 10 miliard ročně). Že bychom se vraceli k našim oblíbeným slamníkům? A že by poradci nevěděli, co poradit?
CO VYSVĚTLOVAT?
O tom, že pojištění není žádné lepší spoření, začínají otevřeně hovořit i samy pojišťovny, což jistě cosi značí. Pomalu si uvědomují, že sice krátkodobě sklidily pár desítek miliard, ale "zkazily" povědomí nejen klientům, ale i poradcům.
Jak teď z této pohádky ven – jak zpátky všechny přeučit, že pojištění je na rizika? Jak "přerovnat" provizní systém? Jak poplatkový? Takže jen poťouchle opakuji citát z elaborátu přestěhované asociace: "ČAP nesouhlasí s tím, aby byl zákazník informován o nákladech spojených s finančním produktem". To je ale jiné školení…
Kde najít ten správný hybrid mezi vrabcem (v hrsti) a holubem (na střeše) – zatím se ho nepodařilo vypěstovat, anebo že by se zjevila zajištěná pěnkava? Zpívá hezky a prodávat se dá jako tučňák!
ZPĚT K FONDŮM
Prodávají se tedy zajištěné, což je zase o poradenství – jak asi vypadá, lze odposlechnout občas na přepážce v bance: "ano, paní, to máte skoro jako termínovaný vklad". A tvůrčí iniciativě se meze skoro nekladou, stačí jen správně využít ono zázračné slůvko: "až".
Kolik asi z lidí, kteří donesli za minulý týden 70 milionů korun do ČS-ESPA zajištěného 21, jen tuší, že stačí, aby silněji poklesl byť jen jediný titul z 25 akcií (na jejichž koš je výnos navázaný), aby odešli s prázdnou? Tedy přesněji se ztrátou ve výši inflace?
Také se prodalo pěkných víc než 40 milionů korun zajištěného Pioneer. Ano, proč ne, jen – ruku na srdce – kolika klientům kdo vysvětlil, že nejde o klasický zajištěný fond, ale jen o tzv. chráněný fond. Strategie je zcela jiná a napodiv zůstává, že regulátor povolil název "zajištěný".
To před čtyřmi lety KCP ještě nepovolila při změně strategie jednoho fondu ISČS: ten se tak jmenuje Fond řízených výnosů. Má tedy delší životopis a v něm vidíme na 3letém horizontu výnos 2 % p.a., ale za poslední rok jen 1,15 %. Proč tříletý horizont? Protože je veden mezi smíšenými (jako ostatně i řečený Pioneer).
Konkrétně se podívejme na výkonnost v jednotlivých letech (2003-05): 0,59 %; 1,67 %; 3,11 %. Za prostudování stojí i krásný interaktivní graf na stránkách ISCS.cz, kde je (nejlépe na dvouročním období) dobře vidět, co se stalo v letošním květnu…
AKCIOVÉ NEJISTOTY
Pohled do historie je kromě teorie nejběžnější poučení. Bohužel, protože bez teorie je takové zpětné zrcátko spíš jen Petřínským bludištěm zkreslených iluzí. Teorii však (nejen u nás) nikdo nebaští…
Ano, akciové trhy "běží" svůj třetí nejdelší býčí trh v celé historii. Ten vůbec nejdelší jsme zažili v 90. letech, druhý nejdelší se odehrál v letech 1923-29. Oba skončily tvrdou korekcí.
Ostatně tu "technologickou" z let 2000-3 ještě mnohé trhy neodpracovaly dodnes (Nasdaqu chybí ještě přes 50 %, i když od svého minima na jaře 2003 už má dvojnásobek), ale ani S&P 500 ještě nedotáhl své maximum 1553 bodů z konce března 2000 – v pátek měl 1427 bodů.
Oč je svět jiný, než byl před deseti lety? Řeknu to jedním slovem – globalizací. Již nejen chimérickým pojmem, ale realitou. Jde doslova o megatrend, který posouvá světovou ekonomiku zkrátka jinam i jinak, než když "visela" jen na výkonnosti jedné lokomotivy a na budování socialistické Evropy (té Západní, of course).
Rozvojový svět bude růst zhruba dvakrát rychleji než ekonomika ve vyspělých zemích. Jistě rizika jsou a nová se objeví.
Hezky roli emerging trhů přirovnal portfoliomanažer Fio Pavel Hadroušek k finanční páce – jejich závislost na vývoji rozvinutých trhů je stále ještě velká. Podobně jako když si Amerika kýchne a Evropa pak dostává chřipku, tak na emerging trhy jdou mdloby.
Ano, jsme na šestiletých a mnohde, jako i u nás, historických maximech. Kdo "vydržel" jarně-letní korekci, dostane zřejmě pod stromeček zasloužený balíček. Například Pioneer akciový přidal za týden 1,5 % a na ročním výnosu dokonce předhonil náš největší ISČS Sporotrend, takže mává svým podílníkům solidními 13 %.
Bez akcií zkrátka nikdo nevydělá, i když odměna je jen a jen za to, že riziko podstoupím… Jinak v hrsti vybělené kosti pěnkavičky, co už dávno nezpívá.
20
jen pro upřesnění: zmiňovaný ČS ESPA Zajištěný fond 21 nabízí samozřejmě zhodnocení i pokud 1 akcie absolutně propadne. Dokonce pokud 3 akcie propadnou, stále je možno získat v daném sledovaném období (tj. 1 rok) alespoň 2 p.a. :-))))
Dobrý den,
jsem laik, který dal své peníze do fondů, jako svou rezervu pro dny příští. Má smysl s těmi fondy něco dělat? je v nich obligační i akciový a jeden smíšený. Z výše uvedeného vyznívá, že jak historie napovídá, půjdeme s kurzy za nějaký čas zase dolů. Mám takovou situaci řešit třeba prodejem, nebo ty peníze mám ve fondech nechat, případně je přelít z jednoho fondu do druhého, ale jinak si jich nevšímat, protože kdo ví, kde budou za třeba 15 let?
Děkuji za názor.
Dobrý den, Karle,
krásný dotaz… docela se divím, že se tu kolem něj ještě nerozběhla pořádná diskuze. Rád Vám řeknu svůj názor, ale nejprve bych si chtěl ujasnit několik věcí. Pokuste se co nejpřesněji odpovědět na následující otázky (pokud nebudete chtít veřejně, tak se můžete ozvat na mail)… uděláme si takový mini investiční dotazník 🙂
1) Co znamená ta „rezerva pro dny příští“? Mám to chápat tak, že peníze chcete mít jako rezervu pro případ potřeby, která může nastat třeba za půl roku? Nebo jste tím myslel zajištění na stáří? Za jakou dobu hodláte peníze použít? Jak moc je pravděpodobné, že je budete potřebovat dřív?
2) Jakého průměrného ročního výnosu plánujete dosahovat?
3) Zkuste popsat, jak se stavíte k riziku. Každá investive je více či méně riskantní. Upřednostňujete možnost vyššího zisku i za cenu, že to nemusí vyjít a vy proděláte? Nebo se radši držíte při zemi, vyděláváte míň než ostatní, ale zase můžete klidněji spát?
4) Kolik času chcete zhruba investování věnovat? Chcete pouze párkrát za rok mrknout na výpis, nebo sledujete vývoj každý týden, nebo každý den? Jak hodně Vás to baví?
5)Jaké konkrétní instrumenty máte? Jaké konkrétní fondy? Kolik ve kterém máte zainvestováno? Investujete průběžně další prostředky, plánujete to tak dělat?
Omlouvám se, že jsem Vám zatím nic neporadil. Ale jestli Vám má kterýkoliv poradce něco kvalifikovaně doporučit, musí se nejdřív vžít do Vaší situace.
Možná mě napadne ještě nějaká důležitá otázka. Ale myslím, že těchto pět by mohlo stačit. 🙂
Hezký večer
Děkuju, pane Traxlere, zrovna jsem přemýšlel, zda můžu zkusit „natvrdo“, ale hned jsem dal zpátečku, protože těžko odpovídat na tak obecnou otázku…
Pěkný den, pane Traxlere,
myslím že detailní zjišťování investičního profilu klienta není ta správná cesta. 99% Čechů Vám řekne, že chce výnos 60% při nulovém riziku a když je poučíte, tak jim stačí 3% při zanedbatelném riziku. řešil bych to podle investičního horizontu s poučením o načasování výběru podle aktuálního stavu aktiv.
To je zvláštní… podle Vašich statistik potom pracuji jen s 1% lidí 😉
Pane Traxlere, díky za odpověď. pokusím se odpovědět na Vaše dotazy tady – sice se tak trochu svléknu před veřejností, ale třeba to pak bude k něčemu i dalším laikům.. kdo ví.
1/ ta rezerva má být především na nenadálé situace, alespoň nyní. Moje představa byla současné finance dále množit průběžnými příspěvky a vytvořit tak rezervu jak na nenadálé situace, tak na stáří (část tak a část tak).
Jak moc je pravděpodobné, že bych je použil dříve? Tak to netuším. Zatím se žádná nenadálá událost nerýsuje a doufám , že to tak chvíli vydrží 🙂
2/ hm – tak to nevím.. řekněme 10% – když víc, nebudu se zlobit, ale nevím, jak moc velké riziko je s vyššími výnosy spojené (no vlastně ani s těmi 10%)
3/ riziko – úplně jedno mi není, co se s těmi penězi bude dít. otázka je, kolik by člověk mohl prodělat. o tom jsem nepřemýšlel – třeba 10% dolů? fajn. Možná i víc..
Pomůže Vám toto aspoň trochu?
4/ ty fondy mám necelý rok a na kurzy se dívám tak 2x měsíčně. Denně určitě ne, týdně by asi nebyl problém.
5/ přiznám se bez mučení ze jsem okopíroval jednoho známého a tak mám momentálně 10% akciový, tuším 30% růstový a zbytek obligační od Pioneeru. Je v tom ca 120 tis. (ten znamy říkal, že je dobré mít bokem na rezervu výdaje na ca půl roku). Doteď jsem zatím průběžně peníze nevkládal, ale uvažoval jsem o tom – viz výše.
Děkuji.
KR
Karle, díky za odvahu „tak trochu se svléct před veřejností“. Věřím, že Vám to přinese jen a jen užitek a snad nejen Vám. 🙂
Máte rozumného a zodpovědného známého, vyřiďte mu to prosím. 🙂
1.varianta
Pokud byste nic nepřikládal a chtěl investice pouze dlouhodobě držet jako rezervu pro nenadálé situace, pak je Vaše portfolio celkem dostačující. Dokonce pro tyto účely bych Vám schválil i zmiňované tři fondy od Pioneeru. Osobně bych sice volil jiné instrumenty, tak abych mohl zadat příkaz k odkupu online nebo po telefonu (rychlost je dle mého názoru u rezervy důležitá). Ale jinak portfolio fondů Pioneer splňuje vše podstatné. Část z Růstového a Obligačního bych přesunul na peněžní trhy (u Pioneera Sporokonto). Navrhoval bych pak rozložení takto: 10% A, 15% R, 25% O, 50% S
Co je každopádně důležité si uvědomit, Váš předpoklad 10% p.a. je v tomto případě nereálný. Můžete počítat tak 3-4%. S přicházejícím obdobím nejistoty na kapitálových trzích si nemusíte dělat starosti. S tímto portfoliem nikdy nezbohatnete, ale určitě byste ani výrazně neztrácel. Víc byste ztratil na poplatcích, kdybyste chtěl často dělat změny. Vaším cílem v této variantě není zbohatnout, ale především držet si rezervu stranou a v ideálním případě udržovat její reálnou hodnotu (aby neztrácela inflací).
2.varianta (ve Vašem případě asi na místě)
Jinou strategii bych volil v případě, pokud byste chtěl přikládat další a další investice a Vaším cílem by bylo zejména zajištění na postproduktivní věk.
Potom by pouze část portfolia tvořila onu výše zmiňovanou dlouhodobou likvidní rezervu pro nenadále potřeby. V takovém případě bych postupně dalšími investicemi vytvářel takové portfolio, kde by celých 120 000 bylo zainvestováno do hodně likvidních a konzervativních instrumentů… tedy určitě bez akciového i růstového fondu, místo obligačního bych volil peněžní trhy ( např. ono Sporokonto).
Všechny ostatní investice by tvořily dlouhodobé portfolio, byly by tedy podstatně rizikovější. Tzn., že by jejich hodnota daleko více kolísala nahoru dolů. Avšak kdybyste si po čase dobře rozložil portfolio, tak byste tyto výkyvy minimalizoval. V prvních pár letech byste zase výkyvy snižoval pravidelným investováním. Nejasných vyhlídek trhů bych se nebál, protože první roky by pokles ani růst nehrál výraznou roli, důležité by bylo především postupně shromažďovat kapitál. Předpokládaných 10% p.a. není rozhodně nereálných. Ale v propočtech bych doporučoval mírně podhodnotit, držel bych se tak 8%.
V praxi bych to realizoval tak, že bych posílal pravidelné investice do nějakého volatilního fondu, např. emerging markets. Neposílal bych ale vše, část bych si shromažďoval na účtě pro mimořádnou investici. Dá se očekávat, že se na jaře bude opakovat květen 2006. 😉 Čili mimořádný větší vklad dělat vždy v době, kdy trhy tak 3-4 týdny klesají. Je zde ale i riziko, že budou klesat dál, proto by základem investic měly být pravidelné investice bez ohledu na vývoj na trzích.
Podle objemu investic (buď každý rok, nebo ob rok) bych přesouval peníze z toho volatilního fondu do jiných instrumentů. Postupně bych se tak snažil dosáhnout cílového rozložení portfolia.
Cílové portfolio by mělo být složeno z konzervativních i dynamických aktiv. A nemyslím tím pouze akciový a obligační fond… to by byla hoooodně nedostatečná diverzifikace. Já bych se ve Vašem případě postupně dostal na takových 10-12 instrumentů. Ale přesné rozložení aktiv ani konkrétní instrumenty zde zmiňovat nebudu. To je know-how, za které si nechávám platit… takže to nemůžu jen tak šířit v diskuzi a učit konkurenci. 😉
Více kdyžtak v individuálním investičním plánu (www.finez.cz, sekce Služby).
Věřím, že Vám (i případným dalším čtenářům) můj příspěvek pomůže.
Příjemné a pohodové svátky! 🙂
Proč myslíte, že se na jaře z opakuje korekce, která nemá v posledních 4 letech obdoby? Pokus o časování trhu?
Každý rok jedna až dvě byly, jen nebyly tak velké 😉
Ano, tak trochu pokus o časování trhu… ale jen pro ty, které to baví sledovat a pouze formou mimořádných větších investic. 🙂
Nic proti tomu nemám, jen aby ta korekce byla níž, než je trh teď. 🙂 icméně hlavní je mít strategii a té se držet. 🙂
Btw. bavili jsem se jen o korekci na akciových trzích. Existují ale taky trhy dluhopisové, komoditní (tam doznívá korekce nyní a podobně veliká jako ta květnová u akcií), nemovitostní apod. Příležitosti pro mimořádné investice se vždycky najdou. 😉
Pane Traxlere, díky moc za Váš čas! Jdu se vrhnout do studia mě ne moc srozumitelných výrazů a prostudovat Vaše stránky.. 🙂 Mějte pěkné svátky!!! KR
Jsem laik. A zajímám se o investiční certifikáty. Jejich sílu spatřují v nízkých nebo žádných manažérských poplatcích a v obrovských možnostech. Jsem lehce zaujatý proti fondům kvůli správním poplatkům. Myslím, že je lépe držet, než prodávat sem a a tam ať jsou to fondy, či něco jiného. Přesvěčte se, že neplatíte na ročních poplatcích fondu zbytečně mnoho a spíše upravte portfolio nějakým směrem podle svého záměru než úplně odprodávat. To můžete vždycky.
Petře, to je výborný článek, díky! Tady máš vděčnější čtenáře než na Peníze.CZ:-)
Jo , http://www.penize.cz , to je ideální fórum pro urážky a hlavně v pondělí , když mají lidé nejhorší náladu ze všech dní týdne. A hlavně pod článkem AKCIE.
Místo aby lidem s akciemi začínajícím Peníze.cz a české banky pomohli s kurzy Buffettologie , Grahamie a Lynchování , pozvali do Čech Joe Rosse , aby dal lidem několik kurzů svojeho stylu toho nejriskantnějšího tradingu , který přinese zisk jen bankám a brokerům. Zatimco lidi ruinuje , nebo nechá na nule.
A nedávno se zdálo , že se budou lidé urážeti také v diskusi na http://www.dower.cz
Ale Slováci jsou na tom krásně , oni dostanou asi mnohem dříve EURO a dostanou i zájem západní o akcie , když maji doma na malinkaté BURZIČCE asi jen akcie Slovnaft a tak budou už záhy voziti balíky EURO tramvají na http://www.brokerjet.at do Vídně. A kupovat masívně západní akcie online přes Brokerjet Wien.
A pro budoucí investice do západních akcií na burze Frankfurt už maji 1 měsíc krásné a vylepšující se diskusní fórum :
http://ako-investovat.sk
To je diskuse pro Čechy i pro Slováky.
Ahááá , ty české fondy jsou zajištěné proti pádu a ještě více zajištěné proti růstu a tak za 3 roky vynesly 2 % p.a., ale za poslední rok jen 1,15 % , tedy by byla výhodnější spořitelní knížka a nakonec vezme ty 2% inflace.
Tedy nezbývá než , aby noviny , televize a finanční poradci porovnávali stále výnosy akcií a výnosy fondů a to neustále a každý den a tak dlouho , až si to i hluší a slepí uvědomí. Tedy se moc divím , že pan Fejtek na to srovnání zapomíná : Za posledních 12 měsíců rostly fondy 2% , ale akcie ČEZ +45% , Erste Bank +32% , Slovnaft +21% , Zentiva +16% , Unipetrol +8%.
A mně rostly akcie taky víc než ty krásné 2% ročně : za 12 měsíců akcie Volkswagen +63% + 3% dividenda , Epcos +25% , Barclays +23% +4% dividenda , Integralis +23% , Royal bank of Scotland +18% + 3,5% dividenda , Sun Microsystems +16%. Můj vlastní fond je ze 100% z akcií a je tedy nezajištěný proti růstu ani proti pádu, je v něm jen 16 akcií a nic jiného. Roste 2000-2006 průměrně +55% p.a. , z toho ale +35% je přidávání peněz do akcií a asi +20% je růst akcií. Taky mi 3 akcie poslední 12 měsíců padaly EMC -11% , Singulus -13% , Corning -15% , ale ony se brzy vrátí a do 2010 pár stovek procent udělají , vždyt‘ má být konec této dekády u západních techno akcií stejně výnosný jako konec minulé dekády. Já dosahuju tak vysoký růst kapitálu přidáváním peněz , protože dávám 60% mojí roční mzdy do akcií.
Na Slovensku maji ( i pro Čechy ) nové diskusní fórum
http://ako-investovat.sk/index.php
Víte, pane Konečný, proč je mezi psy tak málo buldoků?
Protože hrozně málo psů vydrží takovou ránu do čumáku 🙂
A proc pan Fejtek nepromluvi nekolika vetami , o co PRESNE jde ? 🙂
Proc jen nejaky zahadny for , u ktereho se nevi , co chce rici. 🙂
To je jako :
Kdyz kokrhá kouhout u hnoje , zmení se pocasí , nebo zustane jako je. 🙂
Kdyby nebylo sluvko kdyby , muj otec milionar byl by. 🙂
A kde je video ze sobotniho Investor Magazinu z CT24 ?
Mam uz od soboty napsanej krasnej prispevek a nevim , kam ho dat.
Aloha oe.