Kvízy finanční gramotnosti jsou součástí širších stránek ČNB na podporu finančního vzdělávání. Na stránkách je patrná snaha jednoduchou formou přiblížit finanční trh a finanční služby. Je přeci v zájmu regulátora, aby lidé byli finančně gramotní a nenaletěli „na špek“ kdejakému podvodníkovi. S finančně gramotným národem bude mít navíc regulátor mnohem méně práce v řešení stížností a sporů o nevhodně prodané produkty.
Problém finanční gramotnosti a finančního vzdělávání tkví ale také v rozdílných názorech na optimální řešení. A tak i některé správné odpovědi v kvízu ČNB lze považovat za minimálně rozporuplné.
Samotný kvíz je rozčleněn do tří částí – Začátečník, Pokročilý a Expert. Do vyšší třídy se zájemce dostane až po úspěšném absolvování (zisku alespoň 8 bodů z 10) předešlé kategorie. V první části je vždy uveden určitý výrok, který má testovaný označit za pravdivý či nepravdivý. V druhé části má na výběr jednu správnou ze tří možných odpovědí na položenou otázku. A v části pro Experty může být ze tří nabízených odpovědí správná každá.
První rozporuplná otázka je již v první části kvízu: „Na výhodnější podmínky hypotéky lze dosáhnout zastavením nemovitosti, kterou již vlastníte.“ Správná odpověď? Podle ČNB „ano“. Tak jednoznačné to ale není.
Při zastavení již vlastněné nemovitosti není čerpána hypotéka „na vklad do katastru“, což znamená úsporu v řádu nižších tisíců korun, které si banky za tuto službu zpravidla účtují. V tomto směru je odpověď „ano“ správná.
REKLAMA
Na druhou stranu ve světle doporučení ČNB (sic!) banky musí striktně rozlišovat mezi nemovitostmi kupovanými k vlastnímu bydlení a jako investiční nemovitosti. Na investiční nemovitosti banky nemají dle doporučení ČNB půjčovat více než 60 % LTV (podílu úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti). Jedním z rozlišení je, že pokud klient u dané banky již jednu hypotéku má, druhou mu neposkytne do více než 60 % (alespoň to je nová praxe některých bank po nabytí účinnosti doporučení ČNB). Jak se banky a nad nimi ČNB budou ale dívat na situaci, kdy žadatel o hypotéku zastavuje jinou vlastněnou nemovitost? K čemu asi může kupovat druhý byt? Není náhodou investiční?
Zastavení jiné nemovitosti může být řešením např. při koupi družstevního bytu, nebo v případě, kdy zástavní hodnota kupovaného bytu není dostačující. Může se také využít v případě, kdy např. rodiče byt vlastní a děti zastaví (samozřejmě po dohodě) jejich byt. Toto řešení ale může být nepraktické a zpravidla bývá následováno změnou zástavy (využíváno bývá např. u koupě družstevních bytů, které mají být převedeny do osobního vlastnictví, ale kupující se chce vyhnout těžkostem, nevýhodám a rizikům předhypotečního úvěru).
V druhé části je částečně matoucí otázka „Které tvrzení je pravdivé?“ Na výběr je ze tří možností:
- Čím více se odhadní cena nemovitosti blíží hodnotě úvěru, tím bude hypotéka dražší.
- Čím více se odhadní cena nemovitosti blíží hodnotě úvěru, tím bude hypotéka levnější.
- Čím nižší bude odhadní cena nemovitosti, tím horší budou podmínky úvěru.
Vybrat se má jedna správná odpověď. Dle ČNB je jí ta první. Ovšem… odhadní cena se může k hodnotě úvěru blížit ze dvou směrů – může být vyšší než úvěr (z tohoto předpokladu vychází správná odpověď dle ČNB), ale může být i nižší než úvěr. Není to v geologicky zapomenuté minulosti, kdy banky poskytovaly hypotéky až na 130 % LTV. V tomto případě by byla správná druhá odpověď. A z bankovní praxe může být správná i ta třetí, neboť některé banky nabízejí zajímavější podmínky pro úvěry (a jim odpovídající odhadní ceny nemovitostí) přesahující 2 či 3 mil. Kč.
REKLAMA
Ve třetí části u otázky „Co se může stát, když nebudete splácet svůj dluh?“ jsou pravdivé všechny odpovědi:
- Věřitel po vás může požadovat zaplacení úroků z prodlení a smluvní pokuty.
- Můžete s věřitelem uzavřít dohodu o změně splátek.
- Hrozí vám exekuce na plat, majetek i nemovitosti.
Ovšem druhá z nich závisí spíše na věřiteli než na neplatícím dlužníkovi. Dlužník se o dohodu o změně splátek může pokusit, ale většinou „tahá za kratší konec provazu“.
U otázky „Jaké jsou nevýhody pořízení auta na leasing?“ je jako špatná odpověď uvedena „Nutnost dalšího zajištění.“ Přitom s leasingem je často spojena povinnost sjednání havarijního pojištění, o které nemusí mít majitel vozu zájem. Odpověď je nicméně myšlena ve formě zajištění další zástavou (např. další automobil apod.), a z tohoto pohledu je odpověď samozřejmě špatná.
Přestože se dá o správnosti správných odpovědí diskutovat, je kvíz ČNB dalším střípkem do mozaiky finančního vzdělávání v České republice. A takových střípků je nespočet. Teď zbývá vyřešit nejdůležitější úkol: Přesvědčit populaci, aby se o tyto informace zajímala.
